Apple představí nové iPhony. Nejlepší loňskou „inovací“ bylo jednoznačně USB-C. Co čekat letos?

Od jablečných telefonů se už nečeká žádná revoluce. Nové iPhony 16, které poprvé uvidíme příští týden, mají mít třeba větší displeje.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

iphone-usbc

Foto: CzechCrunch

Loňské iPhony měly poprvé konektor USB-C

0Zobrazit komentáře

Pamatujete si ještě někdo na lightning konektor? Sám jsem si na něj vzpomněl nedávno, když jsem potřeboval dobít svou bezdrátovou klávesnici k počítači Mac, sáhl automaticky po kabelu na stole, aby mi vzápětí došlo, že tudy už cesta nevede. Proprietární technologie společnosti Apple v podobě konektoru lightning v předchozích letech nabíjela de facto každý iPhone, tedy stamiliony produktů po celém světě. Dnes už ale mají i jablečné telefony mnohem univerzálnější konektor USB-C. Pro uživatele je to ve výsledku skvělá zpráva. Stejný konektor samozřejmě bude i na další generaci iPhonů, které Apple oficiálně představí příští týden v pondělí. Co dalšího můžeme očekávat?

Jedním z důvodů, proč má současný iPhone 15 konektor USB-C, bylo i to, že si jednotný standard napříč elektronickými zařízeními vyžádala Evropská unie. Její rozhodnutí vyvolalo zejména v technologické komunitě značný rozruch. Evropská unie argumentovala tím, že jednotný konektor napříč telefony, ať už jde o iPhony nebo telefony od Samsungu, Huawei či kohokoliv dalšího, usnadní životy lidí, kteří nebudou muset řešit, jaký kabel zrovna použít, a pravděpodobně díky tomu také ušetří. Navíc se zredukuje množství elektronického odpadu. Odpůrci zase mluvili o tom, že takové rozhodnutí může zpomalit vývoj, kdy výrobci nebudou nutně nasazovat ty nejlepší technologie, ale hlavně ty, které jim někdo nařídí.

Když to dnes zhodnotím zcela pragmaticky z pohledu uživatele, v jednom měla Evropská unie jednoznačně pravdu – jednotný konektor ulehčuje uživatelům život, a to nejen v případě, že máte zařízení od různých výrobců. Sám jsem v posledních letech usiloval o to, aby všechna moje zařízení měla právě konektor USB-C. Mohl jsem díky tomu nosit jen jeden kabel, ať už jsem chtěl nabíjet jakékoliv zařízení. Šetřilo to i peníze, ale hlavně starosti, jestli s sebou zrovna mám všechny kabely, které potřebuji. I Apple tomu šel naproti, když už před lety začal do svých počítačů nasazovat USB-C, ale iPhone, jakožto zcela nepostradatelný společník, vždy tento přechod brzdil.

Konektor Lightning nahradil také u iPhonů univerzální USB-C

Od loňského roku už jsem mohl prakticky všechny ostatní kabely vypustit z hlavy. Stačí jeden univerzální, který má USB-C na obou stranách. Jednou stranou ho zapojíte do iPhonu, iPadu nebo třeba sluchátek AirPods a druhou do MacBooku nebo dnes již pomalu taktéž jakékoliv nabíječky. Výjimkou jsou například v úvodu zmíněná starší příslušenství, jako je externí klávesnice nebo trackpad od Applu či starší AirPody, ale jinak už je budoucnost jasná a jednotná. Jmenuje se USB-C a bude velmi zajímavé sledovat, kolik let tento standard napříč technologickým světem přetrvá. A zda třeba nakonec nebudou mít pravdu ti, kteří proti nařízení EU protestují s tím, že to akorát zastaví pokrok, z něhož bychom nakonec opět benefitovali my jako uživatelé.

Jisté je každopádně to, že nové iPhony 16, které Apple představí na své tradiční zářijové konferenci příští pondělí (živé vysílání startuje v 19 hodin našeho času), budou konektor USB-C mít. Změny se mají odehrát jinde. Pravděpodobně nepůjde o žádnou velkou revoluci, ostatně o smartphonech se již pár let mluví jako o zařízeních, které jsou takřka na vrcholu svého vývoje. Ale podle dosavadních úniků a spekulací bychom se například mohli po nějaké době dočkat změny rozměrů, což je třeba na rozdíl od rychlejších čipů (které taktéž určitě přijdou) aspekt, kterého si uživatel všimne na první pohled, respektive první dotyk.

Jaké budou nové iPhony 16?

Spekulací je tradičně celá řada. Specializovaný portál MacRumors dal dohromady přehled toho nejpravděpodobnějšího, na co se můžeme u iPhonů 16 těšit, a právě větší rozměry mezi ně patří. Zatímco základní model iPhone 16 má zůstat stejně velký jako současný iPhone 15, vyšší modelová řada s přídomkem Pro se roztáhne. iPhone 16 Pro má mít displej o úhlopříčce 6,3 palce a iPhone 16 Pro Max dokonce 6,9 palce. Stávající patnáctkové modely mají 6,1, respektive 6,7 palce. Design iPhonů má jinak i v nové generaci zůstat až na několik detailů de facto totožný.

Mluví se o tom, že u základních modelů Apple tentokrát posadí dvě čočky fotoaparátu na zadní straně pod sebe, nikoliv úhlopříčně, jako tomu bylo doteď. A zatímco v aktuální generaci měly pouze modely iPhone 15 Pro speciální „akční tlačítko“ na boku, které nahradilo přepínač tichého režimu, teď ho má dostat i základní iPhone 16. Uživatelé díky němu mohou nadále zapínat či vypínat zvuky telefonu, ale rovněž si místo toho nastavit další funkce, třeba zapnutí svítilny nebo jinou akci.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V přehledu MacRumors se mluví také o novém tlačítku pro pořizování fotografií či videí, které má detekovat několik úrovní tlaku pro zaostření a následné pořízení snímku, jako jsme byli dříve zvyklí z digitálních fotoaparátů. Zatímco akční tlačítko má být i nadále spolu s dvěma tlačítky pro ovládání hlasitosti na levém boku telefonů, nové „fotografovací“ tlačítko se má nacházet na druhém boku pod vypínacím tlačítkem. Již tradičně se spekuluje také o barevných variantách a očekává se, že Apple opět přijde s minimálně jednou novou barevnou variantou, aby se nová generace nějakým způsobem odlišila.

Tradiční součástí nové generace iPhonů jsou ještě rychlejší a výkonnější čipy, které je pohánějí. Do iPhonů 16 by měla dorazit nová generace v podobě čipů A18 a mluví se také o nové tepelné konstrukci, která by měla ještě lépe bojovat s přehříváním celého těla telefonů. Některé spekulace pak hovořily o možnosti příchodu technologie skládaných baterií, které by přinesly větší výdrž na baterii, ale to není zdaleka jisté. V telefonech obecně je zatím tato technologie teprve v začátcích. Veškeré detaily včetně technických specifikací se dozvíme až v pondělí 9. září, kdy Apple nové produkty oficiálně odhalí.

iphone16-macrumors

Foto: MacRumors

Základní iPhone 16 má mít podle MacRumors akční tlačítko a čočky pod sebou

Již dopředu ale víme, že jejich důležitou součástí bude také nový operační systém iOS 18, který už kalifornská společnost představila v červnu. Apple se v něm naplno pouští do umělé inteligence a tradičně přináší také řadu menších či větších vylepšení napříč celým operačním systémem i jednotlivými aplikacemi. Nejzajímavější vylepšení přinese bezesporu umělá inteligence, která obecně v technologickém světě zažívá velký boom a Apple tu svou pojmenoval příznačně Apple Intelligence. Evropští uživatelé však nemohou tolik jásat, protože kvůli některým regulacím Evropské unie nebudou všechny funkce spojené s umělou inteligencí od začátku dostupné.

„Obáváme se, že abychom naplnili požadavky Aktu o digitálních trzích na interoperabilitu, byli bychom nuceni narušit integritu našich produktů způsobem, který by ohrozil soukromí uživatelů,“ komentoval v červnu svůj postoj k evropským regulacím Apple, když se řešilo, proč některé funkce spojené s umělou inteligencí nebudou Evropanům k dispozici. O tom, že je pro něj soukromí uživatelů a citlivý přístup k datům zcela klíčový, hovořil i na nedávné akci pro vybrané novináře z Česka a Polska.

Apple řeší ochranu soukromí i dat uživatelů napříč svými službami a obecně je to velké téma i při boomu umělé inteligence. Při využívání různých nástrojů a služeb umělé inteligence se řeší například to, jak a jaká uživatelská data se sbírají a kde se s nimi následně pracuje – zda někde v cloudu, nebo zda data neopouští zařízení a zpracovávají se přímo na něm.

apple-intelligence

Přečtěte si takéŽádná AI od Applu. Opravdu evropská regulace zlepšuje životy?Žádná umělá inteligence od Applu, žádné upravené plodiny. Opravdu evropská regulace zlepšuje životy?

Apple upozorňuje, že právě zpracování dat přímo v iPhonech a dalších jeho zařízeních je základem Apple Intelligence. K tomu, aby firma neshromažďovala uživatelská data a neodesílala je na výkonné servery, slouží i výkonné čipy, které si Apple sám vyvíjí a patří v tom k nejlepším na světě. Modely generativní umělé inteligence totiž požadují obří výpočetní výkon, který produktům od Applu zajišťuje hluboká a dlouhodobě rozvíjená integrace hardwaru a softwaru.

Ani Apple ale nedokáže všechny požadavky a úkony spojené s umělou inteligencí zpracovat přímo na zařízení. Když jsou potřeba ještě větší modely, než které je schopen upočítat sám iPhone, odešle se požadavek včetně dat na vzdálené servery, které nabízí mnohem vyšší výkon. Pro tyto účely byla vytvořena služba Private Cloud Compute, což jsou servery poháněné čipy a softwarem od Applu.

Zástupci Applu upozornili, že na rozdíl od některých jiných serverů, kde nemáte možnost si ověřit, zda provozovatel serveru vaše data nezneužívá, ty jejich díky svému nastavení data uživatelů neuchovávají a také je nikomu dál nezpřístupňují. Přístup k nim ostatně nemá mít ani samotný Apple.

Družic ve vesmíru raketově přibývá, komunikace s nimi vázne. Startup Slováků v Brně našel řešení

S družicemi mohou běžné týmy komunikovat jen v krátkých časových oknech méně než hodinu denně. Startup Groundcom proto staví globální síť antén.

Peter BrejčákPeter Brejčák

1665047705761Story

Foto: Groundcom

Jakub Lajmon, spoluzakladatel startupu Groundcom

0Zobrazit komentáře

Jeden v Německu pracuje jako operátor mezinárodní vesmírní stanice. Druhý v Nizozemí pro Evropskou kosmickou agenturu zkoumal pokročilé anténní systémy. Třetí dělal high-tech obchoďáka v Asii. A čtvrtý má v Bratislavě úspěšnou vývojářskou agenturu. Všichni čtyři jsou přitom Slováci, kteří se dali dohromady, aby založili nový startup. Kde? V Brně, ale na geografické lokaci v tomto případě tolik nezáleží. Jejich projektem je totiž už teď rozkročen od Finska přes Saúdskou Arábii až po Keňu. A jejich působnost doslova nezná žádné hranice, protože umožňují komunikovat s vesmírem.

Startup Groundcom vyvíjí, staví a provozuje antény, takzvané pozemní stanice, které umožní řízení družic. Když společně sedíme nad šálkem kávy, spoluzakladatel Jakub Lajmon si při vysvětlování pomáhá připodobněním s mobily. Na jedné straně jsou uživatelé, na druhé straně telekomunikační operátoři a mezi nimi jsou vysílací věže, tedy provozovatelé infrastruktury. „Právě tyto ‚věže‘ dělá Groundcom pro družice,“ shrnuje.

Dvaatřicetiletý podnikatel na trhu vidí velkou příležitost. V posledních letech totiž dochází doslova k boomu využívání komerčních družic, díky klesajícím nákladům již dávno nejde jen o výsadu armád nebo vládami sponzorovaných organizací. Jejich počet se má do roku 2030 více než zešestinásobit – podle dat britské vlády letos v dubnu kolem Země kroužilo asi devět tisíc satelitů, za šest let jich má být šedesát tisíc.

„Představte si, že se v Praze bude v příštích letech očekávat nárůst využívání mobilů o stovky procent. Hodně firem uvidí příležitost a začne vyrábět nové modely od nejlevnějších po luxusní, operátoři začnou vymýšlet nové nabídky,“ popisuje Lajmon s tím, že do stavby vysílacích věží se v takovém případě moc společností nevrhne.

Proč? Důvod je prostý. „Není to tak cool, protože jsme v podstatě neviditelní. Lidé vystudovaní v oboru vesmírných technologiích chtějí většinou pracovat na sexy věcech jako vývoji družic, raket, jejich motorů… ale bez technologií, jako je ta naše, by celý systém nedokázal fungovat,“ vysvětluje dvaatřicetiletý spoluzakladatel Groundcomu. Stav, kdy tato část trhu není dostatečně „cool“, ale přináší další výhodu: „Na tomto trhu není takový přetlak, konkurence je relativně málo.“

Když družici vypustíte do vesmíru, dokážete s ní komunikovat možná tak hodinu denně.

V praxi Groundcom řeší zásadní problém. Výzkumné týmy nebo různé typy společností běžně na vývoj či budování vlastní družice tráví i roky a investice se pohybují minimálně v desítkách milionů korun. „Když ji pak vypustíte do vesmíru, dokážete s ní komunikovat možná tak hodinu denně. Z operačního střediska zadáváte příkazy v párminutových oknech, když se družice nachází na místě, odkud se dokáže přímo spojit s pozemní stanicí. A pak čekáte desítky minut na nové komunikační okno,“ přibližuje Lajmon.

Díky tomu přišel na nápad, zda by jednotlivé řídící týmy nemohly kapacity svých pozemních stanic sdílet. Pokud dokáže firma v Česku svou anténu využívat jen hodinu denně, dalších dvacet tři hodin ji může propůjčit například někomu v Japonsku, a naopak tamní tým může svoji anténu pronajmout Čechům. Když se takovým způsobem spojí dostatek zařízení, vznikne síť, která týmům umožní komunikovat se svými družicemi kdykoliv.

Lajmon přitom přiznává, že podobná řešení již existují. Na trhu ale působí buď agentury typu NASA, ESA či další velcí operátoři, kteří stavěli infrastrukturu pro vládní mise, a teď ji komercializují. Na opačné straně trhu pak působí radioamatéři, kteří se s družicemi dokáží spojit také, ale jde jen o nadšence či třeba studenty s velmi nízkou kapacitou.

„Groundcom je něco mezi těmito póly, kde téměř nikdo aktuálně nepůsobí,“ vypráví Jakub Lajmon, jenž tento startup společně s kolegy rozběhl v roce 2020. Tehdy se přihlásili a uspěli ve vesmírném akcelerátoru ESA BIC, což bylo pro malý tým potvrzením, že se svým nápadem jdou správným směrem.

gc-s-band

Foto: Groundcom

Pozemní anténa na komunikaci s družicemi od Groundcomu

Původní nápad ale zahrnoval čistě vývoj softwaru pro vzájemnou integraci již existujících pozemních stanic, které by případně nakupovali také na vlastní náklady. „Jedna taková stanice ale vyjde na statisíce až miliony eur, nebo bychom se museli spoléhat na radioamatéry. A ani jedna z těchto možností nám nepřišla vhodná,“ popisuje Lajmon rozhodnutí, že si Groundcom začne vlastní antény vyrábět.

„Vybrali jsme si tu nejtěžší cestu,“ směje se nyní, nicméně již s vědomím, že po třech letech má jeho firma již vyvinuté, otestované a nasazené v praxi dva produkty. Sedm antén je kromě Česka nasazených ve Finsku, Saúdské Arábii či Keni, čtyři z nich vypadají jako disky o velikosti něco přes tři metry, další jsou pak tyčové antény. Své konkrétní zákazníky Groundcom sice nezmiňuje, Lajmon ale zdůrazňuje, že jejich technologie není tzv. dual use, tedy neslouží pro armádní, nýbrž čistě pro komerční účely.

Aktuálně brněnský startup své stanice také prodává zákazníkům, aby mohl financovat svůj další vývoj, a může je také díky tomu pronajímat dalším zákazníkům. Do budoucna chce ale provozovat zejména vlastní síť. „Naše největší bariéra bylo ukázat, že naše technologie bude fungovat. Teď se soustředíme hlavně na byznys, který bude podle objednávek přirozeně síť stanic rozšiřovat,“ doplňuje Lajmon.

Od agentury přes helikoptéry k družicím

Pro Jakuba Lajmona není Groundcom prvním byznysem, programování se začal věnovat ve dvanácti letech a od patnácti na zakázkách pro klienty začal také vydělávat. Během studia na Masarykově univerzitě v Brně, kde poslední čtyři roky působí i jako externí lektor, pak rozběhl vlastní vývojářskou agenturu IN Solutions, kterou o několik let později přestěhoval do Bratislavy.

„Díky této štaci jsem si uvědomil, jak těžké je škálovat agenturní byznys. Jeden klient přijde, další odejde… proto jsem raději firmu stabilizoval, máme dlouhodobé klienty a vyděláváme,“ říká Lajmon, jenž asi před pěti lety opustil aktivní exekutivu ve firmě a akorát si jednou týdně zavolá s manažerem, zda všechno funguje, jak má.

Další byznys pak v roce 2018 rozběhl se známým ze Švýcarska, kdy je spojila záliba v létání (on sám je držitelem pilotního průkazu). Ve společnosti MyAirSeat nabízí k pronájmu volná místa v letech vrtulníkem, Lajmon přitom platformu naprogramoval a jeho kolega přinesl kontakty na potenciální klienty i přístup k helikoptérám.

„Asi po pěti měsících pilotního provozu vše fungovalo, jak mělo, a byli jsme v provozním zisku. Velkou chybou bylo, že jsme se tehdy ani jeden nezačali tomuto byznysu věnovat naplno a nevyužili tak plný potenciál,“ přiznává. MyAirSeat sice funguje i nadále a dokáže si na svůj provoz vydělat, ovšem jde o relativně malé částky. „Spíš než pro peníze je to hlavně zábava. Když jsem byl s rodinou na výletě ve Švýcarsku, mohl jsem je vzít na vyhlídkový let kolem Matterhornu,“ usmívá se Lajmon.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Díky propojení od známého se pak před Lajmonem objevila možnost finančně i aktivně působit ve firmě, která vyrábí družice. Právě při námluvách ale zjistil, že tým s nimi dokáže komunikovat jen čtyřicet minut denně, a tak vznikla idea něco s tím udělat. Ozval se několika dalším známým a společně rozběhli Groundcom.

Kromě Lajmona v něm působí také Michal Mrnka, jenž v Nizozemí pracoval pro ESA jako výzkumník anténních systémů a jejich testování. Dále pak Matej Poliaček, který aktuálně na plný úvazek pracuje také pro DLR (Německé středisko pro letectví a kosmonautiku) jako operátor Mezinárodní vesmírné stanice v Německu a pro Groundcom je cenným poradcem se zkušenostmi z oboru. Čtveřici zakladatelů doplňuje Tomáš Murgaš s obchodními zkušenostmi z high-tech sektoru v Asii.

Na palubu se přidali také andělští investoři, kteří do Groundcomu v rámci tzv. pre-seed kola vložili první peníze. Opět jde o čtveřici Slováků, kteří mají zkušenosti z vlastních úspěšných byznysů: Šimon Šicko z Pixel Federation, Martin Valovský ze SEC Technologies, Viktor Zeman z LiveAgent a Michal Štencl ze Sygicu.

Před samotným startupem, jenž má v Brně vlastní výzkumnou laboratoř, nyní stojí několik výzev a všechny souvisí s dalším škálováním byznysu – vybudovat tým dostatečně zkušených lidí, kteří budou připraveni na to, že se jednou přesunou z technických do manažerských pozic, dotáhnout vývoj základních střev platformy, aby neobsahovala bugy a fungovala spolehlivě, a také najít další investory a uzavřít tzv. seedové investiční kolo.

1665047106158

Foto: Groundcom

Jakub Lajmon z Groundcomu

„Pomáhá nám, že máme reálné tržby, téměř si dokážeme vydělat na svůj provoz a díky tomu máme v byznysu relativně komfort, což je velmi dobrá pozice. Nemáme sice vyhráno, ale nenecháme se zatlačit do kouta,“ popisuje Lajmon s tím, že kapitál Groundcom potřebuje zejména na to, aby mohl obchodní poptávky konvertovat na reálné kontrakty. Obchodní cyklus v jeho případě totiž trvá jeden až jeden a půl roku.

Jak velká by síť měla ideálně být, ale neví ani on sám. „Někteří klienti chtějí raději menší počet stanic, a tedy méně komunikačních oken, ale s o to vyšší rychlostí přenosu dat. Některým stačí i menší přenosová rychlost, ale raději se svými družicemi chtějí komunikovat mnohem častěji. Velikost sítě proto budeme ladit i podle požadavků klientů,“ vysvětluje s tím, že pro startup je důležité, že dokáže financovat budování sítě díky předobjednávkám.

Výzvou totiž také určitě je nenechat se předběhnout konkurencí. I když je jí málo, na trhu působí několik výrobců samotných antén, na druhé straně jsou pak operátoři, kteří je kupují a budují vlastní sítě na pronájem. „Hodně lidí si řekne, že nedává smysl dělat obě věci naráz, ale my to vnímáme jako největší výhodu. Hardware dokážeme optimalizovat přesně podle potřeb klienta, ale i těch našich, aby fungoval, jak má, se vzdáleným monitoringem z Brna,“ říká Lajmon.

Největší přidanou hodnotu vlastního vývoje tak vidí v autonomii stanic – aktuálně ve startupu dokončují technologické procesy, kdy se po instalaci sami vyrovnají, natočí a nasměrují správným směrem a dokáží také dělat vlastní diagnostiku. To vše snižuje náklady na provoz a na servis. „Díky tomu můžeme být levnější než konkurence, zároveň se můžeme soustředit na to, abychom výrazně snižovali cenu a logistická omezení vlastní výroby,“ přibližuje Lajmon.

Konkurence z Disney Channel

V letošním roce pak začala ve Spojených státech vznikat i přímá konkurence Groundcomu. Stojí za ní kdysi známá tvář z pořadů na Disney Channel Bridgit Mendler, která po herecké kariéře vystudovala prestižní MIT i Harvard a aktuálně se věnuje startupu Northwood Space se stejnou prodejní propozicí, jako má mladá česká firma čtyř Slováků.

Northwood Space již také začátkem roku uzavřelo investici ve výši přibližně šest milionů dolarů, v přepočtu asi 135 milionů korun, od prestižních fondů včetně Founders Fund, Andreessen Horowitz a Also Capital. „Vizí je vybudovat datovou dálnici mezi Zemí a vesmírem,“ řekla Mendler portálu CNBC.

Této konkurence se ale Lajmon neobává. „Z informací, co máme, oni teprve začínají. My již máme produkty, které nasazujeme a dolaďujeme. Když nabereme investici, dokážeme si udržet náš čtyřletý náskok, navíc jsme už překonali hodně bariér,“ věří. Stejně tak věří budoucnosti samotného Groundomu.

„Počet firem, které dělají družice a konstelace pro různé účely, dosahuje vyšších desítek, pokud ne přes stovku. Společností jako my, které se věnují výrobě nebo provozu pozemní infrastruktury, jsou jednotky. Takže nemáme pochybnosti o tom, že si svoji část trhu obsadíme, což už dokazujeme aktuálními klienty s plány na velké konstelace,“ dodává Lajmon.