Cybertruck není rychlejší než Porsche 911 aneb Jak inženýr z YouTube usvědčil Elona Muska z manipulace

Když jde o reklamu, nezná Elon Musk bratra. Dosud možná neznal ani Jasona Fenskeho, který teď s vtipem rozebral jedno jeho manipulativní video.

Luboš KrečLuboš Kreč

elon-musk-porsche

Foto: CzechCrunch (vygenerováno v Midjourney)

Elon Musk utíkající na trati před Porsche 911, jak ho ztvárnilo Midjourney

2Zobrazit komentáře

Když Elon Musk představoval na konci loňského listopadu elektrický pick-up Tesla Cybertruck, který se po tříletém zpoždění dostává nyní k prvním zákazníkům, znovu potvrdil, že je zdatným marketérem. Na paškál si vzal Porsche 911, které je prý pomalejší než Cybertruck táhnoucí jiné Porsche 911. Reklamní video vypadalo báječně, jak ale nyní v podstatě vědecky doložil populární automobilový youtuber Jason Fenske, pravdy v něm bylo asi tolik, kolik elektrických tahačů Nikola vyjelo do kopce.

„Cybertruck je rychlejší než Porsche 911, i když táhne Porsche 911,“ zopakoval Elon Musk během slavnostní konference. Slogan se v různých obměnách objevil v prezentaci pak ještě několikrát. A právě to popudilo Fenskeho, jehož kanál Engineering Explained sleduje 3,7 milionu lidí. „Když vidím nesmysl, musím na něj upozornit,“ říká na úvod svého videa, které už zhlédlo 2,2 milionu diváků a jež se jmenuje „Ne, Tesla Cybertruck není rychlejší než Porsche“.

Dvanáctiminutový snímek si bere na paškál jak oficiální technické parametry největší Tesly, tak především detailně analyzuje promo záběry ze závodní dráhy, které Musk a spol. využili, aby prokázali, jaká bestie jejich Cybertruck je. Fenskeho závěr je: „Musk by se měl omluvit Porsche.“

Asi všichni už vědí, že Muskovy proklamace je obecně třeba brát s odstupem (ostatně Cybertruck by podle nich měl po silnicích jezdit už od roku 2021, ještě delší zpoždění nabral tahač Semi), a asi nikdo si nebude kupovat Cybertruck jen proto, že viděl, jak předjel Porsche. Ostatně i Jason Fenske ve svém klipu přiznává, že je to především zdařilý marketingový tah.

Stejně to ale automobilovému nadšenci a někdejšímu konstruktérovi převodovek nedalo a podnikl neuvěřitelně precizní rozbor, na základě kterého upozornil, kde všude Tesla buď přímo lhala, nebo si minimálně hodně přibarvila realitu.

Tím asi nejvíce neškodným faktem je, že si pro závod vybrala podle všeho Porsche 911 Carrera T s ručním řazením, které je při zrychlení výrazně pomalejší než dražší modely s automatickou dvouspojkou. Fenske upozorňuje, že když Tesla říká, jak je Cybertruck rychlejší než Porsche, není a nemůže to být pravda – už jen z oficiálních materiálů je zřejmé, že maximum uvedené u Cybertrucku, tedy 130 mil za hodinu (v přepočtu 209 kilometrů za hodinu), je méně než top rychlost u Porsche 181 mil za hodinu (291 kilometrů za hodinu).

Ale buď jak buď, nad tím by se ještě dalo mávnout rukou a přivřít reklamní oko. Když ale Jenske šel víc do hloubky, s pomocí map od Googlu a rozboru záběrů například zjistil, že Tesla sice uváděla, že je Cybertruck rychlejší na trati o délce čtvrt míle (zhruba 400 metrů), jenže ve skutečnosti auta soupeřila jen na poloviční trase, tedy na 200 metrech.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Říkal jsem si, že nebudu zbytečně pedantský, ale nemohl jsem si pomoct,“ omlouvá se Fenske ve videu a za sebou má velkou tabuli se tabulkami a rovnicemi, které postupně vyplňuje podle toho, jak s nadhledem a humorem podrobuje reklamní klip Tesly svým testům. „Používáme matematiku, abychom zjistili, kdo by byl rychlejší na trati dlouhé 400 metrů,“ dodává.

Na pomoc si pak bere nejen geolokační údaje z map, ale používá například i snímkovou frekvenci klipu pro přepočet toho, jak se který vůz rychle pohyboval, jakou měl trakci a v jakém čase by překonal čtvrt míle. A dochází k tomu, že Cybertruck táhnoucí Porsche 911 by to nebyl. Na dvou stech metrech dokázal díky lepší akceleraci, kterou elektroauta oproti spalovacím motorům prostě mají, držet se sporťákem ze Stuttgartu krok, dál už ale nikoli.

Vlastně nejde zase tak o moc, ale pozornému divákovi se na paměť vkrádá jiné slavné video s autem na elektřinu. To, které kdysi natočila automobilka Nikola se svým vodíkovým tahačem. Jenže ho musela poslat z kopce, aby se vůbec rozjel. A když na to upozornili analytici z investiční skupiny Hindenburg Research, příběh o nové Tesle explodoval, společnost se dnes potácí na hranici krachu a jejího zakladatele soud nedávno poslal na čtyři roky do vězení za podvody.

Čeští vědci získali půlmiliardu i na výzkum nanorobotů. Mají v lidském těle likvidovat zárodky nemocí

Olomoucký institut CATRIN spolu s partnery získal prestižní grant. Vědci budou řídit vlastnosti látek až na úrovni atomů.

Iva BrejlováIva Brejlová

new-project-45

Foto: Vygenerováno OpenAI DALL·E-3

Nanoroboti v lidském těle můžou zásadně pomoct medicíně

0Zobrazit komentáře

Nejen v lidském těle funguje jednoduchá úměra – do čím menších struktur se vědci pustí a zkoumají nebo ovlivňují jejich vlastnosti, tím dřív můžou vysledovat nemoc a případně rovnou zabránit jejímu rozvinutí. A tedy ještě daleko dřív, než se viditelně začne projevovat. Nové materiály a postupy umožňují dostat se stále na menší úroveň. Vědci z Univerzity Palackého přesně na takové projekty, směrované nejen na lidské tělo, získali významný grant. K dispozici mají téměř půl miliardy korun, peníze, jež mají pomoct změnit medicínu i průmysl.

Projekt má název, který zní jako ze sci-fi zápletky: Technologie za hranicí nanosvěta. „Naším cílem je vyvinout nanomateriály a technologie, které přispějí k řešení dvou současných společenských výzev, tedy získávání a ukládání obnovitelné energie a zlepšení kvality života,“ říká hlavní řešitel projektu Michal Otyepka z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN UP).

V případě medicínského uplatnění mají miniaturní přístroje, takzvaní nanoroboti, velcí zhruba jako tisícina lidského vlasu, v lidském těle odhalovat či likvidovat zárodky nemocí. V průmyslové výrobě pak má přístup „za“ nanosvětem, tedy atomární inženýrství, měnit vlastnosti různých materiálů. A tak třeba vylepšit výrobu i využití elektřiny a mnohých přístrojů.

„My všichni jsme svědky obrovského pokroku v mnoha odvětvích lidské činnosti, přesto je posun od nanotechnologií k atomárnímu inženýrství pro většinu z nás něčím z oblasti sci-fi. Ovšem kdo jiný než právě univerzitní pracoviště by měl hledat nová řešení problémů, s nimiž se lidstvo potýká,“ komentuje prorektor Univerzity Palackého Jiří Stavovčík.

Martina Benešová

Přečtěte si takéČeška pomohla porazit rakovinu prostaty, teď chce vygumovat další nádoryČeská vědkyně pomohla porazit rakovinu prostaty. Teď hodlá vygumovat nádory prsu

„Ukazuje se, že nanotechnologie začínají být překonány a ustupují právě atomárnímu inženýrství,“ dodává průkopník metody Radek Zbořil z CATRIN. Peníze na pětiletý výzkum získala olomoucká univerzita v prestižní výzvě Špičkový výzkum operačního programu Jan Amos Komenský.

Partnery jsou Univerzita Karlova a CEITEC-VUT. Vědci se k atomárnímu inženýrství uchýlili s tím, že metoda umožňuje řídit vlastnosti látek až na úrovni atomů. Jsou schopni vnést jednotlivé atomy kovů do struktury různých materiálů. A kromě zmíněného můžou i objevit úplně nové možnosti uplatnění.

Nanoroboti v lidském těle

Zbořil dodává, že odborníci už teď vědí, že materiály vyvinuté v atomárním inženýrství dokážou zabíjet bakterie mnohem účinněji než mnohá antibiotika. „Přičemž bakterie si na tyto materiály neumějí vyvíjet rezistenci,“ doplňuje.

Nejde ale jen o látky, ale i o způsob, jak se do těla dostanou. Právě v tom mají obrovský význam nanoroboti. Už teď se pro medicínské účely testují. Vývoji nanobotů se badatelé věnují dvě desetiletí, od roku 2021 s tímto účelem funguje Centrum pro pokročilé funkční nanoroboty. V rámci grantu budou miniaturní robůtky vědci sestavovat, jak říkají, „atom za atomem“.

Mikroskopické stroje budou uvnitř těla schopny zaznamenat velice nízké hladiny takzvaných biomarkerů, tedy ukazatelů změn v organismu. „Což může výrazně zlepšit diagnostiku řady nemocí. Tito nanoroboti se budou navíc autonomně pohybovat v lidském těle a likvidovat zárodky chorob,“ upřesnil Martin Pumera z CEITEC-VUT.

Jenže věda financování takových projektů nemá přímočaré už kvůli tomu, jak je dokáže vnímat veřejnost. Právě nanoroboti získali negativní význam v rámci pandemie, kdy se podle dezinformací měli dostávat do těla s očkováním tak, aby lidem ubližovali, nebo snad díky nim podle odvážnějších teorií bylo možné lidi sledovat. Nový výzkum s vyvracením podobných konceptů rovnou počítá.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Vedle odborníků na materiálový výzkum jsou v projektu zapojeni i zástupci společenských věd, kteří posoudí přijetí nových technologií ve společnosti. Současně navrhnou i strategie pro boj s takzvanými fake news, které by vnímání nových technologií mohly negativně ovlivnit,“ popisuje Otyepka.

V průmyslu má metoda atomárního inženýrství zajistit třeba u katalyzátorů až o řády vyšší výtěžnost reakcí a současně nahradit potřebu drahých nebo nedostupných surovin, jako je například zlato či platina. V energetice vědci dokážou mnohonásobně zvýšit účinnost získávání zeleného vodíku pomocí solárního rozkladu vody nebo amoniaku. Pomoct mají při zpracování ropy, zemního plynu nebo biomasy, výrobě paliv, polymerů, léčiv i při ochraně životního prostředí.

„Vedle těchto benefitů je ale třeba zdůraznit také zvyšování konkurenceschopnosti, kterou naši vědci svým bádáním získávají nejen ve svém oboru, ale svými výsledky ji pak přinášejí celé České republice,“ uvádí rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.

Rozpočet výzvy Špičkový výzkum, ze které projekt peníze získal, čítá dohromady 12,2 miliardy korun a podporu z ní získalo celkem 26 projektů. Ty mají posílit pozici České republiky v evropském výzkumném prostoru a zvýšit konkurenceschopnost tuzemských výzkumných týmů s evropskou i světovou špičkou.