Kryptoměny v posledních týdnech nemají zrovna na růžích ustláno a kritika se na celý ekosystém žene z mnoha stran. Přesto ale existují tací, které vlastně nemusí nijak zvlášť trápit. Zatímco většina světa bere bitcoin a ostatní jemu podobné vynálezy jako investiční aktivum, pro Jana Čapka a Pavla Moravce z české společnosti Braiins je to především technologie jako taková, která pohání jejich byznys. Nejen o tom mluvili v dalšími díle TechCastu z produkce CzechCrunche.

Braiins se v bitcoinovém ekosystému zaměřují na proces takzvané těžby bitcoinu, tedy jednoduše způsobu, jak nové jednotky této kryptoměny vznikají. Proces, který se dříve odehrával na jednotlivých osobních počítačích, už se po třinácti letech stal plnohodnotným oborem. Braiins tak tvoří podpůrný firmware, který má velkým těžařským farmám usnadnit optimalizaci speciálních počítačů ASIC tím pádem i více vydělat.

Těžba kryptoměn je proces, který je v široké veřejnosti opředen mnoha mýty. „Lidé si často myslí, že počítač něco složitě spočítá a z toho vznikne bitcoin. Ve skutečnosti ty počítače dělají jednoduchou věc – hrají v podstatě hru. Můžeme si ji představit jako házení kostkou, která má milion hran. Když padne to správné číslo, tak daný těžař vyhrál a vytěžil takzvaný blok,“ popisuje Čapek proces, z něhož žije i jeho firma. Celý podcast si můžete poslechnout na Spotify, Google Podcastech, Apple Podcastech nebo na YouTube.

Takové vytěžení se může podařit vždy jen jednomu člověku naráz. O jeden blok na celém světě soupeří těžaři přibližně každých deset minut a Braiins si díky svým rozsáhlým sítím dokáže z tohoto koláče ukrojit zhruba deset bloků za den. „Je tedy naivní si myslet, že jen zainvestuji do počítače a zrovna já budu ten šťastný. (…) Jen pro představu – těžební farmy jsou dnes haly o rozměrech několika hektarů, na nichž fungují desítky tisíc zařízení a spotřeba se pohybuje ve stovkách megawattů,“ vysvětluje Moravec.

Vysoká energetická náročnost je ostatně častým terčem kritiky a pro některé i důvodem, proč těžbu bitcoinu regulovat. Podle zakladatelů a zároveň spolumajitelů Braiins je ale za těmito argumenty často pouhá neznalost systému. Těžaři kryptoměn jsou totiž zpravidla ekonomicky motivováni hledat takové zdroje elektřiny, které jsou nejlevnější. Tedy ty, které nemají odběratele a často jsou daleko od civilizace.

Příkladem mohou být například velké vodní elektrárny v Jižní Americe, potažmo spalování metanu na ropných věžích uprostřed amerických pouští. Oba typy těchto lokalit jsou tak ideální na těžbu bitcoinu a na odběr elektřiny, která by se stejně nedostávala do sítě. Ve chvíli, kdy se tato elektřina dostává do sítě, se stává dražší – a těžař musí jít opět dál.

Samotný fakt, že při procesu tvorby kryptoměny dochází k zásadní energetické výměně, je ekonomickým a zároveň hmatatelným důvodem, proč mají Moravec i Čapek k bitcoinu až neotřesitelnou důvěru. Čapek zároveň ze stejného důvodu tolik nevěří kryptoměnám, které přešly v procesu validace od systému těžby k prostému systému validace od náhodných těžařů.

To je ostatně i případ etherea, které – řečeno v technických termínech – přešlo před časem ze systému proof-of-work na proof-of-stake, čímž snížilo spotřebu energie o 99,5 procenta. Jedná se zároveň o kryptoměnu, která se jako jediná dokázala přiblížit bitcoinu v jeho oblíbenosti, tržní kapitalizaci i způsobu použití. A to i přesto, že kryptoměn je nespočet, stejně jako bylo pokusů zničit jeho nadvládu.

Podle Moravce se to nepovedlo především proto, že hlavní problém, které krypto mělo řešit, už vyřešil bitcoin na první pokus. „Do jeho vzniku nebyl možný finanční styk bez nějaké centrální entity, co by ji musel zvalidovat,“ připomíná jeden ze zakladatelů Braiins původ celého kryptoměnového světa. „Uzly sítě spolupracují, stojí na stejných pravidlech a každý z těch uzlů dokáže ověřit, že jsou ta pravidla plněna. Pokud mám uzel, můžu si ověřit, že všechna ta pravidla se ctí. A to je něco, co nemá obdoby,“ doplňuje.

V kryptoměnovém světě jsme opakovaně svědky situací, kdy alternativní projekty krachují, respektive zcela ztrácí na hodnotě. Podle Moravce je to právě proto, že se snaží jen o malá vylepšení bitcoinu, ale v té jedné, hlavní vlastnosti, čili bezprostředním styku, jej nedokáží nahradit. „Altcoiny se snaží bitcoin zničit, ale je to v zásadě hra pro geeky. Je těžké nastavit systém tak, aby byl jednoduchý a dostatečně transparentní jako u bitcoinu,“ uzavírá Moravec.

Devátý díl TechCastu s Janem Čapkem a Pavlem Moravcem si můžete pustit na Spotify, Google Podcastech, Apple Podcastech nebo na YouTube. Dozvíte se také:

• Proč je dobře, že nevíme, kdo bitcoin vytvořil.
• Jak používá Braiins bitcoin i v běžném platebním styku.
• Jaké jsou zásadní rozdíly mezi bitcoinem a etherem.
• Jak lze bitcoin použít i na zaplacení zmrzliny.