Bylo 27. listopadu a v pražském Centru architektury a městského plánování se chystali na vyhlášení výsledků soutěže na řešení pražského hlavního nádraží. Ta běžela víc než rok a půl. Vyhrálo studio Henning Larsen Architects, které s částí nové odbavovací haly nepočítá. Nemusí. Vždyť podle dostupných informací není památkou. O tři dny je však všechno jinak a hala najednou památkou je. Někdejší první muž hlavního města a nynější náměstek primátora Zdeněk Hřib se kvůli tomu nyní chystá podat trestní oznámení.

Od doby, kdy byl představen vítězný návrh, strhla se kolem pražského hlavního nádraží nepřehledná bitva. Nejdřív se objevila zpráva, že Správa železnic, která byla jedním ze zadavatelů soutěže, nevěděla o památkové ochraně. Pro někoho úsměvná a pro jiného zarážející informace se ovšem proměnila, když se ukázalo, že v památkovém katalogu Národního památkového ústavu (NPÚ) se nová odbavovací hala objevila až 30. listopadu, tedy tři dny po vyhlášení výsledků.

Náměstek pražského primátora pro dopravu Zdeněk Hřib se proto rozhodl podat trestní oznámení. „Označení odbavovací haly za kulturní památku těsně po vyhlášení výsledku mezinárodní architektonické soutěže považuji za skandální a extrémní případ úřednické zvůle,“ uvedl Hřib pro server zdopravy.cz.

Nejde o jedinou nesrovnalost. Je jich hned několik. Zadavatelé soutěže už je popsali ve společném prohlášení. V něm uvedli, že k zápisu haly do katalogu kulturních památek NPÚ došlo doslova přes noc, navíc nečekaně.

Správa železnic i hlavní město Praha totiž situaci kolem nové odbavovací haly konzultovaly před vypsáním soutěžního dialogu i s Národním památkovým ústavem. Jeho zástupci měli tehdy potvrdit, že hala zapsanou památkou není. Ústav měl prý rovněž k dispozici koncept soutěžního zadání a mohl se tak k němu vyjádřit předem.

„Teprve v samé závěrečné fázi soutěžního dialogu nám ministerstvo kultury sdělilo, že považuje novou odbavovací halu za kulturní památku,“ stojí ve stanovisku. Ministerstvo kultury se přitom odkázalo na názor Drážního úřadu, který nejprve halu označil za přístavbu secesní Fantovy budovy, po zaslání doplňujících dokumentů však svůj názor zase opravil.

„Z tohoto opraveného stanoviska nyní vyplývá, že nová odbavovací hala přístavbou Fantovy budovy není, neboť nesplňuje podmínku nedílné a funkčně propojené součásti Fantovy budovy,“ dodává Správa železnic spolu s metropolí.

Foto: Henning Larsen Architects

Vítězný návrh nového hlavního nádraží v Praze od dánského studia Henning Larsen Architects

Společně navíc argumentují, že hala tvoří jeden celek spolu s magistrálou, metrem a bočními rampami, což by znamenalo, že chráněné by bylo všechno to, a to včetně parkoviště, které je na střeše funkcionalistické budovy.

„Během soutěžního dialogu proběhly opakované diskuze o památkové ochraně s jednoznačným výsledkem, že neexistuje žádný platný dokument prokazující památkovou ochranu haly,“ stojí také ve společném prohlášení s tím, že objekt byl dokonce v minulosti na památkovou ochranu navržen, ministerstvo kultury to ovšem zamítlo.

V aktuálním zápise se nicméně objevil dovětek, že nová odbavovací hala je památkou už od roku 1958. Hala však byla postavena až v letech 1973 až 1979. I na to Hřib upozorňuje. „Aniž by bylo s městem vedeno jakékoli správní řízení, tak má Praha najednou na střeše hlavního nádraží památkově chráněné parkoviště, což je skutečně světový unikát,“ komentoval náměstek.

NPÚ účelovost zápisu odmítl. Úprava v katalogu se podle ústavu uskutečnila na pokyn ministerstva kultury, podle kterého je hala chráněná spolu s historickou Fantovou budovou. Pokud by pak někdo památkovou ochranu napadl proto, že je hala v katastru vedená jako samostatná stavba, pak je NPÚ připravený podat znovu zpracovaný návrh na prohlášení haly za památku.

„Národní památkový ústav si byl od počátku vědom mimořádných architektonických i památkových hodnot nové odbavovací haly a upozorňoval na ně jak v rámci svých výzkumných projektů, tak v průběhu soutěžního dialogu na takzvaný Nový Hlavák,“ sdělil ústav v prohlášení.