Film ve virtuální realitě vás odnese na zničenou Ukrajinu. Pokračování ukáže válku i v obýváku z IKEA
První díl unikátního filmu bere lidi do rozbořeného Charkova. Ten druhý využije smíšené reality a představí staršího Ukrajince u každého doma.
Představte si, že jste Bůh. Pravděpodobně se tak na Zem díváte shora. Představte si, že jste Bůh v Charkově. Co vidíte? Nekonečnou a nekonečnou nicotu. A také smutek v očích. V Česku vznikl unikátní projekt, který skrze virtuální realitu ukazuje, jak vypadá dnešek v jednom z válkou nejpostiženějších měst. Tvůrci už nyní chystají druhý díl.
Pakliže cestování v čase ještě neexistuje, cestování v prostoru z minuty na minutu zcela jistě ano. Stačí si nasadit virtuální brýle. Pohled to ale není pěkný. Stojíte nahoře, nad činžovním domem a koukáte na něj svrchu. Logicky tak na chvíli přijdete o pevnou půdu pod nohama. Dole je totiž vzduchoprázdno, shlížíte dolů, snad jako to dělá právě Bůh. Ten, ale, zdá se, tady v Charkově momentálně není. Je tu jen zkáza.
A tak zatímco ten nahoře to nevidí, vy můžete. Speciální snímek Fresh Memories: The Look přenáší lidi odkudkoli doprostřed války. Jde o 360stupňové video, které přibližuje několik lidí v jejich domovech. Je postavené na tom, že se těmto lidem díváte do očí, jako kdyby stáli ani ne metr od vás. Stačí vám mít nasazený virtuální headset. „Záběry jsme zvládli natočit za tři dny v říjnu 2022 poblíž Charkova,“ líčí pro CzechCrunch jeden ze scenáristů a režisérů Volodymyr Kolbasa. Kromě něj se na něm podílel také režisér Ondřej Moravec.
První film už stihl objet svět. Uveden byl na dvaceti festivalech a podobných událostech ve více než deseti zemích na všech kontinentech včetně Afriky. Premiéru měl mimochodem na festivalu SXSW v Austinu, byl ale i v pražském DOXu nebo v Evropském domě. Je to tedy projekt úspěšný. I proto se tvůrci rozhodli natočit druhý díl.
Ponese podtitul Fragile Home, tedy Křehký domov, a pracovat bude s realitou smíšenou, která spojuje reality virtuální a rozšířenou. To znamená, že člověk bude vnímat prostor, ve kterém se nachází, do něj ale budou vstupovat cizí elementy. Nový film bude také interaktivní, to znamená, že se divák bude moci sám posouvat místností. Půjde tedy o snímek na pomezí hry.
„Chceme umožnit divákům pomocí něj nechat vstoupit náš příběh přímo do jejich obývacích pokojů. Tím dosáhneme maximální intimity a zároveň vyzkoušíme limity, čeho se dá s novou generací headsetů pro smíšenou realitu dosáhnout v oblasti vyprávění příběhů,“ popisuje Robin Pultera, zakladatel kreativního studia Brainz Immersive, které ve vytvoření snímku sehrálo roli producenta.
A tak zatímco první díl stál tři sta tisíc korun, ten druhý už vyjde na šest milionů. Podpořil ho však Státní fond kinematografie a partnery jsou například také Člověk v tísni či Amnesty International. „Z cílové částky je nyní pokryto sedmdesát procent. Stále tak hledáme i další partnery,“ uvádí Pultera.
Ukrajinský zážitek v obýváku
Fragile Home by měl být postaven na příběhu jednoho konkrétního staršího muže z ukrajinského městečka Ochtyrka. Ten odmítl opustit svůj domov i přesto, že se blížila ruská armáda. „Označil bych to spíš jako animovanou dokufikci než jako klasický dokument,“ přibližuje Kolbasa.
Druhý díl by měl být hotový na jaře příštího roku a opět poputuje na různé festivaly. Pak bude k dispozici na online platformách. V mezičase je stále k vidění díl první. V listopadu bude například součástí Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Amsterdamu nebo filmového festivalu v Ženevě. Pustit si ho může také každý, kdo vlastní headset Meta Quest.
„Distribuce projektů ve virtuální realitě se začíná posouvat. Učíme se pracovat s galeriemi, festivaly nebo také školami, naše filmy se tak dostanou k tisícům diváků každý rok,“ říká šéf Brainz Immersive. Dělají se ale také putovní pop-up projekce. Na druhý díl se tak lidé budou moci podívat i v obchodních domech IKEA, kde se bude experimentovat s projekcemi přímo ve zdejších obývacích pokojích.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsBrainz Immersive už jednu spolupráci s Ondřejem Moravcem za sebou má, a to na vůbec prvním českém virtuálním snímku Tmání, který mapuje život s depresí. „Po něm jsme hned věděli, že chceme společně imerzivní projekty dlouhodobě koprodukovat a tvořit. Když začala válka na Ukrajině a Volodymyr byl připojený na konferenci East Doc Platform, kde jsme se všichni seznámili, vznikla myšlenka téma války zprostředkovat jinak než pomocí klasických médií,“ vypráví Pultera.
Na kompletní produkci prvního dílu pracovala trojice tři měsíce, z nichž největší čas zabrala postprodukční práce ve studiu v Praze. Jak říkají tvůrci, oproti klasickému filmu vyžaduje ten ve virtuální realitě třikrát víc všeho – času, úsilí ale i technického zázemí. U druhého snímku bude produkce ještě náročnější a bude se hodně experimentovat. V týmu jsou lidé, kteří mají know-how z 3D herních enginů, i lidé od klasického filmu. Na konci by mělo být něco, co žádné jiné médium nedokáže zprostředkovat.
„Je to skoro až klišé, ale virtuální realita je stroj na empatii. Jelikož máme s Ondřejem s tímto médiem mnoho zkušeností, bylo přirozené jej zvolit i pro tento projekt. Chceme tím u diváků posílit pocity soucitu s trpícími Ukrajinci,“ dodává Kolbasa.
To se podařilo už s prvním dílem, který má dohromady deset minut. „Publikum většinou reaguje mnohem emotivněji, než jsme čekali. Viděl jsem několik lidí opravdu opařených nebo vyloženě plačících. Je to důkaz, že se nám povedlo vytvořit něco, co dokáže na diváky hluboce zapůsobit na emocionální úrovni,“ říká Kolbasa.
Lidé se v prvním snímku mohou seznámit s několika Ukrajinci. Alina Mychajlenko žije ve vesnici na severním okraji Charkova. Po ruské okupaci tu obyvatelé neměli přístup k elektřině ani vodě. Alina stojí ve školní třídě, která dřív byla chemickou laboratoří. Teď tu jsou jen ruiny. Tetjana Ivleva pochází ze stejné obce. Ve filmu stojí na místě, kde dříve bývala nemocnice, která přežila i druhou světovou válku. Tetjana tu pracovala jako zdravotní sestra na radiologii, teď říká, že neví, proč Rusové zaútočili právě na tuto budovu.
Ivan Vovk je důchodce, který přežil útok na stejnou obec i její okupaci. Při ústupu ji Rusové ostřelovali raketami GRAD. Jedna z nich pak zničila i střechu Ivanova domu. Jenže neexplodovala, a tak zůstává zabořená v podlaze. Anna Vovk je Ivanova manželka, teď musí s manželem žít mimo svůj domov. Jejich synové a vnoučata před okupací utekli do zahraničí.
Zastavte se. A podívejte se jim do očí.