Extrémně vysoké teploty, špatná infrastruktura, minimální vášeň pro sport, potlačování lidských práv, nedůstojné zacházení s pracovníky. Fotbalové mistrovství světa v Kataru nemělo již od začátku skvělé renomé – a kdyby ve fotbalu nehrály peníze tak ohromnou roli, patrně by tam ani nikdy nebylo. Fascinující finálový zápas ale aspoň po sportovní stránce udělal z katarského šampionátu jeden z nejatraktivnějších. A mne si ruce i FIFA, která si z něj odnáší miliardy dolarů.

Proč byl fotbalový šampionát tak kontroverzní, jsme detailně shrnuli už před jeho startem. Kvůli výše uvedeným důvodům se tento sportovní svátek rozhodl bojkotovat široký zástup lidí a fotbalových fanoušků, kteří se zkrátka nemohli přenést přes podmínky, které jsou v Kataru běžné, ale pro západní svět nepochopitelné. I tak byl ale turnaj rekordní, a to hned v několika ohledech.

Pojďme ale pěkně popořadě. Než se vůbec šampionát na Blízkém východě mohl uspořádat, musel Katar vynaložit ohromné finanční prostředky na infrastrukturu – osm stadionů, cesty, hotely, zázemí pro volný čas fanoušků, letiště. A tak dále. Odhaduje se, že šejkové za to vše utratili minimálně 229 miliard dolarů, v přepočtu přes 5,2 bilionu korun.

Zdroje, z nichž čerpá agentura Bloomberg, dokonce hovoří o částce o 70 miliard dolarů vyšší, tedy asi o 300 miliardách dolarů, respektive zhruba sedmi bilionech korun. Když se mistrovství světa konalo před čtyřmi lety v Rusku, rozpočet měl být dvacetkrát menší. Je to ale způsobeno tím, že Katar zprvu neměl nic. Vše musel za deset až dvanáct let nově postavit.

Foto: Qatar 2022

Jeden ze stadionů v Kataru

K výstavbě infrastruktury si navíc musel najmout tisíce dělníků ze zahraničí, zpravidla pak chudších oblastí zemí jako Indie. Ze svých obyvatel, kterých jsou necelé tři miliony, prakticky nečerpal. Obrovské debaty vyvolala tvrzení o zemřelých pracovnících při stavbě sportovní a doplňkové infrastruktury pro šampionát. Britský deník The Guardian uvádí 37 mrtvých přímo při budování stadiónů kvůli špatným pracovním a bezpečnostním podmínkám.

V médiích se ovšem objevovaly informace o celkově tisících mrtvých dělníků ze zahraničí od doby, kdy FIFA Kataru mistrovství přidělila, přičemž koncem listopadu přímo katarský generální sekretář organizačního výboru Hasan Savádí připustil okolo 400 až 500 obětí z řad zahraničních pracovníků.

Katar pak informaci zmírňoval tvrzením, že Savádí poukázal na národní statistiky za roky 2014 až 2020 týkající se všech úmrtí v souvislosti s prací v celém Kataru, které zahrnují všechna odvětví a národnosti. Takových případů bylo prý podle organizátorů 414.

I přes veškeré kontroverze, které se k šampionátu pojily (například zákaz piva nebo boj tamních úřadů proti podpoře komunity LGBT+), byly ale tyto fotbalové týdny úspěšné. Finančně. A hlavně pro mezinárodní fotbalovou asociaci FIFA, která mistrovství světa pořádá – a která je mimo jiné ostře kritizována za své praktiky, což odhaluje i dokument Netflixu.

FIFA dosáhla na příjmy ve výši 7,5 miliardy dolarů, respektive 171 miliard korun, což je o zhruba jednu miliardu dolarů více než v případě minulého šampionátu, který se konal v Rusku. Velký podíl na této částce měla jak globální televizní práva (až 56 procent), tak hlavní sponzor šampionátu, katarská energetická společnost Qatar Energy. A další tamní sponzoři.

Zmíněných rekordních 7,5 miliardy dolarů vychází ze čtyřleté propagace celého turnaje a na něj navázaných komerčních smluv. V příštích čtyřech letech se navíc očekává, že FIFA dosáhne o 2,5 miliardy dolarů vyšších příjmů, a to díky nové finanční strategii pro dámský fotbal a rozšířenému mistrovství světa ve Spojených státech, Kanadě a Mexiku.

Still thinking about that final? 💭 #FIFAWorldCup #Qatar2022

— FIFA World Cup (@FIFAWorldCup) December 20, 2022

Úplně zkrátka nepřišly ani národní týmy, které na šampionátu vystupovaly. Každé zúčastněné mužstvo mělo jistých devět milionů dolarů za účast a dalšího 1,5 milionu na náklady na přípravu, tedy nějakých 239 milionů korun. Přičemž vítěz – v tomto případě Argentina v čele s Lionelem Messim – bral 42 milionů dolarů, respektive téměř miliardu korun. Stříbrný tým měl obdržet o něco méně, tedy 30 milionů dolarů, v přepočtu 684 milionů korun.

Spokojení by měli být pořadatelé i sponzoři s celkovou sledovaností turnaje, především pak jeho epického finále mezi Argentinou a Francií, které mělo taktéž trhat rekordy. Oficiální čísla ještě nejsou známa, ale předpokládá se, že značně překročila hranici 1,1 miliardy lidí, kteří živě sledovali finále před čtyřmi roky mezi Francií a Chorvatskem. V Argentině mělo být zapnutých až 6,3 milionu televizí s naladěným přenosem.

Podle statistik FIFA se pak na samotných stadionech mělo dohromady otočit až 3,4 milionu lidí, přičemž nejsledovanější zápasy byly ty, v nichž figurovala Argentina. Hrála totiž ve fotbalovém svatostánku s největší kapacitou téměř 89 tisíc lidí, důvod ale mohl být také Lionel Messi, který byl snad nejsledovanějším hráčem turnaje, protože pravděpodobně šlo o jeho poslední mistrovství.

Právě Lionel Messi se svými sedmi góly na šampionátu podílel na celkovém počtu branek všech týmů, kterých bylo 172. Opět rekordní číslo – nejvíce měly dosud mistrovství světa ve Francii z roku 1998 a v Brazílii z roku 2014, kde padlo shodně 171 gólů. Argentinský ostrostřelec byl v Kataru mimo jiné vyhlášen nejlepším hráčem turnaje. A tím ještě nekončí, akorát se jeho sláva přesunula na Instagram.

Pár hodin po ukončení nedělního finále na něm zveřejnil sérii fotek, která za dva dny nabrala přes 63,5 milionu srdíček a stala se tak nejlajkovanějším příspěvkem v historii této sítě. Na druhé místo odsunula obyčejné slepičí vejce na bílém pozadí, které bylo účelně vyrobeno proto, aby stanovilo rekord v Guinnessově knize rekordů. Prvenství dlouho drželo, po mistrovství světa o něj ale přišlo.

almost goat time pic.twitter.com/YQ8LBTTpEN

— adidas (@adidas) December 18, 2022

Nový rekord Instagramu následně potvrdil i šéf Mety Mark Zuckerberg, pod kterou oblíbená sociální síť spadá. Ten také dodal, že padl i rekord na službě WhatsApp – 25 milionů zpráv za sekundu během finále. Se zajímavou statistikou poté přispěchal jeho kolega z technologické branže, šéf Googlu Sundar Pichai, který řekl, že jeho vyhledávač během finále zažil největší nápor lidí za pětadvacet let.

„Vyhledávání zaznamenalo během finále #FIFAWorldCup nejvyšší návštěvnost za posledních pětadvacet let. Jako by celý svět hledal jednu věc!“ napsal Pichai na Twitteru. A ano, i Twitter byl extrémně populární ve vyhledávání novinek ohledně turnaje. Tweety s klíčovým slovem #worldcup zaznamenaly zhruba 147 miliard zobrazení, tedy asi dvojnásobek ve srovnání s letní olympiádou v Tokiu v roce 2021.

Po stránce čísel a sportovních výkonů tak byl letošní šampionát povedený – a USA, Kanada i Mexiko, kde se takzvaný FIFA World Cup bude konat v roce 2026, mají co dělat. Nikdo mu ale nesmaže hořkou pachuť, kterou měl kvůli společenským problémům.