Akcie Tesly se od svých nedávných maxim propadly o více než padesát procent a analytici i investoři hledají příčiny tohoto dramatického poklesu. Automobilka vedená Elonem Muskem čelí na burze značným turbulencím. Přestože Trumpovo vítězství v prezidentských volbách mělo podle očekávání mnohých přinést Tesle výhody, realita je barvitější. Může za to Muskova politická angažovanost, Trumpova celní politika, nebo prostě fakt, že valuace Tesly zůstává stále mnohonásobně vyšší než u běžných automobilek? Analytik XTB Tomáš Vranka rekapituluje příběh posledních měsíců a let, jehož ústřední postavou je samozřejmě Elon Musk.

Já osobně vnímám pronikání Elona Muska do politiky už několik let, kdy začal být velmi aktivní na sociální síti X (dříve Twitter). Na ní postupně stále častěji komentoval nejen události související s jeho společnostmi, ale i politická témata a různé hodnotové otázky. Později začal nakupovat akcie této společnosti, aby nakonec oznámil, že ji chce koupit celou – proti čemuž se zbývající akcionáři bránili.

Následně však na akciovém trhu přišel propad a Musk si uvědomil, že jeho nabídka byla příliš vysoká. Situace se zcela obrátila – najednou Twitter koupit nechtěl, zatímco akcionáři ho do nákupu tlačili. Po vleklých právních sporech se rodák z Jihoafrické republiky nakonec stal majitelem této sociální sítě a začal na ní přispívat ještě intenzivněji. Podle všeho si svůj účet spravuje sám a je až zarážející, jak obrovské množství příspěvků v průběhu celého dne publikuje, jak je vidět na přiloženém grafu níže.

A to som si myslel, ze @horacekpetr22 a @bratricek tweetuju vela. Musk sa od nakupu slusne roztweetoval. pic.twitter.com/nZ0ODNVT4H

— Tomáš Vranka (@TVranka) November 22, 2024

K politice se začal ještě výrazněji vyjadřovat poté, co jeden ze soudů v americkém státě Delaware zrušil jeho mnohamiliardový kompenzační balíček. Od té doby Elon Musk ostře vystupuje proti demokratům, včetně bývalých prezidentů, jako je Barack Obama či Joe Biden. Zároveň se stále pozitivněji vyjadřuje o státech s republikánskou vládou a kritičtěji hodnotí ty, kde vládnou demokraté.

V hodnotových otázkách začal zaujímat konzervativnější postoje. Jeho politická proměna vyvrcholila během minulého roku, kdy veřejně podporoval republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Lze říci, že Trump vyhrál volby částečně i díky Muskově pomoci v prezidentské kampani. Investoři proto přirozeně očekávali, že nový prezident bude chtít tuto podporu Muskovi oplatit.

Škodí Trump i Musk sám

Donald Trump před volbami sliboval řadu opatření, která měla pomoci zvýšit tržby či zisky nejen Muskovým společnostem, ale i jiným firmám. Jednalo se především o snižování (nebo alespoň nezvyšování) daní, navýšení státních výdajů v některých oblastech a deregulaci vybraných odvětví. Jednou z klíčových oblastí, kde se očekával pozitivní posun, bylo uvolnění pravidel pro autonomní vozidla, což by Tesle významně prospělo.

Po Trumpově zvolení zaplavila trh vlna optimismu, která byla u akcií Tesly podstatně silnější než u většiny jiných společností. Před volbami se akcie s označením TSLA obchodovaly přibližně za 245 dolarů. Po oznámení volebních výsledků jejich hodnota vzrostla na zhruba 290 dolarů a během následujících měsíců postupně vystoupala až k hranici 480 dolarů. Od voleb tedy akcie posílily přibližně o 100 procent, ačkoli se z fundamentálního hlediska prakticky nic nezměnilo.

Hlavním důvodem tohoto růstu byla jednoduše očekávání investorů spojená s podporou od nového prezidenta. Navzdory předpokladům, že Trump bude pro akciové trhy pozitivním prezidentem, je však realita zatím odlišná. Krátce po nástupu do úřadu začal vyhrožovat různým zemím zavedením cel a jiných obchodních bariér, což trhy vnímají negativně.

Cla znamenají, přinejmenším krátkodobě, růst cen, a tedy vyšší inflaci. Na tu by teoreticky měla centrální banka reagovat ponecháním úrokových sazeb na vyšších úrovních po delší dobu. To představuje pro Teslu problém z několika hledisek:

• Zaprvé, při vyšších úrokových sazbách bývá vysoké ocenění firem, včetně Tesly, problematické a akcie obvykle reagují poklesem, protože vyšší sazby silněji diskontují budoucí peněžní toky.
• Zadruhé, značná část automobilů je celosvětově financována prostřednictvím půjček či leasingů. Vyšší úrokové sazby zvyšují náklady na financování, což prodražuje konečnou cenu vozů a snižuje poptávku.
• Zatřetí, vyšší sazby nepřímo poškozují Teslu i tím, že spotřebitelé po zaplacení dražších splátek hypoték, kreditních karet a jiných půjček mají méně disponibilních prostředků na další výdaje, včetně nákupů nových automobilů.

Donald Trump se tak paradoxně navzdory původním očekáváním jeví pro Muskovu Teslu jako problematický prezident. Tesle ale zřejmě škodí i samotný Musk svou politickou angažovaností ve prospěch republikánů. Data a průzkumy se sice různí, avšak obecně platí, že voliči republikánů žijí spíše v ekonomicky slabších, méně vzdělaných oblastech a zastávají konzervativnější a tradičnější názory – a to i při nákupu automobilů, kde preferují klasické, méně ekologické benzínové vozy.

Na druhé straně stojí liberálnější voliči demokratů, kteří mají obecně vyšší příjmy, žijí ve městech a tvoří velkou většinu zákazníků kupujících elektromobily, jak ukazuje přiložený graf níže. Je tedy pravděpodobné, že Elon Musk svými útoky na demokraty odrazuje právě tu část potenciálních zákazníků, kteří by si jinak vůz od Tesly koupili.

Jinými slovy, Musk svými vyjádřeními negativně ovlivňuje především lidi, kteří tvoří jeho hlavní zákaznickou základnu. Ačkoli je obtížné přesně odhadnout, kolik lidí si takové auto nekoupí kvůli jeho chování, tento faktor nepochybně hraje při celkových prodejích určitou roli.

Toto je inak velmi dobra poznamka. Mozno by som to ale mierne upravil tak, ze nemusi nutne platit, ze na Teslu ti ludia nemaju, ale ze ju nechcu. Data su sice z minuleho roka, ale z celej populacie je otvorenych, teda bolo, nakupu EV 29 % ludi. Z volicov republikanov je to vsak… https://t.co/FYLIcwdJfX pic.twitter.com/J7sxfgFSrD

— Tomáš Vranka (@TVranka) March 12, 2025

Kromě americké politiky se Musk často vyjadřuje i k dění v Evropě a na Ukrajině. Většinový evropský názor je však na řadu těchto témat odlišný a značné množství Evropanů veřejně prohlašuje, že si kvůli Muskovým postojům vůz od Tesly již nekoupí. Jistě, část těchto prohlášení zůstane pouze u slov a někteří by tak stejně nikdy neučinili. Přesto je rozumné předpokládat, že Muskovy výroky budou mít na evropský trh negativní dopad.

Tento předpoklad podporují i data o prodejích vozů Tesla z jednotlivých evropských zemí za první měsíce letošního roku. Na klíčových trzích jako Německo, Francie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko nebo Dánsko klesají prodeje meziročně o mimořádných 40 až 75 procent, jak ukazuje přiložený graf níže.

Je však třeba poznamenat, že nejprodávanější Model Y právě na začátku tohoto roku přechází na novou generaci. Část poklesu tedy jistě způsobilo i to, že zákazníci vyčkávali na uvedení nového modelu a nechtěli kupovat předchozí verzi. I s přihlédnutím k tomuto faktoru jsou však propady prodejů v některých zemích neobvykle vysoké. Širší kontext celé situace odhalí až další vývoj.

The first few EU markets are reporting car sales data – confirming that $TSLA Tesla’s sales continue to crash in France, Norway, Sweden, and Denmark.

Tesla is so far down 46% in deliveries year-over-year in 2025 in Europe. https://t.co/2bIwv4Yc9I pic.twitter.com/eSYWCnOTg6

— Fred Lambert (@FredericLambert) March 3, 2025

Na Elona Muska se ovšem valí kritika nejen od běžných spotřebitelů, ale už i od některých akcionářů, kteří požadují jeho odchod. Domnívám se však, že Musk je – řekněme – natolik silnou osobností, že takovému tlaku nepodlehne. V některých případech dochází dokonce k vandalským útokům na vozidla Tesla zaparkovaná v ulicích, ale i na nabíjecí stanice či prodejny společnosti, což je samozřejmě zcela nepřijatelné, ale zároveň to ilustruje, kam až může celá situace eskalovat.

Na podporu Elona Muska a jeho Tesly veřejně vystoupil i samotný Donald Trump, který si zakoupil vůz této značky a pózoval s ním společně s Muskem před Bílým domem. Nejde však o nijak výjimečný krok – podobným způsobem v minulosti podpořil automobilku Rivian také jeho předchůdce Joe Biden.

Elon Musk: “As a function of the great policies of President Trump and his administration, and as an act of faith in America, Tesla is going to DOUBLE vehicle output in the United States within the next two years…” pic.twitter.com/g8jY77yxtP

— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) March 12, 2025

Výsledkem všech zmíněných faktorů je, že akcie Tesly od svých maxim dosažených před několika měsíci výrazně oslabily, a to o více než 50 procent. Aktuálně se dokonce obchodují za nižší hodnotu než před prezidentskými volbami.

Tesla byla vždy příliš drahá

Dosud jsme uvažovali, že za poklesem akcií Tesly mohou přímo či nepřímo stát kroky Elona Muska. Existuje však i jednodušší vysvětlení: akcie Tesly byly jednoduše extrémně nadhodnocené. Pro posouzení, zda je akcie drahá, nebo levná, se často používá ukazatel P/E (price to earnings ratio). Ten poměřuje cenu akcie vůči zisku na jednu akcii. Čím je hodnota vyšší, tím více investor platí za každý dolar zisku.

Běžné automobilky se zpravidla obchodují s P/E v rozmezí pět až deset. Silné technologické společnosti s významnými konkurenčními výhodami, síťovými efekty a vysokými maržemi (20–50 procent), jako jsou Alphabet, Meta, Microsoft, Apple či Nvidia, se obvykle obchodují s P/E mezi dvaceti a padesáti. Tesla se však i po tak výrazné korekci stále obchoduje s P/E 110.

Tato hodnota je mimořádně vysoká zejména s ohledem na skutečnost, že přes 90 procent tržeb společnosti pochází z automobilového segmentu. Tesla přitom za poslední rok dosahuje marže pouze 7,8 procenta, což odpovídá průměru běžných automobilek a zdaleka nedosahuje marží typických pro technologické giganty.

Na rozdíl od zmíněných technologických společností Tesla nemůže těžit ze síťových efektů jako Meta či Alphabet, nedokáže uzamknout zákazníky ve svém ekosystému jako Apple, Microsoft nebo Amazon a nemá ani výhodu prvního hráče na trhu jako Meta, Netflix či Spotify.

Proč jsou tedy akcie Tesly stále tak drahé? Odpovědí je samotný Elon Musk. Ten v minulosti již mnohokrát prokázal schopnost dosahovat skutečně ambiciózních cílů. Právě on slibuje akcionářům, že Tesla se jednoho dne stane technologickou společností s mimořádnými maržemi, že dokončí vývoj plně autonomního řízení (ačkoliv tyto cíle posouvá už téměř osm let), bude provozovat flotilu robotaxíků a prodávat humanoidní roboty.

Při oceňování akcií se zjednodušeně řečeno bere v úvahu současný stav firmy plus budoucí očekávání – a ta jsou v případě Tesly stále enormní. Je však třeba poznamenat, že konkurence rozhodně nespí. I kdyby Tesla dokázala všechny své ambiciózní projekty dotáhnout do konce, není vůbec jisté, že je bude schopna efektivně monetizovat.

A i kdyby je monetizovat dokázala, není zaručeno, že podobné funkce a produkty nevyvine jiná společnost, ať už před Teslou, nebo po ní, čímž by Muskova automobilka přišla o svou výjimečnost. Z mého pohledu tedy zůstává akcie Tesly i po současném poklesu výrazně nadhodnocená.

Kdybychom společnost oceňovali pouze jako automobilku, její akcie by pravděpodobně měly být ještě nižší. Investoři do Tesly však započítávají její potenciálně zářivou budoucnost. Až čas ukáže, kdo měl pravdu.

Poslední měsíce každopádně jasně demonstrují, že i u tak mimořádně úspěšné a fascinující společnosti, jakou Tesla bezpochyby je, platí základní pravidlo: akcie nemohou růst donekonečna a i ty nejsilnější tituly mohou procházet významnými korekcemi.