Fyzicky na vrcholu, duševně strádají. Mladé drtí stres, ukazuje výzkum BNP Paribas Cardif Pojišťovny

Martin Steiner z BNP Paribas Cardif Pojišťovny sleduje nový trend. Zatímco starší generaci trápí tělo, mladé lidi ničí úzkosti a obavy o budoucnost.

bnp-steiner
Foto: BNP Paribas Cardif Pojišťovna / CzechCrunch
Obchodní ředitel BNP Paribas Cardif Pojišťovny

V pojišťovnictví má téměř dvacet let zkušeností a z pozice obchodního ředitele BNP Paribas Cardif Pojišťovny vidí Martin Steiner do čísel, která odhalují, jak se mění životní jistoty Čechů. Aktuální výsledky průzkumu pojišťovny ukazují leckdy alarmující paradox. Zatímco starší generace řeší fyzické neduhy, mladí lidé, kteří by měli být na vrcholu sil, čelí bezprecedentnímu náporu na psychiku.

„Vidíme zde generaci, která je sice fyzicky zdravá, ale její index zdraví je paradoxně jeden z nejnižších. Důvodem není tělo, ale hlava,“ říká Steiner k výsledkům letošního BNP Paribas Cardif indexu jistoty. Pojišťovna tento průzkum realizovala ve spolupráci s agenturou Ipsos v březnu 2025 již potřetí. Sběr dat probíhal na reprezentativním vzorku 1 500 respondentů starších 18 let.

Výsledky ukazují, že to není tak, že by se mladí o sebe nestarali. Právě naopak – průzkum přinesl pozitivní zjištění, že mladí lidé přistupují ke svému životnímu stylu velmi zodpovědně. Pravidelně sportují a nejmladší dospělá skupina (18 až 24 let) se častěji než ostatní vyhýbá nadměrné konzumaci alkoholu či kofeinu. Fyzicky pro sebe dělají maximum, o to výraznější je pak propad v jejich duševní pohodě.

Mladší generace častěji vyhledává pomoc odborníků. Bourají stará tabu a nebojí se citlivé problémy řešit.

Zatímco lidé ve věku 55 až 65 let se cítí emocionálně stabilní a psychicky odolní, u nejmladší dospělé generace je situace opačná. Až 82 procent lidí ve věku 18 až 24 let označuje za hlavní příčinu své nepohody stres.

Tato čísla nejsou v českém kontextu ojedinělá a navazují na zjištění Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Ten ve svém monitoringu už dříve upozornil, že až 40 procent dětí vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent úzkosti. Situace, kterou u mladých dospělých zmapovala data české pojišťovny spadající pod francouzskou skupinu BNP Paribas, je v podstatě pokračováním trendu ze školního prostředí do produktivního věku.

Rozdíl mezi generacemi je propastný i v tom, jak se k problémům staví. „Mladší generace, konkrétně skupina 25 až 34 let, mnohem častěji vyhledává pomoc odborníků. Je to pozitivní signál, že bourají stará tabu a nebojí se citlivé problémy řešit,“ vysvětluje Steiner. Naproti tomu generace starší (45 až 54 let) často odbornou pomoc nevyhledává, přestože by ji možná potřebovala.

Klíčovým stresorem pro mladé lidi nejsou jen vztahy či škola, ale překvapivě také finance. Z aktuálního průzkumu vyplývá, že obavy ze zhoršení finanční situace má 62 procent celé populace. Pro mladé lidi, kteří teprve startují kariéru, je tento tlak enormní. V letošním roce navíc přibylo mladých do 24 let, kteří se svým příjmem vycházejí jen obtížně.

Stres z financí zhoršuje psychiku a špatná psychika může ohrozit schopnost vydělávat peníze.

Pocit bezpečí také zdražuje. Data ukazují, že hranice finanční rezervy, kterou lidé považují za nutnou pro svůj klid, opět stoupla – z loňských 50 tisíc na téměř 60 tisíc korun. Na takovou částku však mnozí mladí nedosáhnou, což spirálu nejistoty dál roztáčí. Třetina Čechů si totiž měsíčně zvládne odložit maximálně dva tisíce korun.

„Je to začarovaný kruh. Stres z financí zhoršuje psychiku a špatná psychika může ohrozit schopnost vydělávat peníze,“ upozorňuje Steiner. Průzkum ukazuje, že mladí lidé jsou v tomto ohledu velmi zranitelní – v porovnání s ostatními věkovými kategoriemi zůstávají i nadále podpojištění. Často si pojišťují telefon nebo auto, ale vlastní schopnost splácet závazky v případě psychického výpadku neřeší.

Pojištění, které přináší klid

Přitom právě duševní onemocnění se stávají novou civilizační hrozbou, která může člověka vyřadit z pracovního procesu na měsíce. „Vnímáme, že pojištění už nemůže být jen o zlomené noze. Moderní zajištění musí krýt i výpadky příjmu způsobené psychickými potížemi, protože to je riziko, kterému dnešní třicátníci reálně čelí,“ dodává Steiner.

Z průzkumu také vyplývá, že pokud se lidé dostanou do úzkých, stále spoléhají především na rodinu – v její pomoc věří 60 procent dotázaných. To však nemusí stačit vždy, a proto BNP Paribas Cardif Pojišťovna nabízí mimo jiné pojištění schopnosti splácet finanční závazky v případě výpadku příjmu z široké palety příčin. Podle zjištění jejich výzkumu stále více lidí přestává ochranu příjmu vnímat nejen jako „pojistku navíc“, ale spíš jako praktický nástroj přinášející klid v nejistých obdobích.

„Pojištění schopnosti splácet funguje jako nezbytný tlumič nárazů. Když člověk vypadne z běžného rytmu kvůli nemoci nebo ztrátě práce, nesmí ho dohnat ještě strach o střechu nad hlavou. Jistota, že závazky nezůstanou neuhrazené, dává lidem klid, který je pro zvládnutí těžkých situací naprosto klíčový,“ dodává Steiner.

Věří také v to, že jediná správná cesta vede přes srozumitelnost a dostupnost: „Naším cílem je dělat pojištění co nejdostupnější. To znamená i to, že musíme reagovat na realitu, ve které naši klienti žijí. A tou realitou je dnes bohužel i zvýšená psychická zátěž.“

CC Native
Partnerem článku je BNP Paribas Cardif Pojišťovna