Street artového umění britského umělce Banksyho, které je zpravidla založeno na satirických výtvorech reflektujících politické či společenské dění, fascinuje svět již minimálně od přelomu století. Jeho tradiční rukopis s důrazem na kombinaci graffiti a šablonových technik se objevuje zejména na nejfrekventovanějších místech velkých měst, což má za dopad jak velkou vlnu nenávisti z důvodu vandalismu, tak zástupy příznivců, jež tato trefná díla oceňují.
Právě pro skupinu lidí, kteří si Banksyho tvorby váží, se před několika dny konala v londýnské galerii Sotheby’s dražba jednoho z jeho nejslavnějších děl – Girl With Red Balloon (Dívka s červeným balónkem) z roku 2002, které sloužilo například i jako „symbol“ syrských uprchlíků z minulých let.
Tento graffiti námět byl v podobě klasického obrazu s rámem a vzhledem k ikonickému pojetí se očekávalo, že dražební cena bude atakovat hranici vyšších stovek tisíců liber. Nakonec jej vydražila neznámá dáma za 1 042 000 liber (v přepočtu okolo 30 milionů korun), aby za tuto sumu hned několik vteřin po odklepnutí sledovala, jak jí obraz prakticky mizí před očima.
V rámu byl totiž nainstalován skartovací mechanismus, který se spustil (zatím není známé jak) ihned po ukončení dražby. Obraz se rázem začal sunout dolů ve formě nařezaných papírových pruhů a zastavil se téměř v polovině. I když přítomní v sále zprvu nevěřili, co se právě odehrálo, rychle si uvědomili, že za celou kontroverzní situací stojí právě Banksy.
Tento bristolský umělec, jehož pravá identita je stále neznámá, následně potvrdil, že „skartovačku“ zabudoval do rámu před několika roky pro případ, kdyby chtělo být jeho dílo jednou vydraženo. Je však otázkou, zdali úmyslně zamýšlel, že by prakticky zničený námět s dívkou pouštící balónek ve tvaru srdce mohl nabýt mnohem větší hodnoty. Tak či tak, dražitelka si i skartovaný obraz, který se přejmenoval na Love Is in the Bin (Láska v koši), ponechala.
„První umělecké dílo v historii, které bylo vytvořeno živě během dražby.“
Banksyho vliv na korporátní svět
V průběhu předešlých dní tak panovaly horlivé diskuze o tom, zdali je zničení obrazu přímo během aukce legální. Zatímco jedni důrazně tento výstřelek odsuzovali, druzí namítali, že skartovací mechanismus byl součástí celého díla již před samotnou dražbou a šlo tak o plánovaný akt. To však nic nemění na tom, že se tohoto nápadu chytli nejen další nezávislí umělci, ale také firmy světového rázu jako IKEA, Lidl, McDonald’s či Perrier, které jej použily jako nástroj mediálního marketingu.
IKEA:
Lidl:
We’ve heard this is all the rage now, so we’ll start the bidding at €100,000… pic.twitter.com/fUOZxG64Yu
— Lidl Ireland (@lidl_ireland) October 8, 2018
McDonald’s:
Perrier:
No need to break the bank for a work of art ? #PerrierLemon #GoForTheExtraordinaire pic.twitter.com/hCf2epASez
— Perrier (@Perrier) October 9, 2018
Banksyho skartovačka se promítá i do Česka
Protože je grafických návrhů, které se inspirují Banksyho skartovaným obrazem, na internetu celá řada (stačí na Twitteru či Instagramu hledat příspěvky pod hashtagem banksy), nevyhnul se tento „trend“ ani České republice. A jelikož Banksy ze své podstaty míří zejména na dění ve společnosti, nemohla nevzniknout variace s českým předsedou vlády…
Nový Banksy. ?
Via facebook.#Banksy#Babis pic.twitter.com/4TFx2Ye5iT— Petan (@PetrTnv) October 12, 2018
Diskuze (0)
NovinkaNačíst více