Nový rektor ČVUT Michal Pěchouček si toho na svá bedra naložil hodně. Ještě před svým nástupem do funkce si předsevzal tolik úkolů, že je zcela legitimní se ptát, zda toho není na jednoho člověka, byť se špičkovým týmem v zádech, až příliš. Klíčovou otázkou, kterou si budeme moci zodpovědět možná až třeba za deset let, je, zda skutečně dokáže posunout náš vzdělávací systém vstříc nesmírně rychle se měnícímu světu, kde se často nestíhají orientovat ani nejdravější byznysové štiky, natož vysoké školy. Nezbývá nám, než uznávanému profesorovi držet palce. Jen je potřeba se připravit na to, že realita bude tvrdá.

Jak bude vypadat náš vzdělávací systém a dokáže se transformovat tak, aby odpovídal 21. století, které ve svých nultých letech vypadalo do značné míry úplně jinak než dnes – a za další roky budou rozdíly ještě markantnější? Michal Pěchouček si je velké zodpovědnosti, kterou na něj nakládá nejen akademická sféra, ale také soukromý sektor, vědom. Aby uspěl byznys, je potřeba modernizovat naše školství, a všichni doufají, že se tyto změny skutečně povedou. Pokud ano, budeme z toho jako společnost profitovat po celé dekády.

„Vysoké školy jsou dnes na rozcestí. Buď budou určovat budoucí technologický vývoj, nebo se stanou úplně irelevantními. A myslím si, že se to teď začíná lámat. Já u toho chci být a chci pomoct ČVUT, aby patřilo do té první skupiny. Teď, nebo nikdy,“ hlásil nedávno třiapadesátiletý Pěchouček v podcastu Money Maker. Na ještě složitějším rozcestí než dříve dnes stojí i studenti, kteří při volbě oborů musí brát v potaz, respektive předpovídat, zda má danou disciplínu s ohledem na nástup umělé inteligence ještě vůbec smysl studovat.

Logicky na tohle všechno musí reagovat i vysoké školství. ČVUT samozřejmě není jedinou vysokou školu v zemi, stejně jako neplatí, že pokud se povede proměnit právě jednu z nejstarších a největších technických vysokých škol v Evropě, změní se najednou i všechny ostatní. Někde je ale třeba začít a ČVUT, respektive její nový rektor, má teď opravdu silný mandát, aby věci začal měnit.

Ostatně sám Michal Pěchouček uznal, že jeho volba nebyla zdaleka tak samozřejmá, jak by se mohlo zdát. „Nikdo nečekal, že by si kapři sami vypustili rybník,“ uvedl s odkazem na to, že akademický senát projevil nečekanou odvahu a na potřebné změny povolal někoho zvenčí. Příležitost pro širší změny v akademickém prostředí v nástupu nového rektora ČVUT vidí i třeba hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

„Může to být příklad pro ostatní. Největší problémy našich vysokých škol jsou, že v globálním měřítku nejsou vnímány jako prestižní a že jim chybí motivace k provádění skutečně smysluplného výzkumu a vývoje. Současný systém vzájemného udělování grantů a dotací v uzavřených kruzích, kde se v podstatě všichni znají, vede k tomu, že se finanční prostředky neefektivně rozplynou a konkrétní výsledky chybí,“ uvedl v nedávném dílu podcastu Money Maker.

Inspiraci bychom podle uznávaného ekonoma mohli hledat nejen ve specifickém Izraeli, ale také třeba v Dánsku, Švédsku nebo Irsku. „Pokud se podíváme na jejich míru podpory inovací a následné výsledky, musí to pro nás být jasný vzor. Výzkum nesmí končit pouze publikováním odborného článku, ale musí vyústit v konkurenceschopný výrobek na globálním trhu. Právě tento transfer znalostí z akademické sféry do reálné ekonomiky je klíčovým bodem, ve kterém momentálně selháváme,“ doplnil David Marek.

Právě s tím chce Michal Pěchouček pomoci. Je totiž nejen vysokoškolský profesor, ale také úspěšný podnikatel, který za stamiliony prodal startup Cognitive Security a pak působil v nejužším managementu Avastu. „Musím umět ty dvě strany, akademickou a byznysovou, k sobě přiblížit. A doufám, že mě v tom nenechají samy. Pokud selžu v otevírání univerzity průmyslu, může to klidně být i proto, že mi v tom průmysl nepomůže,“ vyzývá Pěchouček české podnikatele a podnikatelky.

Jeho výhodou prý je, že dokáže být s ohledem na své zkušenosti vůči byznysmenům mnohem empatičtější než dřív. „Výhoda je, že jsem seděl na obou stranách a zažil jsem frustraci z obou stran. A myslím si, že mi to může hodně pomoct,“ je přesvědčen. Univerzita je podle něj byznys budoucnosti, přičemž sofistikovaný vizionářský průmysl potřebuje partnera, aby mu pomohl pochopit budoucnost a řešit problémy, které teprve přijdou.

Důležité je, že na to nový rektor nebude sám. Složil si elitní tým, který kombinuje velké zkušenosti z akademické sféry i právě byznysu, aby mohl zmiňovaným plánům dostát. Kupříkladu prorektorem pro podnikavost a transfer technologií je Jakub Nešetřil, který rovněž ve stamilionovém dealu prodal startup Apiary, pak působil jako viceprezident v globálním gigantovi Oracle a naposledy šéfoval projektu Matika Česku.

„Když za mnou přišel Michal Pěchouček s nabídkou, abych se stal na ČVUT jeho prorektorem, váhal jsem. Ale takové výzvy je potřeba brát. To, co se Michal chystá jako rektor dělat, je jedinečné a příštích dvacet let se nebude opakovat. Je možné změnit věci skokově v celém akademickém prostředí a jestli se to nepodaří jemu, bude to na dlouho zabité,“ uvedl šestačtyřicetiletý Nešetřil pro CzechCrunch.

Velkou příležitost v novém vedení spatřil také Ladislav Krištoufek, bývalý prorektor Karlovy univerzity a jeden z nejmladších profesorů v zemi. „Bylo to pro mě velké rozhodnutí, v českém prostředí dosti netradiční. Prorektoři a prorektorky (zatím) jen tak mezi univerzitami nepřecházejí. Volil jsem mezi klidem a pohodou na jedné straně a velkou výzvou a příležitostí na straně druhé. A rychle jsem usoudil, že na klid a pohodu jsem ještě moc mladý. A že mám co nabídnout,“ uvedl na síti X.

Na ČVUT se Ladislav Krištoufek stal prorektorem pro zahraničí a vztahy s vládou. Zvolením Pěchoučka rektorem podle něj univerzita ukázala odvahu. „Zároveň se vytvořila velká očekávání a částečně i narativ, že toto je ten ‚one shot‘ pro české vysokoškolské prostředí, že to jde dělat jinak. A to ‚dělání jinak‘ byla i otevřená výzva na prorektorský tým. Ambice namixovat ‚vnitřek‘ a ‚venek‘ a vytvořit tím dynamický a heterogenní tým, který se bude doplňovat napříč,“ doplnil Krištoufek.

Vedle již jmenovaných doplňují silný prorektorský tým také architektka a bývalá prorektorka Technické univerzity v Liberci Lenka Burgerová (prorektorka pro kampusy a stavební infrastrukturu), odbornice na AI v mechanice Anna Kučerová (studium a vzdělávání), dlouholetý děkan FEL ČVUT Pavel Ripka (lidské zdroje a kvalita), odborník na robotiku a kybernetiku Tomáš Svoboda (strategický rozvoj), odborník na mechaniku Jan Zeman (věda, výzkum a doktorská studia) a bývalý ředitel Digitální a informační agentury Martin Mesršmíd (informační systémy a technologie).

Všichni si uvědomují, že s ČVUT nejde pohnout přes noc. Všichni jsou ale, jak proklamují, připraveni udělat vše pro to, aby se potřebné změny skutečně daly do pohybu. Bude to často dost možná boj s větrnými mlýny, ale pokud si kapři skutečně pro jednou vypálili vlastní rybník, jak pravil Michal Pěchouček, je třeba toho využít co možná nejvíce. Ocenili bychom to nejen my všichni, ale také všechny nastupující generace i ty, co se zatím vůbec nenarodily…