To, co se aktuálně děje na investičním trhu, připomíná eldorádo. Ještě v listopadu byly akciové i kryptoměnové ukazatele na rekordech, od té doby ale většina titulů umazala desítky procent ze své hodnoty. Bitcoin padl pod 40 tisíc dolarů, Apple už zase není tříbilionová korporace, do toho téměř všude řádí inflace. Jak ji porazit? Opět akciemi, radí hlavní analytička investiční skupiny Cyrrus Anna Píchová.

Ta patří v devětadvaceti letech k nastupující generaci finančních expertů, kteří pomáhají formovat pohled veřejnosti na investování. Vztah Čechů a Češek k němu se v poslední době, i s přispěním moderních technologií, hodně mění, lidé začínají objevovat kouzlo akciových obchodů, velkým hitem jsou i virtuální mince. „Možná je to jen v mé sociální bublině, ale stýkám se se spoustou lidí mimo finanční kruhy a investice jsou pro ně sexy téma. A to je dobře,“ říká Píchová, která podobně jako třeba Radovan Vávra opakovaně připomíná, že hlavně mladí by měli investování věnovat hodně pozornosti.

Je také jednou z mála výrazných žen v českém burzovním světě. Její specializací jsou technologické akcie, nejčastěji ji uslyšíte nebo uvidíte hovořit o Amazonu, Googlu, Facebooku nebo Tesle. Jejím osobním favoritem je ale Microsoft. „Mnozí jim před deseti lety věštili, že už jsou na konci své cesty, že zaspali dobu, ale ukázalo se, že to tak není,“ říká absolventka ekonomie na Masarykově univerzitě v Brně v obsáhlém rozhovoru pro CzechCrunch, který je součástí našeho speciálu Průvodce začínajícího investora.

Koukal jsem, že se coby analytička musíte vyjadřovat k opravdu velké šíři témat. Jednou je to vztah mladých k Facebooku, příště série Hra na oliheň na Netflixu, jindy nemovitosti… Vy jste takový brouk pytlík investic.
Může to tak vypadat. Trh se vyvíjí hodně dynamicky, takže musíme sledovat širokou škálu věcí a témat, makro sektorem počínaje a jednotlivými oblastmi konče. Jinak já se hodně věnuji technologiím, což je dost široký záběr, kam patří právě třeba i Netflix. Takže pak musím sledovat trendy a filmy, které mají potenciál nalákat nové diváky. To samé platí o Facebooku, musím být v obraze a vědět, jak se například vyvíjí soudní kauzy, které se společnosti týkají.

Technologie jste si vybrala, protože jste k nim tíhla, nebo protože na vás zbyly?
Tíhla jsem k nim. Vidím, jak se čím dál víc prolínají naším životem. Navíc jsem nadšenec, sleduji a zkouším, co je nového. Takže mi to dávalo smysl. A některé firmy z technologického světa je celkem snadné sledovat, protože je o nich velké povědomí, řadu dat zveřejňují a je k nim obecně upnutá značná pozornost. Koneckonců do toho zapadá i to, jak každý z nás během dne funguje – řadu technologických produktů používáme a sázíme na ně.

Právě, technologické firmy jako Apple nebo Google jsou všude. Stávají se všudypřítomnými, kolikrát je používáme, aniž bychom to věděli. Která z nich je vaše investiční srdcovka?
Mám ráda Microsoft. Líbí se mi jejich byznysový model. Většina korporací a jejich zaměstnanců si bez produktů Microsoftu nedovede představit život, jsou zvyklí na Windows a Office a vůbec nechtějí používat něco jiného. Zároveň se Microsoftu povedlo vykročit a stát se skutečně technologickou firmou, která má přesah, nemá jen kancelářský software. Herní konzole Xbox nebo jejich cloud to jasně ukazují.

Jejich přerod je mimořádný.
Přesně. Mnozí jim před deseti lety věštili, že už jsou na konci své cesty, že zaspali dobu, ale ukázalo se, že to tak není. Na čemž má tedy zásadní podíl šéf Microsoftu Satya Nadella. To je přece krásný příběh a příklad toho, že i takový gigant dokáže překvapovat a růst a přicházet s novými věcmi. Proto mám Microsoft ráda.

A jak jste se dostala k investicím obecně? Také jste k nim tíhla?
Studovala jsem ekonomii se zaměřením na hospodářskou politiku a o investování jsem měla ze školy základní povědomí. Hned po univerzitě jsem nastoupila do práce jako makroekonomický analytik, ale už po roce jsem si hledala jiné místo, chtěla jsem růst.

Tipnu si – makro bylo příliš odtažité a akademické?
Souhlas. Ekonomie jako taková je velmi abstraktní, je založená na modelech, které se nakonec nemusí naplnit. Právě na tom hodně stojí makro analytika. Naproti tomu u akciových trhů sledujete změny a dopady okamžitě, je to velmi hmatatelné. Koupíte si akcii a celkem rychle vidíte, zda vaše analýza měla dobré předpoklady, nebo neměla. Za mě to má i větší přidanou hodnotu.

Zároveň ale platí, že žen je v investičním světě, i mezi analytičkami, dost málo. Nebo se to mění?
Je to tak pořád, většina analytiků a portfolio manažerů jsou muži. Žen je zde pomálu. Stačí se zúčastnit jakékoli konference a vidíte, že světu investic dominují chlapi.

Impostor syndromem, tedy pocitem nepatřičnosti, jste kvůli tomu netrpěla?
Tím jsem naštěstí nikdy netrpěla, ale hodně přemýšlím o tom, proč holky do tohoto odvětví nechodí. K ničemu jsem ale zatím nedošla, vlastně tomu nerozumím. Přitom když jsem já šla po škole do světa financí a analýz, vůbec mě nenapadlo, že bych mířila někam, kam ženy nepatří. Naopak.

Jsou investorky v něčem šikovnější než muži? Třeba u manažerek a podnikatelek už vyšlo pár studií, které naznačují, že jejich společnosti bývají úspěšnější a že v nich vládne lepší atmosféra.
K tomu bohužel moc dat není. Jasné je akorát to, že investorek je výrazně méně než mužů. Obecně asi platí, což zmiňují i ty studie, které sledovaly úspěšnost vrcholných manažerek, že se ženy nechávají oproti mužům méně často ovlivnit vlastním egem, bývají uvážlivější a v průměru nakonec i mírně úspěšnější. Můj odhad je, že také mívají větší nadhled a dokážou vidět jiné investiční příležitosti než muži.

Vy máte nějaký investiční vzor? Nebo snad přímo investorku?
Sleduji několik investorů a analytiků, od loňského roku i Cathie Wood z fondu Ark Invest, která byla v posledních letech oslavovaná pro svou sázku na technologické akcie, hodně vydělala na Tesle, věří bitcoinu. V loňském roce se jejím fondům nedařilo, ale rozhodně to je velmi inspirativní dáma. Dokázala v průměru vydělat výrazně víc než tradiční fondy. Ale že bych v ní nebo mezi analytiky z Goldman Sachs, Société Générale či JPMorganChase, které sleduji, měla vysloveně vzor, to zase ne.

Když jsme u Cathie Wood, tak jí se v posledních letech mimořádně dařilo. Ale on vůbec rok 2021 byl pro investování vynikající, ne?
Byl výborný, což ale platí o posledních třech letech. Všechny klíčové indexy přidávaly v dvouciferných hodnotách, ten nejdůležitější, index S&P 500, který sleduje 500 největších amerických firem, loni připsal 27 procent. Výkonnost byla tažená především několika firmami jako Apple, Alphabet nebo Microsoft. Ale trochu se zapomíná na to, že se náramně dařilo i jiným firmám. Třeba odvětví, jež loni nejvíc rostlo, byly automobilky a jejich dodavatelé. Tenhle sektor loni narostl o více než 50 procent a táhl to především Ford, jehož akcie posílily o více než 100 procent. Po opravdu dlouhé době překonal v tržní kapitalizaci General Motors.

Na Rivian to ale dlouho nestačilo.
Ten byl hlavní překvapení, ale i hlavní vtípek loňského roku na burzách. Zvlášť když na čas jeho hodnota vystřelila i nad Volkswagen. Teď už to s Rivianem sice nevypadá tak hvězdně, hodnota mu dost poklesla, ale stejně bylo těžko uvěřitelné, co se kolem něj dělo. Když se ale ještě na chvíli vrátím k největším skokanům loňského roku, tak to byly polovodičové firmy, které připsaly téměř 50 procent. Hodně to táhla Nvidia, jež vyrostla přes 100 procent. Samozřejmě pomohl nedostatek čipů, takže firmy z tohoto sektoru reportovaly výrazné nárůsty tržeb a jsou vyprodaní na rok i dva dopředu.

Třetí nejúspěšnější oblastí po autech a polovodičích byla energetika, pro mě trochu překvapivě. Dost lidí jí věštilo minimálně na burzách problémy, ale opak byl pravdou. Přidala 48 procent, táhla ji především rostoucí cena ropy. Paradoxem je, že výkonnost ESG fondů, které sází na udržitelnost a přechod z fosilních paliv, byla výrazně nižší, dosáhly zhruba na 30 procent.

Do čeho jste investovala vy?
Ve svém soukromém portfoliu jsem vsadila na polovodiče, přičemž jsem se zaměřila na průmyslové výrobce, třeba evropský Infineon nebo americký ON Semiconductor. Vyrábí například komponenty pro elektroauta, které pak řídí chování baterií. To mi vyšlo moc pěkně. Také jsem koupila ETF zaměřené na polovodiče.

Takže váš oblíbený big tech jste ignorovala?
Přikoupila jsem Microsoft. Zvažovala jsem Nvidii, ale nakonec jsem dala přednost těm průmyslovým výrobcům.

Ještě bych se vrátil k Rivianu. Nebyla ta mánie kolem něj něčím symbolická?
Vlastně nevím, jak to zhodnotit. Jsem opravdový fanda moderních technologií, ale tohle byl čirý blázinec. Sázka na něco, co bude fungovat možná za deset let. Přitom ale většina retailových investorů, kteří růst Rivianu poháněli, v tak dlouhém horizontu ani nepřemýšlí. Takže to mělo parametry spekulace, která ale těm, co se akcií do poloviny prosince nezbavili, moc nevyšla.

Jenže valuace Rivianu je pořád dost vysoká, když vezmeme v potaz, že skoro ani nevyrábí.
To je pravda, takže to bláznovství pokračuje. Jako by si lidé neuvědomovali, že Rivian prostě vyrábí auta, nemá žádný převratný technologický recept, který postaví celé odvětví na hlavu. Navíc jich dodal k zákazníkům strašně málo, do toho je ty nejtěžší kroky teprve čekají, musí stavět nové továrny, škálovat, rozjet výrobu ve velkém. Zároveň jim rostou náklady, takže jejich ztrátovost se nejspíš ještě zvýší, nejsou v lehké pozici. Sleduji to dění s určitým pobavením, jako investor bych do toho nešla.

Ukazuje to, jak velkou roli v životě akcie hraje příběh firmy a marketing. A jak moc burzovní svět mění retailoví investoři, kteří se na něj vrhli s nástupem aplikací typu Robinhood.
Souhlasím, čím dál víc prodává příběh. Když ale není podpořený hospodářskými výsledky, tradiční investoři akcie nekoupí. Jenže loni opravdu kapitálové trhy zaplavil penězi retail, jen do ETF drobní investoři v USA poslali přes bilion dolarů. To jsou neuvěřitelná čísla, která jsou stejně velká jako součet investic do ETF za 20 let předtím.

A do akcií?
Tam Američané loni poslali asi 600 miliard dolarů, to jsou také mimořádná čísla. A právě tito drobní investoři vyhnali nahoru Rivian, ale také hodně pomohli velkým technologickým firmám, jako je AMD, Apple a další.

V příběhu Rivianu ještě sehrála velkou roli Tesla. Investoři hledají další takový úspěch.
To je důležitý faktor, ale spousta lidí zapomíná, že takový příběh se velmi těžko opakuje. Každý by chtěl najít nový Apple, nový Amazon, novou Teslu… Ale je to jako hledání jehly v kupce sena, a navíc u toho mnozí zapomínají na určitou racionalitu a rozvahu.

A co kryptoměny? To byl další fenomén loňského roku. Máte nějaké?
Nemám. Můj soukromý pohled je takový, že jsou příliš volatilní a nevyzpytatelné. Podívejte se na bitcoin. Sice už je vnímán jako investiční aktivum, mimochodem mnohem víc, než že by z něj mělo být platidlo, ale jeho hodnota pořád hodně lítá nahoru a dolů, aniž by se dalo odhadnout, kterým směrem to půjde. Mně nestačí, že jde o široce přijímané aktivum, že tomu lidé věří. Na druhou stranu, pokud tomu někdo věří, nevadí mu volatilita a bere to jako dlouhodobou investici, tak při nějakém rozumném rozložení portfolia je menší investice do krypta logická.

Kolik by to mělo být?
Určitě bych nikomu nedoporučila vložit tam 100 procent prostředků, ani polovinu, dokonce ani desítky procent. Spíš jednotky procent úspor. Ale to je pohled Anny Píchové, chápu, že jsou lidé, kteří nevěří akciím, kteří velmi dobře rozumí technologiím za krypto scénou a kteří jim vždycky dají přednost.

Lidi ke kryptu nalákala vidina velkého růstu, což bude mimochodem i klíčové téma pro rok 2022 – jak si zajistit velký růst a porazit inflaci.
Jak porazit inflaci bude zásadní otázka, která už se začala řešit na konci roku 2021. Za mě tím nástrojem budou jednoznačně akcie, které dlouhodobě ukazují, že umějí inflaci spolehlivě porážet. A ano, mohou to být i kryptoměny, jenže, jak jsem říkala, je mnohem složitější u nich předpovídat, kam se posunou.

Stačí jeden tweet Elona Muska…
Ano. Nebo zase dojde ke komplikacím s těžbou, jako když ji částečně zakázala Čína. Podívejte se na dění v Kazachstánu, které poslalo bitcoin a další dolů, protože je tam zkoncentrovaná velká část těžby. Nebo přijde nějaká regulace. Je to nevyzpytatelné. Takže za mě rozhodně akcie, kde se dají nacházet firmy, kterým inflace neuškodí.

Co byste vybrala? Asi spíš softwarové firmy, protože nebudou mít o tolik vyšší náklady kvůli rostoucím cenám surovin, ne?
Technologické akcie budou jednoznačně zajímavé, ale je třeba vybírat. Loni byly celkem populární menší technologické firmy, jimž se věštila velká budoucnost v horizontu nejbližších let, ale které zatím zůstávají ztrátové. Šlo o společnosti jako Palantir, Snowflake a mnoho dalších. Jenže právě ty s přelomem roku a s nárůstem nervozity na trzích dost popadaly. Takže bych doporučovala se soustředit na zavedenější a stabilnější firmy, které jsou ale zároveň růstové, protože digitalizace tu je s námi a není to zdaleka hotový proces. Nebála bych se ani polovodičů. A věřila bych i firmám ze spotřebního sektoru, ovšem spíš takovým, které nabízejí určité služby. Třeba řetězce jako McDonald’s nebo Starbucks mají velkou výhodu, že podstatná část jejich sítě je franšízová, takže neponesou zvýšené náklady spojené s růstem mezd nebo energií. A jelikož státy už zjevně nechystají rozsáhlé uzavírky, byznys restaurací nebo hotelů by další zásah dostat neměl a aspoň některým z nich se bude dařit.

Věříte i cestování?
Tam si nejsem jistá. Určitě lze najít pár firem, které půjdou nahoru, ale třeba aerolinky mají problém. Sice počet cestujících i spojů se nejspíš zvedne, ale jak se poslední dva roky méně létalo, dost se zadlužily – musely platit personál, splátky na letadla, poplatky za jejich odstavení na letištích… Navíc mnoho z nich bylo ztrátových už dřív, teď se to jen prohloubilo. Na spekulace tam příležitosti budou, ale pokud někdo hledá stabilnější investici, kterou by si chtěl podržet, určitě bych hledala jinde.

A co farmaceutické společnosti? Covid nekončí…
Určitě ano. Kde vidím zajímavý potenciál, jsou firmy, jež vyrábí vybavení pro laboratoře a na testy, protože to je něco, co s námi ještě zůstane spolu s očkováním. Pfizer je určitě zajímavý, protože kromě vakcín půjdou na trh i s novým lékem proti covidu, který má podle všeho velmi slibné účinky. Navíc Pfizer má v portfoliu několik medikamentů, které se skvěle prodávaly už před pandemií. Ti další výrobci vakcín jsou z mého pohledu trochu spekulativnější tipy, do popředí zájmu se teď dostal třeba Novavax, hodně kolísavá je Moderna. Hodně pozornosti je upřených ke covidu, ale další nemoci nezmizely a řada firem se jim věnuje.

Nezapomnělo se na tyto firmy? Nejsou kvůli tomu podhodnocené?
Ono to tak úplně není. Nevěnuje se jim mediální pozornost, nesoustředí se na ně tolik ti retailoví investoři z aplikací, ale profesionální investoři na ně nezapomněli. Třeba velký americký výrobce Eli Lilly, který se hodně věnuje cukrovce, má před schválením lék na Alzheimera. To může být velká věc a sleduje se to.

Jak jinak porazit inflaci než skrz akcie či krypto?
Z mého pohledu jsou akcie nejlepší. Ale hodně bych varovala před pohledem typu „teď porazím inflaci a basta“. Vždy radím investovat do akcií s dlouhodobějším výhledem, krátkodobé spekulace nejsou pro každého. Jestli někdo vezme všechny úspory, nasype je do akcií s tím, že za půl roku nebo za rok je vybere s vysokým ziskem, zadělává si na pořádný průšvih. A co jiného? Mohou to být nemovitosti, ale to je podobné jako u akcií, nejde v žádném případě o rychlou, krátkodobou investici.

Nedávno jste sepsala analýzu věnovanou růstu českých mezd v poslední dekádě. Odnesl jsem si z ní ale něco jiného, než jak nám vyrostly platy. Nejvíc mě zaujalo poselství, že především mladší lidé by měli akutně začít spořit a investovat, jinak nebudou mít ve stáří moc peněz.
Mladí lidé, kterým je dnes mezi dvaceti a třiceti lety, by se měli investicím věnovat. Je to urgentnější než u starších generací, protože ty se mohly více spolehnout na důchodový systém státu. Jenže s ohledem na demografii a nastavení našeho penzijního systému, který vyžaduje reformu, ale je otázka, kdy a zda k ní dojde, je výhled pro dnešní nastupující generaci horší. Musí se připravit sami, musí myslet na budoucnost.

Investice na kapitálovém trhu jsou k tomu ideální, ale Češi k němu nemají takovou důvěru.
Panuje tu nedůvěra v kapitálový trh. Chápu to jako pozůstatek minulého režimu, kdy jiné investice než do vlastního bydlení moc nepřicházely do úvahy. V části lidí zanechala jistou pachuť kupónová privatizace a skandály s ní spojené. Zároveň ale pozoruji hodně zajímavý obrat – investování se stává tématem, kterému se lidé věnují třeba i při obědě. Je to určitě spojené s demokratizací, kterou přinesly mobilní aplikace. Svou roli sehrály i kryptoměny. Možná je to jen v mé sociální bublině, ale stýkám se se spoustou lidí mimo finanční kruhy a investice jsou pro ně sexy téma. A to je dobře.

Zájem se určitě zvedá, mladší lidé si zjevně chtějí investice víc řídit sami. V minulosti bylo investování dost odtažité téma.
Naprosto souhlasím. Velký vliv mají také ETF fondy, které jsou ideální pro investory, kteří se sice necítí na to, aby si sami vybírali akcie, jež si koupí, ale zároveň chtějí být na burze, láká je to. A když si koupíte ETF na 500 největších amerických společností, jejichž produkty lidé i u nás běžně používají, začne to být mnohem přijatelnější a srozumitelnější. Investice se opravdu staly společenským tématem. Ovšem ne z pohledu sofistikovaných debat o fundamentální analýze, ale že se lidé baví o aplikacích, jako je Robinhood, o Tesle nebo o Applu a jak jim rostou akcie, o bitcoinu… Takže k tomu, že by se lidé bavili o přípravě na stáří a řešili vysloveně formu investování, jak je to běžné třeba v USA, nám ještě něco chybí, ale i tak vnímám velký posun. Investiční dvířka se pootevřela.

Otázka je, jestli speciálně kryptoměny nesvádí ke spekulacím víc než k dlouhodobému investování a přípravě na stáří.
Ano, to je především na sociálních sítích znát, že lidé se chlubí tím, jak na nějaké akcii nebo kryptu vydělali, případně prodělali. Na jednu stranu to debatě prospívá, s investováním to souvisí, zároveň je tam patrný krátkodobý pohled, což je teda v rozporu se zajištěním se na stáří. Protože touto cestou se většina lidí dřív nebo později spálí.

Jenže když vám je 20 let, je těžké se koukat pár dekád dopředu. Zvlášť v dnešní instantní době, kdy chceme mít všechno hned.
Sociální sítě nás navykly na pravidelné dávky dopaminu, čemuž spekulace na burze nebo s kryptem nahrávají, pak se každé ráno podíváte, kolik jste nahoře nebo kolik dole. A my to pak chceme i od investic, koukáme na ně pořád a sledujeme, jestli vyrostly. Přitom změny v rozmezí dnů nebo měsíců vesměs nehrají roli. A nahrál tomu i trh, který poslední tři roky rostl o dost rychleji, než byla historická zkušenost. Takže ti, kdo do investic vstoupili v poslední době, vidí mimořádné zhodnocení a chtěli by ho mít i nadále. Ale to nejde.

Jaký je váš recept na to?
Já to dělám tak, že mám dvě portfolia. Jedno větší, které je dlouhodobé a kam pravidelně posílám určitou částku. Jsou to hlavně investice prostřednictvím fondů do ETF, nesahám na ně a ani se moc nekoukám, jak se jeho cena vyvíjí. A pak mám druhé, menší portfolio, které mám na hraní. Tam si občas i zaspekuluji a koupím nějaké akcie třeba jen na týden.

Všiml jsem si, že i kolem akcií a ETF vznikají nové a nové produkty, třeba investiční certifikáty, které nabízíte v Cyrrusu. O co přesně jde?
Investiční certifikáty jsou cenné papíry, které se na pomyslné škále investičních prostředků seřazených podle očekávaného výnosu a míry rizika nachází někde mezi termínovanými vklady a přímou investicí do akcií. Jejich tvůrci jsou zpravidla investiční banky. Podkladovými aktivy investičních certifikátů mohou být akcie, ETF, indexy a další.

V čem je výhoda takového nástroje? Proč si koupit certifikát a neinvestovat rovnou do ETF?
Hlavní výhodou investičních certifikátů je jejich funkcionalita, díky které má každý certifikát specifický rizikově výnosový profil. Certifikáty tak mohou být například garantované, které zajišťují investorům návrat předem stanovené části investované částky bez ohledu na vývoj na trzích, zpravidla to bývá 90 až 100 procent. Nebo to jsou produkty vybavené kapitálovou bariérou, která ochrání majetek i při poklesech na podkladových aktivech. Jsou i certifikáty participační, které nemusí být vybaveny téměř žádnými ochrannými prvky a jsou naopak výrazně výkonově orientované.