Lidstvo se pomalu dostává do fáze, ve které bude doslova závislé na automatizované, neúnavně konstantní činnosti robotů. Robotické systémy se budou ve velkém starat o produkci, zajišťování služeb a v některých případech se stávat součástí i nás samotných. V Německu nyní vyvíjejí speciální skelet, který umožní pracovníkům zvedat velice těžká břemena s minimální námahou a bez rizika zranění.

Představa člověka a stroje, které budou tvořit jednolitý celek, je prozatím sci-fi výsadou knižních, filmových a herních titulů. Ovšem projektů zkoumajících možnosti propojení lidského těla s technologií, a tím navrátit či dokonce vylepšit jeho schopnosti, se objevuje stále více.

I přesto, že už i Elon Musk připravuje řešení, jak vylepšit kognitivní funkce spojené s mozkovou činností, viditelnější výsledky přicházejí z laboratoří, které se soustředí na probádanější oblasti lidského těla, než je mozek. Hmatatelné výsledky hlásí například bioinženýři, kteří pracují na vylepšování pohybového aparátu. To, co kdysi začalo dřevěnou nohou a pokračovalo přes kloubní náhrady, se dnes dostává až k umělým orgánům a náhradním kostrám.

Primární funkcí těchto tzv. exoskeletů je pomoci navrátit, případně dokonce vylepšit, schopnosti kosterní a svalové soustavy lidského těla. Nejedná se o žádnou novinku, která je teprve v laboratořích. Exoskelety již několik let testují první pacienti a také zaměstnanci výrobních podniků.

Svou novinku z této oblasti představila také německá společnost German Bionic, jejíž exoskelet Cray X umožňuje člověku s lehkostí nadzvednout břemena o váze 28 kilogramů. Jedná se o čtvrtou generaci systému vyvíjeném v německých laboratořích společnosti, jejíž primárním cílem je přivést na trh řešení usnadňující fyzicky namáhavou práci.

Její systém by měl vylepšovat výkonnost uživatele, snižovat riziko úrazů a fungovat také jako prevence před dlouhodobými nemocemi způsobenými fyzickým přepětím.

Konstrukce z uhlíkových vláken se v tomto případě soustředí především na bederní část zad, která patří mezi nejnáchylnější oblasti na úrazy způsobené špatnou technikou zvedání velmi těžkých břemen. Důvodem, proč se společnost rozhodla využít právě kompozitní materiál, je především jeho pevnost a nízká váha, díky čemuž je velice oblíbený například u tvůrců sportovních automobilů.

O snižování váhy zvedaných břemen se stará dvojice servomotorů, které jsou poháněny vyměnitelnou baterií. Ta dokáže napájet skelet až osm hodin, takže standardní osmihodinová směna není rušena nutností výměny baterie.

Cray X ovšem není jen kusem hardwaru, ale obsahuje i poměrně vytříbený software. Skrze něj může být skelet neustále aktualizován a svému nositeli předává nejrůznější upozornění a informace z pracoviště. Vzhledem k tomu, že je skelet určen pro pracovníky v sektoru logistiky, nákladní dopravy a průmyslové výroby, je tato technologie zajímavou přidanou hodnotou.

Skelet je navíc jen jednou částí systému vyvinutého v German Bionic. Tou druhou je speciální obličejový štít Cray Visor, který lze spárovat se skeletem. Díky němu se uživateli promítají informace a pokyny přímo před očima a není tak nutné kontrolovat displej skeletu. Zařízení je navíc schopné díky zabudovanému hardwaru sledovat okolí zaměstnance a v případě potřeby jej varovat před případným poraněním hlavy, například o překážku ve vzduchu.

Tímto štítem se skelet odlišuje od podobných produktů, které byly v minulosti představeny. Samotný skelet je nabízen za částku 699 dolarů měsíčně, tedy přibližně 16 tisíc korun. Lze předpokládat, že zaměstnanci různých výrobních podniků budou podobnými pomůckami vybavováni stále častěji. Velký úspěch mají například v oblasti automotive, kde jej nyní testují zaměstnanci automobilek Hyundai, Nissan, BMW a dalších.