Jak dostat satelit do vesmíru? Roztočit ho a vypálit do vzduchu. Nový systém otestovala i NASA

Místo drahého raketového paliva používá kalifornský startup starou dobrou kinetickou energii. Má za sebou už deset testovací letů.

Jiří SvobodaJiří Svoboda

spinlaunch_1

Foto: SpinLaunch

Odpalovací mechanismus od SpinLaunch

0Zobrazit komentáře

Pozorovat na atletickém závodu kladiváře může být fascinující podívaná. Roztočí se, vydají obrovské množství energie v krátkém čase a ve vhodný okamžik vymrští kladivo, které často dopadne přes 70 metrů daleko. Místo urostlého atleta si ale do rovnice dodejte obří kruhovou konstrukci, místo kladiva vesmírný satelit a výsledkem je unikátní mechanismus startupu SpinLaunch, který nyní otestovala i americká NASA.

Zatímco po celá desetiletí stálo a padalo vesmírné bádání s raketovými motory, kalifornská firma pod vedením Jonathana Yaneye na to jde jinak. Nejhustší vrstvy atmosféry, kvůli jejichž odporu rakety pálí většinu svého paliva, se totiž rozhodla překonat nikoliv zážehem, ale prostou kinetickou energií.

Uvnitř kruhové konstrukce je centrifuga s ramenem, na jehož konci se nachází projektil dostatečně velký na to, aby se do něj vešel satelit. Pomocí elektrických motorů se „střela“ roztočí na rychlost přes 7,5 tisíce kilometrů v hodině s přetížením přes deset tisíc G a pak během milisekundy vypustí trubicí směrem do oblak. Ve chvíli, kdy projektil překoná nejhustší vrstvy atmosféry, odhodí kryt a sám si pomůže menšími raketovými motory, ale s řádově nižším množstvím paliva.

Loni v říjnu SpinLaunch svůj systém poprvé vyzkoušel. Přestože nastartoval centrifugu jen na 20 procent jejích maximálních otáček, byl schopný testovací projektil dosáhnout výšky několika desítek kilometrů. Rok se s rokem sešel a SpinLaunch už je mnohem dále.

Jak totiž uvedl server New Atlas, 27. září vypálil úspěšně ze své konstrukce v Novém Mexiku už desátý projektil. Na palubě se tentokrát přitom nacházely náklady od velkých jmen vesmírného průmyslu: agentury NASA, leteckého výrobce Airbus nebo Cornell University. Let sloužil především na otestování, zda technologie vydrží obří přetížení.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Desátý let představuje klíčový bod, protože jsme otevřeli systém suborbitálního urychlovače pro naše zákazníky, strategické partnery a výzkumné skupiny,“ řekl Jonathan Yaney, zakladatel a ředitel SpinLaunch. „Data a poznatky získané z letových testů budou neocenitelné jak pro nás, tak naše zákazníky, kteří od nás očekávají, že jim poskytneme nízkonákladový, vysoce kadenční přístup do vesmíru.“

Při osmém letu letos v květnu byla na palubě rakety poprvé i kamera, která zachytila záběr přímo z projektilu. Současná testovací centrifuga má v průměru 33 metrů a je schopna vyslat svůj projektil na suborbitální let, tedy zatím ne až na oběžnou dráhu. Současný rozměr je ale třetinový oproti tomu, jež bude mít finální produkt. Ten aktuálně tvůrci navrhují a měl by být v provozu v roce 2025.

Pokud bude koncept dále úspěšný, znamenalo by to zásadní zlevnění vypouštění malých nákladů do vesmíru – na cenu nižší než půl milionu dolarů (12,5 milionu korun) za jeden start.

Strašidelný jev a krok k teleportu. Výzkum, který získal Nobelovu cenu za fyziku, odhalil obojí

Experimenty tří vědců ukázaly, že ovlivňováním jedné částice lze stejně změnit jinou, i kdyby byla na druhém konci Sluneční soustavy.

Iva BrejlováIva Brejlová

zeilinger

Foto: Jacqueline Godany, Rakouská akademie věd

Anton Zeilinger, jeden z laureátů Nobelovy ceny a prezident Rakouské akademie věd

0Zobrazit komentáře

Je to jev, který bez přehánění umožňuje teleportaci. Ovšem ne tak, jak si ji asi představí většina z nás. Zapomeňte na Star Trek nebo všechny druhy bran, díky nimž se dostanete na opačnou stranu vesmíru. Z jednoho místa na druhé se ale skutečně dá teleportovat, zatím tedy informace. Vědci to už vyzkoušeli na světle a za své experimenty letos obdrží Nobelovu cenu.

To, co teď odborná obec ve spojení s Francouzem Alainem Aspectem, Američanem Johnem Clauserem a Rakušanem Antonym Zeilingerem řeší, se nazývá provázání. Jde o předpoklad, který kdysi Einstein označil jako „strašidelný“ a kterému fyzici dlouho ani nevěřili. Je to totiž podle některých vyjádření „dost možná nejbizarnější“ aspekt kvantové teorie, jak uvedli odborníci pro The Guardian.

Jde o to, že kvantová mechanika umožňuje existenci dvou nebo více částic, které jsou pomyslně spojené. To, co uděláte s jednou, ovlivní druhou. Kdybyste změnili barvu jedné, promění se i barva druhé. Nehledě na to, jestli je na druhé straně zeměkoule nebo Sluneční soustavy.

Zeilinger už takto reálně teleportoval laserový paprsek. Experiment proběhl v laboratoři, na vzdálenost zhruba jednoho metru a s dovysvětlením, že něco takového vědci aktuálně neumí ani s jednotlivými atomy, natož s celými předměty. Ale v návaznosti na své dva kolegy tím otevřel zřejmě mnoho dveří směrem k fyzickým teoriím. I praxi.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kvantové provázání je důležité pro různé technologie – kvantové počítače, šifrování nebo třeba pokročilé bezpečnostní protokoly. „U kvantových generátorů náhodných čísel nám třeba umožňuje verifikovat a certifikovat, že jde skutečně o náhodná čísla. To pro žádný jiný generátor není možné. Kvantové provázání je i základem většiny kvantových zobrazovacích protokolů, jako jsou kvantový radar či kvantová 3D kamera,“ vyjmenovává Michal Křelina, teoretický fyzik, který konzultuje kvantové technologie třeba i pro NATO.

Hovoří o přístrojích, které budou bez přehánění vidět za roh. Nebo o senzorech, které jsou tak citlivé, že jednou bude z vesmíru možné vidět třeba nová naleziště ropy a minerálů nebo sledovat pohyb podzemních vod.

Tyto objevy ale můžou dosáhnout prakticky kamkoliv. Podle generálního ředitele Amerického fyzikálního institutu Michaela Moloneyho dokážou pomoct se vším. „Od vakcín přes techniku až po předpověď počasí,“ uvedl pro CNN.

Nejde o to, že by reálné použití zmíněných objevů zajišťovalo třeba větší rychlost v přenosu informací. „Naopak. Kvantová komunikace je spíše neefektivní. Nicméně může nabídnout vysokou nebo neodposlouchávatelnou bezpečnost,“ říká Křelina.

paabo1080

Přečtěte si takéPopsal křížení našich předků. Nobelovu cenu za lékařství dostane ŠvédPopsal křížení lidských předků s dalšími druhy. Nobelovu cenu za lékařství získal biolog Pääbo

Zmíněné jevy byly dlouho pro fyziky těžko představitelné. Dvě úplně oddělené částice se totiž tváří, že jsou nějak propojeny, aniž by mezi nimi musel být vyslán nějaký signál. Aspect, Clauser a Zeilinger přicházeli postupně s experimenty, ve kterých navazovali jeden na druhého. Každý zpřesňoval výzkum toho předchozího, až odbornou obec o své teorii přesvědčili. V roce 2010 dostali uznávanou izraelskou Wolfovu cenu a podle AP se objevovali v úvahách o možných kandidátech na Nobelovu cenu za fyziku víc než deset let.

„Je stále jasnější, že se objevuje nový druh kvantové technologie. Vidíme, že práce laureátů se stavy provázanosti má velký význam, a to i mimo základní problematiku interpretace kvantové mechaniky,“ řekl k vyhlášení Anders Irbäck, předseda Nobelova výboru pro fyziku.

Nobelovu cenu za lékařství letos získává biolog Svante Pääbo, který přišel na to, jak sekvenovat genom předků, a pomohl pochopit linku, která nás s nimi pojí. Další jména držitelů cen budou přibývat – za chemii, literaturu, mír a ekonomii.

Laureáti si ocenění slavnostně převezmou 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela na základě jehož závěti jsou ceny udělovány od roku 1901. V předchozích dvou letech se slavnostní večer nekonal kvůli opatřením proti onemocnění covid-19.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.