Historické přistání. SpaceX dopravilo zpět na Zemi své první astronauty, další vyšle NASA už v září

Jiří SvobodaJiří Svoboda

bob-doug

Foto: SpaceX/Ashish Sharma

Astronauti Robert Behnken a Doug Hurley se úspěšně vrátili na Zemi

0Zobrazit komentáře

Jedna z nejzásadnějších misí amerického vesmírného programu posledních let dospěla ke zdárnému konci. Loď Crew Dragon společnosti SpaceX úspěšně dopravila zpátky na Zemi astronauty Dougha Hurleyho a Boba Behnkena, kteří za velké slávy vzlétli do vesmíru během historické mise v květnu.

V noci na dnešek se loď odpojila od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a na její palubě pak astronauti strávili zhruba 18 hodin, během kterých se postupně přibližovali k Zemi. Během pomalého se vzdalování od ISS směrem k zemské atmosféře museli například překonat extrémní teploty dosahující až téměř 2 000 stupňů Celsia a postupně zpomalit z rychlosti přesahující 28 tisíc kilometrů za hodinu.

V neděli v 1:34 SELČ se loď Crew Dragon odpojila od ISS a dvěma rychlými zážehy se začala vzdalovat. Během následujících hodin pak astronauti provedli ještě několik zážehů a namířili si to k plánovanému místu přistání, které nakonec inženýři v NASA a SpaceX určili u pobřeží floridského města Pensacola v Mexickém zálivu.

Úspěšnému přistávacímu manévru na hladinu oceánu, jemuž se říká splashdown, předcházelo zhruba šestiminutové přerušení komunikace mezi samotnou lodí a komunikačním střediskem, což zapříčinil průlet atmosférou a obrovské teploty, které přerušily veškerý signál. Následně se ale již Crew Dragon objevil i na oficiálním živém přenosu NASA a zhruba 5,5 kilometru nad Zemí vypustil první dva padáky, které zpomalily rychlost letu z 560 km/h na 190 km/h.

Jakmile loď klesla zhruba na 1 800 metrů nad hladinou, vypustily se další čtyři velké bílo-červené padáky, které jsou hlavní brzdou při přistávacím manévru. S nimi pak loď Crew Dragon klesala několik dalších minut, dokud v čase 20:48 SELČ úspěšně nedopadla na hladinu. „Vítejte zpět na planetě Zemi a děkujeme, že jste letěli se SpaceX,“ oznámil jeden z řídících inženýrů v živém streamu, načež se s poděkováním ozvali také astronauti Bob Behnken a Doug Hurley.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

K lodi plující na hladině se okamžitě po přistání vydaly dvě lodě SpaceX, které pomohou astronautům zpět na pevninu a následně také do řídicího střediska NASA v Houstonu, kam je přenese vrtulník. Stejně jako úvodní fáze mise s sebou i její konec nesl několik unikátností. Například to bylo vůbec poprvé od roku 1975, kdy američtí astronauti přistáli v oceánu. Inženýři NASA i sám Elon Musk proto předem deklarovali, že přes bezchybnost Dragonu na orbitu je konečná fáze zásadní neznámou. Musk se ostatně úspěšného návratu bál nejvíce ze všech fází letu, hlavně kvůli asymetrickému designu lodi.

crew0splashdown

Foto: NASA Kennedy

Takto vypadá přistání Crew Dragon do oceánu (jde o záběry z testovací mise)

Poprvé od roku 2011 tak NASA vyslala i přivezla zpět své astronauty na americké lodi. Od konce programu Space Shuttle totiž musela využívat při dopravě na Mezinárodní vesmírnou stanici ruské Sojuzy. Právě SpaceX Elona Muska zprostředkovalo k těmto účelům svou novou loď. Astronauti tak byli vůbec poprvé v plné režii soukromého dopravce.

Zkušení astronauti strávili ve vesmíru 62 dní a účastnili se spolu s mezinárodní posádkou vědecké práce, ale i ryze technických úkonů. Bob Behnken ostatně byl během expedice součástí hned čtyř výstupů do volného prostoru (tzv. EVA). Stal se tak součástí více než tříletého procesu vylepšování energetických systémů celé stanice a vyměnil například baterie spojené se solárními panely.

bob-doug2

Astronauti Robert Behnken a Doug Hurley se úspěšně vrátili na Zemi

SpaceX dnešním ukončením letu splnilo klíčovou zatěžkávací zkoušku, stále se totiž jednalo primárně o testovací misi. NASA ale nyní má volné ruce a může pokračovat v programu Commercial Crew, který má za cíl i nadále vynášet astronauty na ISS z americké půdy.

Další mise už v září

Testování na orbitu podnikla i samotná loď Crew Dragon. Astronauti například vyzkoušeli, že se do ní pohodlně vejdou i čtyři členové posádky a tuto možnost využije NASA už za několik týdnů. Mise s označením Crew-1 tak odstartuje už na konci září a na jeho palubě budou Michael Hopkins, Victor Glover, Shannon Walkerová a japonský astronaut Sóiči Noguči.

nasa-crew-1

Foto: NASA

Posádka pro další misi NASA s názvem Crew-1, která opět poletí s raketou SpaceX

NASA také nedávno oznámila posádku na celkově třetí misi v lodi Crew Dragon, s označením Crew-2. Na ní se v počátcích roku 2021 podívají nejen dva Američané, Shane Kimbrough a Megan McArthurová (ta je navíc manželkou Boba Behnkena z vůbec první posádky), ale i Japonec Akihido Hošide a Francouz Thomas Pesquet. I následující mise budou startovat z floridského Kennedyho vesmírného střediska.

Tisíce satelitů a internet pro všechny. Dva roky po Starlinku Elona Muska pošle satelity na oběžnou dráhu také Amazon

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

bezos-kuiper

Foto: Blue Origin/CzechCrunch

Jeff Bezos se chystá vyslat na oběžnou dráhu internetové satelity

0Zobrazit komentáře

Co dělají se svými penězi miliardář, když je jen nestřádají nebo alespoň zčásti nevěnují charitě? Pouští se do dobývání vesmíru, alespoň pokud se jmenují Elon Musk nebo Jeff Bezos. Aerokosmická společnost prvního z nich, SpaceX, se kromě dopravování kosmonautů na ISS a v budoucnu snad i na Mars, snaží v rámci projektu Starlink zlepšit dostupnost internetu pomocí satelitů na oběžné dráze Země. Bezos má podobné cíle – do roku 2029 má Amazon, který tento týden ohlásil rekordní zisky, do vesmíru vypustit 3 236 satelitů.

Dostupnost internetu je dána infrastrukturou, která je stále i v mnoha hustě zalidněných oblastech vyspělých zemí neadekvátní. Jednou ze složek je přitom rozvádění webu v rámci určité části pevniny, druhou, mnohem zásadnější, jsou kabely vedené hluboko pod hladinami moří a oceánů. Naprostou většinu internetového připojení na světě zajišťuje několik stovek optických kabelů obíhajících kolem pobřeží kontinentů a napříč tisíci kilometry vodních ploch.

Toto řešení, jehož základy byly položeny už před více než 150 lety, má pochopitelně svá omezení spojená jak s dostupností, tak s nebezpečím jeho přerušení. V posledních letech se proto začalo často hovořit o možnosti internet spíše než pod zemí nebo hluboko pod vodou šířit naopak vysoko nad našimi hlavami.

blue-origin-jeff-bezos

Foto: Blue Origin

Jeff Bezos, zakladatel Amazonu a Blue Origin

Aktuální plány přesněji hovoří hlavně o doplnění pokrytí v místech, kde by se velmi drahé vedení kabelů nemuselo vyplatit. V horizontu deseti let by družice nicméně mohly být schopny poskytnout podobné datové toky jako optická vlákna a stát se tak jejich plnohodnotnou alternativou. Pouhé centimetry tlusté kabely náchylné vůči přírodním vlivům i nepřátelským silám by tak posílila mnohem robustnější vesmírná infrastruktura.

Například pro Alphabet, mateřskou společnost Googlu, to znamená projekt Loon, v rámci něhož internet šíří balóny ve stratosféře. SpaceX a Amazon se rozhodly pro radikálnější řešení satelity na oběžné dráze. Když byl projekt Kuiper Bezosovy firmy loni ohlášen, jeho mluvčí pro televizi CNBC řekl: „Jedná se o dlouhodobý projekt, který chce posloužit desítkám milionů lidí bez základního přístupu k širokopásmovému internetu.“

O patnáct měsíců později americká Federální komise pro komunikaci (FCC) dala projektu Amazonu zelenou, ovšem jen pod podmínkou, že nebude zbytečně narušovat podobné snahy konkurence. Ta byla stanovena přímo v reakci na námitky SpaceX, ale také OneWebu a Telesatu, menších společností poskytujících televizní signál a bezdrátový internet pomocí satelitů. Amazon slíbil, že do projektu investuje více než deset miliard dolarů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Stejná částka se objevila ve spojitosti s Muskovým projektem Starlink, který vypustil už přes 480 družic z plánovaných dvanácti tisíc. To je přitom jen první fáze, do budoucna by počet 250kilových zařízení SpaceX na oběžné dráze Země mohl dosáhnout až 42 tisíc. První zákazníci ve Spojených státech a Kanadě se prý internetu z nebe dočkají ještě letos. Momentálně se tedy nezdá, že bude projekt Kuiper v blízké době schopný takovým ambicím konkurovat.

Jeho družice mají být vypuštěny v celkem pěti fázích se spuštěním internetu při 578 na svém místě. Podle pokynů FCC má být půlka hotova do poloviny roku 2026 a celek pak do poloviny roku 2029. Je poněkud překvapivé, že projekt Kuiper nezastřešuje Blue Origin, vesmírná firma Jeffa Bezose, samotný Amazon totiž rakety pochopitelně nemá a prozatím tak není jasné, jak bude satelity na oběžnou dráhu posílat. 

starlink

Foto: SpaceX

Vizualizace internetového satelitu Starlink od SpaceX

Vznešený (a potenciálně vysoce profitabilní – Starlink může podle Muska ročně vydělávat až 50 miliard dolarů) projekt šíření internetu po nebi má ale jasné nevýhody. Ta nejzásadnější přitom nevyžaduje žádnou znalost bezdrátových technologií ani astrofyziky, stačí se podívat na film Gravity.

Technicky se jedná o sci-fi, snímek ovšem představuje velmi reálné nebezpečí, kdy jediná kolize satelitů může vyvolat obrovskou řetězovou reakci a vyřadit mnoho důležitých systémů. Nejbližší družice SpaceX a Amazonu budou od sebe jen 40 kilometrů daleko.

Josef Prusa_Prusa Research_005

Přečtěte si takéRůst o 4 500 %. Čeští Prusa Research a Blindspot patří k nejrychleji rostoucím firmám Evropy, Blízkého východu a AfrikyRůst o 4 500 %. Čeští Prusa Research a Blindspot patří k nejrychleji rostoucím firmám Evropy, Blízkého východu a Afriky

S tím se pojí také neustále se zvyšující problém letů do vesmíru, protože lety raket musejí být plánované tak, aby nehrozila srážka s jedním z desítek tisíců kusů železa obíhajících planetu. Zajímavým způsobem tento aspekt demonstroval nedávný obrázek jednoho nadšeného astrofotografa. Ten se pokusil zachytit kometu Neowise, ze Země viditelnou jen jednou za 6 800 let, místo toho se ale hlavní hvězdou jeho díla staly stovky drah Muskových satelitů.

Alespoň malou útěchou v tomto ohledu může být fakt, že technologická řešení SpaceX i Amazonu zahrnují mechanismy pro odstraňování nefunkčních satelitů z vesmíru tak, aby po nich nezůstával odpad. SpaceX také počátkem letošního roku oznámilo, že budoucí zařízení budou ze Země méně viditelná díky změně natočení jejich solárních panelů a použití krytů proti odrazům světla.

Rajee Badyal, technologický šéf projektu Kuiper, řekl, že podobné snahy „představují obrovské množství těžkých úkolů a my jsme sestavili světový tým inženýrů a vědců oddaných naši vizi pro projekt Kuiper a také udržení vesmíru jako bezpečného, udržitelného prostředí pro všechny“.

Kdysi jsme si museli vybrat, jestli chceme mít aktivní pevnou telefonní linku, nebo být připojení k internetu. Snad si v nedaleké budoucnosti nebudeme muset vybírat mezi dokonalým pokrytím internetem a prací astronomů.