Tvůrci Basecampu chtěli provést revoluci e-mailu. Místo toho teď bojují s Applem a tvrdí, že se chová jako mafián

Filip HouskaFilip Houska

tim-cook-apple1

Foto: ICDPP

Šéf Applu Tim Cook

0Zobrazit komentáře

Nebýt vývojářů, nebyl by Apple tam, kde je. Jsou to právě oni, jejichž aplikace dostupné v online obchodě App Store rozšiřují funkce jablečných zařízeních a kalifornský gigant to moc dobře ví. I proto pro ně pořádá speciální konference jako WWDC, vyzdvihuje jejich schopnosti v poutavých reklamách, zpřístupňuje pro ně nové tvořící platformy a veřejně jim projevuje úctu.

Na povrchu tak může spolupráce Applu a developerů třetích stran působit poměrně idylicky. Pokud se podíváme pod kůži tohoto vztahu, zjistíme, že nastavené podmínky minimálně podle některých zavání mnohdy až arogancí a „mafiánským“ jednáním ze strany firmy, kterou od roku 2011 vede Tim Cook. A nově se o tom přesvědčují i tvůrci oblíbené služby pro týmy Basecamp.

Apple již dlouhé roky drží striktní kritéria v tom, jak nakládat s aplikacemi, které si jeho vývojáři sami nenaprogramují. Pokud chce někdo na App Storu nabízet svůj software, musí projít častokrát zdlouhavým a byrokraticky založeným schvalovacím procesem, v němž se hodnotí, zda aplikace neporušuje zásady firmy.

app-store-1160×560

Foto: Apple

Online obchod s aplikacemi App Store

Z podstaty tedy mají problém především ty aplikace, které jsou nějakým způsobem kontroverzní. Ať už ohrožují bezpečnost uživatelů a jejich blízkého okolí, podprahově nabádají k trestným činům nebo například kopírují funkční rozhraní jiných. Nepříjemnostem mohou čelit i seznamky.

Je čistě na Applu, jak se rozhodne, a vývojáři musí rozsudek plně respektovat, aby na této obrovské platformě, přes kterou se jen za loňský rok mělo protočit zhruba půl bilionu dolarů, mohli figurovat. Mnohem zamotanější situace ovšem přichází tehdy, pokud daná aplikace funguje na bázi předplatného, respektive nabízí tzv. in-app nákupy.

V tomto případě si Apple účtuje poplatek až 30 procent ze všech prodejů předplatného, což se vývojářům logicky příliš nelíbí. Není proto divu, že se společnosti operující s vlastními mobilními aplikacemi snaží nacházet jiné cesty, které by je nestály tyto poplatky.

Například Netflix v roce 2018 odstranil možnost nákupu předplatného přímo z aplikace na App Storu a naopak zájemce přesměrovává na svůj web – tam totiž Applu žádný desátek logicky odvádět nemusí. Spotify, úhlavní konkurent Apple Music, pak účtuje vyšší cenu, pokud se člověk rozhodne zaplatit měsíční předplatné přes aplikaci – tak, aby nemusel na poplatku Applu tratit.

Revoluce e-mailu, ale až poté, co to povolí Apple

Kolotoč ostrých reakcí na takto nastavené podmínky, do kterého se zapojuje i Evropská komise, se nyní rozjíždí znovu, a v hlavní roli stojí Basecamp, respektive jeho tvůrci, kteří spouští nový e-mailový klient s názvem HEY.

S ním se chtějí pokusit změnit pohled na e-maily jako takové, což je patrné přímo z rozhraní této služby. Je intuitivní, dělaná více jako komunikační platforma a uživatelům je nabízen nový formát toho, jak ke zprávám přistupovat – sami si mohou například určit, které chtějí skutečně přijímat.

hey-com

Foto: Hey.com

Rozhraní nové e-mailové služby HEY, která je aktuálně dostupná na pozvání

O tom však celá věc není. Hey.com je totiž zpoplatněn, a to částkou 99 dolarů ročně, která se platí přímo na webu služby, nikoliv v aplikaci, respektive přes App Store. To znamená, že Applu nejde ani cent na poplatcích. A to je pro giganta z kalifornského Cupertina něco, co nemůže skousnout.

Poté, co aplikaci před pár dny schválil a umístil na App Store, ji odmítá doplňovat o potřebné novinky a vylepšení chyb, o které si tvůrci žádají, pokud do do HEY nebude přidána možnost nákupu předplatného přímo v aplikaci. A David Heinemeier Hansson, spoluzakladatel a CTO Basecampu, na tuto nepříjemnost ostře reaguje na svém Twitteru.

„Apple v roce 2020 je jako Microsoft v roce 1998 – na vrcholu své síly a arogance.“

Vedle toho, že chování Applu přirovnává k „mafiánským“ praktikám a dává paralely s „vydíráním“ a „vypálením obchodu“, zmiňuje několik důležitých poznatků, o nichž se řada vývojářů pravděpodobně bojí mluvit. Současně se strachuje také o to, aby Apple novou e-mailovou aplikace kompletně nestáhl.

K tomu totiž může relativně snadno dojít, pokud tvůrci nepřistoupí na podmínky Applu, v nichž se mimo jiné zmiňuje, že aplikace nemohou využívat svých vlastních mechanismů k odemknutí obsahu a dalších funkcí. Nutno říct, že má v tomto Cookova firma naprostou pravomoc a je tím, co definitivně rozhoduje.

„S Basecampem jsme na App Storu roky. Známe tu hru. Vždy byla zmanipulována. Pokaždé je nepřátelsky naladěna proti zákazníkům a hluboce matoucí,“ zní část jednoho z Hanssonových tweetů.

Evropská komise tasí zbraně

Ve stejný den, co byla HEY zamítnuta žádost o aktualizaci aplikace, se o praktiky Applu začala zajímat znovu Evropská komise a její úřad pro antimonopolní chování v čele s eurokomisařkou Margrethe Vestagerovou, která je trnem v oku různých technologických firem.

V rámci nového šetření bude zkoumat, zda Apple se svým App Storem neporušuje evropskou legislativu o férové hospodářské soutěži, přičemž hlavním tématem je znevýhodňování služeb třetích stran na úkor kalifornské firmy. Typickým příkladem je Apple Music proti Spotify, ovšem nejde o jedinou takovou dvojici. Zaměří se také na platební službu Apple Pay a využití čipů NFC pro další platební služby, což je nyní Applem zakázáno.

Margrethe Vestagerová, eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Evropské komise

Do celého procesu se prostřednictvím veřejné podpory zapojují i Epic Games, tvůrci herního fenoménu Fortnite, a majitel online seznamky Tinder, Match Group. Ani ti nesouhlasí s obchodním modelem prosazovaným v App Storu a byť mají Apple za svého partnera, požadují změnu. I těch – stejně jako jiných – se totiž podmínky dotýkají. Ve hře je i japonská společnost Rakuten, respektive její dceřiná knižní platforma Kobo, přes kterou vznáší námitky na 30procentní poplatky ze služby Apple Books.

Teď je otázka, jak moc to Apple ovlivní, respektive jestli vůbec. Ve vzduchu samozřejmě visí finanční pokuta, ale ani ta nemusí firmu přimět k tomu, aby svůj fungující byznys model měnila. Pořád jde o Apple, jednu z nejhodnotnějších firem planety s obrovským vlivem. S tímto statusem je obtížné nutit k větším změnám.

Na závěr se hodí zmínit přirovnání s Microsoftem, které Hansson použil: „Apple v roce 2020 je jako Microsoft v roce 1998 – na vrcholu své síly a arogance.“ Evropská komise teď může jablečnému gigantovi ukázat, že si v rámci férové hospodářské soutěže nemůže dovolit úplně všechno, byť s ní Apple už teď nesouhlasí.