Byznysové souručenství, které kdysi v kopřivnické automobilce Tatra Trucks vytvořili její zachránci miliardář Jaroslav Strnad a průmyslník René Matera, se dál bortí. Za prohlubující se rozkoly přitom nemůžou zmínění podnikatelé, ale jejich potomci: vládce zbrojařské Czechoslovak Group (CSG) Michal Strnad a šéfka strojírenské Promet Group Denisa Materová. Další spory se mezi nimi rozhořely ve čtvrtek, jen den před valnou hromadou Tatry.

Většinový vlastník automobilky Michal Strnad, který v ní prostřednictvím své CSG drží 65procentní podíl, se už loni pokusil Promet z vlastnictví Tatry vypudit a odvolal Materovou z dozorčí rady. Ostravská podnikatelka pak prodala polovinu svého 35procentního podílu zbrojařské skupině STV Group, která je konkurentem CSG, byť výrazně menším.

Střet mezi oběma třicátníky teď dostal nový náboj. Materová se totiž rozhodla zablokovat rekordní investiční záměr za 7,3 miliardy korun, kterým chce Tatra upevnit svou pozici na světovém trhu plněpohonných vozidel. Počítá se například s výstavbou nové výrobní haly, aby byla automobilka schopna do roku 2030 zdvojnásobit produkci na tři tisíce vozů ročně. Součástí záměru je rovněž navýšení základního kapitálu o 2,7 miliardy korun. „Tento ambiciózní plán je odpovědí na silnou poptávku po civilních i vojenských vozidlech a potvrzením důvěry v potenciál značky Tatra,“ uvedl v červnu generální ředitel Tatra Trucks Kristijan Fiket.

Foto: CSG

Tatra, kterou spoluvlastní CSG, staví i armádní vozidla

Materová se ovšem ohrazuje, že tento investiční záměr byl medializován bez předchozího představení, diskuze a schválení majiteli firmy. „Je to nevídaný krok v situaci, kdy management v čele s Kristijanem Fiketem žádá po majitelích 2,7 miliardy korun,“ podivuje se podnikatelka. A pokračuje: „Dodané podklady nám přitom přišly jen den před zveřejním investičního záměru v médiích. Navíc neobsahují ucelené informace, které každý zodpovědný majitel potřebuje pro schválení tak významné investice znát.“

Promet Group si dle slov Materové uvědomuje důležitost rozvojového plánu investic firmy, odmítá je však svěřit do rukou momentálního vedení Tatry. Investiční návrh proto na valné hromadě zablokuje. „Aby Tatra mohla efektivně investovat a růst, musí její management nejprve napravit, co nefunguje, být výsledkově transparentní, komunikovat s majiteli a připravit profesionálně zpracovaný investiční záměr. Protože tomu tak nyní není, současnému vedení nehodláme svěřit do rukou další své prostředky,“ dodává.

Materové dále vadí, že představenstvo Tatry údajně zásadně překročilo své pravomoci, když bez schválení dozorčí rady a valné hromady rozhodlo o změně dodavatelského řetězce vojenských vozů začleněním prostředníka – společnosti Tatra Defence Systems. Ta ovšem není součástí skupiny Tatra, ze 100 procent ji totiž vlastní Strnadova CSG. „Dění posledních týdnů nás dovedlo k rozhodnutí se výrazně ohradit vůči krokům nejvyššího vedení Tatry, které ztratilo naši důvěru. Máme obavu, že by dopad jeho kroků mohl ohrozit budoucnost a reputaci společnosti,“ říká Materová.

Skupina Promet proto na nadcházející valné hromadě odmítne návrhy představenstva Tatry a bude požadovat hlavně vysvětlení jednotlivých kroků a vzniklé kauzy. Šéf CSG David Chour přitom nedávno pro server e15 prohlásil, že Promet veřejně a opakovaně deklaroval podporu Tatře a jejímu rozvoji. „Věříme, že i minoritní akcionář klíčové investice podpoří,“ tvrdil. Skupina CSG se později ohradila proti „lživým tvrzením a destabilizačním krokům“ skupiny Promet Group, která prý jako minoritní akcionář veřejně zpochybňuje legitimní rozhodnutí představenstva.

„Promet i Denisa Materová ukázali svoji pravou tvář. Je úsměvné, že Denisa Materová nyní navrhuje setkání s Michalem Strnadem a společné jednání o budoucnosti Tatry. Obdobné učinila CSG před několika týdny – bohužel výzvy zůstaly bez reakce,“ uvedl Chour. CSG v prohlášení píše, že Promet Group roky benefitoval z dodávek Tatře, přičemž společnosti nepřinesl jedinou zakázku. A nyní, když má Tatra reálnou šanci vyrůst na prakticky dvojnásobnou velikost, nabrat stovky zaměstnanců a přinést do města a kraje významné investice, se prý „staví k návrhu rozvoje zády“.

Materová se podle svých slov chce sejít se Strnadem, který se nedávno podle Bloombergu stal nejbohatším člověkem ve střední a východní Evropě mimo Rusko, a jednat s ním o budoucnosti kopřivnické legendy. Podle ní totiž v Tatře přetrvává „řada výrobně-logistických problémů“, například kolem plánování výroby nebo chybějících dílů pro montáž. Podnikatelka pak doplňuje, že otázky vzbuzují i samotné výsledky hospodaření Tatry za loňský rok – prý jak z pohledu jejich výše v kontextu naplněnosti výroby včetně armádních zakázek, tak z pohledu jejich struktury. Tatra Trucks přitom loni zvýšila tržby na 9,67 miliardy korun a vrátila se k zisku, který činil 19,3 milionu korun.

Valná hromada Tatry se koná v pátek 18. července. Začátek je v 8:00 a řešit se budou například odměny členů představenstva nebo likvidace dceřiných společností Tatra India se sídlem v Novém Dillí a Tatra Vostok se sídlem v Moskvě. Na programu je ovšem i schválení zmíněných investic a právě rozhodnutí o navýšení základního kapitálu. Tatra Trucks loni prodala 1 548 vozů, o 97 více než v roce 2023. Produkuje vozy a podvozky pro civilní sektor i pro využití v armádě či v záchranných složkách. Má přes 1 800 zaměstnanců, dalších 500 lidí pracuje v dceřiné firmě Tatra Metalurgie.

Článek byl později aktualizován o vyjádření CSG.