Od ledna 2027 by měl v zemích Evropské unie začít platit systém zvaný ETS2. Za zkratkou se skrývá systém emisních povolenek dopadajících na fosilní zdroje pro vytápění budov a silniční dopravu: tedy naftu, benzín a plyn s uhlím. A stává se z toho třaskavé politické téma, a to nejen kvůli blížícím se volbám: ve hře je totiž výrazné zdražení – v případě litru benzinu alespoň o tři koruny –, které ve svých peněženkách pocítí všichni. „Že by se to zrušilo, jak někdo tvrdí, není ale pravděpodobné, v EU na to není vůle,“ upozorňuje analytička think-tanku Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová z rozhovoru pro CzechCrunch.

ETS2 čili Evropský systém obchodování s emisními povolenkami 2. Donedávna přehlížené a málo známé téma, které ale nabírá na síle a má potenciál pořádně zamíchat naládami ve společnosti. Jde totiž o součást rozsáhlé evropské legislativy známé jako Green Deal, kterou se státy EU zavázaly k tomu, že do roku 2050 budou uhlíkově neutrální.

A snižování emisí z dopravy a z vytápění budov má být klíčovým krokem, právě v těchto segmenetch má Evropa největší manko za svými předsevzetími. Dopad na finance běžných lidí, kteří donedávna nejspíš netušili, že něco takového jako ETS2 existuje, může ale být dramatický: ceny plynu stoupnou o desetinu, podobné to bude s naftou a benzinem. A jelikož budou ceny povolenek průběžně růst, budou hnát i ceny paliv vzhůru – a ideálně by měly motivovat veřejnost k zateplování domů, investicím do solárů či přechodu na elektromobilitu.

Česká vláda v čele s Petrem Fialou už v obavách před tím, jak veřejnost novinky přijme, iniciovala výzvu Evropské komisi, aby se podmínky obchodování změkčily. Přidalo se k ní dalších 18 států, takže je pravděpodobné, že ETS2 dozná parametrických změn a zakomponuje se silnější ochrana před nekontrolovaným růstem ceny povolenek, které by mohly ceny pohonných hmot zvednout nad únosnou mez.

Podle Kateřiny Kolouchové, která působí jako analytička think-tanku Fakta o klimatu, se ovšem čeští politici měli ozvat dřív, nikoli ve chvíli, kdy je balík evropských zákonů už dojednaný a řada států jej už má zanesený i ve své legislativě. To ostatně mělo mít i Česko, jenže vládní koalici se do toho zatím nechce. Nejde ale jen o Petra Fialu a spol., základní parametry plánů na ETS2 podepsal za Česko ještě kabinet Andreje Babiše v roce 2021.

„Škoda, že jsme se neozvali dřív,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch Kateřina Kolouchová s tím, že nyní už je na výrazné zásahy nejspíš pozdě. V interview zároveň vysvětluje, jak ETS2 souvisí s emisními povolenkami pro velký průmysl, jaké přesné cenové dopady by regulace mohla mít, co je její smysl i že by bylo fajn, aby politici lidi na změny připravovali a informovali, a ne je jen a pouze strašili.

Vezměme to polopaticky od začátku, ať to máme na záznamu: Co je to vlastně ETS 2 a proč ho vůbec máme mít?
Začnu trochu zeširoka, aby byl jasný kontext. Klimatická změna je poháněná spalováním fosilních paliv, která vypouští skleníkové plyny. Chceme‑li ji zastavit nebo aspoň zpomalit, musíme emise snižovat. Jedním z osvědčených ekonomických nástrojů jsou emisní povolenky: producent platí cenu, která reflektuje škodu způsobenou vypouštěním emisí. Druhým podobným nástrojem je uhlíková daň, ale ta funguje jinak.

Dnešní ETS1, spuštěná v roce 2005, zahrnuje největší znečišťovatele – elektrárny, těžký průmysl, leteckou a nově námořní dopravu. Od roku 2005 do roku 2023 klesly v těchto sektorech emise o 47  %, což ukazuje, že systém funguje. Jenže ETS1 nepokrývá silniční dopravu ani lokální vytápění budov fosilními palivy. A právě v dopravě emise rostou – v EU asi o 20  %, v Česku skoro o 80 % od roku 1990. Proto EU zavádí ETS2, které zpoplatní emise z paliv pro silniční dopravu a domácí vytápění. Povolenka se bude kupovat „up‑stream“, tedy u dodavatelů paliv.

Takže mluvíme hlavně o plynu nebo uhlí, což je v Česku běžné.
Přesně. V rodinných domech se nejčastěji topí plynem, dřevem či uhlím, zatímco v bytech lidé kupují teplo z centrálních tepláren. Na ty už se vztahují emisní povolenky systému ETS1, nyní se budou povolenky ale vztahovat i na menší výtopny a kotelny.

Ve směrnici je možnost start ETS2 o rok odsunout, pokud by ceny ropy a plynu byly příliš vysoké. Teď se ale mluví o dalším změkčení. Jak to vypadá?
Odklad o rok je možný jen tehdy, pokud by ceny ropy či plynu dlouhodobě překročily stanovený strop. Teď ale klesají, takže vše směřuje ke startu v roce 2027. Citlivější je, že náklady dopadnou přímo na domácnosti a malé firmy. Proto Evropská komise i státy řeší, jak udržet cenu povolenky v mezích sociální únosnosti. Součástí balíčku je Sociální klimatický fond. Česko z něj může čerpat až 50 miliard korun. Peníze mají jít hlavně na zateplování domů, čistší kotle a podporu nízkoemisní mobility – tedy na věci, které sníží spotřebu a účty za energie.

Mám ale obavu, jestli nám kvůli zavedení ETS2 nehrozí společenské obtíže. Může to mít značné politické důsledky, napětí mezi lidmi se kvůli zdražování vytápění a dopravy dále zvýší. Objevily se propočty, že by litr nafty zdražil o 12 korun.
Obavy ze sociálních dopadů jsou legitimní. Na druhou stranu musíme ale dodat kontext. Ceny paliv kolísají už dnes hodně kvůli ropě a geopolitice, ne kvůli ETS2. Výpočty Evropské komise ukazují, že při ceně povolenky 45  eur za tunu CO₂ by povolenka zdražila litr benzínu o čtyři koruny včetně daně, pesimistické scénáře mluví o 10 korunách.

To jsou ale pořád velká zdražení, to nebude legrace.
Neříkám, že to bude snadné. Aby se obavy nenaplnily, potřebujeme jasný plán pomoci zranitelným: dotace na zateplení, veřejnou dopravu a sdílenou mobilitu. Bohužel vláda místo konkrétních opatření mluví spíš o odkladech. Jenže tím jen přiživuje nejistotu.

Je pravda, že zrušení ETS2 je v podstatě nereálné. V EU není vůle takový krok udělat.
Přesně. Systém se připravuje, i české ministerstvo životního prostředí už má detailní manuál pro dodavatele paliv. Praha jen nyní usiluje o silnější cenové brzdy – takzvané „price containment“. Její výzvu Evropské komisi podpořilo 19 států, k nějakým změnám asi dojde, ale celou legislativu asi komise znovu neotevře. Je škoda, že Česko s nápady nepřišlo už v roce 2022, kdy ETS2 dojednávalo za našeho předsednictví. Teď už komise zahájila i řízení s námi a dalšími státy, protože jsme nestihli systém převést do národního práva, i když jsme to dávno měli udělat.

Aby bylo jasno: domácnostem nepřijde žádná extra faktura. Náklady se promítnou ale do cen benzínu, nafty, plynu či uhlí. V druhém sledu zdraží MHD i zboží, které se vozí kamiony.
Povolenku kupují distributoři paliv a tu cenu promítnou dál. Nejzranitelnější budou lidé v nezateplených domech a na venkově, kteří dojíždějí autem. Průzkum Institutu 2050 říká, že takto ohrožených je asi šest procent Čechů. Právě k nim by měla směřovat většina podpory, jinak hrozí energetická a dopravní chudoba. Klíč je snižovat spotřebu fosilních paliv. Peníze z povolenek se proto budou dávat do úspor: zateplení, tepelné čerpadlo, elektroauto či MHD budou znamenat menší účet i menší citlivost na cenu povolenek.

Pro inspiraci: Rakousko vrací část výnosu formou klima‑bonusu, Švýcarsko svým občanům snižuje výdaje na zdravotní pojištění. V podobné logice by sociální klimatický fond mohl vracet peníze lidem, kteří přecházejí na čistší technologie. Je možné, že něco takového bude fungovat i v Česku.

Říkali jsme si dopad ETS2 na ceny pohonných hmot, jak to bude u vytápění?
Při ceně 45 eur za tunu CO₂ zdraží MWh zemního plynu asi o 200 korun a metrák uhlí zhruba o 300 korun. Pokud by povolenka vystoupala na 90 eur, dopad se zhruba zdvojnásobí. U benzinu a nafty se počítá se zvýšením ceny někde v rozmezí 2,5 až 4 koruny.

Odkud se vzal odhad, že to bude v podstatě hned až těch 12 korun navíc za litr?
Vyšel z prvních obchodů s futures, tedy jakýchsi derivátů na budoucí ceny povolenek, kde cena vyskočila k 70 eurům za tunu. Likvidita ale byla mizivá – jen pár kontraktů –, takže podle mě nešlo o spolehlivý signál. Až se systém v roce 2027 rozběhne, objem obchodů bude řádově vyšší a cena by se měla ustálit blíž modelům komise. Zároveň jde ale jen o předpovědi a modely, nikdo s jistotou neví, co se bude dít.

Povolenek bude omezené množství a jejich cena bude logicky v čase stoupat.
Ano, strop bude klesat o pět procent ročně a kolem roku 2040 jich zůstane jen symbolické množství. Do 2050 by měla EU podle svých závazků a dohod dosáhnout klimatické neutrality, takže potřeba povolenek prakticky zmizí.

Takže když se mluví o zákazu prodeje spalovacích motorů po roce 2035, dojde k útlumu tak jako tak, protože kvůli povolenkám by tou dobou mělo být ježdění na benzín či naftu extrémně drahé. Povolenky cenu litru pohonných hmot vyženou brutálně nahoru.
Je to tak. Předpoklad je takový, že poroste cena paliva, takže staré vozy zůstanou spíš pro nadšence. Naproti tomu je důležité učinit dostupnější elektroauta a hromadnou dopravu, aby měli lidé náhradu.

Bavíme se o dramatických změnách, které mohou vyvolat i sociální nepokoje. Může se tahle legislativa ještě změnit?
Jak už jsem zmínila, Česko a dalších 18 států chtějí silnější „cenovou brzdu“. Komise zvažuje drobné úpravy, návrh přijde podle ministra životního prostředí Petra Hladíka na podzim 2025. Zrušení ETS2 ale nikdo vážně neprosazuje. Některé země včetně Německa už ho zanesly do svých právních řádů a dokonce už realizují národní ETS systém, který paliva v dotčených sektorech zpoplatňuje. Že by došlo ke zrušení, vidím proto jako hodně nepravděpodobné.

A jak se tedy mají domácnosti připravit?
Nejvíc ušetří zateplení, výměna kotle a také sdílená nebo elektrická doprava. A bude potřeba s lidmi hodně a dobře komunikovat. Bude to náročné, ale potřebujeme mluvit o výhodách, ne jen o hrozbách a cenách.