Jediná hra, kterou hráči na PC záviděli Applu, dostala moderní pokračování. A my se v něm ztrapnili
Naše (j)elitní CzechCrunch Commando ve složení Míša + Pája + Michal si zahrálo nový Marathon. Nedopadlo to dobře. Ale bylo to zábavné.
Je to dost raritka, aby hráči na PC záviděli hráčům s Applem. Závidět konzolím některé jejich exkluzivní hry, to ano, ale Macu? Dost neobvyklé. Jenže kdysi dávno, ještě v minulém století, se tohle skutečně stalo. Dokonce si tehdy někteří hráči šuškali, že tahle hra je lepší než legendární Doom. Teď se ale polozapomenutá herní značka vrátila ve velkém stylu – a vytrestala náš nedostatek skillu.
Střílečky ze série Marathon možná neznáte. Jejich vývojáře, studio Bungie, třeba také ne. Ale když vám řekneme, že to jsou lidé, kteří dali světu sérii Halo, nejspíš už se chytnete. Halo bylo dlouho vlajkovou lodí Xboxu a pro generace hráčů se stalo králem žánru akcí viděných z první osoby. Tou byl i pradávný Marathon, jenž aktuálně zažívá návrat, ale pro počátek jeho story musíme do roku 1994.
Tehdy na Macu – v roce 1994 byste ale řekli Macintoshi – vyšel první Marathon. Sci-fi střílečka dostávala vysoká hodnocení (včetně těch, která se nebála označit ji za zábavnější než Doom) a solidně se prodávala. Na počítače s Windows se ale podívala až jako retrodárek ke svému třicátému výročí. Ještě v devadesátkách následoval druhý (ten i na Windows) a třetí díl (ten už zase ne) a pak dlouho nic. Až doteď. Marathon se vrátil v úplně nové podobě. A my tři v něm selhali.
Titul stále od studia Bungie je online střílečkou určenou primárně pro týmy tří hráčů. Je to takzvaný extraction shooter, to znamená, že jste vysazeni na mapě plné dalších hráčů i počítačem ovládaných robotických nepřátel, snažíte se splnit různé úkoly a posbírat lepší vybavení, přežít a evakuovat se.
To vše se odehrává v hyperfuturistickém, křiklavě barevném světě planety Tau Ceti IV (a sto let po událostech původního Marathonu), kde je vaše mysl nahrávána do bojových androidů s různými schopnostmi. A sponzorovaných různými megakorporacemi. Mimochodem, když je řeč o těch megakorporacích, pro někoho může být úsměvný drobný fakt, že Marathon tentokrát vůbec nezamířil na Mac.
V březnu vydaná hra je nejsilnější na PC, které tvoří zhruba tři čtvrtiny prodejů (podle odhadů přesahujících 1,2 milionu kusů) i největší poměr aktivních hráčů. Těch nicméně není tolik, kolik by podobně ambiciózní hra chtěla. Pro vývojáře podepsané také pod další online střílečkou Destiny je Marathon největší projekt za několik let – a 350 tisíc aktivních uživatelů během víkendových dnů je méně, než by v Bungie doufali.
Dost ale bylo čísel, pojďme se podívat na to, jak se Marathon hraje. Tedy, jak jsme ho hráli my v našem trojčlenném týmu Pavlína Nouzová, Michaela Prešinská a Michal Mančař, který je spíš jelitní než elitní. Ale nezapomeňte. Není to sprint. Je to Marathon.
Velké utrpení a ponížení
Ze začátku to bylo spíš jedno velké utrpení a ponížení, protože nejsem fanoušek extrakčních stříleček. No, vlastně obecně žádných onlinovek. Nejsem kompetitivní a radši vám odehraju Zaklínače na obtížnost Pochod smrti, než abych rychle uhnula před šikovným střelcem. Navíc jsem si v sólo režimu Marathonu neuměla zvyknout na to, že tohle je spíš plíživý survival, kde si musím najít pohodlné místo na kempení a ve sluchátkách poslouchat, odkud se ozve střelba.
Až když jsme se do toho pustili společně a nasála jsem rady z YouTube a Redditu, začalo se všechno zlepšovat. Na začátku jsem se ještě ve snaze pomoct obklíčenému Michalovi a Míše ztratila ve vlastní kouřové bombě. Ale postupně jsem víc a víc vstřebávala celý rytmus a na konci jsem třeba už pochopila, že když nám v cestě stojí agresivní turret, musím to být já coby plíživý assassin, kdo se zneviditelní, vběhne mu do kovových zad a rozstřílí ho. Což bylo fajn. A teď už se mi výrazně líp daří i sólo.
Ale pořád si trochu moje pohodlné já říká, jestli za hraním hry má být taková „práce“.
Dokonce jsem odpustila kolegyni
Napětí, nutnost komunikace s parťáky a společná snaha přežít aspoň chvíli na nehostinném světě, kde vás kromě robotických nepřátel a ostatních hráčů můžou sejmout i jacísi pavoukovci lezoucí z odporných, vředovitých kokonů, má prostě svoje kouzlo. A když se na vás vyřítí horda těch parchantů a vy se společně ubráníte, rozhodně se vám to zapíše do paměti. To pak kolegyni v tlupě i odpustíte, když vám způsobí infarkt náhodně vypuštěným dronem, který místo střelby na nepřátele začne zmateně poletovat a střílet kolem sebe😄
Už teď zkrátka vím, že jsem novinku od Bungie nezapnula naposledy, a rozhodně hodlám kolegy vyburcovat k dalšímu sessionu.
Umírat společně je fajn
„Míšo, proč jsi dvě stě metrů před náma?“
„Holky, proč nesbíráte žádné lepší zbraně, co tu všude leží?“
Tolik pár vybraných autentických zážitků ze hry. Nyní již tvrdě objektivní popis naší marathonové reality. První hru jsme se rozutekli všude kolem a postupně jsme umřeli. Ale víte co, i tak to bylo vlastně zábavné a fajn! Druhou hru jsme šli spolu a společně jsme umřeli. Třetí hru jsme postupovali opatrně, komunikovali, neumřeli a úspěšně se evakuovali. 7/10 would Marathon again.
Top novinky ze světa her
🤝 Proměna PlayStationu v Česku. Místní aktivity bude mít od května na starosti nikoliv Sony, ale videoherní společnost Plaion (mimochodem také mateřská firma Warhorse Studios…). Což zní jako velká změna – ale ve skutečnosti není. „Povedlo se udržet lokální PlayStation tým pohromadě a můžeme tak pokračovat v mnohaleté práci a klíčových partnerstvích,“ říká Lukáš Hruška, explaystationovský, nově plaionovský marketingový manažer.
💰 Další změna spojená se značkou PlayStation nicméně nepotěší. Konzole zdražují o sto eur, tedy asi 2 500 korun.
💍 Chystají Warhorse Studios hru podle Pána prstenů? Tyhle povídačky, které slýcháme už hodně dlouho, teď znovu ožily. A to díky polskému vývojáři Ryszardu Chojnowskému, který v jednom podcastu prohlásil, že se k němu doneslo info o práci tvůrců Kingdom Come na videoherním LOTRovi. Co na to Warhorse? „O žádných projektech nemluvíme. Ani o těch, co se budou, ani o těch, co se nebudou dělat,“ řekl CzechCrunchi PR šéf Tobias Stolz-Zwilling.
🗡️ A ještě jednou KCD. Překladatel a nyní už bývalý člen Warhorse Studios Max Hejtmánek se ozval s tím, že přišel o práci kvůli umělé inteligenci. „Bylo mi řečeno, že ve snaze učinit firmu efektivnější a ušetřit náklady bude má pozice nahrazena AI,“ rozepsal se na Redditu.
⚗️ V Brně opět destilují videoherní festival Lektvar, který pořádají studenti Fakulty výtvarných umění VUT. Už třetí ročník akce proběhne 10. až 12. dubna v Kině Art a ukáže vám tucet českých i slovenských herních projektů (od nádherně vypadajícího Scribe až po stolní verzi Pilgrims od Amanita Design), přednášky, workshopy, ale třeba i krátké filmy. A potěší vstupem zdarma.
🖥️ Že je simulátor náklaďáku, to samozřejmě víme. Že je simulátor čištění vapkou, to nepřekvapí. Simulátor bezdomovce? Kuriózní, ale OK. Ale věděli jste, že český vývojář Václav Novák alias Waseku vydal simulátor zapojování kabelů a serverů v data centru? Teď už to víte a Data Center na Steamu minimálně omrkněte.
🎨 Warhammer je velká věc. Je to miliardový byznys, který zakrátko otevře prodejnu i v Česku. Koupíte v ní figurky válečníků i barvy, kterými si modely před stolními bitvami namalujete. A když budete opravdu dobří, tak se zúčastníte obrovsky prestižní soutěže Golden Demon, ve které právě teď triumfoval český malíř Lukáš Žaba.
🎂 Vodafone Playzone Arena na pražském Chodově slaví čtyři roky fungování, během kterých hostila nespočet esportovních turnajů a přivítala přes 300 tisíc lidí – a taky návštěvníkům naservírovala přes 30 tisíc burgerů. Narozeniny oslaví už druhou akcí Tipsport Conquest of Prague ve hře Counter-Strike 2, v jejímž květnovém finále se bude v Areně hrát o 750 tisíc korun. Organizátoři opět slibují silné obsazení, na loňský turnaj dorazila i CS hvězda Lukas „gla1ve“ Rossander.
🔫 Česká online akce Gray Zone Warfare se rozrostla o opravdu velký update s názvem Spearhead. Proč opravdu velký? „Změny jsou tak rozsáhlé, že se jedná v podstatě o novou hru,“ říkáš zástupce vývojářů z Madfinger Games Tomáš Nawar.
🍄 Super Mario Galaktický film je super, pokud jste mladý fanoušek. Je OK, pokud jste větší fanoušek. A budete trochu trpět, pokud jste jen dospělácký doprovod donucený k návštěvě kina.
Nepřehlédněte:
