Chcete prospět planetě, a tak si koupíte Teslu? Zapomeňte. Raději sáhněte po malém dieselu, radí vědci
Nový newsletter o světě Elona Muska
Elektroauta jsou budoucnost, všechno tomu nahrává. Řada odborných studií ale ukazuje, že než masově přesedláme na baterky o čtyřech kolech, abychom vyřešili klimatickou změnu, bylo by dobré se zastavit. A říct si – Tesly a další elektromobily jsou skvělé stroje, parádně jezdí, ale že by byly zelenější? To zatím ne. Vítáme vás při čtení dalšího dílu našeho newsletteru Elon & The Musks!
Rozesíláme ho každé pondělí a víte proč? Protože v pondělí se Musk narodil. K odběru se můžete přihlásit tady.
***
Elon & The Musks #4
V rámci prodejů nových aut se elektromobily loni v EU vyšplhaly až k desetině. V Česku to sice bylo mnohem méně (jejich zdejší podíl činil necelá dvě procenta), přesto je enormní nárůst zájmu o vozy na baterky patrný.
Tesla mezi nimi hraje prim, na řadě evropských trhů patří její základní Model 3 k vůbec nejprodávanějším vozům – celkem na starém kontinentu firma Elona Muska loni prodala kolem 170 tisíc vozů. Elektromoblitu a Teslu s ní tlačí vpřed trend udržitelnosti a uhlíkové neutrality. Než si ale koupíte elektrické auto, abyste pomohli planetě, je dobré se zamyslet – opravdu jde o to nejlepší zelené řešení?
Lukáš Ferkl pomohl vybudovat a dlouhá léta i vedl futuristické Univerzitní centrum energeticky efektivních bydlení (UCEEB), které u Buštěhradu s pomocí stovek milionů z evropských fondů postavilo ČVUT. Je to člověk, jenž má udržitelnost v popisu práce a elektromobily má rád. Teď ale na LinkedInu napsal: „Jestli chcete vyměnit svůj Superb za Teslu, abyste zachránili planetu, kupte si raději Toyotu Yaris, nebo alespoň BMW i3. Pomůžete planetě daleko víc.“
I na elektromobily se totiž musí pohlížet v kontextu. A ten se bohužel při celoevropském tažení za nulovou uhlíkovou stopou, jehož je přechod k elektromobilitě klíčovou součástí, ztrácí. Tesly jsou báječná auta – mají skvělou akceleraci, jsou tichá, nevypouští zplodiny, takže nezasmraďují ulice, navíc nejsou náročná na údržbu. Mají ale i slabiny. Tou největší jsou jejich baterie. A právě kvůli nim se aspoň zatím nedá hovořit o tom, že by elektromobily byly kdovíjakou ekologickou výhrou. Ferkl, který si nyní z akademické sféry odskočil do privátu a založil firmu EnviTrail, i další vědci na to dlouhodobě upozorňují.
„Chceme-li se změnou klimatu něco udělat, musíme znát celý příběh. Ten příběh má zkratku LCA (Life Cycle Assessment) a vypráví o uhlíkové stopě během celého životního cyklu produktu. Podle různých studií je orientačně uhlíková stopa elektromobilů následující: Tesla S má při nájezdu 150 tisíc kilometrů celkovou uhlíkovou stopu asi 35 tun CO2, Audi A7 asi 50 tun. Ale Renault Clio Grandtour v dieselu má jen 24 tun. Elektroauto nejblíž Renaultu Clio Grandtour je BMW i3, které je přece jen o dost menší a má 19 tun. Ovšem cenovka je úplně někde jinde,“ vyčísluje Ferkl. Není zdaleka sám. Takřka přesně před rokem zveřejnili dva experti z univerzitního Centra vozidel udržitelné mobility na stránkách Strojní fakulty ČVUT poměrně obsáhlou, ovšem i pro laickou veřejnost stravitelnou analýzu s názvem Kam kráčíš, elektromobilito? Jan Macek a Josef Morkus detailně spočítali komplexní energetickou náročnost výroby elektroaut a dospěli k tomu, že speciálně v Česku, kde ještě stále velké množství energie vzniká spalováním uhlí, jsou vozy na baterie teoreticky ekologičtější než ty na benzin, ovšem až po ujetí více než 150 tisíc kilometrů. Zároveň připomněli, že diesely vycházejí ze srovnání – alespoň co se emisí týče – ještě lépe. Vědci z prestižní americké univerzity MIT na něco podobného poukázali už v roce 2016. Tým vedený Jessikou Trancik vedle sebe postavil Teslu Model S, BMW řady 7 a pak malé rodinné auto Mitsubishi Mirage. A vyšlo jim, že Muskův koráb je sice oproti mnichovské vlajkové lodi šetrnější, ale na městské vozítko celkově zdaleka nemá. Kde je hlavní problém? Samozřejmě v bateriích, jejichž výroba je náročná a ještě horší to je se získáváním kovů jako lithium nebo kobalt – a pak s jejich recyklací, která je pořád zoufale neefektivní. „Bohužel aktuální vývoj na poli evropské legislativy nebere v úvahu celkovou uhlíkovou stopu elektromobilu od jeho výroby (výroby baterie) po zdroj elektrické energie pro jeho pohon a násilím tlačí výrobce do vývoje, výroby a prodeje bateriových vozidel,“ varovali už před rokem Macek s Morkusem. Z pohledu evropských zákonodárců se to zatím totiž jeví tak, že elektromobil, který nic nevypouští při své jízdě, je bezemisní, tudíž čistý. Nezohledňuje se nijak energetická náročnost, která předchází tomu, než se Tesla nebo třeba Volkswagen ID.4 vůbec dostane na silnici. A ta je vyšší než u klasických aut. Alespoň zatím. Je možné, ba dokonce pravděpodobné, že i svět baterií stihne něco, co známe z čipové říše – tedy nějakou obdobu Mooreova zákona, která hovoří o exponenciálním zvyšování výkonu. Na vývoj baterií nebyl upřen v minulosti zásadní důraz, což se teď dramaticky mění, takže pokroky by mohly být na spadnutí (testují se třeba systémy s dojezdy tisíc a více kilometrů). Pořád je ale značný kus cesty před námi a nejde jen o baterie, ještě klíčovější otázkou jsou zdroje energie či budování patřičné infrastruktury… Do té doby bude fajn mít na mysli slova Lukáše Ferkla, kterými svůj příspěvek na LinkedInu zakončil takto: „A poučení z příběhu? Elektromobily jsou super auta, mají úžasné vlastnosti a jsou ekologičtější než auta se spalovacími motory v jejich třídě. Ale koupí elektromobilu rozhodně nezachraňujete přírodu, méně ji ničíte.“ *** Believe in the future! — Elon Musk (@elonmusk) January 19, 2022 *** *** ? -13,1% 74,5 IEM*
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs
Tweet týdne
Letem Muskovým světem…
EM Composite aneb Index Elona Muska
Nepřehlédněte:
