Většina Čechů už má osobní zkušenost s pokusem o internetový nebo telefonický podvod. Podle výzkumů se s ním setkalo už více než 80 procent populace. Česko se dokonce dle dat v posledním čtvrtletí roku 2024 řadilo mezi tři nejrizikovější země na světě z pohledu výskytu scamů, tedy online podvodů. Útočníky obvykle zajímají peníze a citlivá data. Vedle útoků na instituce a firmy přibývá ale i těch, které míří na jednotlivce. Pochybné e-maily, falešné investiční nabídky, podstrčené platební brány, zprávy od „banky“ nebo „policie“.

„Podvodníci třeba lidem nabídnou ‚zaručené‘ investice do kryptoměn nebo akcií, donutí je nainstalovat škodlivou aplikaci do telefonu (často se tváří jako aplikace na správu plateb) a pak je navedou k tomu, aby přiložili kartu k telefonu. Z karty se vytvoří token a podvodník pak vybírá peníze u bankomatu, aniž by měl kartu fyzicky u sebe,“ uvádí jeden z aktuálních příkladů David Libich, marketingový manažer z Raiffeisenbank.

Na podobné příběhy banka naráží čím dál častěji a zároveň slyší od klientů jednoduchou otázku: kde ale najít informace, kterým se dá věřit? I proto se rozhodla řešení posunout přímo tam, kde lidé své peníze každý den spravují. V rámci své mobilní aplikace, kterou používá zhruba 1,25 milionu uživatelů, otevírá novou InfoZónu.

Foto: Raiffeisenbank

„Myšlenka byla jednoduchá – aby měli klienti všechno na jednom místě, v prostoru, který je pro ně bezpečný a důvěryhodný. Chtějí mít jistotu, že informace, na základě kterých rozhodují o svých penězích, jsou správné a přímo od bankovních expertů,“ říká Štěpánka Gregorová, marketingová specialistka z Raiffeisenbank. InfoZóna vznikla i na základě zpětné vazby přímo od klientů. „Zjišťovali jsme, jak naši klienti aplikaci používají, co v ní postrádají a jaké informace by chtěli mít po ruce,“ popisuje Gregorová.

Obsah v zóně se zaměřuje na konkrétní situace, které lidé řeší. Jako je právě bezpečnost, varování před novými triky podvodníků a jednoduché návody, jak se nenechat nachytat a co dělat, když už se něco stane. Dále tu klienti najdou články o tom, jak si nastavit spořicí cíle na Vánoce tak, aby člověk na Štědrý den neřešil prázdnou peněženku, vysvětlení, co přesně se děje ve chvíli, kdy končí fixace hypotéky, a jak se na ni včas připravit. Nebo články o tom, kdy už příležitostný přivýdělek z prodeje věcí či úrody ze zahrady začíná být podnikáním a co to s sebou nese.

Kromě toho tu jsou i srozumitelně vysvětlené základní pojmy jako podílové fondy, dluhopisy nebo akcie. K tomu přibývají podcasty a krátká videa, třeba rozhovor s výkonnou ředitelkou nadace Dobrý anděl Šárkou Procházkovou o tom, komu nadace pomáhá a jak se liší od běžné firmy.

Do tvorby obsahu jsou zapojeni odborníci přímo z banky: specialisté na investice, kyberbezpečnost, hypotéky nebo platební styk. Za ekonomická témata odpovídá hlavní ekonomka banky Helena Horská, kterou lidé znají z komentářů k dění v české i světové ekonomice.

Banka plánuje, že si InfoZónu bude moct každý přizpůsobit podle svého. Už teď si lidé mohou zvolit témata, která je zajímají. Časem by měl systém každému ukazovat hlavně to, co ho skutečně baví nebo co potřebuje. „Už v první fázi jsme do testování zapojili stovky klientů, abychom zjistili, jaký typ obsahu pro ně má největší hodnotu. Díky modulární architektuře ji navíc můžeme dál rozšiřovat o nové formáty, témata a personalizaci obsahu,“ říká David Libich.

Pro klienta je přínos jasný: má najít ověřené informace na jednom místě. Banka z InfoZóny zase získává data jako zpětnou vazbu. Vidí, která témata klienty zajímají, co čtou, u čeho tráví čas a na co naopak neklikají. „Je to pro nás důležitý zdroj informací o tom, co klienta trápí a co by mu mohlo pomoci,“ uzavírá Štěpánka Gregorová.