Děti už nemusí dojíždět. Architekti proměnili opuštěný obchodní dům na moderní školu
Nová školní budova nabízí místo zhruba 120 žákům. Její součástí je také jídelna, která připravuje obědy i pro další obecní instituce.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
Žáci druhého stupně z Čebína u Brna museli ještě donedávna dojíždět do nedalekého Drásova, kapacita tamní školy už ale přestávala stačit. Radnice se proto rozhodla pro vlastní řešení – odkoupila nevyužívaný obchodní dům Jednota ze 70. let přímo na návsi a jeho přestavbou pověřila architekty Jiřího Knesla a Jakuba Kynčla. Na místě někdejší prodejny dnes stojí nová dominanta obce, jejíž význam podtrhují hodiny umístěné na hlavním průčelí.
„Škola v obci je vždy centrem komunity. Pokud ji obec má, žije, když chybí, skomírá. Objekt druhého stupně základní školy je proto situován na návsi v sousedství radnice, školky, budovy prvního stupně, spolkového domu, zdravotního střediska, kostela, pošty i hospody. Fakt, že je na čebínské návsi tolik veřejných budov, je základem silného komunitního života. Škola uprostřed návsi, nikoli na okraji obce, se tak stává skutečným srdcem vesnice,“ říkají architekti.
Z původního objektu zachovali nosnou konstrukci přízemí a prvního podlaží. Omezené prostorové možnosti vedly k tomu, že škola vyrostla do tří podlaží. Ta propojuje centrální dvorana, kolem níž se soustředí učebny, kabinety pedagogů, sborovna a administrativní zázemí.
Nová škola nabízí místo zhruba 120 žákům. V budově je také jídelna s kuchyní, která denně připraví až 500 porcí nejen pro školáky, ale i pro další obecní instituce. Během příprav projektu se Čebínu podařilo získat sousední pozemek s rodinným domem, což umožňuje v budoucnu navýšit kapacitu až o 80 procent. Schodiště i výtah už dnes počítají s možností přístavby.
Fasádu tvoří zateplená konstrukce s keramickým obkladem z pásků, který se opakuje také ve společných prostorách interiéru. O vytápění se starají tepelná čerpadla. Celková cena přestavby vyšla na necelých 78 milionů korun – část zaplatila obec ze svého, většinu nákladů pokryly dotace z evropských programů a Jihomoravského kraje.



























