Jeden z nejočekávanějších seriálů roku 2019 z produkce Netflixu si může odškrtnout velice povedený start. Seriálovému Zaklínači se povedlo dokonale vytěžit popularitu námětu, který se osvědčil již dříve díky knižní předloze a hernímu zpracování. Jak těžké bylo přetavit Zaklínače do seriálové podoby a proč by neměl být srovnáván s Hrou o trůny? To a mnohem více prozradila jeho producentka a scénáristka.

Vědmák, Bílý vlk či Řezník z Blavikenu, to je jen krátký výčet přezdívek, na které slyší zaklínač Geralt z Rivie. Postava z románové ságy Andreje Sapkowského vstoupila ve své seriálové podobě na obrazovky 20. prosince a okamžitě se z ní stal divácký i virální hit.

Ať už si diváci dopřávali epizody Zaklínače po kapkách, nebo si střihli televizní maraton, během kterého zhlédli všech osm epizod první série najednou, po týdnu bylo jasné, že se Netflixu podařilo přinést nový nejžádanější seriál na světě, který se stal zároveň druhým nejoblíbenějším seriálem této streamovací platformy roku 2019 hned po hitu Stranger Things.

Temný středovek protkaný magií zabalený do světa fantasy v mnohých nutně vyvolával nutkání srovnávat seriálového Zaklínače s veleúspěšnou Hrou o trůny z produkce HBO. Dělat by to však diváci neměli, jak vysvětlila v rozhovoru pro Business Insider Lauren S. Hissrichová, scénáristka a producentka Zaklínače.

Hissrichová uvedla, že by chtěla, aby byl Zaklínač stejně úspěšný a populární a povedlo se mu navázat stejné spojení s fanoušky, jako se to povedlo právě Hře o trůny. Jedním dechem však dodala, že se od sebe oba seriály nemohou více lišit.

„Ano, je to velká fantasy podívaná. To mají oba seriály společné. Ale co se týče tónu, příšer, magie a způsobu, jakým vykreslujeme naše postavy a jejich příběh a onen pohádkový aspekt Zaklínače, to jsou věci, které tyto dva seriály zcela odlišují,“ vysvětluje Hissrichová.

Zároveň vysvětlila, že hledání paralel mezi Hrou o trůny a Zaklínačem se dopouštějí především profesionální kritici a ti, pro které byl seriál zcela prvním kontaktem s postavou Geralta z Rivie. Fanoušci ságy, kteří četli knihy nebo hráli hry, věděli přesně co očekávat a podobných srovnávání se již předem vyvarovali.

Když se začne od konce

Námětu znalí fanoušci měli při sledování seriálu i tu výhodu, že se v ději orientovali přeci jen o něco lépe než ti, pro které byla jména postav jako Ciri, Yennefer či Marigold úplnou novinkou. Minimálně orientace v chronologickém uspořádání jednotlivých epizod první série byla skutečnou výzvou. To dokazuje i oficiální časová osa vydaná Netflixem, na které jsou kapitoly seřazeny ve správném chronologickém pořadí.

Tohoto problému se dotkla v rozhovoru pro Business Insider i Hissrichová, která prozradila, že původně chtěla děj vyprávět zcela jinak. Zatímco finální podoba první série více méně kopíruje děj z prvního dílu a trochu i druhého dílu knih o Zaklínači, původní vize byla začít kdesi ke konci ságy a k událostem se vracet retrospektivně.

„Začali bychom s Ciri, v knize ‚Paní jezera‘ (sedmý román ságy Zaklínač – pozn. red.), která by coby vypravěč vyprávěla příběh Geralta, Yennefer a sama sebe a jak se rodina dala dohromady,“ vysvětluje Hissrichová. Nicméně dodává, že na finální pojetí je velice hrdá.

Tím se dostáváme k dalšímu tématu, kterým je vývoj děje seriálu. Není tajemstvím, že druhá série je již v procesu tvorby, na obrazovky by ale měla přijít až v roce 2021. Čekání sice bude dlouhé, ale vyplatí se. Dle Hissrichové přinese druhá série mnohem více dynamiky. Seznámíme se s řadou „nových“ postav, díky časovému srovnání bude vyprávění lineární a bude se mnohem více soustředit na jednotlivé postavy.

„Dozvíte se mnohem více o Geraltovi. Zjistíte, odkud přišel a proč se stal osobou, kterou je v první sérii. Ciri se už nebude ohlížet zpět, ani na svou rodinu v Cintře. Bude se snažit vybudovat novou rodinu. A Yennefer se bude muset vyrovnat s bitvou u Soddenu. Na konci na sebe vzala velké riziko, které pro ni nedopadne nejlépe,“ nastínila budoucí vývoj seriálu Hissrichová.

Náročná produkce

Vraťme se však ještě k přípravám první řady, které byly podle scénáristky skutečně velké a náročné. Hissrichová nechtěla prozradit přesnou finanční částku, kterou si první série vyžádala. Uvedla však, že již od začátku bylo jasné, že bude celá série velká, ne však z pohledu diváckých úspěchů, což nikdy nelze na sto procent předpovědět, ale z hlediska nákladů na produkci.

A nutno přiznat, že na seriálu jsou peníze znát. Kvalitní CGI efekty, dobré herecké výkony, povedené kostýmy a poutavé prostředí celé řady externích lokací tvoří nákladný základ celého úspěchu.

Lze očekávat, že Netflix nebude váhat napumpovat značné finanční prostředky i do druhé série, jejíž příprava by podle Hissrichové měla být o něco jednodušší. První série se připravovala 178 dní, během kterých se pracovalo i 16 hodin v kuse, šest dní v týdnu. To je na přípravu osmi epizod skutečně hodně času. Přípravy druhé série by ale měly být o něco jednodušší.

„Myslím, že to bude rychlejší, protože nyní víme více o plánování a dosažitelnosti a dalších věcech, které jsou napodruhé jednodušší. Například mnohem lépe rozumíme Geraltovým kostýmům. Pro první sérii jsme museli udělat mnoho úprav a vylepšit řadu detailů. To už znovu dělat nemusíme. Prostě to funguje mnohem lépe,“ pochvaluje si scénáristka.

Hoď minci svému zaklínači

Závěrem se poohlédněme ještě za jedním detailem seriálu, kterým je zaklínačův ústřední song. Skladba Toss a Coin to Your Witcher byla napsána přímo pro seriál, stejně jako další skladby, které vyluzuje ze své loutny potulný bard Marigold. Skladba je to poměrně chytlavá, zároveň však byla napsána tak, aby odpovídala tvorbě Geraltova upovídaného přítele, což potvrzuje i Hissrichová.

„Je to chytlavá píseň, ale pokud ji posloucháte s odstupem a vnímáte pouze text, je to hrozné,“ čímž Hissrichová upozorňuje na samotnou podstatu písně.

„Je to něco, co v našem světě vidíme neustále v médiích. Kdokoli, kdo vypráví příběh, má moc. Bard má moc povědět příběh, který se skutečně stal, nebo vyprávět příběh, díky kterému Zaklínač vypadá jako hrdina, a změnit tím jeho image po zbytek celé série,“ dodává.

Je tedy celé vyprávění o Zaklínači pouhým výplodem bardovy fantazie? Kdo ví.