Mezi tuzemskými byznysmeny se rozjela aukce na podporu Ukrajiny, která v posledních dnech čelí invazi ruské armády. Velkou podporu v řádech desítek milionů korun jako první oznámila investiční skupina Pale Fire Capital, která posílá na východní frontu 22 milionů korun. Majitel Seznamu Ivo Lukačovič přihodil o milion víc a na Twitteru vyzval další kolegy z byznysu, aby se přidali. Částka rychlým tempem roste, ale mnoho podnikatelů se pozastavuje nad tím, jak málo konají velké technologické společnosti jako Google či Facebook.

Nejen na sociálních sítích se v posledních hodinách řeší, jak by se právě technologičtí obři měli zapojit do možné pomoci v bojích na Ukrajině. Zatímco mnoho firem i jednotlivců z Česka posílá peníze a snaží se zajistit další pomoc, zejména v oblastech, kde působí, velké firmy jako Google, Facebook (nyní Meta) nebo Apple převážně mlčí. Evropská pobočka Googlu na svém twitterovém účtu oznámila, že poskytne dva miliony dolarů (44 milionů korun) v rámci svého reklamního prostoru, aby pomohla předávat důležité informace.

„Je to vtip? Google vydělává 90 miliard dolarů. Pale Fire Capital, Alza, Ivo Lukačovič, FTMO, Livesport a SatoshiLabs společně dali skoro 140 milionů korun v hotovosti, ne v našich produktech. Tanio Le Moigne, fakt je to podpora hodná této situace? Nenechte se zahanbit,“ reagoval na Twitteru jeden z partnerů investiční skupiny Pale Fire Capital Dušan Šenkypl a označil zmíněnou Taniu Le Moigne, která je ředitelkou české, maďarské, rumunské a slovenské pobočky Googlu.

Z České republiky proudí na Ukrajinu a související aktivity již desítky milionů korun. O různých formách pomoci jednají vládní představitelé, přes portál Darujme.cz Češi jen od včerejšího večera poslali přes dvacet milionů korun. Twitterovou výzvu Iva Lukačoviče pak vyslyšely i další firmy, které se začaly přehazovat. Po 22 milionech od PFC a 23 milionech právě od Lukačoviče přihodily 24 milionů Alza a po pětadvaceti milionech společnosti FTMO a SatoshiLabs. Dalších 21 milionů pak přidal Martin Hájek a jeho Livesport a připojuje se celá řada dalších firem a byznysmenů.

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Dušan Šenkypl z investiční společnosti Pale Fire Capital

Mnoha z nich však cloumá rozhořčení z nekonání velkých technologických firem. „Říká se, že globální korporace typu Google, Facebook, Apple nebo Amazon mají ve výsledku větší moc než vlády. Tak nechápu, že už nespustili nějakou silnou akci proti Rusku. Věřím, že by to mělo svůj dopad. Zatím mlčí a já se za ně (i jako ex-googler) strašně stydím,“ napsal na Twitteru David Špinar, výkonný ředitel investiční skupiny Miton, který v Googlu dříve působil. Po následně oznámené reklamní pomoci ve výši 2 milionů dolarů dodal, že je to pro něj velké zklamání.

Spoluzakladatel projektů Time is Ltd. a Socialbakers Jan Řežáb napsal, že si uvědomuje, jak politicky složité takové rozhodnutí pro technologické giganty je, ale že je třeba, aby si i oni vybraly stranu, na níž stojí. „Pokud by se velké technologické firmy rozhodly, že chtějí podpořit mír, mohlo by to být mnohem silnější než jakékoli stávající sankce,“ napsal ve svém příspěvku na LinkedInu, v němž například navrhl, aby Apple a Google, kteří kontrolují většinu telefonů na trhu, začínali rozesílat informační notifikace, a o dění na Ukrajině by mohl stejně jako o pandemii informovat také Facebook.

Podobně jako další se i Řežáb připojil k výzvě, aby společnosti jako Facebook či Google minimálně zastavily reklamy pro ruská státní média a zamezily tím šíření dezinformací či ruské státní propagandy. „Bohužel se většina firem, které dělají byznys v Rusku, bojí. Nejen Google, stejně třeba PPF, Volkswagen/Škoda a další. Jenže kdy jindy než teď ukázat charakter a stát si za našimi hodnotami?“ položil řečnickou otázku Dušan Šenkypl a přiložil odkaz na web, který ukazuje, jak je Rusko pro Google v posledních letech stále výnosnějším trhem.

„Není moc firem, které mají byznys v Rusku s odvahou postavit morální hodnoty na peníze. Apeluji na jejich zaměstnance – na trhu práce je příležitostí dost. Vyjádřete hlasitě svůj názor – bez vás jsou ty firmy nic,“ dodal Šenkypl. K aktivitě vyzval Google také například Michal Bláha, zakladatel Hlídače státu: „Využijte svůj dosah na informování ruských občanů, na skutečný boj s fake-news, ukončení služeb ruským státním firmám a organizacím…“

Je to joke? Google vydělává 90 miliard $$$. @PaleFireCapital , @Alzacz , @ilblog , @FTMO_com @LivesportCOM a @satoshilabs jsme dali skoro 140 milionů Kč cash, ne v našich produktech. @tanialemoigne fakt je to podpora hodná této situace? Nenechte se zahanbit. https://t.co/fVpaQGJoI7

— Dusan Senkypl (@dusenn) February 25, 2022

Místopředseda ukrajinské vlády a tamní ministr pro digitální transformaci Mykhailo Fedorov vyzval ve svém dopise Apple a jeho šéfa Tima Cooka, aby všem ruským občanům zablokoval přístup k App Storu a dalším službám. „Jsme si jisti, že tyto akce budou motivovat mládež a aktivní obyvatelstvo Ruska k proaktivnímu zastavení hanebné vojenské agrese,“ uvedl Fedorov. Celý svět aktuálně jedná také například o odstřižení Ruské federace z mezinárodní platební sítě SWIFT, což by jí zkomplikovalo přeshraniční obchod. Podle posledních informací by k takovému kroku mělo dojít během následujících dní.

Ruská centrální banka ve svém pátečním prohlášení potvrdila, že karty vydané bankami, na které se vztahují západní sankce (Novikombank, Promsvyazbank, Sovcombank, Otkritie, VTB), sice fungují a dál budou po celém Rusku fungovat, avšak klienti sankcionovaných bank již nebudou moci platit kartami těchto bank v zahraničí. Nepůjde je používat ani k placení za služby v internetových obchodech a službách registrovaných v zemích podporujících sankce. Karty těchto bank nelze používat ani se službami Apple Pay a Google Pay.

Pro šíření dezinformací zakročilo také tuzemské internetové sdružení CZ.NIC, které po konzultacích s bezpečnostními složkami státu zablokovalo osm českých dezinformačních webů včetně Aeronet.cz. Boje neprobíhají pouze konvenčními způsoby napříč celým územím Ukrajiny, ale také v kyberprostoru, kde vyhlásili válku ruské vládě hackeři z Anonymous. K podpoře Ukrajiny se alespoň na dálku může připojit každý, například posláním finančního daru přímo ukrajinské armádě či zasaženým rodinám, nebo se přihlásit k ubytování uprchlíků, kterých do Polska, Česka a dalších zemí proudí stále víc.