Na vyspělých západních trzích je dnes téměř přecloudováno, situace je stabilní a po letech exponenciálního růstu už k rozvoji dochází spíše zvolna. Dramaticky jiná je ale situace na Blízkém východě. Analytici odhadují, že do roku 2030 by cloud mohl ve státech jako Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty nebo Katar vygenerovat přes 180 miliard dolarů (4,1 bilionu korun). Vše navíc urychluje tamní štědrá státní podpora digitalizace a cloud-first přístupu.

Pro technologické firmy jsou největší překážkou rozdíly v obchodním, regulatorním i kulturním prostředí, jak vyplývá ze zkušeností Filipa Gajdošíka, ambasadora pro Blízký východ a cloudového architekta z poradenské společnosti PwC. Jeho tým se podílí v rámci intenzivního partnerství s blízkovýchodní pobočkou například na přípravě obsáhlé dokumentace pro významné zakázky zejména ve veřejném sektoru.

„Nemůžu prozradit žádná konkrétní jména, ale přes dva roky působíme především v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech a Kataru,“ vysvětluje Gajdošík. Že je Blízký východ pro technologické a obzvlášť cloudové poskytovatele lukrativním regionem potvrzují mnohé analýzy, například ta zmíněná v úvodu od McKinsey. Ve vlastních průzkumech potom PwC zjistilo, že přes dvě třetiny firem velké kroky směrem do cloudu teprve plánuje, a to v následujících dvou letech.

Do regionu už nyní aktivně investují největší cloudoví hráči jako Amazon Web Services, Microsoft Azure, Google Cloud nebo Oracle. Budují na Blízkém východě svá lokální datová centra s cílem vyhovět strategiím jednotlivých států, které nejsou zdaleka tak homogenní jako evropský digitální trh. Významnou roli kromě přítomnosti lokálních partnerů ve státních zakázkách hraje i datová rezidence. Tedy skutečnost, že vybraná data nepřekročí hranice země a nebudou zpracovávána ani ukládána mimo její kontrolu.

„Příležitostí region nabízí víc než dost. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty i Katar prosazují cloud-first přístup a budují vlastní cloudové platformy,“ popisuje Gajdošík. Zároveň dodává, že každá ze zemí v regionu buduje státní cloud, který poskytuje cloudové služby mnoha státním službám. Příkladem může být projekt DEEM v Saúdské Arábii nebo největší solární datacentrum na světě, kterým je Moro Hub v Dubaji.

Navíc je už dnes podle Gajdošíka možné vidět rostoucí vliv lokálních poskytovatelů, kteří cloudové služby rozvíjejí ve spolupráci s globálními technologickými lídry: „Narážíme na to třeba u předního operátora STC v Saúdské Arábii nebo u společnosti G42 provozující servery pro trénování umělé inteligence ve Spojených arabských emirátech. Velcí hráči intenzivně pracují na projektech s mezinárodními partnery, jako jsou společnosti Huawei, Microsoft nebo Oracle.“

Z pohledu IT architekta je pro něj osvěžující zejména skutečnost, že blízkovýchodní firmy nesvazuje závislost na starých řešeních, tzv. legacy systémech. Většina projektů se buduje na zelené louce a firmy se nemusí ohlížet na historické investice ani zpětnou kompatibilitu s řešeními předchozí vývojové fáze digitalizace.

„Firmy tu digitalizují rovnou do cloudu, takže se úplně vyhnuly nákladnému budování on-premise IT infrastruktury, jak ji známe z Evropy. Nová řešení tu firmy proto do praxe zavádí mnohem rychleji,“ doplňuje Gajdošík. Na druhé straně ale připouští, že trendem v regionu je i sovereign cloud, tedy hybridní či vyloženě on-premise řešení v oblastech, kde státní regulace vyžaduje zpracování dat na území státu.

„Kdo chce v regionu uspět, musí nejprve pochopit, jak IT projekty fungují v dané zemi, spolupracovat s vládními institucemi a účastnit se veřejných tendrů. Jinak brzy narazí na zdánlivě nepřekonatelné překážky,“ varuje Gajdošík. První bariérou bývá zcela základní nepochopení situace v jednotlivých státech. Technologická vyspělost se totiž i mezi sousedními zeměmi dramaticky liší.

Spojené arabské emiráty a Katar provozují IT na světové úrovni, Saúdská Arábie je rychle dohání. Zajímavé jsou pro technologické firmy i Omán nebo Bahrajn. Méně technologicky rozvinuté země, které se teprve dostávají do hledáčku velkých cloudových poskytovatelů, musí podle Gajdošíkových zkušeností spoléhat na hostování v jiných státech. V takových případech se intenzivně řeší datová rezidence a vymýšlí se různá hybridní řešení včetně privátního on-premise cloudu, jaký nabízí například služby AWS Outpost nebo Azure Stack Hub.

Další oblastí, kde je potřeba upravit přístup, je nutnost respektování specifických požadavků jednotlivých zemí. Ty se obvykle týkají podmínek lokálního nakládání s daty nebo kyberbezpečnosti. „Podpora arabštiny je úplné minimum. Je potřeba si nastudovat místní regulace a přizpůsobit nabídku svých služeb konkrétním pravidlům,“ doplňuje Gajdošík a dodává, že je potřeba získat i certifikace pro kyberbezpečnost podle lokálních standardů.

Známí na správných místech

Odlišná je i byznysová kultura. Nestačí spoléhat na e-mail a online schůzky, mnohem větší váhu má osobní setkávání. „Obchodní vztahy stojí na osobních vazbách, což se neobejde bez fyzické přítomnosti na místě a silné síti kontaktů,“ uvádí Gajdošík. Zmiňuje také termín wasta, který má v arabské kultuře důležitý význam: „Wasta znamená vliv, konexe nebo známosti na správném místě. Všechny vztahy jsou tu o důvěře a vzájemné pomoci, bez které se tu v obchodě nepohnete.“

Firmám, které chtějí na Blízkém východě prorazit, proto radí region pravidelně navštěvovat, účastnit se akcí, jako je dubajský GITEX nebo LEAP v Rijádu, a budovat značku skrze univerzitní a inovační programy.

„Trávím na obchodních cestách po Blízkém východě každý měsíc zhruba týden v kuse. Létám z jedné země do druhé, potkávám se s místním PwC týmem, jejich klienty, řídím běžící projekty a snažím se z toho nezbláznit. Přesunem přicházím o víkendy a během týdne pak téměř nespím, jak je to intenzivní. Velkou výzvou pro mě bylo zvyknout si na nové pracovní tempo, protože v některých zemích mají pracovní týden od neděle do čtvrtka, v Emirátech až do pátku. Ze začátku jsem tak makal téměř nepřetržitě, teď už si můžu klientovi dovolit říct, že moje práce je pondělí až pátek, a užít si trochu evropského work-life balance,“ pokračuje.

Některé země pro rozhýbání totální digitální transformace vypracovaly odvážné vize, kterými rozvoj IT dostávají do vysokých otáček. Saúdskoarabská Vision 2030 má například za cíl snížit závislost země na příjmech z ropy a posunout ji směrem k diverzifikované a udržitelné ekonomice. Jedním z pilířů je program IKTVA, který se snaží maximalizovat tvorbu přidané hodnoty v království mimo jiné tím, že motivuje firmy k investicím do lokální IT infrastruktury.

„Saúdská Arábie očekává, že na jejím území bude operovat pět největších poskytovatelů cloudových služeb na světě s celkovou kapacitou 1 300 MW v datových centrech, což přitahuje další zahraniční investory,“ uzavírá Gajdošík.