Cena Miese van der Rohe je pojmenovaná po autorovi jedné z nejznámějších staveb v Česku – vile Tugendhat. Paradoxem je, že žádná česká stavba se až doteď v prestižní soutěži pořádané Evropskou unií nedostala mezi finalisty. Nyní to jako první změnila ostravská galerie.

Nominací na cenu má Česko od roku 1988 desítky, konkrétně 128. Do užšího výběru se jich dostalo v soutěži, která vyhlašuje výsledky jednou za dva roky, pouhých osm. Nejdál se až doteď dostala konverze pražských náplavek od Petra Jandy nebo průchod valem Prašného mostu, který vede do Jeleního příkopu na Pražském hradě, od Josefa Pleskota. Žádná se ale neprobojovala mezi finalisty, až teď se to podařilo galerii současného umění Plato v Ostravě. Porotce patrně zaujalo, že galerie sídlí v někdejší budově městských jatek, která prošla náročnou rekonstrukcí.

„Záchranou historické budovy a její přeměnou na uměleckou galerii vzniklo řešení, které demokratizuje umění. Díky neobvyklému otáčení stěn se dostává mimo budovu. Prostor kolem galerie, který byl dříve znečištěný, je nově biodiverzním uměleckým parkem, který funguje ve prospěch místních obyvatel,“ uvádějí stránky ceny Miese van der Rohe k projektu.

Foto: Lukáš Kaboň / Dominika Goralska

Zahrada je rozdělena na pět částí

Autorem architektonického návrhu přestavby je polské studio KWK Promes Roberta Konieczného. Uvnitř je pět výstavních sálů, které fungují samostatně, zároveň se ale dají propojit. Šest stěn galerie, která se zaměřuje na současné umění, lze jednoduše otočit a otevřít ji tak ze všech stran.

Galerie Plato otevřela brány už v roce 2022. O pár měsíců později dostala veřejnost přístup i do nové zahrady. Ne tak ledajaké, patrně jde o první zahradu založenou na brownfieldu v Česku. Rozprostírá se na ploše devíti set metrů čtverečních, které obklopují galerii. Zalévat ji je možné pomocí dešťové vody a založená je tak, aby byla schopná adaptovat se na změnu klimatu.

„Je to něco fantastického, protože to je nejprestižnější architektonická cena v Evropě,“ komentoval postup mezi finalisty náměstek ostravského primátora Břetislav Riger. Porota navštíví finalisty ceny v březnu, a to v utajení. Město ani galerie s nimi nebudou v kontaktu. „O jejich návštěvě nebudeme vědět, přijedou, koupí si vstupenku a budou se kochat. Nemáme šanci na osobní přístup či kontakt, je to jako michelinská hvězda,“ dodal náměstek. Porota se podle něj až doteď rozhodovala podle fotografií, nyní přijde na řadu reálná zkušenost.

Porota na místě uvidí bývalý areál jatek z roku 1881. Ten prošel ve dvacátých letech minulého století rekonstrukcí, jako jatka sloužil do roku 1965, pak začal chátrat. Celý objekt je památkově chráněný od roku 1994.

Foto: Lukáš Kaboň / Dominika Goralska

Na zahradě se nachází i malá tůňka

Galerie Plato se dostala do užšího výběru z 362 nominovaných děl. Kromě ní jsou ve finále v kategorii Architektura další čtyři stavby. Studijní pavilon pro Technickou univerzitu v německém Braunschweigu ocenila porota pro inovativní a flexibilní vzdělávací prostředí. Školu Reggio v Madridu pak pro její udržitelný aspekt.

Konvent Sainte-Lucie de Tallano na Korsice je zajímavý tím, že ho architekti rozšířili. Klášter z patnáctého století má tak nově perforovanou měděnou dostavbu. Čtvrtým aspirantem je veřejný prostor Hage ve švédském Lundu, který by měl krátkodobě fungovat pro veřejné diskuze, akce nebo workshopy, zároveň má ale nabídnout meditativní a krásný městský prostor uprostřed nové čtvrti. „Je otevřený všem a je odpovědí na otázku, jak budovat novou komunitu: začít společenským prostorem,“ stojí na stránkách ceny EU.

V kategorii Objev se o prvenství utkají dva projekty. Prvním je knihovna Gabriela Garcíi Márqueze v Barceloně, která vznikla ve čtvrti, jež dlouho postrádala významné investice. Druhým rekonstrukce náměstí v portugalské obci Piódão, které tvoří jedinou rovnou a otevřenou plochu ve vesnici. Dřív tu bylo parkoviště, teď je tu vydlážděný a zastíněný prostor pro kohokoli. Kdo z nich vyhraje, bude jasné 25. dubna.

+3