Představa, že by naše osobní přeprava měla dát sbohem zemskému povrchu a odehrávat se většinu času ve vzduchu, sice může působit jako velké sci-fi, ovšem z tohoto sci-fi by se mohla v horizontu několika desítek let stát běžná realita.

Na koncepci malých osobních letounů, které jsou předobrazem standardních dopravních prostředků budoucnosti, dnes pracuje celá řada menších i větších společností, jež jsou v nejrůznějších stádiích testování prototypů. Takovým startupem je i německý Volocopter, který však začíná dávat vizi osobní dopravy v dronu zcela realistické obrysy a značně tím uniká konkurenci.

Společnost pracuje na projektu autonomních dvoumístných taxíků typu dron spadajících do kategorie eVTOL, tedy elektrických letounů s vertikálním vzletem i přistáním. Tento způsob je pro použití v městské aglomeraci, kde by chtěl Volocopter svou službu provozovat, tím nejlepším, jelikož nevyžaduje žádné dlouhé přistávací plochy a tam, kde letadlo přistane, také může zůstat zaparkováno.

Jak by taková letiště budoucnosti mohla vypadat, chce společnost představit v Singapuru, kde se pustila do budování prvního Volo-Portu, tedy základny, která bude sloužit k odbavování jednotlivých cestujících a odkud budou Volocoptery odlétat. Budování testovacího letiště je však jen začátek a Volocopter rozhodně při čekání na jeho dokončení, které by mělo proběhnout koncem tohoto roku, nezahálí.

Koncem srpna totiž úspěšně otestoval své létající taxi, jak se také někdy těmto dopravním prostředkům říká, na letišti v Helsinkách. Tentokrát však nebyly středem zájmu letové schopnosti letounu, ale schopnost spolupráce jeho systémů s řízením letového provozu. Hladká spolupráce s řídící věží je totiž jedním z důležitých předpokladů pro bezproblémový provoz podobných letounů.

Zároveň je zapotřebí, aby i současný systém navigace leteckých dopravních prostředků začal vytvářet strategie pro začlenění malých autonomních letounů pohybujících se v nízkoúrovňovém vzdušném prostoru nad zemí do svých operačních systémů.

Helsinské testování proběhlo úspěšně a systémy Volocopteru uspěly při zkouškách kompatibility, funkčnosti a použitelnosti. Veškeré systémy Volocoptery tedy efektivně komunikovaly s řízením leteckého provozu helsinského letiště a poskytovaly jí veškerá potřebná data.

Velká investice

Pomyslnou odměnou za tento úspěch se pro Volocopter stala investice ve výši 50 milionů eur (přibližně 1,3 miliardy korun), která přišla krátce po uskutečnění těchto testů. Investici do startupu vedl čínský Geely Holding, který je v Evropě znám coby majitel automobilek Volvo či Lotus. Geely se tak stalo minoritním akcionářem a připojilo se k Intelu či Daimleru, kdy první poskytuje zejména technickou podporu a druhý do startupu investoval v roce 2017 celkem 30 milionů dolarů (702 milionů korun).

Majoritními vlastníky společnosti, která doposud získala na investicích celkem 85 milionů eur (více než 2 miliardy korun), přitom i nadále zůstávají její zakladatelé Stephan Wolf a Alexander Zosel.

Volocopter s Geely zároveň vyjednal spolupráci, která by měla zajistit možnost využití létajících taxíků obyvatelům Číny, jež je pro německou firmu velice lákavým trhem. Samo Geely slovy předsedy představenstva Liho Shufua prozradilo, že se pro něj jedná o další krok, jak se postupně transformovat z automobilového výrobce na poskytovatele všech služeb mobility.

Sám Volocopter momentálně vede jednání s dalšími zájemci o investice a novým investorům je plně otevřen, protože potřebuje shromáždit co nejvíce kapitálu, který pokryje náročný proces komerční certifikace jeho nejnovějšího letounu VoloCity.

VoloCity je čtvrtým typem letounu, který startup postavil, ale zatímco předchozí tři letouny byly postaveny za účelem testování a demonstračních letů, VoloCity je koncipován jako stroj, který by již mohl být nasazen do ostrého provozu. Volocopter tím hází rukavici konkurenci, kterou je například další německý startup Lilium či české Zuri.

Novinka disponuje hned osmnácti rotory, které jsou schopny dostat stroj do vzduchu vertikálně jako jeho předchůdci. Kupředu se může letoun hnát rychlostí až 112 kilometrů v hodině a jeho doletová vzdálenost činí 35 kilometrů. Kokpit VoloCity je koncipován pro dvě osoby, které si na palubu mohou vzít i několik lehkých zavazadel, které nepřekročí velikost standardního batohu.

Volocopter kladl při vývoji nového modelu velký důraz na pohodlí a bezpečnost cestujících, které by měly splňovat normy stanovené Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví. Jedním z inovovaných prvků je tak například letový stabilizátor. Letoun by se měl dočkat svého prvního zkušebního letu v posledním čtvrtletí tohoto roku na již zmiňovaném singapurském Volo-Portu.

„VoloCity je zatím naší nejsilnější Volocopterou. Je pečlivě navržen tak, aby splňoval požadavky městské letecké mobility, a zahrnuje všechny požadavky certifikačního standardu SC-VTOL zavedeného agenturou EASA v červenci 2019. Je to výsledek všech poznatků, které jsme získali z našich rozsáhlých testovacích programů za poslední roky,“ říká Florian Reuter, generální ředitel společnosti Volocopter a dodává: „S VoloCity otevřeme první komerční trasy a oživíme městskou leteckou mobilitu.“

Mimo singapurský Volo-Port a VoloCity se společnost Voloport, která momentálně zaměstnává přibližně 150 zaměstnanců v Německu a Singapuru, chce zaměřit na další rozšiřování své infrastruktury. V současné době by již mělo docházet k rozhovorům s globálními operátory a Volo-Portů tak bude do budoucna přibývat. Společnost se navíc nebrání využívat i stávající infrastruktury, kterou je například Fraport provozovaný letištěm ve Frankfurtu.