Prohlubování krize bankovního sektoru pokračuje, a to navzdory informacím, že se pád tří středně velkých bank ve Spojených státech podařilo včas izolovat, aby se nešířila panika. Ze Spojených států se rychle přesouváme do Evropy, která má hned několik „zlobivých“ bank v čele se švýcarskou Credit Suisse. Její akcie ve středu klesly o více jak 20 procent a švýcarská burza byla dokonce nucena pozastavit obchodování. Co se v tamním bankovním sektoru s více než 160letou historií děje?

Důvodem propadu akcií byla zpráva, že největší akcionář Credit Suisse v podobě Saudi National Bank není schopen dodat bance dodatečnou likviditu, jelikož mu regulace nedovolí navýšit podíl nad deset procent. Zpráva přišla jen několik hodin poté, co Credit Suisse reportovala za rok 2022 ztrátu přes sedm miliard franků (170 miliard korun) a přiznala nedostatky ve finančních výkazech. Zprávu o výdělcích za minulý rok mimochodem reportovala se zpožděním, což přidává na nedůvěryhodnosti. Akcie Credit Suisse se nadále obchodují na burze, ale vše nasvědčuje tomu, že brzy přijde její konec.

Problém krachu jedné z dvaceti největších amerických bank, Silicon Valley Bank (SVB), byl v rychlém odlivu depozit, který nabral na tempu poté, co banka přišla se zprávou, že musela prodejem svých aktiv realizovat ztrátu, aby vylepšila svou likvidní pozici, což následně doplnil pokus o získání kapitálu formou prodeje akcií. Jelikož většina vkladů u banky nebyla pojištěných, klienti banky se rozhodly v reakci na negativní zprávy a propad akcií vybrat svá depozita, což za jeden den vyústilo v zásah regulátora a krach banky.

Jedním z problémů SVB byly vysoké sazby, které stlačily ceny aktiv, jež pak musela banka prodat se ztrátou. Stejnému problému nyní čelí i Credit Suisse (vedle mnoha dalších potíží). Ve své bilanci drží například bezpečné státní dluhopisy, které mají za posledních dvanáct měsíců o 30 procent nižší tržní hodnotu. Jelikož depozita z banky začala mizet již v předchozích týdnech, poslední informace o nedostatečné likviditě, ztrátovosti, neúplných finančních výkazech a negativních stanoviscích auditorské společnosti PwC v nejbližších dnech tlak na výběr depozit ještě více zrychlí.

Credit Suisse bude ve stejné pozici jako americké banky, bude muset rychle prodávat aktiva, která má v hluboké ztrátě, aby mohla vyplácet depozita, což způsobí kaskádový efekt, který ukončí činnost banky. Respektive proaktivně vstoupí regulátor a banku zavře, aby nedošlo k dalšímu šíření. Již nyní pravděpodobně probíhají rozhovory, kdo a za kolik si rozebere portfolio Credit Suisse. Nebo švýcarská centrální banka řeší, jak finanční instituci pomoci a jestli to vůbec jde.

Ve hře je samozřejmě i bailout (vnější záchrana před bankrotem – pozn. red.), ale pověst banky je kvůli četným skandálům natolik poškozena, že bude složité nad něčím podobným vůbec přemýšlet. Zároveň platí, že stejně, jako jsme nevěděli, kdy a jak se vysoké úrokové sazby projeví v ekonomice a komu budou dělat problémy, nevíme, co způsobí krach Credit Suisse. Situaci se může podařit izolovat, ale musíme počítat s dodatečnými efekty, které ochromí finanční stabilitu jako celek, a to globálně.

Pravděpodobnost recese je tedy velmi vysoká – ostatně s tím už dnes de facto počítá dluhopisový trh. Ten ve Spojených státech počítá s poklesem sazeb až o jedno procento. Následovat nyní mohou krachy dalších bank, které nemají u klientů takovou důvěru, ačkoliv důvod k vybírání depozit není. Obecně jsou banky v solidní kondici, kapitálově silné, ale útok na depozita jednoduše nezvládne žádná banka. Především pak v dnešním prostředí, kdy ceny jejich aktiv jsou výrazně níže než dva roky zpět.