Ve stockholmském ústředí společnosti Klarna jsou k dispozici výdejní automaty, kde si zaměstnanci mohou zdarma vybrat příslušenství k výrobkům Apple, jež všichni dostávají. Samozřejmostí je bezplatné pití a jídlo, centrálu s několika tisíci lidí zdobí nábytek od značek jako Vitra. Prostě startupový sen. Ostatně loni se švédská firma stala nejhodnotnějším startupem Evropy. Jenže časy se mění. A dost radikálně.

V září roku 2020 ohodnotili investoři Klarnu, která je podobně jaké české Twisto průkopníkem modelu „nakup teď a zaplať později“, na 11 miliard dolarů. V březnu 2021 to už bylo 31 miliard dolarů, o dalších pár měsíců dokonce 45,6 miliardy dolarů. Poslední bombastické investiční kolo vedl japonský fond SoftBank, který proslul například masivní sázkou na kancelářský startup WeWork, jehož valuaci také vyhnal do nebeských výšin.

Jestli se bude také v případě Klarny opakovat impozantní splasknutí bubliny včetně mohutného propouštění a osekávání byznysu jako u WeWorku, není jasné. Že ale nastává procitnutí, je zřejmé. Firma nejprve v květnu ohlásila propouštění desetiny ze svých sedmi tisíc zaměstnanců a teď podle deníku The Wall Street Journal vybrala u investorů dalších 650 milionů dolarů, jenže s valuací 6,5 miliardy dolarů. To je meziroční pokles hodnoty firmy o 85 procent.

„Rozhodli jsme se, že změníme přístup k našim investicím a zaměříme se víc na krátkodobou ziskovost místo dlouhodobého výhledu,“ ohlásil zakladatel a šéf Klarny Sebastian Siemiatkowski při rozhovoru pro Financial Times. Jinými slovy – přestaneme pálit peníze a nebude expandovat vesmírnou rychlostí. V roce 2019 Klarna prodělala 93 milionů dolarů, předloni 167 milionů dolarů a loni už to bylo 730 milionů dolarů. Za první letošní kvartál se ztráta prohloubila na 250 milionů dolarů.

Když Siemiatkowski vyrazil letos na jaře za investory, původně aspiroval na ohodnocení 50 miliard dolarů, přesně v duchu zkušeností z posledních dvou let, kdy valuace jeho společnosti rostla nahoru. Jenže fondy ho celkem rychle usadily – atmosféra na trhu i v ekonomice se mění, doba zasypávání penězi je pryč. Mimochodem poslední, výrazně redukční investiční kolo vedla americká Sequoia Capital, která do Klarny už v minulosti finance vložila a jejíž partner Michael Moritz je předsedou představenstva podniku.

Sequioa je vyhlášená tím, že firmy ze svého portfolia tlačí k opatrnosti, jakmile se v ekonomice objeví problémy. Vždy jim rozešle dokument o desítkách stran, kde je varuje, co všechno nepěkného hrozí. Online magazín The Information proto věhlasný fond označil za doomsayer-in-chief čili vrchního věrozvěsta zkázy. Takové memo rozeslali Moritz a spol. při hypoteční krizi z roku 2008, při nástupu covidu i letos na jaře. Varovali, že cesta z recese bude delší, že doba levných peněz je pryč a že podnikatelé a manažeři mají shromáždit cash a zefektivnit fungování svých firem, aby těžké časy přestáli.

Foto: Klarna

Sebastian Siemiatkowski, zakladatel Klarny

Klarna není jediná, kdo v přímém přenosu sleduje, jak se z krále stává pěšákem. Dramatický pokles hodnoty potkal v podstatě všechny její konkurenty – akcie amerických společností Affirm a The Block jsou dole o 70, respektive 50 procent oproti loňským maximům, australský Zip se propadl dokonce o více než 90 procent. V jeho případě má cenový krach i přesah do Česka, právě Zip koupil loni za v přepočtu dvě miliardy korun tuzemskou službu Twisto.

Její zakladatel Michal Šmída svůj podíl v Twistu vyměnil nikoliv za hotovost, ale za akcie Zipu, takže rázem má v ruce jen zlomek toho, za co před rokem prodával. „Nejsem z toho v háji, nemám depresi ani výčitky. Pořád vnímám ten exit jako správný krok, úspěch pro českou fintechovou scénu a jsem rád, že jsme to udělali,“ řekl Hospodářským novinám pětatřicetiletý matador lokální startupové scény.

S tím, jak se ochlazuje globální ekonomika, roste inflace a na Ukrajině pokračuje válka, nejsou poklesy hodnoty nic výjimečného. Pro index S&P 500, který sleduje hodnotu 500 největších amerických firem a který funguje jako takový burzovní lakmusový papírek, bylo prvních šest měsíců roku 2022 nejhorší polovinou roku od ropné krize ze 70. let minulého století. Umazal 21 procent, technologický index Nasdaq 100 dokonce 30 procent.

Rozjíždějící se recese ale tvrději dopadá na mladé technologické firmy, které hospodaří se ztrátou a které si v minulých letech zvykly, že to není problém, protože investoři s přebytkem hotovosti jim na provoz vždycky nakonec peníze poslali. Samozřejmě výměnou za podíl ve společnosti při bobtnající valuaci. A takto pořád dokola. Jenže hospodářské zpomalení a zdražení peněz toto postavilo na hlavu.

Klarna a další jsou v ještě o něco horší pozici, protože působí v segmentu, který je náchylný na podobné ekonomické nárazy. Zatímco v covidu zájem o služby typu „nakup teď a zaplať později“ explodoval, což jim dovolilo mohutně expandovat, nyní se zdá, že zákazníci budou při nakupování mnohem obezřetnější – jednak kvůli vyšším úrokům, jednak obecně kvůli šetření a zdražování. Navíc podobné finanční nástroje čelí poslední dobou kritice, že u lidí podporují příliš konzumní, utrácivý, nezodpovědný přístup k nakupování a financím obecně.

Jak ale upozornila stanice CNBC, na obzoru už vykukují mladší dravci, kteří chtějí problémů starších a zkušenějších firem využít. A sází nikoliv na to, že si budou u nich půjčovat běžní lidé, ale že se model BNPL (zkratka anglického buy now pay later) prosadí v B2B byznysu. Firmy jako Mondu, Hokodo nebo Billie u investorů bodují i letos. Ostatně i české Lemonero slaví úspěchy s tím, že pomáhá krátkodobě financovat hlavně e-shopy.