Události spojené s pádem druhé největší kryptoměnové burzy světa FTX během posledních pár dní mimo jiné připomněly, že pokud člověk své virtuální peníze nemá přímo u sebe, v podstatě je nevlastní. Zákazníci FTX jsou dnes totiž často chyceni v pasti a nemohou své kryptoměny z burzy dostat ven. Ti, kteří tu možnost mají, si je nyní častěji ukládají do hardwarových kryptopeněženek, kde jsou před bouřemi v kryptosvětě v bezpečí. Enormní zájem o své produkty v souvislosti s tím hlásí nejen český výrobce hardwarových peněženek Trezor, ale i jeho konkurence.

Lidé od minulého týdne kvůli kolapsu FTX ve velkém podobné online burzy opouštějí. Nárůst zájmu naopak hlasí výrobci hardwarových kryptopeněženek. „Dochází k významnému odlivu bitcoinu a kryptoměn z centralizovaných burz,” říká ředitel marketingového oddělení Trezoru Jan Kočenda. Trezor je součástí skupiny SatoshiLabs, do níž patří ještě startupy Tropic Square, Vexl nebo Invity.

Zájem o služby Trezoru podle něj oproti předchozímu týdnu stoupl o stovky procent. „Zaznamenali jsme mezitýdenní nárůst tržeb o více než tři sta procent. Tržby jsou tak de facto srovnatelné i s loňským rokem, kdy bitcoin dosáhl svého historického maxima. Jsme rádi, že zájem o hardwarové peněženky roste bez ohledu na výkyvy,“ uvádí Kočenda.

Podle Josefa Tětka, analytika Trezoru, firma také oproti minulému týdnu zaznamenala nárůst i v návštěvnosti webu, konkrétně o tři sta padesát procent, napsal s odkazem na Tětka server Cointelegraph. Podobný vývoj hlásí i další přední výrobce hardwarových kryptopeněženek Ledger, informoval web Forkast.

Český výrobce peněženek pro kryptoměny je ve své oblasti celosvětovou dvojkou. Loni v tržbách poprvé překročil miliardu korun, jak v obsáhlém rozhovoru pro CzechCrunch řekli zakladatel a ředitel Trezoru Marek Palatinus a jeho nástupce Matěj Žák.

Po pádu FTX analytici, investoři a další zainteresovaní netrpělivě vyhlížejí, jaký dopad bude krach mít a zda nás náhodou nečeká dominový efekt v podobě konce řady dalších projektů. A ukazuje se, že jejich obavy jsou opodstatněné. Od minulého týdne, kdy zakladatel FTX Sam Bankman-Fried bankrot burzy vyhlásil, vyplouvají na povrch problémy i jiných hráčů, svou práci navíc výrazně zintenzivnily úřady různých zemí.

Vyšetřování FTX totiž spustili v Austrálii, USA i v Japonsku. V Evropské unii firmě zakázali dočasně fungovat, na Bahamách, kde oficiálně sídlila, jí zmrazili veškerá aktiva. Kromě rychlého krachu FTX na optimismu pozorovatelům nepřidal ani hackerský útok, který přišel bezprostředně po bankrotu a po němž z účtů této burzy zmizely kryptoměny za šest set milionů dolarů. Také se ukázalo, že koncem října na jiné burze Crypto.com někdo autorizoval transakci, během níž se přesunulo tři sta dvacet tisíc etherů na adresu u konkurenční burzy Gate.io. Údajně omylem.

Foto: FTX

Sam Bankman-Fried, zakladatel kryptoměnové burzy FTX

„Byli bychom rádi, kdyby nárůst prodejů Trezorů nezpůsobila tak zničující událost, jako je krach FTX, každopádně je pravdou, že zvýšila povědomí o důležitosti mít kryptoměny uložené ve fyzických peněženkách,“ dodává Kočenda, podle kterého by to pro každého investora do kryptoměn mělo být nutností.

„Pokud si lidé nechávají své kryptoměny na burze, tak je ve skutečnost nevlastní. Jen důvěřují, že jim k nim burza poskytne přístup. Což se nemusí vždy stát, jak můžeme vidět v posledních dnech,“ doplňuje Kočenda. K obsahu Trezoru se dostane jen uživatel díky svému privátnímu klíči, nikdo jiný do něj nemá přístup.

Na důležitost uložení kryptoměn v hardwarové peněžence nedávno v rozhovoru pro CzechCrunch upozornil i youtuber a tvůrce Bitcoinovýho kanálu Jakub Vejmola, známý jako Kicom. V něm řekl, že ačkoliv je pád FTX velkým okamžikem krypta, historie pamatuje i horší chvíle. A že lidé, kteří radši své kryptoměny uchovávají u sebe v hardwarových peněženkách, mohou být v klidu.