Ještě nikdy se nestalo, aby si výbor amerického Kongresu předvolal ke slyšení šéfy čtyř z pěti nejhodnotnějších amerických firem. To se však změní už ve středu, kdy se před kongresmany představí klíčové osobnosti technologických gigantů Amazon, Apple, Facebook a Google.

Američtí zákonodárci budou Jeffa Bezose, Tima Cooka, Marka Zuckerberga a Sundara Pichaie vyslýchat kvůli monopolním postavením jejich firem na trhu. Všechny entity totiž v minulosti čelily obvinění v této oblasti a všechny jsou antimonopolními autoritami v různých částech světa také z těchto důvodů různě vyšetřovány.

Aby také ne. Všichni čtyři obří mají aktuálně kombinovanou tržní hodnotu přes 5 bilionů dolarů, přičemž zbylých šest firem z první desítky kumulovaně dosahuje jen na zhruba tři čtvrtiny této hodnoty, jak připomíná magazín Axios. Ještě před pěti lety přitom toto číslo činilo 90 % – jinými slovy, bohatství světa se koncentruje stále více právě do těchto čtyřech firem.

Středeční slyšení, které se uskuteční od 18 hodin SELČ, je součástí probíhajícího procesu antimonopolního podvýboru Sněmovny reprezentantů. Na jeho konci by měla stát legislativa, která bude velké digitální platformy efektivněji regulovat. Tím pravděpodobně zasáhne nejen do jejich fungování ve Spojených státech, ale po celém světě.

Očekává se, že kvůli pandemické situaci se událost uskuteční online. Zatímco pro zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga půjde o již několikáté slyšení, šéf Amazonu Jeff Bezos bude svědčit před zákonodárci vůbec poprvé. Čtyři zmínění aktéři jsou ovšem v relativně odlišných situacích a každý čelí kritice z trochu jiných důvodů. Budou tak postaveni nejspíš i odlišným sadám otázek, ovšem zároveň stojí všichni na stejné straně barikády.

Amazon a používání dat třetích stran

Firma nejbohatšího muže světa Jeffa Bezose, který minulý týden díky růstu Amazonu na akciovém trhu zbohatl za jediný den o rekordních 13 miliard dolarů, je už ze své velikosti a produktové šíře nutným objektem zájmu, když přijde řeč na antimonopolní opatření. V konkrétní rovině se ale pravděpodobně budou zákonodárci opírat o nedávná zjištění, že Amazon využíval data od prodejců třetích stran, jež přes Amazon prodávali.

Na tom by samo o sobě ještě nebylo nic špatného, kdyby následně na základě těchto dat pod vlastní značkou nevyráběl konkurující produkty. Ty měl podle investigace deníku The Wall Street Journal navíc Amazon podpořit mnohem větší viditelností na webu. Kongresu přitom tvrdil, že tuto praktiku neprovozuje.

Z téhož důvodu bude Amazon čelit vyšetřování i v Evropské unii. Během středečního slyšení ovšem může přijít řeč i na souvislosti se zvýšenou poptávkou v době pandemie COVID-19 a tedy i rozhodnutí držet sklady Amazonu v provozu. Někteří z pracovníků Amazonu z toho důvodu stávkovali.

Apple v problémech kvůli App Storu

Problémy Applu se točí v podstatě kolem stejného principu – tedy vlastní platformy na principu tržiště, na níž vpouští třetí strany. V případě výrobce iPhonů jde pochopitelně o obchod s aplikacemi App Store, avšak problém není ani tak v datech, jako spíš v cenové politice a zvýhodňování vlastních aplikací.

Apple si totiž od aplikací třetích stran bere 15 až 30 % výdělku. Aplikace na hudbu, jako je například Spotify, tak musí svádět nerovný boj s Apple Music nebo Apple Podcasty. Stejný princip platí i u jiných typů služeb, jako je nativní aplikace Mail a klienti jako Spark nebo Hey. Právě tvůrci poslední jmenované aplikace kolem toho vyvolali nedávno slušný mediální zájem.

Někteří zákonodárci vidí problém zejména v procesu vpouštění aplikací na App Store. Ten má navenek relativně nejasná pravidla, zatímco nativní aplikace Applu nemusí procházet obdobným aplikačním procesem. Ze stejného důvodu začala své vyšetřování v červnu i Evropská komise.

Facebook a jeho agresivní akvizice

Největší sociální síť světa čelí kritice z různých důvodů de facto na denním pořádku a za víc než 15 let svého působení si vypracovala dominanci hned v několika oblastech, a to zejména díky Zuckerbergově tvrdé taktice buď koupit, nebo okopírovat jakoukoliv byznysovou hrozbu.

Akvizici zvolil v minulosti v případě Instagramu a WhatsAppu, z nichž v obou případech vyrostly aplikace s více než miliardou uživatelů. Snapchat, který se mu koupit nepodařilo, okopíroval. Postupem času tak získal dominanci nejen v počtu uživatelů, ale dokázal si i přivlastnit podstatnou část reklamního trhu.

Z poslední doby se z antimonopolního pohledu ukazuje jako problémová akvizice startupu Giphy. Služba pro distribuci gifů po internetu totiž umožňuje sbírat data nejen z aplikací Facebooku (v nichž je integrována), ale i z webových stránek nebo chatovacích aplikací třetích stran.

Vyloučeno není, že kongresmany a kongresmanky budou zajímat i další témata, v nichž Facebook figuruje jako klíčový hráč: ovlivňování letošních amerických prezidentských voleb, dezinformace související (i nesouvisející) s pandemií COVID-19 nebo rasově předpojaté algoritmy.

Z předchozích vystoupení Zuckerberga před kongresovými výbory navíc lze odhadnout, jakým směrem bude ubírat jeho argumentace. Jak píše Bloomberg, šéf Facebooku totiž rámoval už v minulosti svou sociální síť v politických a patriotistických souvislostech a tvrdil, že jakékoliv oslabení (amerického) Facebooku povede k posílení čínských firem a vlivů.

Google a jeho dominance ve vyhledávání

Světový lídr v internetovém vyhledávání pravděpodobně čelí vůbec největšímu tlaku. Ve Spojených státech má před sebou koordinované vyšetřování ze strany generálních prokurátorů ve všech státech kromě Alabamy. Svůj případ proti Googlu údajně chystá i federální ministerstvo spravedlnosti.

Problematická je podle zákonodárců hlavně dominance Googlu na reklamním trhu a stejně jako v případě Amazonu nebo Applu zvýhodňování vlastních produktů na své platformě: jedním z mnoha případů je lepší postavení videí ve vyhledávání z YouTube oproti videím například z Facebooku nebo Daily Mail.

Z důvodů stojících na podobných principech čelí vyhledávač kritice i na starém kontinentu. Od Evropské komise dostal už před více než třemi roky pokutu za zvýhodňování vlastního srovnávače Google Nákupy před srovnávači třetích stran, jako je například Heureka, která ho sama žaluje. Spor se ale dodnes táhne.

Microsoft? Mimo záře reflektorů

Sestava je ale na první pohled tak trochu neúplná. Chybí v něm totiž aktuálně druhá nejhodnotnější firma světa, Microsoft. Jak ale zjistil server The Information, s prezidentem a vrchním právníkem firmy Bradem Smithem se podvýbor bavil separátně už před několika týdny. V rámci příprav na aktuální slyšení měl poskytnout zákonodárcům svůj pohled na celou věc.

Smith v minulosti kritizoval ze zmíněných firem hlavně Apple, přitom byl to sám Microsoft, který v devadesátých letech a začátkem milénia byl terčem obvinění z monopolu na trhu s počítači a operačními systémy.

Stejně jako je obrovský vliv čtyřech zmíněných korporací, je obrovská i šíře témat, která mohou být při senátním slyšení na pořadu dne. Proto není překvapivé, že nejedni odborníci, včetně třeba jednoho z prvních investorů Facebooku Rogera McNameeho, navrhli, aby každý ze čtyř šéfů absolvoval samostatné slyšení.

Tím spíš, že podvýbor plánuje celý proces stihnout během jednoho dne. Dosavadní slyšení technologických šéfů ovšem napovídají, že přinejmenším někteří zákonodárci dodnes jen těžko chápou komplikované souvislosti technologického světa a bude tak otázkou, co vůbec ve středu zazní. Nepřipravenost se ukázala už například při výpovědi Marka Zuckerberga na jaře 2018, stejně tak jako později tentýž rok při slyšení Sundara Pichaie.