Dekarbonizace výroby či zelené technologie. Na konferenci Vyspělé Česko se propojí firmy, stát i vědci

První ročník akce, která řeší energetiku, financování inovací nebo biodiverzity, se uskuteční 7. listopadu v Praze.

Marta PlecitáMarta Plecitá

jenda-perla-reditel-organizace-zmena-k-lepsimu

Foto: Změna k lepšímu

Jenda Perla, ředitel organizace Změna k lepšímu

„Máme nové analýzy potvrzující, že zelená tranzice je příležitost pro českou ekonomiku. Chceme otevřeně mluvit o tom, co dělat, abychom turbulentní společenské, technologické i ekonomické změny nejen přežili, ale také v nich prosperovali. Jako manažeři firem, instituce i jako stát,“ říká Jenda Perla, ředitel organizace Změna k lepšímu, která chystá na 7. listopadu v pražském Kongresovém centru ČVUT konferenci Vyspělé Česko.

O nutnosti přiznat si vážnost situace a pustit se do inovativních změn ekonomiky na evropské úrovni mluví i v současnosti tolik diskutovaná Draghiho zpráva,“ dodává Perla. Nedávno publikovaný dokument bývalého šéfa Evropské centrální banky mluví o nutnosti vytvořit jednotný kapitálový trh napříč Evropou s cílem urychlit hospodářský růst.

Na přednáškách a workshopech se tak v listopadu potkají osobnosti ze všech oblastí veřejného života, ministr životního prostředí Petr Hladík, manažerka udržitelnosti České spořitelny Petra Ondrušová, trendforecasterka Pavlína Louženská, generální ředitelka ING ČR Eva Bučová, zakladatel Fakt o klimatu Ondráš Přibyla, zakladatelka společnosti Profimed Alexandra Kala a řada dalších.

Akce má ambici oslovit a vtáhnout do diskuse každého, koho se profesně dotýkají nové technologie, biodiverzita, cirkularita nebo energetika. Ať řešíme ubývající hmyz na polích, nebo podporu výrobních firem, nic z toho není podle organizátorů reálné řešit odděleně. „Pokud se máme v udržitelnosti nebo inovacích pohnout dál na každodenní bázi, potřebujeme je prakticky probrat ze všech pohledů a dohodnout se společně na akčních krocích. A právě tady ta příležitost bude,“ říká Perla. 

Hlavní témata konference Vyspělé Česko 2024

  • Podpora českých inovací, výzkumu a vývoje, jejich konkurenceschopnost.
  • Zjednodušení přístupu na trh pro nové firmy a inovace.
  • Spin-off firmy, podpora a aplikace výzkumu v praxi.
  • Chytrá migrační politika podporující příchod odborníků.
  • Povinné šíření výsledků aplikovaného výzkumu, podpořené grantovými podmínkami.
  • Důraz na aplikovatelnost výzkumu, bonifikace a nástroje podpory.
  • Konsolidace podpůrných programů do větších celků.
  • Zaměření grantů na excelenci a konkrétní společenské výzvy.

S inovacemi je spojeno vše, o čem bude na konferenci řeč. Petr Chládek z Inovační agentury JIC, jeden z řečníků akce, vidí tři klíčové prvky nutné k tomu, aby se Česká republika mohla nazývat skutečně inovativní ekonomikou. „Zaprvé potřebujeme špičkový vzdělávací systém. A to od základních škol až po univerzity. Zadruhé musíme vybudovat excelentní výzkumný rámec. A zatřetí je třeba vnímat a ideálně přijmout návrhy Draghiho zprávy,“ říká.  Ta podle Chládka umožní inovativní projekty flexibilně financovat. 

Složitost řešení spočívá slovy Petra Chládka v provázanosti firem a státu. Jedno bez druhého se nemůže pohnout dopředu. Praxe podle něj ukazuje, že pro realizaci jednoduchých podnikatelských nápadů není potřeba, aby podnikatelé měli hlubokou znalost všeho, co s technologiemi či udržitelností souvisí. „Spíš jde o to, že firmy, které chtějí měnit svět – ať už v reakci na klimatické změny, nebo jiné globální výzvy, potřebují rozsáhlé vzdělanostní a výzkumné zázemí. A to může vybudovat pouze stát, nikdo jiný,“ zmiňuje Petr Chládek. 

Tvrdí také, že abychom dosáhli potřebného tempa inovací, je nezbytné nastavit si na státní úrovni konkrétní cíle. Myslí tím například tři české univerzity v nejlepší dvoustovce světa oproti současné jedné. Nebo dosažení výzkumného výkonu srovnatelného s podobně velkými evropskými zeměmi, jako jsou Nizozemsko či Dánsko.

navrh-bez-nazvu-4

Přečtěte si takéDělali vědu a pomáhají s přechodem na bezuhlíkovou ekonomikuZ vědy rovnou do byznysu. Pomáhají s přechodem na bezuhlíkovou budoucnost, jako investora mají Sudop

„Nejsme naivní a víme, že každá opravdová změna něco stojí,“ vysvětluje Perla. Vložené investice se podle jeho slov vrátí, ať už v podobě vyšších příjmů, nebo nepřímo tím, že neutrpíme škody, které by bez transformace nastaly. Považuje za důležité, že globální trh se zelenými dluhopisy dosáhl na jaře 2024 kumulované hodnoty 4,7 bilionu dolarů a stále roste. V České republice však zároveň potřebujeme i lokální zdroje financování, od bankovních úvěrů až po venture kapitálové investice. I o nich bude na konferenci probíhat debata. 

„Konferencí Vyspělé Česko chceme otevřít prostor, kde se české vůdčí osobnosti udržitelné ekonomické transformace potkají s těmi, kdo konkrétní rozhodnutí přenesou do každodenního byznysu,“ shrnuje záměr Jenda Perla. Výstupem události budou doporučení pro vládu a inspirace a konkrétní kroky pro byznys.

Konference samotná bude postavena tak, aby byla udržitelnější, než je běžné. Organizátoři ze Změny k lepšímu budou její uhlíkovou stopu nejen měřit, ale také aktivně snižovat. Například využitím lokálního rostlinného cateringu nebo recyklací konferenčních materiálů.

CC Native

Partnerem článku je Vyspělé Česko

Přemýšlel, co s ožvýkanými zubními kartáčky. Nápad poslal šéfovi Curaproxu a ten obratem kývnul

Michal Klaška se rozhodl přetvářet kartáčky od Curaproxu na psací pera. V hlavě navíc nosí spoustu nápadů, co dalšího by šlo upcyklovat podobným způsobem.

kayu-cura4Story

Foto: Kayu Writing

Michal Klaška se svým perem z kartáčku Curaprox

0Zobrazit komentáře

Vystudoval psychologii a dlouhé roky dělal marketing pro cestovní kancelář. Svrbění prstů z touhy něco vyrábět však bylo silnější, a tak se Michal Klaška pustil pod značkou Kayu Writing do výroby prémiových plnicích per. Před třemi lety sebral odvahu a napsal přímo generálnímu řediteli švýcarského výrobce zubních kartáčků Curaprox s nápadem, že by se taková pera dala vyrábět i z jejich produktů. Odpověď přišla obratem a byla plná nadšení. K samotnému peru však vedla dlouhá cesta.

Přesně pět let dokázal Michal Klaška sedět na židli v kanceláři a bojovat se svou touhou začít něco vyrábět. „Psát moc hezky neumíš, v Česku nikdo plnicí pera nevyrábí, pojď to zkusit proti proudu propisek s logem,“ řekl jsem si tehdy, vzpomíná Klaška na hybný moment, kdy se pustil do zkoumání tajů výroby plnicích per.

Jak sám říká, jeho touhou bylo vnést svěží vítr do tehdy dost zatuchlého byznysu opulentních per pro horních 10 tisíc. Tehdy však netušil, že spolu se svěžím větrem do něj vnese i část z byznysu se svěžím dechem.

Tři roky se po večerech učil, jak pracovat se soustruhem. První model svého pera představil v roce 2015. Tehdy se ještě jednalo o klasiku ze dřeva a kovu, už v té době si však v hlavě pohrával s myšlenkou, že by mimo klasických materiálů začal pro výrobu svých per používat i zubní kartáčky. Ty jsou po opotřebení štětinek na hlavičce již k ničemu, přitom zbytek kartáčku je stále funkční. „Každý z nás ročně vyhodí do plastu pět až deset zubních kartáčků. Ročně se jich na světě vyrobí 23 miliard. Co kdyby se povedlo prodloužit lifespan produktu desetinásobně nebo stonásobně,“ ptá se Klaška.

Nadčasový Curaprox

Už pro své první experimenty si vybral kartáček značky Curaprox, kterou považuje za lovebrand. „Jsou pro mě určitým etalonem, jak může něco tak každodenního a obyčejného vypadat absolutně fresh a prémiově,“ vysvětluje Klaška s tím, že rukojeť kartáčků je vymyšlena pro „špetkový úchop“, který je typický právě pro držení per a tužek.

První prototyp měl vyrobený hned další ráno po tom, co nápad dostal. Pero nafotil a fotky poslal do Curaproxu. Chtěl totiž zjistit, zda by pro ně bylo zajímavé. Navíc mu bylo jasné, že pokud ho staví na chráněném designu kartáčku, je nutné se s Curaproxem nějak domluvit. Že by mohl coby neznámý designér malinkaté značky uspět u firmy s pokrytím v 90 zemích světa, však příliš nedoufal.

kayu-cura3

Foto: Kayu Writing

Michal Klaška si vybral kartáčky Curaprox pro jejich design

Klaška se ale nebál a zamířil rovnou nejvýš. E-mail poslal přímo CEO značky Ueli Breitschmidovi, přestože na něj původně vůbec neměl kontakt. „Prostě jsem si drze odvodil, jak asi vypadá korporátní tvar emailové adresy, vyhledal jméno CEO společnosti a zkusil štěstí,“ říká s úsměvem.

Ani ne dvě hodiny poté, co e-mail odeslal, mu Breitschmid odpověděl s tím, že se mu nápad líbí. „Zřejmě mi hrály do karet dvě věci. Jednak se povedl samotný nápad, který byl vizuálně atraktivní. A také je zřejmě ve Švýcarsku trochu jiná firemní kultura. Když napíšete CEO, on vám skutečně odpoví,“ myslí si Klaška. „V Česku takovouto zkušenost spíš nemám. Tu a tam se snažím zkontaktovat s někým na manažerské pozici, ale odpověď přijde málokdy,“ dodává.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Přímo s Breitschmidem také následně řešil podobu pera. Jeho dnešní verze se od prvního prototypu výrazně liší. Jedním z Breitschmidových požadavků byla například přítomnost spony na peru. Její výrobu Klaška označuje za jednu z největších výzev v projektu. Je vyráběna na míru hned čtyřmi subjekty, a u každého se vždy musely řešit určité komplikace spojené i s tím, že se nejedná o velkovýrobu.

Druhou překážkou se ukázalo být samotné provrtání rukojeti kartáčku. Správné nastavení procesu trvalo podle Klašky několik týdnů. Celý vývoj navíc probíhal během období covidu a války na Ukrajině, takže se finální verze zrodila až po třech letech od výroby prvního prototypu, začátkem roku 2023.

Cenu určují Švýcaři

Pero se skládá z pěti komponentů. Základem je tělo kartáčku, které v Kayu vyrábějí z nepovedených kusů švýcarské výroby. „Curaprox nám zašle nepovedené kartáčky bez štětin. Nejprve odřízneme hlavu kartáčku, pak se upne zbylá rukojeť do speciálního přípravku a pomocí CNC frézy opracuje z obou stran do finální podoby,“ vysvětluje Klaška s tím, že se následně do pera ručně vkládá pružinka, náplň, spona a otvírací mechanika.

Zajímavostí je, že si švýcarská strana také stanovila cenu pera pojmenovaného Kayu Cura. Ta je u standardní verze se sponou 1 280 korun, u Lite verze bez spony 960 korun a Graf verze, tedy verze s grafitovým hrotem, je nabízena za 540 korun. „Curaprox je značka prémiové dentální hygieny a pero tuto niku respektuje. Navíc, když se podíváte do výloh českých designshopů, jsem přesvědčený, že cena pera se nijak nápadně neodlišuje od dalších krásných a chytrých produktů, které se tam prodávají,“ říká Klaška a dodává, že si pero svou klientelu našlo.

kayu-cura-barvy-1

Foto: Kayu Writing

Pera staví na designu a barvách Curaproxu

Kayu Cura lze momentálně najít na e-shopu mezi několika dalšími modely značky, případně je k dostání na akcích jako je Czech Design Week, Designblok či Lemarket. „Moc bych si přál, aby se do distribuce zapojil více i Curaprox, ale zatím se nám nedaří najít vhodný průnik aktivit,“ říká Klaška s tím, že současná kapacita výroby je přibližně 2 tisíce kartáčků měsíčně, ovšem objem produkce se prozatím přizpůsobuje objemu poptávky.

Aby se naplnil potenciál upcyklace, chtěl by Klaška v budoucnu začít vyrábět pera i z použitých kartáčků. Dokonce přiznává, že to byl úplně původní záměr celého projektu. Jeho cílem pro příští rok je proto umožnit zájemcům poslat do Kayu vlastní kartáček, aby jim z něj vyrobili pero na míru.

Další výzvou pro Kayu je najít využití pro uštípané hlavičky kartáčků. Ty nevyhazují, ale čekají na správný nápad, jak s nimi naložit. Jak Klaška říká, upcyklace a udržitelnost je pro značku velké téma.

Netají se ani tím, že nyní pokukuje například po českém Spokaru, který taktéž zubní kartáčky vyrábí. V hlavě navíc nosí myšlenku, že by se pera dala vyrábět i z použitých bubenických paliček, které podle něj mají velmi příhodný tvar.

marie-bliss

Přečtěte si takéVyrostla na pláži, dnes v Česku vyrábí oceňované šperky z mušlíJejí rodiče emigrovali do Austrálie, ona vyrostla na pláži. Dnes v Česku vyrábí oceňované šperky z mušlí

„Rád bych, aby se Kayu na českém trhu stalo etablovanou značkou nejen psacích potřeb, které jsou inovativní, udržitelné a skvěle se používají,“ říká Klaška, který má v úmyslu časem do portfolia značky přidávat i další produkty jako kuličková pera, tužky, zápisníky a v budoucnu vykročit i mimo segment psacích potřeb.

„Na letošní Designblok jsme kupříkladu s mým kamarádem, architektem a designérem Petrem Kameníkem vyrobili prototyp stolu, na kterém pera prezentujeme. Design nábytku by mohla být další příležitost pro Kayu, což je mimochodem indonéský výraz pro dřevo,“ uzavírá Klaška.