Koordinátor, konzultant a aktivista. To je jen střípek toho, čím se může titulovat pětadvacetiletý Matěj Prokop, muž, který několik let vařil ve špičkových restauracích a otevíral surfové resorty všude možně po světě. Zkušenosti z cestování a gastronomie mu umožnily nahlédnout do problematiky potravinových řetězců, což určilo jeho další směr.

Když zjistil, jak obrovský dopad má produkce, distribuce a spotřeba potravin na životní prostředí a klima, rozhodl se, že ke gastronomii přistoupí z jiné strany. Dnes spolupracuje s řadou iniciativ věnujících se tématům životního prostředí, vybudoval vlastní neziskovku a o víkendu 15. až 16. května uspořádá konferenci TEDx Národní, jejímž záměrem je urychlit řešení klimatické krize.

Aktualizace 12. 5.: V reakci na další vládní rozvolňování se organizátoři TEDx Národní rozhodli přesunout konání konference na 19. a 20. června.

„Gastronomie je náročný sektor. Rozjížděl jsem různé projekty a restaurace, často v rozvojových zemích s úplně odlišnou mentalitou,“ vzpomíná Matěj Prokop. Surfové resorty otevíral v rámci společnosti Dreamsea Surf Camp kromě Evropy také v Indonésii a Střední Americe.

„Měl jsem na starost koncepci restaurací, zajištění dodavatelů a personálu, tvorbu jídelních lístků, design restaurace i nastavování procesů. Nálož práce byla tudíž dost objemná, potřeboval jsem pauzu,“ vysvětluje důvody, proč se rozhodl zdánlivou práci snů minimálně na čas opustit.

Od oceánu zamířil Prokop rovnou do našich nejvyšších hor. Kousek pod Sněžkou převzal provoz horské chalupy, kterou s kamarády rekonstruují jak pro účely rekreace a co-workingu, tak i jako nahrávací hudební studio. I to však nyní rodák z Pardubic odsunul na druhou kolej. Všechen čas v posledních měsících totiž věnuje iniciativám, které mají co do činění s řešením ekologické krize.

Na různých mezinárodních potravinových a zemědělských kampaních spolupracuje se známou značkou Patagonia, která začala vnášet ekologické postupy do výroby oděvů a produkce potravin už v době, kdy otázka drancování zdrojů naší planety ještě nikoho moc nezajímala. Jako konzultant Prokop spolupracuje také s řadou dalších institucí věnujících se ekologickým tématům.

S Asociací místních potravinových iniciativ připravuje například Symposium živého zemědělství a založil také vlastní neziskovku Hemp The Climate, se kterou se snaží prorazit cestu technickému konopí do světa ekologických materiálů.

„Jsme think-tank, který poskytuje strategické poradenství. Spolupracujeme s multilaterálními organizacemi a firmami s cílem urychlit využívání technického konopí pro odolnost vůči změně klimatu a jako nástroje pro dekarbonizaci průmyslu,“ vysvětluje zakladatel organizace, která působí celosvětově.

V Česku by podle něj podobné aktivity dost ulehčila platforma pro kolaboraci napříč jednotlivými oblastmi průmyslu. „Vnímám zde velký potenciál pro mezioborovou spolupráci. Máme inovace, akademická zkoumání, data, fakta. Často však zanikají v dlouhých reportech, které čte jen velmi úzký okruh lidí,“ myslí si Matěj Prokop.

Podle Prokopa je potřeba data a nové poznatky efektivně pospojovat. Rozhodl se proto využít svých koordinátorských schopností a systematického myšlení a platformu pro širší spolupráci vytvořit. „Potřebuju každý problém odzoomovat a vidět ho v širších souvislostech. Dokážu pak řešit jejich vzájemnou propojenost a to mě baví,“ zmiňuje.

Když narazil na otevřenou výzvu nadace TED nesoucí podtitul Countdown, jejímž posláním je urychlit hledání řešení klimatické krize a najít způsoby, jak co nejrychleji přejít do světa s nulovými emisemi, dlouho neváhal a požádal o licenci. Byla to pro něj nabídka šitá na míru. „Nový formát, který je lidem blízký, může zvýšit povědomí o krocích a plánech, které přispívají k pozitivní změně a na kterých lze participovat i jako jednotlivec,“ myslí si Prokop.

Kromě rozšíření inspirujících myšlenek a projektů na konferenci by organizátoři také rádi vytvořili právě onu chybějící platformu pro spolupráci a navázali také dalšími aktivitami. „Vnímáme, že byť již nějaké takové iniciativy existují, je potřeba je sjednotit a najít jejich společný průsečík. Společně dosáhneme víc, než kdybychom byli konkurence, jakkoliv to zní zvláštně v kontextu našeho zájmu,“ zamýšlí se Prokop.

Hlavně žádní strašáci. Především vize

„Možná to působí, jako že jdeme hlavou proti zdi, když pořádáme TEDx v Národní galerii, nikoliv pouze online. Nechtěli jsme však jít cestou plochého formátu Zoom konferencí,“ vysvětluje Prokop. Na pódiu Veletržního paláce se tak vystřídá třicítka expertů z oblastí energetiky, dopravy, inovace materiálů, potravin, zemědělství a ochrany přírody. Jejich myšlenky má spojovat optimismus.

„Nebude to o tom, co nefunguje a že je potřeba věci ‚nějak‘ změnit. Tak je o klimatické změně mluveno na spoustě úrovní a ze všech stran. Lidé jsou neustále konfrontováni s tím, že jsou za klimatickou krizi zodpovědní, a to jen posiluje frustraci,“ myslí si hlavní organizátor akce. Projevy řečníků tak mají místo katastrofických scénářů především nastiňovat východiska z krize.

Prezentace řečníků TEDx jsou dobře známé díky svému krátkému osmnáctiminutovému formátu, což je podle organizátorů ideální čas na sdělení toho nejdůležitějšího tak, aby posluchač udržel pozornost. I díky tomu se konference TEDx staly populární po celém světě a záznamy z nich se na sociálních sítích šíří s obrovským úspěchem.

„TEDx je dobře vstřebatelný a postavený na mottu ‚myšlenky hodné šíření‘. Základním stavebním prvkem přednášky není nutně nějaký projekt, firma či produkt, ale právě prostá myšlenka – často však s vizí a s celospolečenským přesahem,“ rozvádí Prokop, čeho si na formátu cení.

TEDx Národní proběhne o víkendu 15. až 16. května. Kromě klasických přednášek dvoudenní akce nabídne rovněž formát otázek a odpovědí, panelové diskuze, workshopy řečníků či diskusní fóra. Mimo to TEDx Národní uvede záznamy z přednášek zahraničních řečníků, které zazněly v rámci globální konference Countdown minulý rok.

„Jsou to přednášky věrohodných osobností podpořené vizuálními prvky a infografikami. Vyselektovali jsme výběr, který nám přišel relevantní, případně doplňuje oblasti, které nepokrývají naši řečníci,“ vysvětluje Prokop. Konference Countdown již proběhly ve více než sto zemích, na globální Countdown Global Launch promluvil mimo jiné i Princ William, který označil současnou dekádu za nejdůležitější období v historii.

Že optimismus není výsledkem, nýbrž předpokladem k tomu, abychom něco dokázali, zazní v Praze zprostředkovaně v řeči kostarické diplomatky Christiany Figueresové. Z domácích řečníků se chopí mikrofonu třeba zakladatel Nano Energies Petr Rokůsek, vizionář v oblasti ekonomiky a moderní energetiky, který svým podnikáním ukazuje, jak lze chytře spojovat přírodu a technologie.

O způsobu sdílení informací a příběhů o klimatické změně a rozdílech mezi narativní a fyzickou realitou bude mluvit specialista na komunikaci Ondráš Přibyla, který v neděli pak také povede workshop „Za oponu emisního účetnictví“.

Pro budoucnost s nulovými emisemi

Konference se měla konat již na podzim roku 2020 a byť stále platí omezení setkávání, další odsunování organizátoři zavrhli. „Covidu jsou plná média a lidé jsou tím přesyceni. Témata, která přinášíme, jsou natolik aktuální, že jsme se rozhodli nečekat a pustit se do riskantního kroku,“ objasňuje produkční Vladimír Dolejš.

Květnová akce proto proběhne v hybridním formátu. Na místě by organizátoři rádi přivítali stovku účastníků, zbývající část publika se bude moci připojit online za třetinovou cenu. „Výhodou kvalitního online přenosu je, že se sdělení dostanou i k těm, kteří v současné situaci nemohou cestovat nebo preferují bezpečí svého domova,“ popisuje Dolejš.

TEDx Národní se stejným tématem by Prokop s Dolejšem rádi pořádali každoročně. Nevylučují ani to, že se z komunity partnerů narodí něco nového. Stále však zůstává spousta expertů, pro něž nestačily kapacity prvního ročníku, a prostor by pořadatelé rádi poskytli také lidem, kteří nejsou zatím tak známí. „A asi v tom nebudeme pokračovat do nekonečna, v jednu chvíli tu klimatickou krizi snad vyřešíme,“ směje se Prokop.