Není tomu ani rok, co se objevila reklama v hlavní roli s Mattem Damonem přirovnávající investici do kryptoměn k objevitelským plavbám či letům do vesmíru. Nyní se zdá, že její zadavatel, kryptoměnová burza Crypto.com, je v problémech. Co k tomu zdání vede a jak jsou na tom další hráči na trhu, který je kvůli propadu ceny bitcoinu a dalších kryptoměn pod značným tlakem?

O tom ve svém komentáři pro CzechCrunch píše Petr Hotovec, hlavní analytik technologické společnosti SoftVision, která vyvíjí systém automatizovaného algoritmického obchodování a nedávno spustila regulovaný hedge fond p-hat, přičemž i ten využívá plně automatizovaný systém k obchodování kryptoměn.

***

Osekání výdajů na marketing, zrušení plánovaného partnerství s fotbalovou Ligou mistrů nebo probíhající soudní spor s klientkou kryptoměnové burzy značí, že Crypto.com musí šetřit. Na příkladu této společnosti se proto podívejme, jak vlastně kryptoměnové burzy fungují a jakým problémům v období medvědího trhu čelí.

V poslední době se vyrojilo několik negativních zpráv, o některých z nichž média již informovala, jako v případě žaloby Crypto.com vůči své australské klientce, které omylem poslali 10,5 milionu namísto 100 dolarů. Situace by nebyla zas tak zarážející – podobné případy se totiž dějí i v bankách. To by si však chybné transakce nesměli všimnout až skoro po roce.

Takový případ naznačuje, že účetní oddělení není zrovna nejpečlivější, a vyvolává to další otázky ohledně skutečného stavu financí společnosti. Když mohla zmizet jedna transakce za desítky milionů dolarů, věcí v nepořádku může být mnohem více.

Také se objevily zprávy, že Crypto.com na poslední chvíli zrušilo velké partnerství s fotbalovou Ligou mistrů, nejprestižnější evropskou klubovou soutěží, kde mělo jako reklamní partner nahradit ruský Gazprom. V následujících pěti letech měla kryptofirma výměnou za prostor k propagaci poslat do rozpočtu Evropské fotbalové asociace (UEFA) přes 400 milionů liber, což při rovnoměrném rozložení do pěti let odpovídá roční platbě ve výši 80 milionů liber (2,3 miliardy korun).

Jednalo by se o jeden z největších sponzorských dealů, který kdy UEFA pro své soutěže uzavřela, a tak je na místě se ptát, zda by se vůbec taková reklama vyplatila. Crypto.com podle slov zakladatele Krise Marszaleka z letošního června dosáhlo v loňském roce na hranici 50 milionů uživatelů. Finále Ligy mistrů sleduje pravidelně po celém světě kolem 400 milionů lidí.

Kdyby si každý čtyřicátý divák na základě reklamy zřídil na Crypto.com účet, počet uživatelů by vzrostl o 10 milionů (20 procent) a náklady na získání jednoho uživatele by vyšly jen na základě této reklamy na 45 dolarů. To už není tak malá částka. Pro zjednodušení vyjděme z toho, že Ligu mistrů sledují každý rok ti stejní lidé – a tedy že každý čtyřicátý divák ze 400 milionů si někdy během pěti let zřídí účet.

Pokud si spočítáme, kolik by takový průměrný uživatel musel na burze „utratit“, aby se náklady na jeho získání vrátily, dojde nám, že se není čemu divit, proč reklamní aktivita utichla, když v důsledku přetrvávajícího medvědího trhu zájem o obchodování kryptoměn spíše upadá. Tady je dobré si vysvětlit, jak vlastně kryptoměnové burzy vydělávají, a spočítáme, proč se taková reklama nemůže vyplatit.

Proč burzy potřebujeme?

Kryptoměnové burzy fungují tak, že poskytují klientům možnost směnit kryptoměnu za státem uznanou měnu (fiat měnu, tedy dolary či eura a další) nebo za jinou kryptoměnu. Pokud si například chcete koupit bitcoin nebo jeho část, vyberete si jednu z kryptoměnových burz. Jejich seznam naleznete například na webu CoinMarketCap. Mezi ty nejznámější a největší patří Binance, Coinbase, FTX či Kraken.

Založíte si účet, projdete compliance procesem (většina solidních burz již nastavila procesy proti praní špinavých peněz a ověřování identity uživatelů) a pošlete si na burzu své peníze. Jakmile se vaše prostředky na burzu dostanou, ať už ve formě dolarů, eur nebo českých korun, budete moci přejít k tomu nejdůležitějšímu kroku – nákupu kryptoměny.

Na kryptoměnových trzích můžete zadat dva příkazy – nákupní nebo prodejní. Ty mohou být buď typu limit nebo market, které se liší tím, kdy dojde k provedení obchodu: buď okamžitě (market), nebo v okamžiku, kdy se trh dostane na určitou cenu (limit).

Jaký je burzovní byznys model?

V našem modelovém příkladu byste zadali nákupní příkaz a kryptoměnová burza by váš příkaz spárovala s opačným příkazem jiného účastníka trhu, který by vám bitcoin prodal. Za zprostředkování tohoto obchodu by vám burza naúčtovala poplatek (fee). Tradingové poplatky se liší burza od burzy a od objemu prostředků, které váš účet za určitý časový úsek na burze zobchoduje (volume). Roli zde hraje i právě to, zda používáte příkaz limit, nebo příkaz market, který je obvykle výrazně dražší.

Pokud byste tedy dělali váš první obchod, vybrali si burzu Crypto.com a použili příkaz market, zaplatili byste poplatek 0,075 % (v minulém roce až 0,4 %, protože vzhledem k úbytku uživatelů se teď burzy předhánějí ve snižování poplatků). Aby se tedy každý fanoušek Ligy mistrů přilákaný reklamou (námi odhadnutých 10 milionů) burze Crypto.com vyplatil, musel by nakoupit bitcoin alespoň v hodnotě přesahující 30 000 dolarů a bylo by k tomu třeba zprocesovat obchody alespoň v objemu 300 miliard dolarů.

Při zmíněném nákupu za 30 tisíc dolarů (kolem 730 tisíc korun) by fanoušek zaplatit na poplatcích 22,5 dolaru (550 korun). Poplatek nicméně platí také prodávající. Pokud by prodávající platil rovněž nejvyšší sazbu poplatku, zaplatil by rovněž 22,5 dolaru.

Co se týče objemu zprocesovaných obchodů, zmíněných 300 miliard dolarů by neměl být problém. Podle Financial Times Crypto.com zprocesovalo od března 2020 do listopadu 2021 transakce ve výši 415 miliard dolarů. Pokud vyjdeme z tehdy použité kalkulace poplatku za obchod (trading fee) ve výši 0,3 %, tento objem burze přinesl asi 1,2 miliardy dolarů na poplatcích.

Situace se však začíná komplikovat tím, jak v posledních měsících došlo k odlivu kapitálu z kryptoměn. Pohledem na server CryptoCompare zjistíte, že na burze Crypto.com se každých 24 hodin zobchoduje na spotovém trhu jen asi 200 milionů dolarů. Na derivátovém trhu to jsou 2,2 miliardy dolarů, avšak poplatek za obchodování tam je výrazně nižší oproti spotovému trhu, burza tedy ze zobchodovaného objemu nemá takové příjmy.

Pokud vynásobíte 200 milionů dolarů počtem dní v roce, tak vám dojde, že tímto tempem se na Crypto.com zobchoduje na spotovém trhu jen asi 73 miliard dolarů, což je objem, který by při poplatku 0,075 % (vyjdeme-li z nejvyššího poplatku ze současného ceníku dostupného na Crypto.com) vynesl asi 54 milionů dolarů. Roční náklady na sponzoring Ligy mistrů by tedy spolkly všechny výnosy burzy ze spotového obchodování.

Burza má samozřejmě ještě příjmy z obchodování derivátů, kde jsou výrazně nižší poplatky a navíc velkou část objemu tvoří tzv. market makeři, kteří žádné poplatky neplatí, a z dalších aktivit burzy. Přesto by prakticky veškerý příjem museli vynaložit na pokrytí nákladů z tohoto partnerství. Crypto.com má navíc i další reklamní náklady – partnerství s UFC, Mattem Damonem, Formulí 1 a stadionem Staples Center také něco stojí.

Nemluvě o tom, že Crypto.com minimálně ještě donedávna živilo asi pět tisíc zaměstnanců. Výkonný ředitel Kris Marszalek v červnu oznamoval, že jeho firma musí propustit zhruba 260 zaměstnanců, což představuje pět procent globálních stavů. V posledních týdnech se však začaly objevovat zprávy o tom, že tím propouštění zdaleka nekončilo a firmu měly nuceně opustit další stovky lidí.

Problém nemá jen Crypto.com

Co tedy dělat, když máte byznys, ze kterého vám již několik měsíců zákazníci odchází nebo výrazně snižují svoji aktivitu? Můžete se je pokusit přilákat zpět, změnit cenovou politiku vašeho produktu, například snížením poplatků, nebo se vydáte tou nejjistější cestou – osekáte náklady. A vypadá to, že většina burz, Crypto.com nevyjímaje, se vydala právě touto cestou.

Jelikož s výjimkou Coinbase není většina kryptoměnových burz veřejně obchodovanými společnostmi, je velice těžké dostat se k jejich účetním výkazům, ze kterých by se dalo vyčíst, jak si která kryptoměnová burza stojí. Ostatně i sám Kris Marszalek se v posledních týdnech na dotazy médií vyjadřoval ve smyslu, že není veřejně obchodovanou firmou, a tak k propouštěním či dalším aktivitám nemusí vydávat žádná veřejná prohlášení ani své kroky vysvětlovat.

Pokud se ale podíváme na poslední výsledky kryptoměnové burzy Coinbase, můžeme získat celkem pěknou představu o tom, co postihlo i ostatní hráče. Coinbase zažilo v roce 2020 a zejména v roce 2021 raketový růst. Nejenže se jeho obrat v roce 2020 oproti roku 2019 více než zdvojnásobil, firma se dokonce dostala do černých čísel, kdy místo ztráty v řádu desítek milionů dolarů vygenerovala zisk v řádu stovek.

V roce 2021 pak Coinbase psalo svůj pohádkový příběh a vygenerovalo téměř 8 miliard dolarů obratu, což znamenalo čistý zisk po zdanění přes 3 miliardy dolarů. To jsou opravdu astronomická čísla. Vzhledem k tomu, že obrat byl tvořen zejména poplatky vybranými na tradingu, je v roce 2022 situace o poznání horší. Za dva uplynulé kvartály nepřesáhl obrat společnosti ani 2 miliardy dolarů a vzhledem k tomu, že objem obchodování na burze během léta stále klesal, dá se očekávat, že třetí kvartál bude ještě horší.

Jak už to v byznysu bývá, i když vám klesne obrat, náklady většinou zůstanou. Coinbase tedy za první dva kvartály vygenerovalo ztrátu přes 1,5 miliardy dolarů. Lidi prostě ze dne na den nepropustíte, rozjeté projekty nezastavíte a infrastrukturu nezjednodušíte. Tyto velké ztráty a negativní výhled do budoucna se samozřejmě podepsaly na ceně akcií Coinbase. Od vstupu na burzu spadly z ceny kolem 330 dolarů na nynějších 63 dolarů. Mimochodem oslabily výrazně více než bitcoin, o němž se říká, jak je volatilní.

Vezměte si tedy, že Crypto.com čelí stejným problémům jako Coinbase, k tomu utrácí opravdu obrovské sumy za marketing a oproti Coinbase má výrazně vyšší náklady na dosažení obratu. Proč si tím jsem tak jistý? Crypto.com má totiž zcela unikátně vysoký příspěvek za doporučení nového klienta – komukoli, kdo přivede nového uživatele, nabízí až dva tisíce dolarů (49 tisíc korun) a 50 % z tradingových poplatků, který daný uživatel na burze zaplatí. To ve svém důsledku vede k tomu, že se náklady na dosažení obratu dále zvyšují a snižuje se zisk.

Suma sumárum, nejen Crypto.com, ale i ostatní kryptoměnové burzy nyní stojí před vážným problémem. Od počátku pandemie koronaviru zažily kryptoměny raketový růst, což šlo ruku v ruce s vysokým objemem obchodování, který konkrétně na burze Crypto.com dosáhl svého vrcholu v prosinci 2021. Od té doby je burza vystavena klesajícímu objemu obchodování, což se negativně projevilo na jejím obratu a zisku.

Problémy burzy reflektuje i cenový vývoj tokenu Cronos (Cro), který od prosince 2021, kdy se obchodoval téměř za 1 dolar, propadl o 88 % a nyní se obchoduje za 11 centů. Cronos je totiž přímo tokenem burzy Crypto.com a s jeho držením jsou spojeny určité výhody. Dá se „stakovat“ přímo na burze, a to se zhruba 12% výnosem, při jeho používání mohou uživatelé dostat různé cashbacky, nebo je v něm vyplácena odměna za doporučení dalšího uživatele.

Není to tedy sice akcie, jako je tomu v případě Coinbase, přesto však nějakým způsobem odráží důvěru investorů v budoucnost burzy Crypto.com. Vývoj tokenu Cronos je v tomto ohledu v přímém kontrastu s kryptoměnou Binance Coin (BNB), která je spojená s burzou Binance obdobně jako Cronos s burzou Crypto.com. BNB od svého prosincového maxima odepsalo „jen“ 60 %.

Rozdíl v cenách obou kryptoměn odráží zejména fakt, že Binance je největší burza, co se týče objemu obchodování jak na spotovém, tak derivátovém trhu, kdežto Crypto.com se nevejde ani do první desítky. Podle portálu CoinMarketCap se aktuálně řadí až na 17. příčku, byť dříve také Crypto.com do první desítky patřilo.

Dvakrát si rozmyslete, komu svěříte své peníze

Zda mají Crypto.com nebo jiné kryptoměnové burzy existenční problémy, nedokážeme s jistotou říci. I kdyby byly několik následujících let ztrátové, pořád mohou fungovat, když se jim podaří získat dostatek kapitálu od venture kapitálových fondů nebo z jiných zdrojů. Jisté však je, že kryptoměnové burzy teď zažívají těžké období a investoři do kryptoměn by měli dvakrát vážit, než nějakou kryptoměnovou burzu využijí k nákupu či držení kryptoměn.

Krachy kryptoměnových burz totiž nejsou v období medvědího trhu ničím ojedinělým a s klesajícím objemem obchodování řeší burzy velice složitý problém – jak osekat náklady a zároveň neztratit své uživatele, a tím pádem podíl na trhu. Pokud se totiž v dohledné době trh otočí, nejvíce vydělají ty burzy, které dokážou nalákat nejvíce uživatel, respektive objemu.

Pozice burz tedy není lehká a Crypto.com má tu smůlu, že si ukouslo opravdu velký krajíc a nenaplnění jeho mamutích cílů teď oprávněně přiláká negativní pozornost. To, že některé burzy možná skončí, však pro investory a koncové uživatele není problém. Kryptoměny si můžete hned po nákupu poslat do vlastní peněženky, případně zvolit jiné řešení.

Pokud chcete mít expozici do kryptoměn, ale prostředí vám přijde složité, nebo si s tím nechcete přidělávat práci, vždy můžete svěřit prostředky profesionálům, kteří se o to postarají za vás – kryptoměnových hedge fondů už je koneckonců podle posledního reportu PwC více než 300.