Byl jsem hamburgerový mogul, říká Jan Tlapák z Ecomailu, kterému se podařilo poslat i velmi vypečený mail

Na Karlínských 20 odpovídá spoluzakladatel e-mailingové služby Ecomail. Možná jste si právě od něj v minulosti dávali na náplavce hamburger.

k20_37Rozhovor

Foto: CzechCrunch

Jan Tlapák, spoluzakladatel Ecomailu

0Zobrazit komentáře

Do čeho investují, jaká byla jejich první práce, kam si rádi zajdou na dobré jídlo či jaký největší fuck-up ve své kariéře zažili? Na toto a mnohem více se v rámci formátu Karlínských 20 ptáme zajímavých osobností nejen českého byznysu. Sled otázek a odpovědí přibližuje ty, o kterých se u nás můžete běžně dočíst, v netradičním světle a dává nahlédnout pod pokličku jejich kariérních úspěchů. Proč Karlínských? Protože právě v této čtvrti, kde sídlíme i my, se často řeší otázky, které jinde v Praze nepadnou.

Tentokrát na Karlínských 20 odpovídá Jan Tlapák, spoluzakladatel e-mailingové služby Ecomail. Kde všude se projel na kole? Proč přehraboval skládky a jaký poklad nedávno našel?

***

V kolik chodíte spát a kolik toho průměrně naspíte?
Nepravidelně, ale téměř každý den. Rád spím dlouho, když je možnost. Ale vím, že maximum je tak dvanáct hodin.

Jakou aplikaci v telefonu otvíráte ihned po probuzení?
Budík. Několikrát. Pak Mail, ale většinou to jen sjedu očima.

Na jakém přístroji během dne pracujete nejčastěji a jaké nástroje v něm používáte nejvíc?
MacBook Pro 14 palců a nejčastěji na něm otvírám Slack. Je to náš hlavní komunikační kanál, fungovat bez něj už si moc nedovedu představit. Jednotlivé nástroje jsme vybírali relativně dlouho a neobešlo se to bez nějakých změn. Ale Slack používáme už od chvíle, kdy jsme byli ještě jenom ve dvou.

Jaký outfit nosíte ve většině případů a máte oblíbený model tenisek?
Nedbalý, potrhaný, potrhlý elegán. Rád obouvám Camper Peu Cami. Dobrý je, že je pořád dělají a jsou pořád stejný.

ecomail-15-of-40-min

Foto: Ecomail

Spoluzakladatelé Ecomailu Jan Tlapák (vlevo) a Jakub Stupka

Pět věcí, které nikdy nesmí chybět ve vašem batohu?
Kniha, lezečky, světlo a lahev.

Máte nějaký vychytaný osobní lifehack, o který byste se chtěl podělit?
Největší lifehack je, když se z něj stane lifestyle.

Jmenujte jednu knihu a jeden film/seriál, které byste doporučil všem.
Kniha o moři aneb Umění ulovit na otevřeném moři z gumového člunu žraloka grónského je dílo, které určitě mohu doporučit. A z filmů by to mohl být The Million Dollar Hotel.

Jakou hudbu si pustíte pro uklidnění? A která vás naopak nakopne?
Celý to osciluje někde mezi Brianem Enoem, Baxterem Durym, Mutantamou a Bert & Friends

Kam vyrazit na nejlepší dovolenou?
Vlastně asi úplně kamkoliv. Vždycky jsem jezdil na vlastní pěst a nikdy jsem neměl konkrétní plán. Poslední dobou jezdím víc bikepacking, hodně nalehko. Třeba na singlu z Chorvatska do Řecka. Nebo z Polska do Lotyšska. Každopádně mě snad nenapadá destinace, kterou bych úplně pohrdnul. Asi nepotřebuju třeba do Dubaje.

Jakou hi-tech novinku chcete mít doma v obýváku, ale ještě ji tam nemáte?
Repráky. Prozatím mám jen letitý chraplavý mono rádio.

Jaký vůz parkujete ve své garáži?
Singlespeed Beyond Cycles Viking

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kam si rád zajdete na dobré jídlo?
Do kavárny Spoko, kterou teď ale zavřeli. Nebo do Plavecké Polévky, kde jsem teda ještě nebyl, ale rád tam zajdu.

Jak jste si vydělal první peníze?
První peníze to nebyly, ale první podnik jsme založili s kamarádem, když jsme na náplavce, v jejích začátcích, grilovali hamburgery. V té době jsme na to měli monopol, takže to frčelo. Podle knihy Spolčení hlupců jsme si říkali hamburgeroví mogulové.

Co byla ta vůbec nejpodivnější práce, za kterou jste dostal zaplaceno?
Třídění záchodových mís a kabelů ze suti na skládce na libeňském ostrově. Zkoušel jsem prorazit i jako filmový režisér, podomní prodejce klíčů, organizátor festivalů, digitální účetní a chvíli jsem hrál v kapele No music.

Co byste dnes poradil svému mladšímu já?
Vyber si vysokou podle toho, co tě opravdu baví a zajímá. Ne podle toho, co ti podsouvá okolí a co se zdá být perspektivní. A hlavně nikdy neposlouchej svoje starší já!

Investujete?
Sporadicky. Ale nedávno jsem našel půlku starýho bitcoinu a mám něco málo přes Revolut.

Nejlepší byznysová rada, kterou jste kdy dostal?
Nevím, zda je to úplně rada, ale vždycky se mi líbil přístup „scratch your own back“.

Jaký největší fail vás potkal v profesní kariéře, na který nyní vzpomínáte s úsměvem?
Kdysi jsem napsal celkem nepovedenou smyčku, která vedla k celkem nepovedeným událostem. V tom cyklu se posílaly maily a první člověk ho dostal jednou, druhej dvakrát. A dál už asi víte, kam to směřovalo. 

Vaše nejlepší kariérní rozhodnutí?
Zkusit se pustit se do vlastního projektu.

Kdo v Česku vás inspiruje?
Každý, kdo aktivně dělá něco pro to, abychom se tu měli všichni líp. A kdo se při tom slavnostně nebije do prsou.

Ukázala, jakou sílu má její hlas. Kvadruplegička jím ovládá celou domácnost a učí to i ostatní

Dita Horochovská si poprvé sama rozsvítila ve 32 letech. Pocit, který jí to dalo, ji utvrdil v tom, že jej chce dopřát i ostatním v podobné situaci.

Iva BrejlováIva Brejlová

Dita Horochovská

Foto: Laboratoř Nadace Vodafone

Dita Horochovská, kvadruplegička, která stojí za spolkem Silou hlasu

Stačilo málo – aby za sebou její matka, se kterou bydlí, zabouchla klíče, když ještě běžela pro něco do auta. Dita se v tu chvíli ocitla uvězněná ve svém bytě. Nemohla jí nijak pomoct dovnitř. Je kvadruplegička a otevřít dveře pro ni bylo nemožné. „To byl zásadní přelom. Říkala jsem si, když lze hlasem řídit kurzor počítače, je přeci možné si jeho prostřednictvím i otevřít dveře,“ uvádí. Dita Horochovská proto založila s kamarádem Lukášem Srbou projekt Silou hlasu a vyvinuli program, který právě jen hlasem umožňuje ovládat část vybavení uvnitř bytu. A otevřeli cvičnou domácnost, kde přesně tomu další kvadruplegiky učí.

Pro většinu lidí to jsou banální úkony. Odemknout a otevřít návštěvě dveře, zapnout si televizi, pustit větrák, rozsvítit, otevřít okno či zatáhnout rolety. Ale taky napsat e-mail nebo kamarádovi zprávu na Facebooku. Zatímco v běžné domácnosti by se člověk prostě zvedl a úkon udělal, v bytě v pražských Kunraticích se s něčím takovým nepočítá. Bydlí v něm Dita Horochovská, která nemůže hýbat ani rukama, ani nohama. Všechno zmíněné ovládá prostě slovy.

Horochovská si poprvé sama rozsvítila ve 32 letech. Do té doby pro ni představa takové verze samostatnosti byla na míle vzdálená. Pohyb na vozíku v bytě vyžadoval asistenci, když s čímkoliv chtěla hnout nebo to zapnout, potřebovala pomoc matky. Ovládat světlo pro ni tak byl úplně nový zážitek, který jí umožnilo spojení s kamarádem a kolegou Srbou a s týmem Technické univerzity v Liberci, který vyvinul počítačový program MyVoice na hlasové ovládání strojů.

Během dvou let systém odborníci připravili tak, aby s ním šlo ovládat v bytě cokoliv, co jde připojit na samostatný pohon a ovládat skrz centrální jednotku – zmíněná okna, zámky, dveře, přístroje. A ještě přidali možnost psaní textu po slovech nebo písmenech na základě diktování.

Silou hlasu

Foto: Silou hlasu

Projekt Silou hlasu pomáhá kvadruplegikům ovládat domácnost.

MyVoice je program, který se schovává v počítači, mluvit na něj lze přes libovolný mikrofon. Odtud se pokyny dostávají do řídicí jednotky, která rozesílá pomocí bezdrátové wi-fi sítě povel ovládacímu prvku. Ten pak například zapne televizi nebo třeba otočí zámkem ve dveřích. Systém umí fungovat i bez přístupu k internetu, pro případ výpadku proudu má záložní zdroj.

Na rozdíl od známých asistentek Siri nebo Alexa navíc rozumí češtině. Vedle toho se dokáže přizpůsobit i lidem, kterým dělá mluvení potíže, a umí reagovat i na speciální zvuky.

Dita pracuje s internetem, sociálními sítěmi, pohybuje kurzorem myši, používá programy Word, Excel, hraje hry a texty píše pomocí programů dokonce rychleji než zdravý člověk rukou. Spolek Silou hlasu, který se Srbou založili, ovládání domácnosti i tohle všechno ukazuje ostatním.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Myšlenka založit si vlastní spolek nás s kolegou Lukášem napadla na konci roku 2015. Já v tu dobu pracovala jako lektorka v jedné pražské organizaci, která získala evropský grant na pořádání kurzů pro podobně postižené, jako jsem já. Ale touha pracovat na svém projektu, a ještě společně s Lukášem, mě donutila odejít z předchozího zaměstnání a začali jsme se společně soustředit na to, aby se MyVoice rozšířil k lidem, kteří jsou díky svému zdravotnímu stavu nesoběstační,“ vysvětluje Horochovská.

Právě aby jejich projekt dostal konkrétnější obrysy a současně i pronikl mezi co nejvíc lidí, rozhodli se přihlásit do akceleračního programu Laboratoř Nadace Vodafone. Tam potkali mimo jiné Jana Fencla, programového manažera nadace, který se okamžitě pro nápad nadchl. Jejich spolupráce trvá už přes šest let.

Padesát lidí s novým pocitem samostatnosti

Za dobu fungování spolku se naučilo ovládat hlasem počítač a domácnost víc než padesát klientů. Třeba jednaosmdesátiletý český herec Alfréd Strejček, dřív aktivní sportovec, jehož upoutal před lety na nemocniční lůžko vzácný Guillainův-Barrého syndrom a ochromil mu svaly v těle. V roce 2020 se mu podařilo prostřednictvím hlasového programu MyVoice a MyDictate dokázal sepsat celý svůj příběh, který následně vyšel knižně. Jmenuje se Hrejme dále… aneb jak jsme přežili osobní katastrofu.

„Z původního záměru jsme zvládli vytvořit životaschopnou firmu, která pomáhá nejen jednotlivcům, ale prostřednictvím technologií ulehčujeme životy celým rodinám, které se perou se stejným postižením, jako mám já,“ popisuje Horochovská.

Laboratoř Nadace Vodafone poskytla Síle hlasu mentoring na míru, finanční podporu a propojila oba vizionáře s komunitou dalších potenciálních partnerů a investorů. Díky tomu se do vývoje chytrých systémů zapojil i Ondřej Žilka ze společnosti Inovura a společně s kolegou Stanislavem Řezaninou dokázali vymyslet jednoduché a zároveň bezpečné fungování chytré domácnosti. Obrovský podíl na vybavení bytu má IKEA.

Právě byt, ve kterém Horochovská bydlí, slouží zároveň jako výukový prostor pro další zájemce. Nabízí i místnost pro ty, kteří třeba přijedou z daleka. A funguje jako zajímavý mix domácké atmosféry a možnosti reálně si vyzkoušet všechny systémy a naučit se s nimi zacházet.

„Když chodím na běžné nadační schůzky, většinou se s klienty potkáváme v kancelářích nebo coworkingových centrech. V případě spolku Silou hlasu však přicházím na návštěvu do bytu k lidem, kteří se za dobu, co se známe a spolupracujeme, stali i mými přáteli. A přesto, že byt funguje jako cvičná domácnost, já tu vždycky cítím, jak je prosycen i nádhernou domácí atmosférou, a to nejen díky bábovce, kterou vždy nachystá Ditina maminka. To, že je téměř celý byt ovládaný hlasem a na stropech jsou přidělané zvedací systémy, vlastně vůbec nevnímáte,“ vypráví Fencl.

Poté, co si lidé vyzkoušejí technologie, jež by jim v životě mohly pomoci, rozhodují sami o tom, které z nich by si mohli pořídit domů. Chytrou domácnost si nicméně musí zaplatit každý klient z vlastních prostředků. Horochovská a Srba usilují o to, aby taková pomoc byla hrazena státem jako kompenzační pomůcka. Vysvětlují, že má velký potenciál pro domovy důchodců, dlouhodobě nemocné anebo třeba pro Alzheimer centra.

Loni získala Horochovská Cenu Olgy Havlové za pomoc lidem s omezenou schopností pohybu. Nyní věří, že na další vzdělávání získá prostředky i díky slavnostnímu benefičnímu koncertu, na který zve spolu s Výborem dobré vůle – Nadací Olgy Havlové a Alfrédem Strejčkem u příležitosti oslav nedožitých 90. narozenin Olgy Havlové. Koncert se uskuteční 14. března 2023 v 19 hodin v Konferenčním centru České národní banky. Výtěžek z něj bude věnován Výboru dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové a právě spolku Silou hlasu.

CC Premium

Partnerem článku je Laboratoř Nadace Vodafone