Firmy investují do AI, ale 95 procent z nich nevidí výsledky. Český průzkum ukazuje, kde je chyba

Pokud patříte mezi ty, kdo s AI experimentují, ale výsledky jim chybí, problém není v technologii, píše v komentáři Radka Dohnalová z Atairu.

AtairuKomentář
Foto: Atairu
Společnost Atairu se zaměřuje na rozvoj leadershipu a na transformaci firem

Polovina českých lídrů ve firmách používá umělou inteligenci každý den. Většina z nich ji ale využívá jen jako lepší Google. Problém tak není v technologii, ale v tom, jak o AI přemýšlíme a jak s ní nakládáme, což ukazuje i nový průzkum. Radka Dohnalová, zakladatelka české společnosti Atairu, zaměřené na rozvoj leadershipu a na transformaci firem, a také spoluzakladatelka startupu Alaigned, v komentáři vysvětluje, proč tomu tak je a jak to změnit.

Náš nejnovější průzkum, který jsme v Atairu realizovali společně se SAPem mezi více než 500 českými a slovenskými lídry, odhalil, kde firmy při práci s AI selhávají. Ukázalo se, že firmy, které z umělé inteligence skutečně těží, ovládají dvě klíčové kompetence: strategickou a adopční. Bez nich zůstanete u rychlejšího psaní e-mailů, ale konkurenční výhodu nevytvoříte.

Aby firmy zjistily, jak na tom reálně jsou, stačí si odpovědět na tři otázky vycházející z dat našeho průzkumu. První se týká toho, jestli firma využívá AI systematicky, nebo jen ad hoc. Až 54 procent lídrů používá AI denně, většina ji však využívá jen jako chytřejší vyhledávač. Pokud lidé ve vaší firmě pracují s AI bez metodiky, jste ve fázi izolovaných experimentů.

Druhá otázka zní: máte nastavená měřítka úspěchu? Celých 89 procent organizací nemá pro umělou inteligenci stanovená žádná KPI. Je to jako hrát zápas, ve kterém nikdo nepočítá skóre. A třetí otázka je možná nejdůležitější: víte, kam směřujete? Z dat našeho výzkumu vyplývá, že 87 procent týmů chybí jasný plán, jak s AI pracovat. Bez něj zůstáváte u zefektivnění jednotlivců, které se ale do marže firmy nepropíše.

Pokud jste na jednu z těchto tří otázek odpověděli „ne“, nejste v procesu transformace, ale drahého experimentování.

Management řeší problémy, které neexistují

Naše data odhalují další zajímavý fakt: lídři se bojí věcí, které jejich lidi vůbec netrápí. Zatímco 34 procent manažerů je přesvědčeno, že jejich lidé mají strach z nahrazení umělou inteligencí, v našem průzkumu tuto obavu neuvedl ani jeden vedoucí týmu. Strach ze ztráty práce je v českých týmech v podstatě mýtus.

Proč ale tedy někteří zaměstnanci ve firmách AI vlastně nevyužívají? 61 procent lidí v průzkumu uvedlo, že největší překážkou jsou pro ně omezené nebo nedostupné nástroje. A polovina z nich nevěří kvalitě výsledků, které umělá inteligence generuje. Lidé se tak nebojí, že přijdou o práci, ale frustruje je, že nemají s čím pořádně pracovat a nevědí, jestli se na výsledky mohou spolehnout. Pokud jako lídr řešíte strach z AI, zatímco váš tým čeká na funkční nástroje a data, prohráváte.

Jak z experimentů vytěžit skutečnou hodnotu

Rámec AI Value Game, který v Atairu ve své práci s firmami používáme, vychází z přesvědčení, že AI sama o sobě hodnotu netvoří. Tu tvoří až lídři, kteří ovládnou dvě dovednosti. První je strategická kompetence – schopnost vidět v AI byznysový potenciál. Lídr s touto dovedností neřeší, který chatbot je nejlepší, ale kde přesně ušetří náklady nebo zvýší marže. Dokáže určit, kdy umělá inteligence jen zrychluje práci jednotlivce a kdy už začíná měnit celý proces.

Druhá dovednost je adopční kompetence – schopnost převést strategii do reality. AI ve firmě nefunguje, pokud k ní lidé nemají přístup nebo jí nevěří. Tato kompetence je o budování důvěry v data, odstraňování technických bariér a zajištění toho, aby se z umělé inteligence stal nový standard práce.

Jak rozvíjet strategickou kompetenci?

Položte si tyto tři otázky:

  • Jakou konkrétní hodnotu chceme z AI získat – v korunách, procentech, hodinách?
  • Jak budeme měřit posun mezi úrovněmi?
  • A kdo u nás řídí adopci?

Nejprve je třeba vybrat případy užití s reálným dopadem, například zkrátit reporting o 50 procent, a rychle ověřit jejich hodnotu pilotním projektem.

Pak se role lídra mění na takzvaného architekta procesů. Musí identifikovat workflow (pracovní postupy) s největším potenciálem a přepsat je tak, aby v nich AI byla integrována od začátku do konce. Klíčové je řídit iniciativy napříč funkcemi, například přes speciální tým, který má AI transformaci na starosti.

Nakonec už lídr směřuje do budoucnosti. Pracuje s daty jako s aktivem a vytváří prostor pro průlomové nápady. Má vytvořit bezpečné prostředí, kde se dá AI testovat bez rizika pro běžný provoz firmy.

Práce s AI má tři úrovně a žádnou nelze přeskočit. První úroveň je o zefektivňování práce, AI tady šetří čas jednotlivcům, například automatizuje reporting. Na této úrovni je dnes většina českých firem, konkrétně 76 procent lídrů. Je to start, ale ve finančních výsledcích to neuvidíte.

Druhá úroveň už znamená změnu procesů ve firmě, AI integrujete přímo do jejích střev. Tady začíná skutečný dopad – nižší náklady a vyšší marže. V potenciál této úrovně věří 72 procent lídrů, ale reálně ho vidí jen 35 procent. A na třetí úrovni už jde o inovování byznysu. Vznikají nové produkty a modely, které by bez umělé inteligence neexistovaly.

Jak rozvíjet adopční kompetenci?

Adopční kompetence je o tom, jak měnit lidi a kulturu. Podle našich dat je hned několik oblastí, na kterých musí lídři současně pracovat.

Základem je komunikace. Musí reagovat na skutečné potřeby, budovat důvěru a zajistit nástroje. S tím souvisí i učení. Tady se ale objevuje paradox, kdy víme, že učení funguje, ale chybí na něj čas. Úspěšné firmy proto budují ambasadorské sítě a přepracovávají postupy společně v týmech složených z lidí z různých oddělení.

Vedení by mělo jít příkladem. Aby se firma posunula výš, musí se lídři sami stát ambasadory.

A nakonec jsou tu jasná pravidla pro etiku a bezpečnost, takzvaná governance. Není to kontrola, ale ochrana. Taková pravidla dávají lidem bezpečný rámec, ve kterém mohou s pomocí umělé inteligence inovovat, aniž by měli strach.

České firmy dnes stojí na křižovatce. Rozdíl mezi úspěšnými a těmi, kteří zůstanou v režimu experimentu, nebude v tom, kdo si dřív zaplatí nový model AI. Rozhodne to, kdo dokázal změnit svůj způsob vedení. Budoucnost nepatří lidem a firmám, které mají nejvíce nástrojů, ale těm, kdo dokážou s AI vytvářet měřitelnou hodnotu.

Právě proto jsme v Atairu vytvořili společně se SAPem program AI Value Game Masterclass. Tento osmiměsíční program pro top management je přímou odpovědí na bariéry, které české lídry dnes brzdí. Naším cílem není učit technologie, ale vybavit klienty kompetencemi, jak AI transformaci řídit systematicky a s jasným dopadem na byznys.

CC Native
Partnerem článku je Atairu