Ve sci-fi novele z roku 1992 zvané Snow Crash píše americký spisovatel Neal Stephenson o sto metrů široké silnici obklopené městem, která kompletně obepíná zcela černou, jednolitou a perfektně kulatou planetu. Dal jí název metaverse. Za třicet let se význam tohoto termínu trochu posunul, ovšem málokdo dokáže i dnes říct, co z něj vlastně po boku decentralizovaných technologií vznikne. Přijít se na to snaží i Tibor Mérey ze společnosti Boston Consuling Group (BCG), který dlouhodobě sleduje aktuální technologické trendy a pomáhá firmám s jejich adaptací.

Termín metaverse je dnes do značné míry spojen s firmou Meta Marka Zuckerberga, jenže byla by chyba se domnívat, že právě ona je v této oblasti jediným významným hráčem. Tibor Mérey například s napětím vyhlíží chvíli, kdy se do metaverza naplno pustí i Apple. „Lidé si neuvědomují, že Apple v této oblasti už působí dlouhá léta. V každé nové iteraci iPhonu už se objevují prvky na mixovanou realitu, virtuální realitu a podobně, jen se zcela vyhýbá termínu metaverse. Ve chvíli, kdy spustí vlastní headset pro virtuální realitu, to bude jen završení celého procesu,“ říká muž, který působí v nedalekém Rakousku.

Dnes jsou virtuální světy především doménou gamingu, ovšem ve vizi Marka Zuckerberga bychom měli s VR headsetem na hlavě i pracovat a setkávat se. Jak daleko je tato představa od pravdy? A nečeká nás v duchu aktuální ekonomické situace spíš metaverzová zima? Na to odpovídá Tibor Mérey v rozhovoru pro CzechCrunch.

Metaverza tlačí hlavně společnost Meta zakladatele Marka Zuckerberga. Věříte, že právě ona bude hlavní hráč v tomto odvětví? Její akcionáři s tímto směřováním nejsou úplně spokojeni. 
Jakožto konzultant nemohu podrobně komentovat strategie jednotlivých firem. Myslím ale, že důvod, proč se Mark Zuckerberg o toto snaží, je jasný – ví, že v současném webu 2.0. tahá za kratší konec provazu. Je vydán na pospas firmám jako Apple, které kontrolují primární vrstvu internetu. A Metu pod záminkou soukromí zbavují jejího trackovacího mechanismu, díky němuž vydělává. Zuckerberg už tedy ví, co to znamená v této pozici být. A znovu to nechce opakovat.

Nicméně právě Apple bude další velký hráč, který do metaverza vstoupí, je to tak?
Ano, je to ten hráč, o němž všichni vědí, ale zatím moc nemluví. Očekává se, že se do toho pustí prostřednictvím vlastního headsetu v příštím roce. Co si ale lidé neuvědomují je, že Apple v této oblasti už působí dlouhá léta. V každé nové iteraci iPhonu už se objevují prvky na mixovanou realitu, virtuální realitu a podobně. Ve chvíli, kdy spustí vlastní headset pro virtuální realitu, to bude jen završení celého procesu. Zajímavé je, že se podobně jako Reddit zcela vyhýbá termínu metaverse. Je tu ale i několik dalších hráčů jako třeba čínské Pico. To vyrábí vlastní headsety dostupné za velmi dobré peníze. Tak či onak velké společnosti už na tomto trhu jsou a boj už dávno začal.

Jak zásadním přelomem bude headset od Applu?
Otázka je, jestli v jeho případě zažijeme další „iPhone moment“. Nebo to bude spíš podobné, jako když Apple představil Apple Watch. Už je to nějaká doba, co Apple vytvořil novou kategorii zařízení. Bude tak zajímavé sledovat, jak headsety bude pozicovat. Dosavadní uniklé informace říkají, že budou začínat na docela vysoké ceně, což asi dává smysl, protože budou cílit na technologické nadšence a korporace.

Meta se teď hodně zaměřuje na software. Na své poslední konferenci Connect zdůrazňovala avatary. Myslíte si, že se tedy mění i to, jak je chápeme? Zatím jsou totiž hodně založení na hrách a zábavě.
Určitě. Z videí, která Meta zveřejňuje, je vidět, že minimálně v laboratorních podmínkách dokáže vytvořit až fotorealistické avatary. Otázka je, jak technologii vyvinout do fáze, aby ji lidé mohli spustit na levných VR headsetech.

Nicméně Meta ve svých produktech zatím používá výhradně kreslené avatary.
To je právě proto, že ve výsledku cílí na masový trh, a tak potřebuje avatary, na které stačí menší výpočetní výkon. Ostatně jen díky tomu mohou avataři fungovat i v propojení s Facebookem nebo Instagramem. Je tu ale i zajímavější psychologický důvod, kterému se v angličtině říká uncanny valley (doslova tísnivé či strašidelné údolí – pozn. red.). Jedná se o nepříjemný pocit či nerealistický dojem, který člověk dostane, když potká téměř perfektně lidsky vypadajícího avatara, ale „něco“ mu ještě chybí. S kreslenými postavami souzníme naopak o dost lépe, protože mají jasnou, uhlazenou texturu. Takže si myslím, že se ještě chvíli budeme pohybovat u těch kreslených a pak přeskočíme rovnou na perfektně fotorealistické, které budou od člověka nerozeznatelné.

Meta také předpokládá, že budeme v metaverzu i pracovat. Mám si to představit tak, že si opravdu na osm hodin denně nasadím VR headset?
Nemyslím si, že to bude osm hodin nebo nic. Nebude to takto absolutní. Podívejme se do minulosti – rádio taky nebylo vytlačené videem, ale pořád existuje. Něco podobného se, počítám, stane i v případě VR. Nový headset Meta Quest Pro je prvním pokusem nahradit laptop. V podstatě to znamená, že budete moci používat svou fyzickou klávesnici a myš, ale budete moci mít tolik monitorů, kolik budete chtít. A možná takto budete pracovat nejdřív jen pár hodin denně a pak přepnete zpět na laptop. Stejně jako dnes přepínáme často mezi laptopem a mobilem.

Má to mnoho způsobů užití. Jak si metaverse v BCG vlastně definujete?
Je to oblast, kterou tvoří tři hlavní komponenty. Zaprvé jsou to imerzivní technologie (technologie, kterou jsou schopny vtáhnout uživatele do prostředí a poskytnout zážitek „skutečného“ bytí na místě, pozn. red), respektive hardware. To jsou brýle pro virtuální realitu, mixovanou realitu, augmentovanou (rozšířenou – pozn. red.) realitu. Zadruhé je to takzvaný web 3.0. neboli decentralizované technologie a blockchain, které umožňují vznik tokenů jako třeba NFT. A za třetí jsou to samotné metasvěty, kde se to všechno děje, jako jsou třeba Horizon Worlds do Mety, Decentraland, české Somnium Space nebo i herní Fortnite.

Nedávno jsem zaslechl vizi, že existuje jen jeden metaverse, stejně jako existuje jen jeden internet. Dá se na něj dívat i tak?
V BCG jej vidíme jako takový systém systémů, kde budou otevřené i uzavřené prostory. Ve skutečném světě také máme kancelář, kam přistupujeme pomocí přístupové karty. Ve virtuálním světě může fungovat totéž, ale s tím, že přístupem bude nějaký token. To bude uzavřený metaverse, ale stejně tak by mohl existovat metaverse pro obchod s oblečením.

To by ale předpokládalo, že metasvěty, které dnes tvoří jednotlivé firmy, by musely být propojené dohromady.
Ano. Myslím, že právě web 3.0. nám umožní těchto propojení vytvářet více. Opět dám příklad z reálného světa. Mikina, kterou mám teď na sobě, zůstává stejnou mikinou, ať už jsem tady v pražské Kunsthalle, nebo jdu do obchodu či kanceláře. Na internetu se tohle dnes neděje, protože mám oddělené profily v internetovém bankovnictví, profil na Amazonu a profil na intranetu v BCG. Na webu 3.0 ale můžu mít decentralizovanou identitu použitelnou na více místech.

Z toho tedy pak vyvstává otázka, kdo vytvoří ten metaverse všech metasvětů, hlavní otevřený systém. Chápu, že bude decentralizovaný, ale někdo ho přece musí vytvořit.
To je jedna z velkých debat, kterou vedeme. Decentralizace není samozřejmost. Velcí hráči jako Meta do vývoje metaverza dávají desítky miliard dolarů každý rok, takže nemají přirozeně zájem decentralizovat. Nicméně věřím, že na webu 3.0 to bude jinak – a to kvůli digitálnímu vlastnictví. Kdybych si totiž koupil digitální verzi své mikiny, budu pochopitelně chtít, aby ji můj avatar mohl nosit ve všech místech v metaverzu, nejen v obchodě. Bude tedy existovat ekonomická síla, která bude velké hráče tlačit k větší vzájemné propojenosti.

Mluvíme hodně o decentralizaci a webu 3.0., ale není právě tahle část ekosystému teď ohrožená? Sledujeme velké poklesy zájmu o kryptoměny či NFT a trochu to vypadá, že jim lidé přestávají věřit.
Ano, může to tak vypadat. A sám jsem si kladl otázku, zda to nějak ovlivní další investice do této oblasti. Ale jejich pokles nenastal. Myslím si, že je to proto, že web 3.0 se teprve až nyní dostává do mainstreamu a firmy až teď začínají chápat, o co jde. Někteří z nás si zažili takzvanou dot-com bublinu na přelomu tisíciletí. To byl obrovský boom a následný pád mnoha internetových služeb, ale z trosek tohoto pádu vzniklo mnoho z byznysových gigantů dneška.

Pokud se podíváte na některá čísla, tak ano, objem transakcí šel v OpenSea (platforma pro obchod s NFT – pozn. red.) dolů o 90 procent. Nicméně ukazuje se tu i opačný trend. Reddit začal nedávno integrovat NFT a za jeden týden otevřel více peněženek, než má celé OpenSea. Zajímavé je, že u nich nenajdete slovo NFT, blockchain ani tokeny. Neříkají tomu tak, ale je to kompletně NFT technologie běžící na blockhainu Polygon. A tahle změna slovníku je přesně moment, kdy se dostáváme k široké adopci. Tokenu budeme říkat třeba vstupenka, ale dost možná to poběží na NFT technologii.

Takže si nemyslíte, že to kvůli nedostatku zájmu o web 3.0. ještě může celé padnout?
To by bylo jako říct, že padne internet. Nicméně je tu řada výzev. Musíme se dostat od velkých headsetů k velikosti dioptrických brýlí a u toho vyřešit technikálie jako výpočetní výkon, latenci pod pět milisekund a spoustu optických problémů. Další věcí jsou inovace v blockchainu, jako je energetická náročnost. A zároveň v těch metaverzových světech stále narážíme na limit, že do jednoho prostředí nemůžeme dát víc než sto lidí. Celkově je tu ale celá řada příležitostí.

Pokud by firmy chtěly z těchto příležitostí těžit, jak mohou v metaverzovém světě začít nejlépe působit?
Krok jedna je, že by měly pochopit samotné technologie. Kupte si do firmy nějaké VR headsety, experimentujte, hrajte si, otevřete peněženky, zkuste si koupit NFT. To vše ideálně v nejvyšším managementu firmy. Krok dva je se rozmyslet, jaký ta technologie dává smysl v byznysu firmy, co by mohla řešit. Krok tři je vyzkoušet pět různých prototypů. Pět je dobré číslo, protože dva z nich budou fungovat tak, jak předpokládáte, dva naprosto selžou, ale jeden bude naprosto skvělý, předčí očekávání a stane se z něj možná dobrý byznys. Problém je, že předem vám nikdo neřekne, který prototyp padne do které kategorie.