Červíci v mouce nejsou známkou biokvality. Odbornice radí, jak zacházet bezpečně s potravinami

Jitka Götzová má na ministerstvu zemědělství na starosti bezpečnost a kvalitu potravin. Přistanou jí tak na stole všechny problémy s jídlem.

Jitka Götzová, MZE

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Jitka Götzová má na ministerstvu zemědělství na starosti bezpečnost a kvalitu potravin

„Moje kamarádka mi říkala, že když si kupovala mouku v jedné prodejně, kde je nebalené zboží, tak v ní byl nějaký hmyz. A obsluha jí řekla, že to znamená, že je to bezpečná potravina, do které se nebojí vlézt i hmyz, protože neobsahuje pesticidy,“ vypráví Jitka Götzová, která má na ministerstvu zemědělství na starosti odbor zabývající se bezpečností potravin. Ten zároveň zaštiťuje probíhající evropskou kampaň #Safe2EatEU organizovanou Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). „To samozřejmě není pravda, podle toho se naopak pozná, že prodejce je čuně,“ dodává s úsměvem. Když jsou podle ní v mouce červíci, znamená to jen a pouze, že je špatně skladovaná. Pokud je skladovaná dobře, nic by se do ní nemělo dostat.

Cokoliv podezřelého ohledně potravin se objeví u českých výrobců, prodejců nebo v českých restauracích, skončí na stole právě Jitky Götzové. Na otázku, kam by se se svými zkušenostmi nešla nikdy najíst, odpovídá rozhodně: „Já se vždy orientuji podle toho, jak je uvnitř čisto. Nejlepším ukazatelem jsou asi toalety. A pak když člověk vidí, jak tam například servírují jídlo,“ popisuje Götzová. „A netýká se to jen pouličních restauračních zařízení nebo něčeho malého. Občas nejdu ani do velké zavedené restaurace. Řeknu si, že to není místo, kde bych chtěla jíst.“

Druhým dechem ale dodává, že kontrola kvality a nezávadnosti potravin je u nás na špičkové úrovni. „V České republice máme jeden z nejlépe fungujících systémů, které kontrolují bezpečnost a kvalitu potravin. A to od výrobců přes obchodníky až po restaurace,“ popisuje Götzová. „Jsme na ministerstvu pyšní na to, že nemáme žádnou aféru s potravinami, jako se například staly v Německu s E.coli v klíčcích nebo v Belgii s dioxiny ve výrobě hranolek.“ V rozhovoru se Jitka Götzová podělila o tipy, jak se otravě z jídla vyhnout i v domácích podmínkách.

Minimální trvanlivost vs. spotřebujte do?

„Data minimální trvanlivosti“ a „spotřebujte do“ se podle Götzové pletou lidem často. „Jednoduchá rada je, že pokud jde o potraviny, které se rychle kazí, pak je na nich většinou napsáno spotřebujte do,“ říká Götzová. Jde podle ní hlavně o maso, mléčné výrobky, jogurty nebo lahůdky. Tyto potraviny se opravdu musí spotřebovat do data napsaného na obalu a po něm už se nesmí ani prodávat.

jitka-gotzova-2

Jitka Götzová, ředitelka odboru bezpečnosti potravin na ministerstvu zemědělství

„Oproti tomu minimální trvanlivost je většinou napsaná na potravinách, které mají trvanlivost dlouhou,“ popisuje. Jde o oleje, mouky a podobně. „To datum říká, do kdy si potravina udržuje svoji nejlepší kvalitu. Prodávat tyto potraviny lze i po jeho uplynutí, ale ve speciálním regálu a například se slevou. Doma je ale vyhazovat nemusíme. Ale určitě bych každou potravinu nejdříve zkontrolovala, než ji použiji,“ dodává Jitka Götzová.

Meal prep na týden dopředu?

Na sociálních sítích jsou populární videa, na kterých si lidé připravují v neděli jídlo na celý týden dopředu. Je tohle jídlo pak ale zdravotně nezávadné? „U vařeného jídla záleží, jak rychle ho zachladíme. To doma většinou moc rychle nejde. Takže guláš nebo různé omáčky bych doporučila držet v lednici maximálně dva tři dny. Případně pokud mám doma víc porcí, tak si část zamrazit,“ říká odbornice. Krájená zelenina a ovoce, kterou dáme do lednice hned, vydrží déle, nejspíš ale okorá.

Pro skladování syrového masa je v lednici nejlepší takzvaná „nulová zóna“, což je polička, ve které se dá nastavit nula stupňů Celsia. Jinak je ideální v lednici držet čtyři pět stupňů Celsia. „Při vaření doporučujeme dodržovat hygienu stejnou, jakou dodržují potravinářské provozy nebo restaurace. Riziko, že sami kontaminujeme jídlo, které uvaříme, je velké,“ popisuje Götzová. Je podle ní dobré mít jedno speciální prkénko na maso, jiné na zeleninu a chléb. Stejně tak mít rozdělené nože a pravidelně je umývat.

cihi0397

Přečtěte si takéKro se spojilo s brněnskou snídaňovou legendou EggoKro se spojilo s brněnskou snídaňovou legendou Eggo. Celý rok budou vařit to nejlepší z obou světů

Zásadní je také při přípravě masa podle Götzové neomývat ho předem. „Nedoporučovala bych to. Už z obchodu je připraveno tak, abyste ho mohli jen rozporcovat a dát vařit nebo péct.“ Například drůbeží maso je totiž přirozeně kontaminované různými bakteriemi, které mohou způsobovat zažívací potíže, ty se ale právě vařením zahubí. „Tím, že drůbež omyjeme ve dřezu a pustíme na ni vodu, se voda rozstříkne po okolí a s ní i bakterie. Kontaminujeme si tak jimi celý dřez,“ popisuje Götzová.

Dumpster diving jako nebezpečné hobby

Dumpster diving, tedy získávání potravin z popelnic na odpad u super- a hypermarketů, je podle Götzové zahrávání si se životy lidí. „I z legislativního pohledu je to pro mne něco naprosto nepochopitelného. Prodejce má povinnost zajistit odpady tak, aby se k nim nikdo nedostal. Přiznám se ale, že lovení jídla z popelnic jsem v Čechách nikdy nezaznamenala,“ kroutí hlavou Götzová. Zároveň říká, že u nás ale ani tolik odpadů k prohledávání není. Řetězce totiž většinu potravin, které už neprodají, protože by prošly, darují potravinovým bankám.

Oproti tomu tašky s horší zeleninou a ovocem, které teď často lze zakoupit se slevou v supermarketech, jsou podle ní naprosto v pořádku. „Nikdy to ale nesmí být potraviny nahnilé nebo plesnivé, ale mohou to být například poslední kousky a podobně.“ I takové projekty pomáhají předejít plýtvání potravinami. „U nás se sice nevyhazuje tolik jídla jako v jiných státech Evropy, ale pořád je to hodně, zhruba 400 000 tun potravin ročně,“ popisuje.

Z dat vyplývá, že nejvíce plýtvají domácnosti. Vyhazuje se ovoce, zelenina a pečivo. Aby se tomu zamezilo, doporučuje Jitka Götzová nakupovat s rozmyslem, podle seznamu a plánovat si, co bude člověk vařit. „Pokud víme, že něco nestihneme spotřebovat, tak to zpracovat, zamrazit, usušit. A také číst v obchodě etikety a všímat si data spotřeby,“ uzavírá.

CC Native

Partnerem článku je Informační centrum bezpečnosti potravin

Cesta z rozpočtového patu? Daň z tichého vína je málo. Největší prostor je ve zdravotnictví, říká ekonom

„Je to klišé, ale politici musí zodpovědět otázku, kde vidí Česko za 10 let. Bez toho se ekonomika nezvedne,“ říká ekonom a člen NERV Aleš Rod.  

0Zobrazit komentáře

Česká ekonomika sice roste, ale velmi opatrně. Její výkon se aktuálně nachází pouhé procento nad úrovní roku 2019, což ji v Evropské unii řadí až na čtvrtou příčku od konce. Hůře se po covidové pandemii zotavují pouze Finsko, Německo a Estonsko. Ekonom Aleš Rod identifikuje tři klíčové faktory, které brzdí ekonomický růst. „Pro růst ekonomiky jsou nutné lidské zdroje, vzácné zdroje jako půda a potom kapitál,“ vysvětluje v podcastu Crunch. Pusťte si ho ve videu výše nebo na YouTube, Spotify či v Apple Podcasts.

U každého z těchto pilířů vidí člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) problémy. Česko čelí nedostatku pracovních sil a zároveň se brání imigraci. V oblasti přírodních zdrojů je omezeno svou geografickou polohou a odporem veřejnosti k těžbě – nejen lithia, ale také štěrkopísků nebo kameniva, které je přitom potřeba pro infrastrukturní stavby.

Co se týče domácích a zahraničních investic, Rod kritizuje ne úplně přívětivé institucionální prostředí: „Ani v této oblasti nejsme úplní pionýři v tom, jak má vypadat stát, kde jsou povolovací procesy a jednání s úřady na úrovni a v přiměřené délce. Zkrátka nemáme úplně dobrý základ pro kvantitativní ani kvalitativní růst. Jsme vysoce průmyslová ekonomika, a když se nedaří našim exportním partnerům, tak se to samozřejmě propisuje i do České republiky,“ dodává.

Česku podle něj stále chybí jasná a dlouhodobá vize ekonomického směřování – iniciativ je přitom nepočítaně. Ať už podnikatelských, nebo politických. Přesně před rokem premiér Petr Fiala představoval svou střednědobou vizi pro Česko na konferenci Hospodářské komory s názvem Česko na křižovatce.

„Těch strategií, které vznikaly v posledních dvaceti letech, existuje přes tři sta. Všechny jsou relativně dobré,“ říká Rod. „Problém je ten, že my, respektive vládnoucí politici, si nejsou schopni během jednoho volebního cyklu vybrat, čím chceme být. Chceme být vzdělanostní, dodavatelskou nebo cestovní ekonomikou? Musíme si na tu nepopulární otázku ‚Kde se vidíme za deset let?‘ zkrátka odpovědět, obzvlášť v této dekarbonizační době poznamenané globálními výzvami.“

alesrod

Foto: CzechCrunch

Ekonom Aleš Rod byl hostem podcastu Crunch.

Návrh rozpočtu se schodkem 230 miliard korun, který ministr financí Zbyněk Stanjura představil na začátku září, podle Roda odpovídá trendu „předvolebních“ rozpočtů. Výdaje meziročně vzrostou o 124 miliard, Stanjura tvrdí, že jde o prorůstový rozpočet, mluví o rekordních investicích.

„Podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů, tedy daných výdajů, o kterých nerozhodujete, jen je v zásadě přeposíláte, je devět korun z deseti. To je velmi vysoké číslo a vyjednávací pozice vlády se společností o tom, co je nebo není dobré, je velmi složitá,“ podotýká Rod. Daňový mix by podle něj měl novou realitu plnou rizik a nejistot, jako je válka na Ukrajině nebo covidová pandemie, reflektovat.

„Nejvíce teď vedeme debaty o dani z cukru, z vína nebo z alkoholu obecně, tam vidím spíš faktor zdravotní prevence a nějakou společenskou funkci než fiskální. Veřejná debata o nich je velmi vyčerpávající, přitom jde o jednotky nebo desetiny procent toho, jak vypadají naše veřejné finance. Stejnou odbornou debatu bychom měli vést o skutečně nosných položkách,“ dodává ekonom.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Největší prostor pro zefektivnění a úspory vidí Rod ve zdravotnictví. Poukazuje na to, že výdaje na zdravotnictví přesahují 500 miliard korun ročně. „Ten nevyužitý potenciál, který je relativně rychle a levně dosažitelný, je zejména v primární prevenci,“ říká. „Tam se dá metodou cukru a biče působit už od mladých let, aby lidé o své zdraví více pečovali a aby systému generovali méně nákladů, když začínají být ve středním věku a začínají růst náklady na zdravotní péči.“

Otázkou ovšem je, jak moc vyvážit cukr a bič. Politická debata o spoluúčasti za vyšetření v případě, že pacienti nepodstupují preventivní prohlídky a nerespektují rady svých lékařů, je politicky velmi nákladná.

„Jakmile vyslovíte v České republice slovo nadstandard, tak se druhý den buď omlouváte, nebo vás někdo vyzývá k odstoupení z pozice ministra,“ dodává Rod.

Poslechněte si celý rozhovor. Dozvíte se v něm také:

  • Je windfall tax, která bude podle ministra Stanjury pokračovat i v příštím roce, oprávněná?
  • Jak Rod vnímá problémy s digitalizací stavebního řízení?
  • Kolik peněz mají české obce na účtech? A jak je přesvědčit ke slučování a efektivnější správě?