Už když do ní nastupujete, je jasné, že je tu něco trochu jinak než obvykle. V holešovickém přístavu můžete v posledních týdnech zahlédnout celodřevěnou sportovní loď, kterou postavil podnikatel David Miklas a snaží se vybočovat z řady prakticky vším. Možná trochu překvapivě to hlavní není skutečnost, že je loď vyrobena z mahagonového dřeva, které bylo určeno původně pro klavíry.

Je to ale právě perfektně opracované tropické dřevo, které David Miklas se svými kolegy ve firmě KeelCraft vyladil tak, že vás automaticky v pozitivním smyslu uhodí do očí. To nejdůležitější se však odehraje ve chvíli, kdy nakopnete lodní motor. KeelCraft je totiž první ryze česká, celodřevěná a především elektrická loď. Při jízdě ani při startu ji tak prakticky neslyšíte.

Když z holešovického přístavu vyrážíme po Vltavě vstříc Trojskému mostu a dál na sever, tak to hlavní, co slyšíme, je především narážení lodi do vln. Při standardní rychlosti kolem 10 kilometrů v hodině, která je na vodní hladině pro přepravu již velmi slušná, navíc neslyšíme prakticky vůbec nic a můžeme si vychutnávat vůni čerstvé kávy, kterou praží na pravém břehu holešovického přístavu.

Ostatně fakt, že při jízdě ani kdykoliv jindy z člunu nevychází žádné zplodiny, nikde neteče olej a neznečišťuje se voda, byl jednou z hlavních motivací, proč se Miklas pro stavbu unikátní elektrické lodi rozhodl.

„Inspirovalo mě úmyslné znečišťování vodních ploch a lhostejnost lidí k životnímu prostředí. Na vlastní oči jsem viděl vypouštění olejů, úniky nafty a benzínu a vypouštění zplodin při provozu lodí. Chtěl jsem si tenkrát pořídit nějaký člun a nakonec jsem došel k závěru, že bude lepší vyvinout loď nezatěžující životní prostředí,“ popisuje při jízdě Miklas.

Nadčasový elektrický člun

Slyšet se začneme hůř až ve chvíli, jakmile se roztočí lodní šroub skutečně naplno. To dokáže KeelCraft jet až 45 kilometrů v hodině, kdy už vítr ve vlasech ucítíte pořádně. Jde ale spíše o závodní rychlost a zábavu, pro běžné projížďky na řece nebo jezeře postačí mnohem nižší kvalt.

Klíčová je rychlost pochopitelně pro stav baterií. Ty jsou zabudované v trupu lodi podobně jako u elektromobilů a když s elektrickou lodí pojedete zhruba zmíněných 10 kilometrů v hodině, můžete ujet až 100 kilometrů. Z 0 do 100 procent se pak baterie dobije za osm hodin a podle Miklase dává elektřina na vodě ještě větší smysl než na silnici, kde bateriové elektromobily nastupují ve velkém.

„Téměř v každém přístavu je možnost připojit se na elektřinu a lodě dobíjet, infrastruktura čerpacích stanic u vody je oproti tomu mizerná. Obrovskou výhodou je, že z elektrických lodí do vody neunikne olej ani palivo, které běžně ukapává při plnění z kanystru,“ pochvaluje si Miklas.

Vodní dopravu měl v krvi už od mládí, kdy ho k lodím přivedl jeho otec, který je profesionálním námořním kapitánem. Miklasova podnikatelská cesta k nim nicméně vedla nejprve přes 3D tiskárny a firmu be3D, kterou před lety koupil brněnský Y Soft, a letecký simulátor československého letounu L-410, který Miklas s kolegy postavil přímo v centru Prahy.

Když se pak třiatřicetiletý podnikatel rozmýšlel, co bude dělat dál, a do oka mu padla výroba vlastního člunu, rozhodl se, že nic neponechá náhodě a postaví takový model, který bude nadčasový. Právě elektromotory sice v lodích teprve začínají, ale Miklas je přesvědčen, že v nich je budoucnost.

Na stále více vodních ploch po celém světě totiž přicházejí restrikce na lodě se spalovacím motorem. Jejich negativního dopadu na životní prostředí a lokální znečišťování daných toků si pochopitelně nevšiml jen Miklas, a tak se po elektrických lodích pomalu začíná zvyšovat poptávka.

Řeč je zejména o velkých evropských jezerech, jako jsou například Curyšské a Ženevské jezero, italské Lago di Garda či Lago di Como. Právě tam často kotví ty nejluxusnější lodní modely a právě tam hledá KeelCraft z řad těch movitějších své první majitele. Cena mahagonového elektrického člunu je podle očekávání vyšší a zájemce bude muset vytáhnout přes 5 milionů korun (200 tisíc eur).

Přestože se David Miklas pouští do dosud neprobádaných vod, nebojí se, že by neměl být o KeelCraft zájem. Prozatím s ním sice jezdil hlavně po Vltavě, ale reakce lidí, které už svezl, i z řad zkušených loďařů, jsou prý zatím veskrze pozitivní. Výhodou KeelCraftu může být i skutečnost, že pokud byste dnes podobnou loď skutečně chtěli, nemáte příliš na výběr.

„Existují tradiční výrobci dřevěných lodí, kteří ale dodávají lodě zejména se spalovacími motory, pak se objevilo pár výrobců, kteří dělají laminátové elektročluny. Z našeho průzkumu jsem zatím neobjevil žádný projekt, který by cílil na tu nejmovitější klientelu s mahagonovou elektrickou lodí,“ říká Miklas s tím, že do vývoje a stavby první lodi vložil několik milionů korun.

Pro výrobu se spojil se zkušeným týmem, který přes dvacet let stavěl podobné lodě v Itálii a nyní sídlí v dílně na východním Slovensku. První model KeelCraftu je z valné většiny ruční práce. Na některé části využil tým znalosti 3D tisku a také CNC obrábění, ale jinak šlo o maximální péči v podobě ruční práce, která se projevuje jak na lesknoucím se zevnějšku lodi, tak velmi minimalistickém, avšak luxusně vyhlížejícím interiéru.

Výsledkem tak je, že všechny další kusy se již budou vyrábět vždy na zakázku. Jednak kvůli tomu, že výroba lodě je časově i finančně velmi náročná, a KeelCraft chce zároveň s každým zákazníkem pracovat a některé prvky mu případně přizpůsobit na míru. Ať už to bude nějaký interiérový detail nebo třeba osazení jiným přístrojem. Standardně však firma očekává dodací lhůtu kolem šesti měsíců.

Přestože zatím v KeelCraftu teprve vyhlížejí své první zákazníky, Miklasovi už pochopitelně v hlavě šrotuje, kam by mohl posunout lodní byznys dál. „Jsme venku příliš krátce na to, abych dokázal vyhodnotit, zda jsme se trefili do černého, ale už mám v hlavě další vizi v podobě autonomního provozu a také stavbu větších elektrických plavidel či elektrifikaci existujících spalovacích lodí, na to nyní máme know-how,“ dodává Miklas.

Až se ním pojedeme projet po Vltavě nebo nějakém evropském jezeře příště, je tak možné, že už při jízdě ani nebudeme muset držet volant. Miklas totiž hlásí, že na vodě je autonomní řízení mnohem jednodušší než na silnici.