Tato firma začínala před 150 lety jako výrobce cihel, provozovala i několik kamenolomů. Dnes je její zaměření úplně jiné – věnuje se developmentu a stále častěji pokukuje po dřevostavbách. A to nejen v domovském Rakousku, ale i v dalších zemích, kde působí. „Ve Vídni připravujeme stavbu nejvyššího dřevěného mrakodrapu na světě, bude mít přes 100 metrů. To by v Česku zatím asi možné nebylo, situace se ale zlepšuje,“ říká Josef Wiedermann, šéf tuzemské pobočky společnosti UBM.

Na mysli má benevolentnější pravidla týkající se dřevostaveb, která v Česku začala platit začátkem letošního srpna. Do té doby mohly mít maximálně dvanáct metrů požární výšky – důvod tkvěl především ve velmi přísných požárních předpisech. Nyní to je až 18 metrů, což představuje zhruba šest pater. V případě, že má stavba ze dřeva železobetonový základ, to je dokonce 22,5 metru. „A s výjimkou lze stavět ještě výš. Jsme za to opravdu rádi,“ líčí Wiedermann.

UBM loni v pražských Řeporyjích dokončila výstavbu prvních bytových dřevostaveb, které vznikly z prefabrikovaných dílů a masivních dřevěných desek (takzvaných CLT panelů). Budovy v rámci projektu Timber Praha mají nicméně jen čtyři patra, neboť vznikly ještě za starých pravidel. Pro developera přitom taková výška není výhodná. Důvodem jsou především peníze – nízké objekty představují malou návratnost.

Foto: Studio Horák

I proto se Wiedermann raduje, když hovoří o mírném uvolnění pravidel v Česku. „U každé nové akvizice teď zvažujeme jako první možnost právě dřevostavbu. Délka výstavby je kratší a šetrnější k okolí, což navíc může být dobrý argument u povolovacího řízení. A další výhodou je samozřejmě i menší potřeba pracovní síly, zvlášť v době, kdy čelíme výraznému nedostatku kvalifikovaných lidí,“ vyjmenovává během rozhovoru pro CzechCrunch.

Firma UBM Development Czechia totiž sází na zmíněné prefabrikáty, které se vyrobí v továrně a na místo se dovezou již hotové. Pro představu: v Řeporyjích se každé patro montovalo přibližně týden. Prefabrikaci podléhaly například i koupelny, což zkrátilo dobu práce až o třetinu. Hrubá stavba všech čtyř domů byla hotová za sedm měsíců. A dřevo je přiznané nejen na fasádách, ale i na podlahách a stropech. „Ze dřeva tam jsou dokonce i výtahové šachty,“ usmívá se jedenapadesátiletý Wiedermann.

Na základě této zkušenosti by byl nyní rád, kdyby se UBM podařilo v dohledné době vystavět v Praze další bytové domy ze dřeva. „Díky změně normy vidíme reálnou šanci, že naším dalším projektem bude zase dřevostavba. A když půjde o vhodnou lokalitu, určitě zažádáme o výjimku na stavbu vyšší než 22,5 metru,“ plánuje. V současné chvíli staví v Praze bytovou dřevostavbu rovněž developerská společnost Skanska, takže se Wiedermann domnívá, že se tento trh bude rozvíjet i nadále.

UBM se v Česku původně zaměřovala i na hotelové a kancelářské projekty. Během covidové pandemie se od nich ale odklonila a nyní se soustředí hlavně na akvizice rezidenčních projektů. Byty, které vystaví, jsou pak určeny výhradně na prodej. „Jsme čistí developeři. Líbí se nám vytvářet nové věci a peníze, které na tom vyděláme, chceme zase investovat dál. Portfolio vlastních bytů určených k nájmu tedy zatím držet nehodláme,“ doplňuje šéf české UBM.

Wiedermann se realitám věnuje od začátku tisíciletí a dlouho se specializoval na komerční nemovitosti, konkrétně na nákupní centra. Začínal v zahraničí, jeho prvním velkým projektem v Česku byla brněnská Galerie Vaňkovka. „Pak následovaly například pražské Arkády Pankrác. Tehdy jsem pracoval pro německou společnost ECE Projektmanagement. V té době to byl jeden z největších provozovatelů a developerů nákupních center v Evropě,“ vzpomíná.

ECE se rozhodla expandovat z Německa do střední a východní Evropy, Wiedermann proto jezdil po různých zemích a pomáhal s budováním nových projektů. „Postupně ale bylo jasné, že éra retailové expanze končí. A nakonec už nebylo kam se dál rozšiřovat, protože nákupních center je po Evropě dost. Tak jsem po 16 letech ze společnosti odešel a založil si vlastní poradenskou firmu, s níž jsme během následujících pěti let zrealizovali několik zajímavých nemovitostních projektů v Čechách i v zahraničí.“

Foto: UBM

+5

Pak ovšem přišla nabídka od UBM, na kterou se Wiedermann rozhodl kývnout. „V té době měli v Česku nakoupených hodně nemovitostí a měli obavu, že se je nepodaří prodat. Hledali tedy někoho, kdo zná prostředí v německy mluvících zemích a zároveň se vyzná v České republice,“ popisuje. Ostatně mluvíme spolu v budově Astrid Offices v Holešovicích, kterou UBM také postavila. Hned vedle pak vloni dokončila rezidenční komplex Astrid Garden se 138 byty.

Loni firma prodala v Česku přes 150 bytů, letos by konečná číslovka měla být podobná. Na Smíchově aktuálně staví Rezidenci Na Plzeňce se 160 byty. „A za chvíli nám nastane problém, že už nebudeme mít co prodávat,“ směje se Wiedermann. „Každopádně teď jednáme o dalších akvizicích. Zatím nemohu říci kde, zajímá nás ale Praha i Brno.“ Kromě toho ještě UBM vlastní pětihvězdičkový hotel Andaz na Senovážném náměstí v centru Prahy. Budovu bývalého Cukrovarnického paláce zrekonstruovala před třemi lety, tehdy šlo o její největší investici v Česku.

Klíčovou strategií UBM ovšem zůstávají právě dřevostavby. Šéf její české entity přitom odmítá různé výhrady týkající se jejich životnosti nebo bezpečnosti. „Podívejte se na alpské domy, které už stojí po celá staletí. Spousta lidí si hned představí americké dřevostavby na Floridě zničené tornádem. U nás se přitom staví úplně jinak.“ Podle něj jsou CLT panely výhodnější než běžné materiály – a to také co se týče požární bezpečnosti. „Hasič dokáže přesně říci, jak dlouho potrvá, než se poruší stabilita stavby. Například u ocelových konstrukcí to nevíte,“ tvrdí.

A dobrou zkušenost má Wiedermann se dřevostavbami i v osobní rovině. Zatímco v Česku bydlí v domě z cihel, v Rakousku žije v rodinném domě ze dřeva. „Takže mám vlastní srovnání. A musím říct, že pobývat v dřevostavbě je něco úplně jiného. Člověk není obklopen studeným zdivem. Zapnu topení a dům se v podstatě okamžitě dostane na teplotu, kterou potřebuji,“ uzavírá.