Přestože mu je již 95 let a žezlo své obří společnosti předává nástupci, dokáže legendární investor Warren Buffett pořád vířit vody. Ať už to je jeho nedávný osmistránkový vzkaz investorům, který obletěl scénu, nebo nejnovější investiční tah v rámci jeho společnosti Berkshire Hathaway. Podobných kroků už totiž Buffett s ohledem na svůj plánovaný odchod z čela konglomerátu v poslední době nedělal mnoho.

Věštec z Omahy, jak se Buffettovi přezdívá, poslední roky akcie spíše prodává než nakupuje a žádné výrazné a nečekané změny se v tomto ohledu neděly ani minulé čtvrtletí. Výjimkou byl nákup akcií Alphabetu, tedy mateřské společnosti Googlu, za přibližně 4,3 miliardy dolarů (zhruba 90 miliard korun), který je momentálně nejziskovější firmou světa. Jen letos má v čistém vydělat 133 miliard dolarů (2,7 bilionu korun).

Proč je tento nákup tak zajímavý? Důvodů je hned několik. Prvním z nich je, že jde na poměry posledních let o relativně velkou transakci. Většina změn v portfoliu Berkshire bývá spíše kosmetická, v tomto případě jde hned po úvodním nákupu o desátou největší pozici v rámci celého portfolia firmy s váhou asi 1,62 procenta.

Foto: Google Finance / CzechCrunch

Vývoj ceny akcií společnosti Alphabet od začátku roku na grafu Google Finance

Při takto velkých pozicích existuje šance, že je ještě realizuje sám Buffett a ne některý z jeho investičních manažerů, byť oficiálně to nebývá nikdy známo. Sám Buffett se však s výjimkou Applu vyhýbá velkým investicím do technologických společností, a tak nelze vyloučit, že pozici v Alphabetu otevřel například jeden z jeho manažerů Todd Combs nebo Ted Weschler, případně Buffettův nástupce Greg Abel.

Právě Todd Combs a Ted Weschler kdysi do Berkshire přinesli ideu nákupu akcií společnosti Apple, který se později Buffettovi zalíbil natolik, že časem tvořily akcie AAPL až přibližně polovinu investičního portfolia konglomerátu. Zároveň se staly nejziskovější investicí, jakou kdy v Berkshire realizovali. Tato dvojice manažerů také pravděpodobně iniciovala i nákup akcií Amazonu v roce 2019.

Zajímavá je však nejnovější investice do akcií s označením GOOG i z jiného hlediska. Warren Buffett a jeho dlouholetý parťák Charlie Munger, který zemřel před dvěma lety, v průběhu let vícekrát litovali, že tyto akcie nikdy nenakoupili. Charlie Munger to říkal už před dlouhými roky s tím, že to považuje za velkou chybu a že to v tomto ohledu v Berkshire pokazili.

„Kdybyste se mě zpětně zeptali, co byla naše největší chyba v oblasti technologií, byla by to právě tahle,“ přiznal kdysi akcionářům Berkshire. Spolu s Buffettem přitom měli možnost pochopit sílu Googlu i v rámci své pojišťovací společnosti Geico, kde jim inzerce přinesla velmi dobré výsledky díky fungující optimalizaci vyhledávání. Geico byla dokonce jedna z prvních společností, která takto s Googlem spolupracovala.

Warren Buffett řekl, že viděl, jak produkt funguje, a věděl, jakých zisků firma dosahovala, ale o technologiích nevěděl dost na to, aby dokázal vyhodnotit, zda je Google opravdu nejlepší. „Znal jsem je. Měl jsem tedy spoustu příležitostí klást otázky nebo se ptát na cokoli podobného a vzdělávat se, ale zvoral jsem to,“ přiznal také Buffett.

Třetím zajímavým momentem je kontext v souvislosti s obřími investicemi do umělé inteligence. Pokud dnes něco rozděluje investiční svět, je to názor na probíhající AI mánii, kterou někteří označují za bublinu. Poslední roky akcie velkých technologických společností výrazně rostou především díky očekávání, že umělá inteligence bude mít v budoucnu výrazně pozitivní dopad na produktivitu ve světě a tím pádem také na zisky daných společností.

Prozatím však umělá inteligence firmám přináší především obrovské výdaje. Jen za minulé čtvrtletí v této oblasti Amazon, Microsoft, Alphabet a Meta proinvestovali více než 100 miliard dolarů (přes dva biliony korun). U mnoha z nich mají iniciativy v oblasti umělé inteligence již nyní pozitivní dopad na tržby, žádné z firem ale zatím vyšší zisky ani zdaleka nekompenzují obrovské výdaje do infrastruktury, které jsou s umělou inteligencí spojené.

To, zda se tyto investice vyplatí, nebo ne, uvidíme až za několik let a s jistotou to teď nemůže vědět nikdo. Google však poslední měsíce své snahy v této oblasti zrychlil a z více hledisek se postupně zlepšuje. Také v jeho případě, respektive v případě mateřské společnosti Alphabet, žene AI horečka akcie vzhůru, ale obrovské zisky by firma generovala i bez ní. Závěr, zda v Berkshire akcie nakupují proto, že současné dění jako bublinu vnímají, nebo ne, si musí udělat každý sám.

Poslední zajímavý bod v této souvislosti je to, jak rychle se na trhu dokáže měnit nálada. Není to tak dávno, kdy byl Google mnoha investory odepsán jako firma s výrazně nahnutou budoucností. Výkonný ředitel Sundar Pichai byl považován za nevýrazného a Googlu se vytýkalo, že v AI závodech zaspal a nechal se předběhnout konkurencí. Firma ale dál roste, zvyšuje příjmy z vyhledávání, které mělo AI ohrozit, a odrazil i snahy regulátorů o jeho rozdělení.

Výsledkem toho všeho bylo mimo jiné to, že Alphabet byl jednoznačně nejlevnější firmou ze všech největších technologických hráčů. Letos se však situace výrazně otočila. Za poslední rok akcie Alphabetu rostou o více než 60 procent, což je z tech obrů jednoznačně nejvíce (druhá je Nvidia s růstem o 34 procent). A fanouškům Warrena Buffetta a jeho týmu v Berkshire Hathaway nezbývá než sledovat, zda bude v nákupech pokračovat, nebo je postupně prodávat.