DC vstupuje do nové éry. První trailer Supermana od Jamese Gunna patří k nejdůležitějším ukázkám roku

Superman má započít celý nový letopočet filmů a seriálů podle komiksů DC. Režisér ale slibuje, že hlavní je pro něj příběh, ne multimediální univerzum.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

superman

Reprofoto: DC/Youtube

Supermana podle režiséra Jamese Gunna uvidíme za půl roku

0Zobrazit komentáře

James Gunn to nemá lehké. Sice si ve světě superhrdinů udělal skvělé jméno s trilogií Strážci galaxie, jeho Sebevražedný oddíl se přes špatné tržby dočkal poměrně dobrého přijetí a Peacemaker patřil mezi ty lépe hodnocené seriály předloňského roku, teď mu ale oficiálně na bedrech leží budoucnost celého filmového a televizního univerza DC. Jeho nový začátek, Superman, má definovat, jakým směrem se vydá.

Oficiální synopse, zveřejněná už před pár dny, příliš sdílná není: „James Gunn představuje prvního superhrdinu v novém pojetí univerza DC s jedinečnou směsicí velkolepé akce, humoru a emocí. Přináší Supermana, kterého žene kupředu soucit a niterná víra v dobrotu lidstva.“ Bližší detaily k zápletce, kterou si Gunn i sám napsal, zatím zůstávají pod pokličkou a mnoho neprozrazuje ani samotná upoutávka.

Ta se soustředí spíš na atmosféru a typickou supermanovskou ikonografii. Nechybí tak záběry na redakci Daily Planet, reportérku a Clarkovu milou Lois, Lexe Luthora se zlověstným pohledem nebo pohledy na Pevnost osamění. Poměrně mnoho prostoru dostává také sám titulní superhrdina, kterého vidíme v civilu jako obyčejného člověka i v roli božské postavy, k níž s nadějí i strachem vzhlíží celé lidstvo.

Vedle Jamese Gunna velkému tlaku čelí i představitel hlavní postavy David Corenswet, jednatřicetiletý americký herec, který je zatím širšímu publiku prakticky neznámý. Před ním navíc muže z oceli hrál Henry Cavill, který jako by se pro takovou roli narodil. Corenswetovi nicméně sebevědomí rozhodně nechybí – právě díky němu má nový Superman ikonické, byť možná poněkud vtipné, červené spodky na modrém kostýmu. Herec filmaře přesvědčil, že obrovsky mocný superhrdina chce působit více lidsky, přístupně, proto se obléká podobně jako třeba wrestleři.

Vedle něj v novince uvidíme celou řadu postav, jak úzce spojených se Supermanem, tak i z trochu jiných koutů DC. Objeví se Rachel Brosnahan jako Lois Lane, Nicholas Hoult jako Lex Luthor, ale také Nathan Fillion jako Green Lantern a Isabela Merced jako Hawkgirl. Všichni ale mají sloužit jedinému cíli, totiž představit silný příběh o muži z oceli.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Přestože má Superman započít novou éru DC projektů, pod vedením Gunna by měly věci fungovat poněkud jinak než u konkurenčního Marvelu. Ten se, zvlášť v posledních letech, poněkud zamotal do potřeby vytvářet dokonalé soudržné univerzum a v každém filmu či seriálu připravit pole pro ten další. Utrpělo tím jak vyprávění, které někdy nedokáže stát na vlastních nohou jako samostatný příběh, tak obecnější zpracování, kdy filmy kvůli uniformní estetice a motivům začaly působit příliš jednotvárně.

Samozřejmě je příliš brzy na to odhadnout, zda DC pod Gunnovým vedením bude schopné vytvářet natolik osobité projekty jako předloňský The Batman, režisér nicméně zatím poměrně rezolutně odmítl dělat ústupky ve jménu „mediálního univerza“. Když se ho redaktor serveru The Wrap při návštěvě filmového setu nedávno zeptal, kolik budoucích postav nebo projektů DC Superman ustanovuje, odpověděl „nula“.

„Možná jsou tam dvě malé věci, dva momenty, ale zkrátka pokud by tam mělo být něco jen kvůli uvedení něčeho dalšího, kašleme na to,“ dodal Gunn. Stěžejní pro něj je, aby film fungoval jako samostatný celek, nezávisle na případné provázaní s dalšími tituly. Stejně tak kvůli tomu nechce nikdy obětovat části zápletky, nebo naopak některé přidávat jen proto, aby tím vytvořil návnadu na další mediální produkty studia.

Režisér, jehož Strážci galaxie přes jistou provázanost vždy stáli trochu bokem vůči zbytku MCU, už v minulosti dnešní superhrdinské filmy kritizoval kvůli zápletkám bez dostatečně výrazných postav a emocionálních příběhů. „Většina efektních filmů mě unavuje tím, že nemají emočně podložený příběh. Nemá to nic společného s tím, jestli to je o superhrdinech nebo ne. Pokud v základu nemáte příběh a jen sledujete, jak se věci na plátně mlátí, je jedno, jak chytré to mlácení je, jak chytrý je design postav a efekty, je to prostě únavné,“ řekl Gunn k diskuzi kolem „únavy ze superhrdinů“.

O to větší je tlak na Supermana. Jeho scenárista a režisér jednak musí ukázat, že umí věci dělat jinak a stále funkčně, jednak musí započít nejen novou kapitolu, ale celý nový letopočet studia DC. Gunn sám přiznal, že pokud by film v kinech neuspěl, celá budoucnost DC Studios by najednou byla na vodě. Zvlášť když se jeho rozpočet odhaduje na více než 360 milionů dolarů (8,6 miliard korun). Proto jde možná o vůbec nejdůležitější letošní trailer a jeden z nejdůležitějších filmů příštího roku. Superman dorazí do kin 11. července.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Dvojitá šance na Oscara pro český film. Do užšího výběru na nominace se dostaly Vlny a kraťas Krajan

Česko má po pár letech opět šanci získat nominaci na Oscara, a to rovnou dvakrát. Do užšího výběru filmů se dostal thriller Vlny a válečné drama Krajan.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

boxed-vlny

Foto: Dawson Films

Snímek z filmu Vlny

0Zobrazit komentáře

Český film na mezinárodním poli není příliš vidět. Naposledy se domácí počin na seznam nominací na Oscary dostal před více než dvaceti lety, po poslední zlaté sošce je pak třeba pátrat až někde v polovině 90. let. Zatím je příliš brzy spekulovat, zda se to změní, česká kinematografie má ale po pár letech opět šanci se prosadit, a to hned dvakrát. Americká filmová akademie oznámila zúžený výběr adeptů na nominace na Oscary, do něhož se dostalo úspěšné drama Vlny i krátkometrážní Krajan.

Nominace na ceny akademie, které ve většině kategorií dostane pět filmů, budou oznámeny za měsíc. Hlasování nicméně probíhá v několika kolech a už delší dobu se zveřejňují výsledky toho prvního, v němž se ze všech přihlášených a přijatých filmů vybírá užší seznam. Na ten se nyní probojovaly dva české počiny – Vlny režiséra Jiřího Mádla v kategorii Nejlepší mezinárodní film a Krajan režisérů Pavla Sýkory a Viktora Horáka v kategorii Nejlepší krátkometrážní film.

Mádl se od momentu, co členové České filmové a televizní akademie Vlny vybrali jako českého reprezentanta, nijak netajil záměrem udělat vše pro to, aby svůj snímek protlačil až na oscarové pódium. Původně herec, jenž debutoval v komedii Snowboarďáci, se před deseti lety po studiu scenáristiky ve Spojených státech pustil také do režie a zatím všechny tři jeho počiny – Pojedeme k moři, Na střeše a Vlny – se dočkaly vřelého přijetí, ten nejnovější pak zdaleka nejvíce.

Šance na nominace teď Mádl vidí poměrně dobře. Tím skutečně náročným krokem podle něj bylo vůbec získat pozornost a dostat se do užšího výběru, původně to žádné z prestižních filmových médií neočekávalo. Jelikož u prvního kola hlasování se od členů akademie nevyžaduje, aby viděli vše, úspěch do velké míry závisí na známosti jednotlivých snímků. Více hlasů jednoduše nezískají jen ty, které jsou nejlepší, ale ty, o kterých ví nejvíce lidí.

„Pro nás byl tohle nejtěžší krok, protože pro nás bez prostředků a bez toho, že by naše kinematografie měla za poslední dobu nějakou ohromně dobrou reputaci, bylo mnohem těžší vybojovat shortlist,“ řekl Mádl v rozhovoru pro ČTK. Dodal, že prozatímní úspěch hovoří ve prospěch srozumitelnosti filmu, který se jinak zaměřuje na specifickou část dějin a zahraniční publikum by jí nemuselo dostatečně rozumět.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Není divu, že se to nepotvrdilo. Vlny jsou rozmáchlý politický thriller hollywoodského střihu, jakých u nás mnoho nevzniká, a kladou velký důraz na spád zápletky. Příběh se odehrává v době pražského jara v roce 1968 v redakci Československého rozhlasu, jehož členové byli v hledáčku tajných služeb. Hlavní hrdina se přitom ocitá v těžké situaci, kde musí volit mezi vlastní morálkou a bezpečím svého malého bratra.

V nezáviděníhodné pozici jsou také dvě hlavní postavy Krajana, který nedávno získal studentského Oscara jako čtvrtý český počin v historii. Pětadvacetiminutový absolventský film se odehrává ke konci druhé světové války v malé chatě v Sudetech. Potkávají se zde postarší židovský vdovec a nacistický důstojník a v průběhu noci spolu vedou čím dál vypjatější rozhovor.

Tvůrci snímku Pavel Sýkora a Viktor Horák v rozhovoru pro CzechCrunch prozradili, že na studentské Oscary se přihlásili v zásadě náhodou, aby si udělali legraci z kamaráda. Do hlavní soutěže o ceny akademie už vstoupili zcela záměrně, povzbuzení zásadním vítězstvím. Studentská cena rozhodně automaticky neznamená vysokou šanci na klasického Oscara, postoupení do užšího výběru je nicméně skvělá známka pro film jako takový.

Česko se v minulosti do nominací dostalo celkem osmkrát, naposledy v roce 2003 s historickým dramatem Ondřeje Trojana Želary. Do užšího výběru se pak v posledních letech probojovaly Šarlatán a Nabarvené ptáče. Samostatné Česko má na kontě pouze jediného Oscara z roku 1997 za Kolju, ještě dva další jsou z doby Československa – za Obchod na korze z roku 1965 a Ostře sledované vlaky z roku 1967. V tomto období, které se označuje za československou Novou vlnu, se domácí kinematografii dařilo skvěle, v roce 1966 nominaci na Oscara získaly Lásky jedné plavovlásky a v roce 1969 Hoří, má panenko.

Dvojice domácích počinů bude letos čelit poměrně tvrdé konkurenci. Vlny jsou ve stejné kategorii jako jeden z oscarových favoritů, francouzské muzikálové drama Emilia Pérez, mnoho chvály si už vysloužila také irská komedie Kneecap nebo německé drama Semínko posvátného fíkovníku. Šance dostat se na finální seznam pěti nominovaných ale existuje. Totéž platí pro Krajana, který se mezi patnáct předvybraných titulů dostal ze 180, které byly přijaty.

Kompletní seznam shortlistů je na webu akademie. Finální nominace budou oznámeny 17. ledna, vyhlášení cen pak proběhne 2. března.