Když se v Česku cokoliv staví – od rodinného domku přes garáž až po velké průmyslové haly – většina projektů se spoléhá na zažité postupy, které se po desetiletí nemění. Jan Čermák, materiálový inženýr a zakladatel projektu Cementum, ale upozorňuje na realitu, kterou nelze přehlížet: tradičnímu stavebnictví docházejí suroviny jako písek, kamenivo nebo vápenec a jeho environmentální stopa začíná být neudržitelná.

„Lidé často věří starým zednickým pravdám typu ‚jeden díl cementu, tři díly písku‘. Jenže takto po domácku vyrobená směs má obrovskou uhlíkovou stopou a nízkou trvanlivost,“ vysvětluje Čermák. Jeho cesta k revoluci v materiálech přitom začala nenápadně u designu. Jako čerstvý absolvent materiálového inženýrství v Brně chtěl z recyklovaného betonu vyrábět unikátní mobiliář a interiérové doplňky.

Zlom přišel ve chvíli, kdy začal na sociální sítě dávat videa z výroby. „Lidi vůbec nezajímaly ty květináčky. Ptali se, jak je možné, že ten beton takhle teče a přitom obsahuje recyklovaný stavební odpad, jak můžeme udělat mísu tenkou pět milimetrů a ona se nerozpadne,“ vzpomíná. Tehdy pochopil, že trh víc než betonové svícny potřebuje technologické know-how pro stavby.

Dnes jeho e-shop s profesionálními přísadami do betonu, které snižují ekologické dopady betonu a zvyšují jeho trvanlivost, raketově roste a pomáhá i větším výrobcům – například při optimalizaci výroby betonových závaží do praček, kterých se vyrobí stovky tisíc ročně. Jeho hlavní mise ale míří ještě hlouběji: k úplné proměně betonu používaného ve stavebnictví.

Kamenivo jednou dojde, suť máme všude

Stavební a demoliční odpad tvoří v Evropské unii téměř 40 % veškerého odpadu. Většinou končí na skládkách nebo se jím v lepším případě zasypávají díry v zemi. Zároveň v Česku dramaticky ubývají zásoby přírodního kameniva, nové lomy se neotevírají a cena štěrku i písku roste. „Na jednom metru krychlovém betonu dokážeme ušetřit až 77 % přírodního štěrku a písku, což představuje 1,7 tuny tohoto materiálu, tím, že ho plně nahradíme recyklovanou sutí z demolic,“ vypočítává Čermák.

Vize Cementum ale nekončí u recyklace kamene. Dalším krokem je úplné odstranění cementu z betonové směsi, jeho výroba totiž patří k největším světovým zdrojům emisí CO2. Čermákův „nízkoemisní“ beton využívá unikátní pojiva z druhotných surovin, jako je například prach z broušení cihel. „Cihelny dnes brousí cihly na milimetry, aby do sebe přesně zapadaly. Přitom vznikají hromady prachu, který je pro ně odpadem, ale pro nás skvělým pojivem,“ vysvětluje inženýr. Výsledek? Uhlíková stopa betonu nižší o 80 % při zachování srovnatelných technických parametrů.

Aby se však materiál z cihelného prachu nebo dalších průmyslových odpadů a suti mohl stát legální součástí základových desek nebo nosných konstrukcí, musí projít náročným kolečkem testů. Vývoj nového typu betonu totiž není jen o nápadu, ale o tisících hodinách v laboratořích, které stojí nemalé prostředky. Právě v tomto bodě potřeboval Jan Čermák silného partnera, který by jeho vizi pomohl přenést z laboratoře do praxe.

Našel ho u Buřinky – Stavební spořitelny České spořitelny. Ta se od roku 2019 prostřednictvím své platformy Inovace od Buřinky systematicky věnuje podpoře průkopnických řešení v oblasti bydlení a stavebnictví. Za tu dobu pomohla na svět projektům, které měnily pravidla hry – od prvního 3D tištěného domu Prvok až po experimentální dům Samorost vyrobený z podhoubí.

Právě díky finanční i odborné podpoře v rámci inovačního grantu od Buřinky se mohl projekt Cementum posunout do své klíčové fáze. „Díky této spolupráci teď děláme to, na co jsme dříve neměli prostředky. Mícháme desítky různých receptur a u každé v laboratoři ověřujeme pevnost, mrazuvzdornost nebo průsaky vody,“ popisuje Čermák proces optimalizace.

Cílem je najít ideální průnik mezi odolností materiálu a ekonomickou stránkou věci. „Chceme, aby náš beton nebyl jen ekologickým výstřelkem, ale materiálem, který cenově dokáže konkurovat tradici. Vzhledem k tomu, jak přírodní materiály zdražují, je to otázka pár let.“

Projekt Cementum se stal inspirací i pro aktuální ročník Inovačních grantů od Buřinky pro udržitelné bydlení. „Tato výzva ukazuje, že Buřinka nepodporuje jen úsporné renovace domácností. Jako rekonstrukční banka cítíme závazek přispívat k inovacím, které mohou posunout celé stavebnictví směrem k udržitelnější budoucnosti,“ říká Stanislav Lukáš, člen představenstva Stavební spořitelny České spořitelny.

„Spolupráce s Cementum je pro nás konkrétní demonstrací toho, jak má vypadat podpora inovativního projektu od výběru po realizaci,“ dodává. Potenciál v netradičních materiálech vidí i odborníci z praxe, kteří se na výběru projektů podílejí.

„Využití materiálů momentálně vnímaných jako odpadních je pro stavebnictví budoucnosti velkou příležitostí. Věnujeme se tomu i u nás na fakultě architektury, například ve spolupráci s portugalskými kolegy zkoumáme náhrady drahého kamene směsmi anorganického a polymerního odpadu,“ doplňuje Kateřina Sýsová, architektka a odborná poradkyně projektu z ČVUT, která stála i u zrodu zmíněných projektů Prvok a Samorost.

„Příběh Jana Čermáka je jasným důkazem, že i v tak konzervativním oboru lze uspět, pokud máte odvahu inovovat a získáte správné zázemí,“ vysvětluje Stanislav Lukáš. Buřinka proto nyní otevírá novou grantovou výzvu a hledá další odvážné projekty. Celkem mezi ně rozdělí 2,5 milionu korun (2 miliony pro hlavní projekt a 500 tisíc pro projekt vedlejší).

„Cílem je podpořit projekty, které přinášejí konkrétní ověřitelný výsledek – ať už je to funkční prototyp, pilotní instalace nebo technicky doložené testování v praxi,“ upřesňuje Lukáš. Vybrané týmy navíc nezískají jen peníze, ale i odborný mentoring zaměřený na udržitelnost od partnerů jako je INCIEN (Institut cirkulární ekonomiky) nebo Nadace Partnerství, a také silnou komunikační podporu, aby se o jejich řešení dozvěděl celý trh.