Dejte Timothéemu Chalametovi Oscara. Boba Dylana ve filmu Úplně neznámý nehraje, on jím je
Talentovaný mladý herec ve snímku Bob Dylan: Úplně neznámý prošel neuvěřitelnou proměnou. Jako Dylan nejen vypadá, ale i zpívá nebo se hrbí.
Timothée Chalamet je Bob Dylan
„Opravdu dobrá píseň splňuje, co má, bez všech kudrlinek.“ Tuhle větu uslyšíte hned na začátku filmu. A právě o něm to platí úplně stejně. Bob Dylan: Úplně neznámý splňuje vše, co má, bez všech kudrlinek. A Timothée Chalamet je v něm naprosto oscarový.
Jako film o zrodu geniálního písničkáře je Bob Dylan: Úplně neznámý skvělý. Prostě vás přibije k podlaze, jak v něm sám Dylan říká. Tak jednoduše dobrý je.
Ale naprosto neuvěřitelná je v něm proměna Timothéeho Chalameta.
Dylanovy songy zpívá, ale Dylana nehraje.
Timothée Chalamet je Bob Dylan.
Lucie
Úplně neznámý není jen o Chalametovi, výborný je v něm i Edward Norton nebo zpěv Monicy Barbaro coby Joan Baezové. To, co předvádí jeden z nejvyhledávanějších současných hollywoodských herců, ale vyrazí dech. Tak, že zůstanete v kině sedět po celé titulky, abyste si mohli ještě jednou poslechnout jeho verze Dylanových songů, které zpívá… jako on.
Není to klasický životopis, neprovede vás dětstvím písničkáře, který má Nobelovu cenu za literaturu, a ani vám nebude příliš vysvětlovat souvislosti toho, co se s ním a kolem něj dělo. Na prvních letech jeho kariéry vám ale načrtne silný obraz, kdo tahle celosvětově známá persona je a jak se to přenáší do jeho písní, z nichž ty nejslavnější známe asi všichni. A vy nemáte pocit, že sledujete herce, ale přímo Dylana. Protože Chalamet nejen zpívá, ale i mluví, chodí nebo se hrbí jako on.
Je to zážitek. Tak velký, že se mi o něm nechce říkat víc, než že ty dvě a půl hodiny v kině včetně celých závěrečných titulků byly dobré. Bez jakýchkoliv kudrlinek.
Michal
Bob Dylan byl tak trochu asshole. Taky génius, což jsou dvě věci, které asi často jdou ruku v ruce. Je to jedna z nejvýznamnějších hudebních osobností vůbec. Navíc se specifickým projevem a barvou hlasu. Kvůli tomu všemu by bylo až příliš snadné pro film a především pro představitele hlavní role sklouznout k nechtěné parodii. Skřípavý hlas přetáhnout do přehrávané polohy. Udělat ze superstar v černých brýlích přezíravého idiota. Nebo z kluka zatíženého americkými 60. léty naivního poetu.
Nic takového. Film jako celek je působivý, něco málo by se mu dalo vyčíst třeba u některých vedlejších postav (šablonovitý Johnny Cash). Ale jeho protagonista? To je prostě Bob Dylan.
Nepřehlédněte:
