Jak by měly firmy přistupovat ke cloudu? Neexistuje nejlepší univerzální řešení pro všechny

Expert technologické společnosti Trask vysvětluje, s čím firmy nejvíce bojují, když vymýšlejí strategii pro cloud. A jestli pro ně vůbec dává smysl.

kulhanek_1

Foto: Trask

Aleš Kulhánek, projektový manažer ve společnosti Trask

Čím dál více firem touží po větší efektivitě a lepším škálování své IT infrastruktury. Díky tomu totiž ve výsledku může růst celý jejich byznys. Stále více společností proto migruje do cloudu. Přechod do něj však může být pro firmy, které nemají dost zkušeností a znalostí s jeho správným provedením, náročným úkolem. Jak se na to připravit, vědí v české technologické společnosti Trask, kde se na asistenci při přechodu do cloudu specializují.

Podobně jako jiné velké projekty i cloudová migrace ve velkých firmách s sebou přináší zákonité problémy. Které to jsou a jak je řešit? To ve svém textu pro CzechCrunch popisuje Aleš Kulhánek, projektový manažer v Trasku, který s cloudovými řešeními pomáhá velkým společnostem například v oblasti automotive či financí.

***

Cenové války

Ve velkých společnostech stále ještě existuje vnitřní pnutí mezi podporovateli a odpůrci cloudifikace. Jedna strana například tvrdí, že podniková infrastruktura je nepružná, zatímco druhá oponuje, že cloud je drahý. Zvláště nákladové přestřelky jsou časté, obvykle ale nemají vítěze. Proč?

Především proto, že málokterá firma dokáže alokovat poměrné náklady na infrastrukturu pro jednotlivé aplikace podle skutečného využití. Navíc mnohdy ani přesně nezná výši celkových infrastrukturních nákladů. Takže kolikrát nelze porovnat, o kolik by provoz IT infrastruktury po cloudifikaci byl dražší nebo levnější.

Běžně se stává, že cena provozu aplikace, která se zmigrovala triviální variantou, může významně převýšit tu původní. Proti takovému závěru ale zase lze argumentovat tím, že vybraná varianta migrace nebyla ta správná.

Neumíme, tedy nevyužíváme

Pokud v organizaci chybí adekvátní expertní znalosti na straně vývoje IT nebo DevOps, pak cloud není vhodnou volbou. Důsledkem totiž bývá, že se využívají řešení obecně známá, jednoduchá, ale ne optimální.

Infrastruktura jako kód (IaaC), microservices, chytré způsoby dynamického dimenzování infrastruktury, monitoring využívání služeb – to jsou pouze příklady přístupů odemykajících efektivitu cloudu, ale musí je někdo umět použít. To se týká zejména lidí z vývoje a provozu či DevOps týmu a míry jejich seniority.

Trask

Trask je česká technologická společnost, která od roku 1994 pomáhá rozvíjet…

Neznamená to, že všichni musí být v dané oblasti experty, ale měli by být zaštítění odborným mentoringem a dodržovat best-practices jak v architektuře, tak v technickém designu. Chybějící znalost také často vyvolává odpor ke změně ze strany zaměstnanců.

Proto věříme, že je při cloudifikaci nezbytné zajistit související vzdělání a mentoring v interních týmech nebo efektivní podpůrné služby architektury, technického designu a DevOps.

Aplikační portfolio

Velká firma znamená mnoho aplikací. Kde tedy začít? Jak vyhodnotit vhodnost aplikace pro migraci? Jaké pro ni navrhnout varianty migrace? A lze to spojit s byznys upgradem? Kolik to bude stát? Dá se to vůbec všechno zvládnout v rozumném čase? Migrace s sebou přináší řadu otázek, na které nemusí být jednoduché odpovědět.

K posuzování aplikací lze přistoupit dotazníkovým způsobem, osobním šetřením či systémy automatické analýzy aplikací. Je však obtížné ohodnotit najednou celé portfolio aplikací, tím spíše ho zmigrovat.

Proto jednak doporučujeme kombinaci automatických i manuálních přístupů a zároveň cílené zaměření, například na aplikace s určitou mírou obchodního nebo technického propojení. Díky tomu se pozitivní efekt transformace zvyšuje. Není to však jediné výběrové kritérium.

Proč to tedy dělat?

Vážným argumentem pro cloudifikaci může být předpoklad, že stálé rozšiřování nabídky cloudových služeb v dlouhodobém horizontu vytvoří tlak na opačné straně – a postupně nastane omezování rozsahu služeb on-premise. Z tohoto pohledu lze o cloudu uvažovat jako o možné vynucené technologické změně budoucnosti.

Nejnovější globální události nabízí i opačnou – poněkud katastrofickou – interpretaci. Celosvětový obchodní řetězec je podle ní tak zranitelný, že opravdovou kontrolu máme jen nad tím, co máme „u sebe“.

Je velmi obtížné sestavit univerzální a robustní business case, který by zázračně obhájil přechod společnosti do cloudu.

Takže co s tím? Zlatým grálem migrace do cloudu se zdá být najít správný důvod – pro, nebo proti. Společnost, která zná svoji strategii a najde mezi ní a cloudovými službami dostatečně silnou vazbu, pravděpodobně zjistí, že se jí vydat tímto směrem vyplatí.

Je velmi obtížné sestavit univerzální a robustní business case, který by zázračně obhájil přechod společnosti do cloudu. Příliš mnoho položek takové studie závisí na cennosti jednotlivých aspektů pro konkrétní společnost.

Například prostředky vázané ve vlastním hardwaru mohou být pro obchodní model dynamického testování služeb vážným negativem. A naopak – pro společnost (nebo její doménu) se stabilními službami nevýhodu nepředstavují.

V závěru tak nerozhodne jen cena, flexibilita, bezpečnost, budoucí podpora, geolokace, módnost, legislativa nebo jakýkoliv další argument samostatně, nýbrž posouzení všech aspektů přechodu do cloudu v kontextu obchodního modelu konkrétní společnosti.

CC Premium

Partnerem článku je Trask

Rubriku Tech podporujítrask-retina

Trask

Trask je česká technologická společnost, která od roku 1994 pomáhá rozvíjet…

Klíčoví lidé

trask-filip-tomanek

Filip Tománek

COO, Partner