Ve stejné době, kdy Roman Abramovič definitivně prodal londýnskou Chelsea, se rozhodlo ještě o prodeji jednoho slavného klubu – italského AC Milán. Nešlo sice o tolik peněz, výsledná suma byla zhruba poloviční, ale pozadí obchodu a jména jeho účastníků nejsou o nic méně zajímavá. Dokonce i Elon Musk se tam vzdáleně mihne.

AC Milán byl dlouhá léta spojený s italským mediálním magnátem a kontroverzním politikem Silviem Berlusconim, který ho vlastnil přes 30 let, ale v roce 2016 ho prodal čínským investorům vedeným nepříliš známým finančníkem z Hongkongu Li Yonghongem. Italský expremiér se svou společností Fininvest zinkasoval přes 700 milionů dolarů. Pro zadlužený klub, který procházel i sportovní krizí, to ale byla jen další rána.

Nový čínský majitel, původ jehož peněz obestírala řada nejasností a pochyb, sháněl finance, kde to šlo, aby dostál svým závazkům. Podstatnou část si půjčil od amerického fondu Elliott Management Company, který je pověstný tím, že byznysově staví na tom, že smlouvy se musí dodržovat a dluhy splácet.

Když Yonghong promeškal splátku úvěru, dravci z Wall Street neváhali a v roce 2018 si AC Milán vzali pod sebe. Vyšel je zhruba na 400 milionů dolarů. Více než 99 procent v klubu, který měl více než stoletou tradici a do té doby vyhrál osmnáctkrát italskou Serii A, najednou vlastnili finančníci ze země, kde se fotbal říká úplně jinému sportu, a kteří se do té věnovali hlavně státním dluhopisům.

Nálada mezi milánskými fanoušky byla na bodu mrazu. Jenže se stalo něco, co čekal málokdo – fond vedený svým zakladatel Paulem Singerem rozjel restrukturalizační projekt, jehož cílem bylo udělat z AC Milán znovu elitní klub. A zvednout tak i jeho hodnotu. Napumpovali do něj několik desítek milionů, překopali jeho byznysové fungování, tým poskládali z mladších, a tedy levnějších, ovšem perspektivnějších hráčů, které doplnili staršími hvězdami na ústupu ze slávy, ale se zkušenostmi, jako jsou Zlatan Ibrahimovič nebo Olivier Giroud, a… uspěli.

Před příchodem Elliotů milánský AC vyhrál italskou fotbalovou ligu naposledy v sezóně 2010/11, teď ovšem oslavil první místo jen krátce předtím, než vešlo ve známost, že novým majitelem bude jiný americký fond RedBird, kterému klub Paul Singer a spol. prodali za 1,3 miliardy dolarů. Když ho přebírali, hrál AC Milán ve středu tabulky, za čtyři roky ho dostali na vrchol, mimo jiné s přispěním legendy klubu Paola Maldiniho, sportovního ředitele.

O tom, že si úspěchu s AC Milán v Elliott Management Company považují, svědčí i to, že i po prodeji většiny, by jim ve společnosti měl i nadále zůstat menšinový podíl a aspoň jedno místo ve vedení. Novým majitelem se stal fond RedBird, který založil a vede někdejší dlouholetý bankéř Goldman Sachs Gerry Cardinale. Pro něj sportovní investice na rozdíl od Singera nejsou nic nezvyklého, nedávno získal podíl třeba ve firmě, které patří FC Liverpool.

Foto: World Economic Forum

Paul Singer, zakladatel Elliott Management

Jak Liverpool, tak AC Milán a samozřejmě i Chelsea, která se také teď prodávala, patří mezi nejhodnotnější fotbalové značky. V aktuálním žebříčku magazínu Forbes patří Milánu 14. místo mezi nejdražšími fotbalovými kluby, Liverpool je čtvrtý a Chelsea osmá. Na prvním místě je Real Madrid. Hlavně v anglické Premier League je ovšem amerických investorů mezi majiteli klubů víc. Vlastníky z USA mají Manchester United nebo Arsenal.

Pro Elliott Management Corporation nebyl ale prodej AC Milán jedinou aktuálně sledovanou byznysovou kauzou. Jejich jméno výrazně prochází také děním kolem Twitteru, který má za více než 43 miliard dolarů převzít nejbohatší muž světa Elon Musk. Fond Paula Singera drží v sociální síti velký podíl, patří mu několik míst v nejvyšším vedení a byl to právě on, kdo ze společnosti vypudil jejího zakladatele – a Muskova kamaráda – Jacka Dorseyho.

Když teď valná hromada neprodloužila mandát členovi představenstva Egonu Durbanovi, který má k Elliottům blízko, firma mu ze strachu z jejich hněvu místo radši nabídla jinou cestou. Jestli jsou totiž EMC něčím pověstní, tak že se dokážou zatraceně dobře a drsně prát za svá práva. Ať to stojí, co to stojí. A Elon Musk teď kolem nákupu Twitteru, na kterém se s vedením firmy dohodl, lavíruje…

Zakladatel fondu Paul Singer dovede být tolerantní, je velkým podporovatelem LGBTQ komunity (jeho syn je gay), patří k největším filantropům v New Yorku, ale když jde o peníze a smlouvy, dokáže být neúprosný. Někdy se mu říká aktivistický investor, který koupí menšinový podíl ve veřejně obchodované firmě a pak se ji halasně snaží kormidlovat směrem, který mu vyhovuje. Jenže Singera někteří z Wall Street nazývají supem, a to hlavně kvůli práci se státními dluhopisy. Velké peníze totiž vydělal na tom, že levně skoupil obligace zemí v problémech a před bankrotem, jako byly Argentina nebo Kongo, a pak s nimi u soudů válčil o to, že mají dostát svým závazkům a nehledě na prázdnou vládní kasu uhradit své dluhy.

Přestože tohle je svět, v němž se byznysmen Paul Singer zrodil a kde je nejaktivnější, fotbal mu podle všeho aspoň částečně přirostl k srdci. Svědčí o tom dvě věci. Jednak to, že při prodeji AC dal přednost nižší nabídce od RedBird, protože byla v hotovosti a nevedla by k zadlužení klubu, což nabízeli třeba investoři z Bahrajnu, jednak to, že si Elliot Management Corporation ponechali v klubu zmíněný menší podíl a jedno křeslo ve správní radě.