Dubaj mezi kapkami deště. V Emirátech řeší zavlažování po svém a vybudují bulvár, kde bude pršet na přání
Dubaj patří mezi nejmodernější světové metropole, která ohromuje celý svět svou jedinečnou architekturou i vytříbeným životním stylem místních. Nejenže toto město může nabídnout nejvyšší budovu světa, policii vybavenou hypersportovními vozy a umělé ostrovy ve tvaru palem či mapy světa, nově také nabídne ulici, ve které zaprší, kdykoliv se poručí.
Spojené arabské emiráty, ve kterých se Dubaj nachází, patří mezi velice teplé oblasti, kde běžné denní teploty v letních měsících atakují i přesahují 40 stupňů Celsia. Takto vysoká teplota se stává nepříjemnou i pro tamní obyvatele, kteří jinak vysoké teploty zvládají celkem bez problému.
O to hůře je snášejí turisté přijíždějící z chladnějších oblastí, pro které je již 30 stupňů v ulicích měst něčím zcela nesnesitelným. V mnoha evropských městech je tento problém řešen kropicími vozy a systémy jemně mrholící vody. Podobný zavlažovací systém se nyní objeví i v Dubaji, ovšem ve stylu jí vlastní. Namísto jemného vodního aerosolu bude v jednom z dubajských bulvárů možné vyvolat třeba i prudký liják.
Raining Street, jak je bulvár nazýván, se bude možné projít v rámci developerského projektu nazvaného Hearth of Europe. Jedná se o jeden z dílků obří skládačky pojmenované The World Islands, tedy již zmíněných uměle vytvářených ostrovů u dubajského pobřeží. Za projektem Hearth of Europe stojí jedna z největších evropských realitních kanceláří v Dubaji jménem Kleindienst Group.
„Tato technologie zajišťuje, že jakmile teplota na ostrově stoupne nad 27 stupňů Celsia, studená voda ve formě deště začne padat z horních částí budov skrze skryté potrubí,“ přibližuje způsob fungování technologie Josef Kleindienst, předseda Kleindienst Group.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsHearth of Europe je souborem sedmi ostrovů projektu The World Islands. Na těchto ostrovech je budováno 15 luxusních hotelů a přibližně 4 tisíce vil inspirovaných architekturou Vídně, Říma, Andalusie i Azurového pobřeží. Další ostrovy hledají inspiraci ve Švédsku, Švýcarsku, Německu či Petrohradu.
A právě v této architektonické směsici povede kilometr dlouhá ulice, která bude vybavena systémem umělé závlahy. „S teplotou okolo 40 či 50 stupňů lidé nebudou v létě chodit venku. Proto potřebujeme technologii, abychom vytvořili venkovní klimaticky kontrolovanou oblast,“ vysvětluje Josef Kleindienst.
Intenzita deště by měla být regulována od mírného mrholení až po skutečný liják. Tyto umělé přeháňky si budou moci vychutnávat především hosté ubytovaní v části komplexu, který je zasvěcen jižní Evropě, tedy v některém z hotelů Portofino, Marbella či v letovisku Cote d’Azur.
Právě kolem nich totiž upršený bulvár povede a turisté v něm najdou několik kaváren a restaurací. A často tu bude i velice veselo díky řadě festivalů, které se zde budou pořádat. Mimo nich místo turistům nabídne i 1500 let staré olivovníky dovezené ze Španělska či 31 tisíc květin na fasádě hotelu Portofino. To vše by se turistům mělo otevřít již koncem tohoto roku.
Udržitelná zábava
Zajímavé na technologii umělého deště je, že by se mělo jednat o zcela bezemisní řešení, jelikož bude poháněna energií získávanou ze slunce. Umělý déšť by měl navíc pomoci snížit nutnost zapínání vnitřních klimatizaci uvnitř objektů, což opět nahrává vyšší udržitelnosti.
K deštníkům a pláštěnkám by si turisté mířící do tohoto komplexu měli přibalit také palčáky a pořádně teplé boty. Na jednom z náměstí totiž bude možné pořádat koulovačky, a to díky umělému sněhu, který sem bude navážen.
I ten by měl být produkován zcela bezemisně, jelikož developerům velice záleží na tom, aby zážitky zde prožité měly na životní prostředí jen minimální dopad. Proto zde nenajdeme žádné automobily, ani mikroplasty, podávány zde budou pouze biopotraviny a zeleň nebude ošetřována žádnými pesticidy, ani fungicidy.
Jedinou otázkou zůstává, jak moc šetrné bude zdejší vodní hospodářství. Dubajská oblast trpí dlouhodobě nedostatkem vody a i pro účely samotného města je získávána odsolováním mořské vody, což je energeticky velice náročný proces.