Karel Janeček je všude, kde se něco děje. Ať už s vlastním projektem, jako investor, mecenáš nebo člověk, kterému není lhostejné, v jaké společnosti žijeme a kdo nás řídí. Známý český matematik toho má rozjetého skutečně hodně, ale když se s ním bavíme v sídle jeho Nadace na pražském Smíchově, točí se většina rozhovoru kolem jednoho důležitého tématu – změny ve společnosti a aktivit, které k ní mají dopomoci. Na otázku, jak si Karel Janeček vybírá projekty, do nichž investuje, má rychlou odpověď: hlavně musí mít co nejvíce pozitivní dopad na společnost a ideálně ji posouvat kupředu.

Několik takových startupů si pětačtyřicetiletý Karel Janeček sám založil, na podporu dalších před třemi lety spoluzaložil startupový inkubátor UP21, a když se probíráme jeho širokým záběrem aktivit, docházíme k závěru, že právě UP21 představuje strategickou záležitost, jelikož vše důležité, co je právě nejen v technologickém světě trendy, se tu zachytí. Jedním z letošních vrcholů pro karlínský inkubátor pak bude středeční Startup World Cup & Summit, který hostí celoevropské finále startupové soutěže, takže se v Praze objeví ty nejnadějnější firmy z celého kontinentu.

Vedle startupů jsme s Karlem Janečkem probrali také to, proč Češi nejsou ve světě tak průbojní, jak vypadá svět zítřka a čeho všeho chce dosáhnout se svým volebním systémem. Byť se tak na první pohled nemusí zdát, je právě nový volební systém to, co bere Janečkovi aktuálně nejvíce času.

Karel Janeček je známý především jako matematik, pedagog, bojovník proti korupci, mecenáš nebo spolumajitel finanční skupiny RSJ. Co pro vás ale znamenají startupy?
Pro mě startupy znamenají skvělou možnost, jak investovat část peněz a především jak zaměřit část své energie na projekty, které dávají smysl a jsou důležité pro společnost.

RSJ se prezentuje jako finanční skupina 21. století. Co je pro vás vedle toho svět startupů? Je to také především hudba budoucnosti?
Startupy jsou pro mě budoucnost, ale i současnost. Jsem přesvědčen, že svět se právě teď mění, a doufám, že se změní k mnohem lepšímu. Lidská společnost se blíží k rozcestníku, který nazývám sociální singularita 21. století. Jde o to, že lidstvo musí začít fungovat úplně jinak než dnes, protože se jinak samo zničí. Jedná se o jedinečnou událost historie a k jejímu úspěšnému završení si můžeme pomoci díky technologiím, decentralizaci a změně volebního systému, čemuž se nejvíc intenzivně věnuji.

O čem ta změna bude?
Ve společnosti se bude nadále snižovat důležitost korporací i státu. Z delšího pohledu budou státy nadále existovat jako kulturní entity, ale již nebude existovat státní systém jako takový, v němž máme politiky a všechno se v něm řeší složitě a neefektivně. Lidé budou díky technologiím zapojení mnohem víc napřímo, a to teď nemluvím o přímé demokracii, ale v budoucnu budeme mnohem více a kvalitněji propojení pomocí nejrůznějších sítí a zájmových skupin, které budou fungovat mnohem lépe než například dnešní Facebook. Ekonomika už nebude tolik o státním byznysu a velkých korporacích, ale především o osobním angažmá každého člověka a plochých, decentralizovaných rozhodovacích strukturách. To je přesně to, co dnes reprezentují startupy. Jde o první krok k modernizaci budoucí ekonomiky i celé společnosti.

Zmínil jste spojení „až nastane sociální singularita“. Co to vlastně znamená?
Už pomalu nastává. Nevíme, kdy přesně bude, ale představit si to můžeme jako chemický roztok, v němž se zvyšuje koncentrace, obrazně to bublá pod povrchem, zdánlivě se nic neděje a pak najednou přijde chemická reakce a hmota se radikálně změní. Neříkám, že změna společnosti nastane ze vteřiny na vteřinu, ale bude to pravděpodobně velmi rychlé. Situace tomu nahrává, nejenže je taková událost žádoucí, ale je dokonce nutná. Pokud k tomu nedojde, tak se sami zničíme, protože ekologické průšvihy a další problémy, které jsme si nadrobili, dlouhodobě neustojíme. Počítám, že v následujících letech bude tento proces zřejmý a uvidí ho stále více lidí.

Co se pak bude dít?
Může to začít změnou volebních systémů, začne se snižovat význam politických stran, bude se rozšiřovat síla startupů a z toho vzniknuvších firem, u nichž bude klíčové, že jsou decentralizované a moderně postavené. Obecně bude decentralizace klíčová. Lidé si budou vytvářet sítě na základě důvěry a díky decentralizaci a transparentnosti (open source pro zdrojový kód) budete mít garanci, že jde o objektivní informace, protože budete vědět, že s nimi ani vás nikdo nemanipuluje. V podstatě se díky tomu zbavíme fake news, protože decentralizované sítě s postupně vybudovanou důvěrou budou schopny dávat v drtivé většině správné informace. Opět to celé vznikne postupně a samovolně. Jde o prostor, kterému říkám H21. H20 jako voda, základ života, a H21 jako prostor, který máme kolem sebe a který bude fungovat na úplně jiném principu než dnešní svět. Startupy jsou jeho klíčovou součástí.

Bude to tedy o konci státních struktur, jak je známe, decentralizaci velkých firem a startupy jako princip budování firem budou nastupovat do popředí…
Nechci strašit, že státní struktury nebo velké firmy skončí ze dne na den. Sice skončí, ale postupně, protože se budou ukazovat jako stále více zbytečné. Jakmile si někdo své potřeby dokáže zajistit jinak a decentralizovaně, už státní instituci nebude potřebovat. Nepůjde ovšem o žádnou násilnou revoluci, ale postupnou evoluci.

Chtěl jsem se ptát, jak moc velkou brzdou nebo naopak pomocí může být politická reprezentace pro úspěšný rozvoj českého podnikání, ale podle toho co říkáte, je mi jasné, že v tom vidíte spíše brzdu.
Vidím to spíše jako brzdu, ale samozřejmě mohou být i progresivní státy, kde tuto myšlenku naopak politici podpoří, protože v ní věří, byť může jít i přímo o jejich pozice. Vidím ale spíše nebezpečí v tom, že vládní struktury mohou být jednak těžkou brzdou, ale hlavně se z nich může stát díky technologiím diktátor jako v Číně. Tam jde o nejhorší zneužití technologií, jaké může být, a místo toho, aby se šlo decentralizovaně, se mocenská struktura rozhodla centralizovaně zneužít komunikační technologie ke kontrole obyvatel, což je velké nebezpečí. Naštěstí v zemích, kde jsou základní lidské svobody, to tolik nehrozí.

To je pohled shora. Jak to vypadá při pohledu zdola – funguje mezi startupy, investory a dalšími subjekty nějaká spolupráce? Přijde mi, že spolu často nemluví a každý si hraje na svém písečku, místo aby společně rozvíjeli celý ekosystém.
Je pravda, že spolupráce není zdaleka dostatečná, ale jeden z důvodů je i fakt, že právě technologie zatím vůbec neumíme využít a promítají se tak jen špatné stránky jako fake news a v některých aspektech technologie přinášejí chaos. Jakmile se začnou vytvářet důvěryhodné sítě, zásadním způsobem se pro všechny zlepší komunikace. Pro lidi, kteří mají nějakou odbornost a společný zájem, bude racionální se v nějakém smyslu sdružit a komunikovat a platit to bude o komukoliv dalším. Budete se moci ihned připojit na konkrétní námi vybranou síť a informace ověřit.

Nemluvíme tu jen o České republice, jde o globální systém, ale vy se pohybujete po celém světě, máte zkušenosti z různých zemí, a tak můžete srovnávat. Jak je na tom Česká republika? Bude hrát do budoucna vůbec roli, odkud jsme?
Určitě ano, bude to hrát například kulturní roli, protože každý národ má svá specifika, lidé mají různé vlastnosti. Češi například jsou – a ani bych neřekl, že tím jsou pověstní, ale je to objektivní fakt – velmi negativní. V situaci, kdy se Čechovi něco nezdá, začne to negativně kritizovat, i když tomu vůbec nerozumí, přitom by měl být raději zticha, když nemá znalosti. Samozřejmě je správné kritizovat něco, čemu rozumím a je špatně, ale pouze pokud chápu, proč je to špatně. Na druhé straně, podpořit často dává smysl i to, čemu moc nerozumím, ale líbí se mi. A samozřejmě tím spíš, pokud tomu rozumím. U Čechů je to často naopak, než by mělo být a to společnost hrozně ubíjí.

Co s tím?
Když se na to podíváme z druhé strany, možná to není úplně špatně. Pokud se nám bude dařit se této vlastnosti zbavovat, což věřím, že v rámci globalizace a propojování bude, máme obrovský prostor pro růst. Jako národ jsme velmi talentovaní, máme špičkové lidi a kdyby vše nebylo ubité tím negativismem, ukázalo by se, jaký máme výjimečný talent.

Jak je na tom obecně byznys v Česku? S vaší firmou RSJ jste se dostali mezi největší obchodníky na světových finančních trzích, ale takový globální úspěch u nás není samozřejmý. Ani hlad po něm. Souvisí to právě i s tou českou náturou?
Když jsem dělal doktorát ve Spojených státech, poznal jsem mnoho Rumunů, také studentů PhD. To jsou lidé, kteří často vyloženě chtějí žít mimo svoji vlast a být úspěšní. Češi jsou mnohem více usedlejší, chtějí být raději zpátky doma. Česká republika je krásná země, já chci také žít v Praze, protože Praha je podle mě z několika důvodů nejkrásnější město na světě, ale i v tomto ohledu něco na české nátuře bude. Na druhou stranu budoucnost v tomto přinese ještě více svobody, protože každý bude moci být kdekoliv a přitom se věnovat tomu, co ho zajímá.

Stojíte za startupovým inkubátorem UP21. Jaká je vaše hlavní motivace, proč zrovna inkubátor?
Mou hlavní činností je implementace a propagace volebního systému, protože věřím, že je to jeden z hlavních nástrojů pro změnu společnosti. Vedle toho se ale věnuji také dalším věcem, které považuji za zajímavé a zároveň užitečné. Investoval jsem do vlastních startupů, například Pilot 21, který se soustředí na vývoj dronů a leteckých simulátorů, nebo CB21 Pharma s léčebným konopím. Původně jsem to tak nezamýšlel, ale je pak skvělé mít místo, kde se všechny důležité a zajímavé věci schází. Takovou strategicky klíčovou věc představuje právě UP21, kterým projde snad každý podstatný obor. Právě z toho pohledu je to pro mě důležitý byznys.

Investujete do mnoha projektů, jak jste již zmínil, ať už sám nebo v rámci UP21. Když bychom se měli na vaše investiční portfolio měli podívat z větší perspektivy, je tam nějaká motivace, jaké startupy podporujete?
Motivací pro mě bylo, že jsem danou oblast považoval za důležitou. Pro mě při investici není největší motivací zisk, ale právě skutečnost, že jdanou oblast činnosti považuji za klíčovou pro rozvoj. Skvělým příkladem je dnes zmíněná CB21 Pharma, která provádí výzkum a vyrábí produkty z konopí. Konopí, zejména to léčebné, považuji pro člověka a jeho zdraví za extrémně důležité, a to i navzdory mnoha nesmyslným předsudkům, které se už naštěstí rozplývají. Takový projekt jsem podpořil, protože měl význam a obrovskou pozitivní externalitu pro společnost.

Váš záběr je široký, ve většině vašich investic se dají najít prvky budoucnosti a rozvoje společnosti…
Takový prvek tam vždy musel být. Osobně jsem nikdy nevěnoval čas tomu, jak investovat, abych „pouze” vydělal peníze.

Když ve všech projektech není primární cíl vydělávat peníze, čím vlastně měříte úspěch? Je to jejich dopad na společnost?
Je to součet obojího. Samozřejmě byl by nesmysl dělat projekty, které by měly dobrý dopad, ale člověk je musel dotovat. Obecně se dá říci, že úspěšná investice je taková, která má pozitivní externality, čím větší, tím lepší, a která je zároveň výnosná.

Má i UP21 nějaký takový podobný cíl?
Na začátku jsem nastavil filozofii a strategii ve stejném duchu, kdy investice musí být něco, co společnost posouvá, co má pozitivní externality. Jednotlivými projekty se už dnes nezabývám.

Hodně se mluví o blížící se revoluci v dopravě, nastupuje umělá inteligence, autonomní řízení. Co je podle vás ta next big thing?
Umělá inteligence je naprostý fenomén, který je potřeba dobře podchytit. Umělá inteligence není nic jiného než obrovsky chytrá metoda, jak zpracovávat data, tedy vlastně výpočetní stroj. Nejde o nic živého, co by mělo vědomí a motivaci nás ovládnout, toho se bát nemusíme. Nesmí ji však ovládnout například nějaká diktátorská země, to by nás skutečně mohlo zničit. U umělé inteligence je důležité, abychom ji dobře uchopili, a to souvisí zase s co největší spoluprací, open-sourcem a naprogramováním pravidel a hodnot. I to je jedna z věcí, kterou se zabývám.

To je umělá inteligence, dále se řeší změny v dopravě…
Na dopravu mám Pilot 21, v ní jsou samozřejmě technologie skvělé. Například věřím, že bude v budoucnu úplně běžné, že budeme mít běžná létající vozidla a cestovat v 3D „silnicích”, na tom nebude nic zvláštního.

Zjednodušeně řečeno jste s vašimi projekty zainteresován ve všech zásadních oblastech, o nichž se dnes mluví a které mají hrát v budoucnu prim. Všude, kde se něco děje, je Karel Janeček.
Docela to vychází. Ne že bych to plánoval, ale když se podívám zpětně, tak pokud by nám náhodou něco chybělo, měl by se daný obor dostat do UP21.

Již jsme zmínili váš volební systém D21, zároveň jste zakladatelem Nadačního fondu proti korupci, takže jste úzce spojen s politikou ve smyslu, že se v ní angažujete. Mě zajímá, jak po těch letech působení v této oblasti hodnotíte z pohledu vašeho byznysu. Je relativně málo podnikatelů, kteří se do politiky podobným způsobem pouští.
A není divu. Po založení Nadačního fondu proti korupci se na mě sneslo velké množství nesmyslných obvinění, to bylo velmi nepříjemné, a dokonce dvě oficiální žaloby. Problémy přišly také na RSJ, úřednická šikana byla větší, než jsem čekal. Jelikož ale RSJ obchoduje na mezinárodních trzích a je regulována tím úplně nejpřísnějším způsobem, tak na nás české úřady nemohly nic najít. Obecně to ale bylo velmi nepříjemné, i psychicky.

Jak na to po těch letech nahlížíte?
Byznys jako takový to naštěstí neovlivnilo, obtěžovalo to akorát z hlediska četnosti kontrol. Každopádně pro normálního podnikatele, který není dostatečně silný, aby takové zacházení ustál a vydržel, by to byl průšvih. Když se proti takovým lidem postavíte, tvrdě vám to vrací. Pro člověka, který nemá sílu jít proti nim sám, může být lepší podporovat různé nadace a občanské společnosti, a svůj byznys neohrožovat. Dnes už je to možná trochu lepší, ale v době, kdy jsme zakládali Nadační fond proti korupci, to bylo hodně drsné.

Jak to popisujete, tak ale rozumím, že pro vás je ta změna systému natolik zásadní, že jste se do toho i přes všechna rizika pustil a nadále v boji vytrváváte?
Já se do boje s korupcí pustil tak nějak spontánně, neměl jsem to naplánované. Nejprve mě v 90. letech jako voliče ODS zklamal Václav Klaus, který podle mého přesvědčení poškodil v novodobé historii naši zemi zdalekanejvíc ze všech. Pak jsem se radoval, když ODS drtivě vyhrála v Praze, a já se těšil, že se něco změní. To byly časy, kdy nastupoval Pavel Bém a spol., načež posledním hřebíčkem bylo, když přišla Opencard. Díky obchodování na burze jsme měli ty nejvýkonnější počítače, servery, technologie a když přišli s tím, kolik se má zaplatit za Opencard, tak to bylo něco tak směšného, že mě to naštvalo tolik, až jsem založil fond proti korupci. Chtěl jsem dávat ceny lidem, kteří mají odvahu proti korupci jít. Nebylo to nic promyšleného, navíc mi to všichni rozmlouvali, ale přesto jsem do toho šel.

Už v té době jste měl v hlavě i nový volební systém?
Myšlenka nového volebního systému vznikla zhruba o rok dva později. V rámci Nadačního fondu proti korupci jsme se již v roce 2011 snažili prosazovat legislativní změny pro transparentnost, například zrušení anonymních akcií. Měl jsem příležitost setkávat se s různými poslanci a uvědomil jsem si, že se můžete snažit o sebelepší legislativní změnu, ale když ji oni nebudou chtít, neprosadíte ji. Problémem jsou tedy polici, kteří řídí naši společnost a mnohé je potřeba vyměnit. Korupce je jen jeden z důsledků špatně funkčního systému, ale není primárním jádrem zla. A já když už něco řeším, tak to chci řešit pořádně, proto jsem se zamýšlel nad tím, jak se vlastně tito lidé volí.

Vytvořil jsem volební systém proti korupci v lednu 2012 založený na minusovému hlasu proti a ten začal prosazoval pomocí nového hnutí Pozitivní evoluce. Následující rok v dubnu nebo květnu 2013 jsem dostal nápad „efektu více hlasů”, kdy každý volič má více plusových hlasů, než je vyhrávajících kandidátů. Tím vznikla D21, dnes také „Janečkova metoda”, která bude znamenat globální změnu pro demokracii.

Nemůžu se nezeptat: měl Karel Janeček někdy ambici stát se politikem, přejít na druhou stranu barikády?
Neměl. Vždy jsem říkal, že nikdy nezaložím ani nebudu členem politické strany, a to platí. Jeden čas jsem přemýšlel, že bych zkusil kandidovat na prezidenta, protože byť je to u nás spíše symbolická funkce, mohl by člověk svou myšlenku lépe komunikovat. I to jsem ale nakonec vyloučil.

Založil jste také Nadační fond Neuron na podporu vědy…
To byl vůbec první fond, který jsem založil, tehdy jako Nadační fond pro podporu vědy a výzkumu. Dnes je to Nadační fond Neuron a jsem tam již jeden z mnoha mecenášů.

Jak se o tom bavíme, tak mi to do sebe zapadá jako další část spojená s rozvojem společnosti a novými technologiemi. V Česku se často řeší, že spolu jednotlivé sektory – věda, byznys, startupy – příliš nespolupracují. Jak se na to díváte vy?
Věda je podle mého názoru jeden z klíčových aspektů kvality lidského života a souhlasím, že spolupráce určitě může být mnohem lepší. Propojení vědy více do praxe a její realizace je velmi důležitá. Češi mají obecně technický a technologický talent, ale vrátil bych se k tomu, že potřeba odšpuntovat jeden ze špuntů, který tu teď máme, a to je ten český negativismus. Jakmile se to povede, bude situace mnohem lepší.

Ještě nějaký projekt s vaším osudovým číslem 21, který jsme nezmínili?
V rámci Sport 21 budujeme moderní a celosvětově unikátní gymnastické centrum pár set metrů od Pražského hradu, Racing 21 je spíše koníček se závodními auty a také jsme nově otevřeli fond STAR*21, do kterého začínáme vybírat peníze. Mám ještě další projekt, který je takové mé eso v rukávu. Dozvíme se o něm možná již letos.