Další milník v dobývání kosmu. Poprvé v historii vystoupil z lodě do vesmíru komerční astronaut

Mise Polaris Dawn nepatří NASA ani jiné vládní agentuře. Do kosmu ji vynesla společnost SpaceX, do vesmíru vystoupili miliardář a inženýrka.

Michal MančařMichal Mančař

polaris-dawn

Foto: Polaris Dawn

Sarah Gillisová a Jared Isaacman, první komerční astronauti, kteří vystoupili do otevřeného kosmu

0Zobrazit komentáře

Trvalo to 59 let. Ale další zápis do historie objevování vesmíru navždy ponese datum 12. září 2024. Na vesmírnou procházku do otevřeného kosmu se poprvé vydal komerční kosmonaut nespojený s žádným národním programem. Vlastně hned dva – americký miliardář Jared Isaacman následovaný astronautkou společnosti SpaceX Sarah Gillisovou.

Mise s označením Polaris Dawn odstartovala v úterý, kdy raketa Falcon 9 vynesla na oběžnou dráhu loď Crew Dragon s názvem Resilience. Na její palubě jsou Jared Isaacman, Sarah Gillisová, Anna Menonová a Scott Poteet. Právě první dva jmenovaní dnes napsali novou kapitolu dobývání kosmu, když se stali prvními komerčními astronauty, kteří z vesmírné lodi vystoupili – či spíše vykoukli – do otevřeného prostoru. V něm strávili několik minut, následně se vrátili do lodi, která má na orbitě ještě dva dny zůstat.

Nejen tím je však mise Polaris Dawn výjimečná. Ještě před vesmírnou procházkou se Resilience vzdálila Zemi na 1 400,7 kilometru, načež se vrátila na nižší orbitu. Od konce programu Apollo se žádný člověk nevydal tak daleko od Země. A v rámci vesmírných letů na oběžné dráze tím byl překonán 58 let starý rekord americké mise Gemini 11, která vystoupala 1 373 kilometrů vysoko.

Posádka Resilience sice není spojená s NASA ani jinou národní vesmírnou agenturou, kosmické zkušenosti má nicméně bohaté. Isaacman, zakladatel platební společnost Shift4 a Draken, už do vesmíru vyletěl. Shodou okolností v rámci mise Inspiration4, která byla prvním letem s posádkou tvořenou čistě civilisty.

Spolu s Isaacmanem vystoupila do vesmíru Sarah Gillisová, jež má ve společnosti SpaceX na starosti mimo jiné program výcviku posádek lodí Crew Dragon. Připravovala i posádku Inspiration4. Menonová je její kolegyní ze SpaceX, v minulosti působila i v NASA. Na starosti má zdravotní stav posádky a vědecké experimenty. Čtveřici astronautů uzavírá Poteet, podplukovník amerického letectva ve výslužbě a pilot Resilience.

Polaris Dawn kromě několika pokusů – například měření radiace Van Allenových pásů, účinků dekomprese či spojení se satelity Starlink – měla za úkol také otestovat nové skafandry SpaceX, které mají v porovnání s objemnou výbavou NASA nabídnout mnohem větší volnost pohybu při zachování ochrany nositele.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Původní design lodě nicméně nepočítá s tím, že by měla sloužit k výstupu do volného vesmíru. Kvůli misi tak podstoupila výrazné úpravy – a Menonová s Poteetem i tak museli během procházky svých kolegů mít skafandry na sobě. Také tím se Polaris Dawn zapsala do dějin, nikdy předtím nebyli vesmírnému vakuu vystaveni čtyři astronauti najednou.

Prvním člověkem, který opustil relativní bezpečí kosmické kapsule a vstoupil do volného vesmíru, se stal v březnu roku 1965 sovětský kosmonaut Alexej Leonov. Ve stejném roce tak učinil i Američan Ed White. Po desítky let se ve výstupech porůznu střídali Sověti a Američané, až v roce 1988 pomyslné dveře do vesmíru otevřel francouzský astronaut Jean-Loup Chrétien. Nyní se na seznam blížící se třem stovkám vesmírných výletníků poprvé zapsali civilisté.

Satelit českých středoškoláků míří do vesmíru! Poletí se SpaceX, vyčistí kosmické smetí a ponese i pivo

Středoškolský tým Lasar přesvědčil i porotu složenou z odborníků z NASA, nyní jeho kosmická cesta pokračuje. A to i díky raketě SpaceX.

Michal MančařMichal Mančař

lasarsat-reg

Čeští středoškoláci uspěli v soutěži NASA, teď se jejich družice LASARsat podívá do vesmíru

0Zobrazit komentáře

Bylo jich pět – a na jaře v konkurenci dvou tisíc týmů z celého světa uspěli v prestižní soutěži NASA. Tím ale kosmické dobrodružství českého studentského týmu teprve začalo. Jejich satelit totiž ještě letos na palubě rakety Falcon 9 zamíří na oběžnou dráhu.

Jsou to teprve středoškoláci. A přece Simon Klinga, Viktor Adámek, Anna Krebsová, Boris Brovkin a Richard Nikel dosáhli toho, o čem si drtivá většina mnohem starších lidí může celý život nechat zdát. Studenti z Brna, Blanska, Plzně a Ústí nad Orlicí letos na jaře ve finále soutěže Conrad Challenge v Houstonu získali dvě ze tří možných cen – tu od veřejnosti i ocenění odborné poroty složené z profesionálů NASA.

Jejich vítězný projekt řešil možnost restartu družic, které přestaly komunikovat, pomocí laseru. Má ale i jiné uplatnění. Mohl by pomoci likvidovat odpad na oběžné dráze Země. A právě s tímhle řešením nyní tým s názvem Lasar míří do vesmíru. Rozrostl se na zhruba třicet členů, kteří ve spolupráci s několika institucemi vyvíjejí satelit typu 1U CubeSat, jenž nese jméno LASARsat.

Ten by ještě v listopadu tohoto roku měla na orbitu vynést raketa Falcon 9 konstruovaná společností SpaceX v rámci mise Bandwagon 2. Družice pomůže v pokračujícím výzkumu laserového čištění oběžné dráhy. Laser kosmické smetí zaměří, částečně ho vypaří a fragmenty uvolněné v protisměru jeho pohybu ho díky zákonu akce a reakce zpomalí. Což bude znamenat postupný pokles do atmosféry, kde shoří.

S přibývajícími vesmírnými projekty kosmický odpad představuje významnou komplikaci, či dokonce přímo nebezpečí pro další mise. Nad našimi hlavami se nachází přes 130 milionů kousků smetí větších než jeden milimetr, těch až deseticentimetrových je na orbitě přes milion, odpadu většího než 10 centimetrů je přes 36 tisíc kusů.

Nevelké jsou i rozměry samotného LASARsatu. Měří 10 × 10 × 11,3 centimetru a jeho hmotnost činí 1,2 kilogramu. Je vybavený vědeckými přístroji zaměřenými na laserový výzkum nebo detekci plazmatu a radiace, dále také prvky, které umožní od satelitu odrážet paprsek vyslaný ze Země, či kamerami pro snímkování naší planety.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kromě čištění orbity zůstává v plánech týmu mladých vědců i původní záměr využití laseru, tedy restartování jiných družic. Také to probíhá pomocí laseru. Jeho paprsek přetíží solární panely, což by systém zasaženého satelitu měl vyhodnotit jako důvod k restartu.

Vítězstvím v dřívější soutěži NASA čeští středoškoláci získali nejen uznaní a možnost pracovat na skutečném kosmickém projektu, ale také stipendia na amerických univerzitách. Studenty gymnázií na jejich vesmírné cestě mentoroval Jan Spratek, vědecký popularizátor, se kterým jsme si na CzechCrunchi nedávno povídali.

Do konstrukce satelitu je zapojeno několik dalších subjektů z Česka. Studenti spolupracují s laserovým centrem HiLASE v Dolních Břežanech, konstrukci satelitu má na starost brněnský výrobce Spacemanic, vědecké přístroje dodal Výzkumný a zkušební letecký ústav a společnost SkyFox Labs. Projekt podporuje i Pražské planetárium.

K nim se ale připojil ještě jeden spíš méně očekávaný podnik – Klášterní pivovar Porta Coeli. Jde o první krok v iniciativě pivovaru zaměřené na podporu studentů v Jihomoravském kraji, jejíž součástí má být i pořádání vědeckých soutěží či poskytování grantů. Také tato neobvyklá spolupráce se promítne do výbavy satelitu. Ten na oběžnou dráhu kromě přístrojů vynese i trochu nealkoholického klášterního piva.