Dlouhou dobu se většina českých škol při výuce studentů zaměřovala zejména na exaktní obory jako matematika nebo přírodní a společenské vědy spíše než na skutečnou životní praxi. V posledních letech však nejen v zahraničí, ale i u nás přibývá čím dál více organizací, které se zaměřují na výuku finanční gramotnosti studentů, a to již od útlého věku až po vysoké školy.

Jednou z takových je i mezinárodní organizace Junior Achievement, která letos slaví sto let od svého založení, tedy od doby, kdy začala studentům po celém světě pomáhat se znalostí financí a základů podnikání. O historii, současném fungování i budoucím směřování této neziskové společnosti jsme hovořili se současným ředitelem české pobočky, Martinem Smržem.

Nezisková organizace Junior Achievement, známá také pod zkratkou JA, u nás byla založena v roce 1992 Tomášem Baťou, který převzal celou myšlenku projektu a přenesl ji poprvé na české území. Úplně původně však vznikla již dávno předtím, a to konkrétně v roce 1919. Ve Spojených státech ji tehdy společně založili prezident společnosti AT&T se dvěma americkými senátory.

Vzdělávací program se tenkrát rozhodli postavit na třech hlavních pilířích, které považovali pro vzdělání mladých lidí za nejdůležitější a nadčasové – finanční gramotnost, podnikavost a příprava na zaměstnání. Během sta let své existence organizace Junior Achievement své působení rozšířila již do 110 zemí světa, kde se v současné době zaměřuje na výuku těch nejmenších i vysokoškoláků.

Junior Achievement se celosvětově pyšní svými absolventy, kteří si výukou podnikání během studií prošli a své znalosti využili při založení i pozdějším řízení svých vlastních úspěšných byznysů. Ze zahraničí může být příkladem známý americký podnikatel a investor Mark Cuban nebo zakladatel řetězce rychlého občerstvení Subway Fred DeLuca.

Mezi úspěšnými osobnostmi najdeme ale také řadu Čechů, jako je současný primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib, Petr Andrýsek z marketingové agentury Socialsharks nebo zakladatel ostravského startupu Skladon, Patrik Babinec.

Výhoda celosvětového propojení

Právě díky tomu, že organizace působí po celém světě, se podle slov Martina Smrže dají dobře aplikovat inovace navržené v jedné zemi do dalších a naopak. V rámci jednoho z programů s názvem JA Studentská firma mají studenti dokonce možnost se po vítězství v celostátním finále probojovat do evropského superfinále a soutěžit se svým projektem proti týmům z jiných zemí a tím i maximálně využít možnosti propojení.

„Benefit je v tom, že stejný program funguje v celé Evropě. Proto se vždy sejdou zástupci z různých zemí, kteří soutěží proti sobě, a je to férové,“ vysvětluje Martin Smrž z české pobočky Junior Achievement, která sídlí v Prague Startup Centre v centru hlavního města.

Vzhledem k tomu, že se jedná o neziskovou organizaci, Junior Achievement funguje především díky finančním příspěvkům od podporovatelů z komerční sféry. Jedná se vesměs o velké společnosti jako Citibank, AT&T, MetLife, NN, Raiffeisenbank, Baťa, česká kosmetická značka Dermacol nebo i další menší podporovatelé jako Mitsubishi Bank nebo UNYP.

„Z 98 % jsme financováni korporátní sférou. Přestože jsme malý tým, jsme schopni využít týmy jednotlivých podporovatelů. Proto jsou také učitelé školeni odborníky z velkých firem, kteří mají v oblasti byznysu léta zkušeností,“ popisuje Smrž. Propojení Junior Achievement s těmito firmami však nefunguje pouze z hlediska finanční podpory. S výukovým programem jsou pevně svázáni především učitelé jednotlivých škol, kteří jsou vyškoleni experty z různých oborů v rámci těchto firem.

Aby se předešlo obavám učitelů z nedostatečné kompetence k výuce podnikání, každému učiteli, který se zapojí do programu, jsou poskytnuta podrobná skripta pro nastudování, na jejichž základě může postavit výuku podnikání v jednotlivých programech. „Práci jim zjednodušují i videosemináře, kde k žákům mluví experti prostřednictvím videa a v průběhu programu jim radí,“ vysvětluje Smrž.

Chystanou novinkou je nyní také mentorský program. Ten by měl být spuštěný příští rok na podzim a měl by nejen značně zjednodušit práci učitelů, ale také nabídnout odbornou pomoc studentům kdykoliv v průběhu roku. Mentory přitom budou experti z jednotlivých oborů, jako je HR, PR, marketing nebo obchod.

Od mateřských škol po univerzity

Junior Achievement nabízí širokou škálu programů od mateřských školek až po vysoké školy a univerzity s různým zaměřením. V rámci mateřských školek a prvních stupňů základních škol je úkolem jednotlivých programů především oživení výuky pomocí her a interaktivních činností. Tento program většinou netrvá ani celý školní rok a seznamuje děti se základy finanční gramotnosti a rozvíjí jejich logické myšlení.

Dalším stupněm jsou programy zaměřující se na profesní orientaci dětí na druhém stupni základních škol. Jejich cílem je především pomoci dětem se pomalu orientovat do určité oblasti, která pro ně vzhledem k jejich zájmům a dovednostem bude vhodná a v budoucnu by se jí chtěly věnovat.

Na středních školách jde o program s názvem Studentská firma, který je zdaleka nejrozšířenějším a nejúspěšnějším ze všech, jež JA nabízí. Jeho obdoba funguje také pro vysoké školy, tam však nemá zdaleka takovou penetraci, a to především proto, že spousta vysokých škol svou výuku na podnikání a byznys již sama zaměřuje, tím pádem o program není velký zájem ze strany studentů ani firem.

Podnikání na vlastní kůži

Program Studentská firma má velkou výhodu v tom, že není pouhou nadstavbou, ale běžnou součástí školního systému díky tomu, že je akreditovaný Ministerstvem školství. Každá škola si však může zvolit, zda bude pro její studenty povinný, či si ho budou moci vybrat z nabídky volitelných předmětů. Zaměřuje se na studenty ve věku kolem 18 let ve třetím ročníku střední školy, kteří se v rámci výuky učí deset měsíců v kuse podnikat a mají tak možnost získat velmi reálnou představu o fungování skutečného podnikání se vším, co k němu neodmyslitelně patří.

Na jeho začátku si účastníci programu založí vlastní firmu v libovolné oblasti, sami rozhodnou o tom, jaký produkt či službu budou nabízet, a následně finální produkt také sami prodávají. Pro výrobu a další nutné výdaje jim jsou poskytnuty finanční prostředky, zbytek procesu už si řídí sami a firmu vedou tak, jako by byli skuteční podnikatelé.

Volnou ruku žáci mají také ve zvolení modelu prodeje. Zda se tedy rozhodnou prodávat směrem ke koncovému zákazníkovi (B2C), nebo pro prodej služeb či produktů dalším firmám (B2B), je čistě na nich. Předně jsou však vedeni k tomu, aby přišli s něčím, co budou moci zpeněžit, a díky tomu se i naučili, jak s utrženými financemi dále nakládat.

Podle Martina Smrže jde ve většině případů o jednoduché produkty, jako jsou domácí sladkosti nebo ručně vyráběné mýdlové produkty, ale objevují se i projekty jako aplikace nebo projekty typu STEM, tedy vědně zaměřené. Vzhledem k tomu, že se ale studenti často inspirují aktuálními tématy a děním, ve velké míře se jedná také o produkty zaměřené na ekologii. Příkladem jsou brčka z těstovin nebo sběrače vody, které by měly řešit problém se suchem.

„Studenti jsou často ovlivněni tím, co se děje v médiích. Vnímají dění kolem sebe a zvolí to, co jim přijde zajímavé, proto jsou témata často velmi aktuální,“ připomíná Smrž, že studenti se obvykle o aktuální dění aktivně zajímají. Pokaždé to však nejsou pouze hmotné produkty.

V minulých letech vznikla také firma, která se soustředila na natáčení videí. Další skupina zase zvolila zcela rozdílnou strategii financování a rozhodla se založit kampaň na Hithitu, která firmě již předem vynesla 75 tisíc korun. Ačkoliv šlo o relativně jednoduchý produkt, kterým byly voňavé pytle na špinavé prádlo, přece se ukázalo, že povedená kampaň dokáže zajistit úspěch.

V další fázi potom probíhá samotný prodej produktů a služeb. Pro tyto účely se pořádají dny otevřených dveří přímo ve škole, kam studenty mohou přijít podpořit jejich rodiče, blízcí nebo kdokoliv další a cokoliv si od nich zakoupit. Tržba se samozřejmě odvíjí od hodnoty jednotlivých produktů a počtu prodaných kusů, v minulosti studenti ale dokázali utržit i 150 tisíc korun. Průměr se však pohybuje okolo 30 tisíc korun.

„S tržbou mohou studenti naložit, jak sami chtějí. My je však vedeme k tomu, aby mysleli kromě jiného také na společenské aspekty, takže často koupí třeba knihy a darují je do dětského oddělení v nemocnici. Zbytek si mohou rozdělit mezi sebou a mít tak přilepšení ke svému studentskému životu,“ vysvětluje Martin Smrž, který vedení české kanceláře JA převzal loni v lednu.

Studenti by si měli z úspěšného splnění programu odnést především nové schopnosti a základní zkušenosti, které by měly být pro každého podnikatele samozřejmostí. Krom toho, že se učí zařizování celého procesu výroby a následně prodeje, je také důležité zvolit způsob nacenění i strategii pro prodej. Ačkoliv studentské firmy ve většině případů zaniknou, jakmile studenti ukončí výukový program, je samozřejmě možné, aby ve svém podnikání nadále pokračovali. V takovém případě je však nutné firmu založit již oficiálně podle právního rámce České republiky.

Nejlepší projekty vyjedou do Francie

Od ostatních podobných projektů nabízejících vzdělání v oblasti financí se program Studentská firma liší především v tom, že studenti mají velkou motivaci v založení skutečně promyšlené firmy. Pokud totiž přijdou s opravdu zdařilým projektem, mají možnost ho nakonec prezentovat až v celoevropském finále a soutěžit proti studentským týmům z dalších evropských zemí. Podmínkou pro účast je však dovednost prezentace projektu v angličtině, i v tomto směru tedy musí být studenti dostatečně zdatní.

Na konci dubna se pak každoročně koná JA Veletrh. Ze zhruba 170 českých studentských firem, které se programu účastní, se pak čtyři a pět desítek těch nejambicióznějších účastní právě veletrhu. Vítězové jednotlivých kategorií následně postoupí do superfinále, které se koná ještě v Česku, ovšem už zde je nutné odprezentovat svůj projekt v angličtině.

Nejlepší z nich se vydá soutěžit do evropského finále, které probíhá každý rok v jiném evropském městě. Například minulý rok bylo v Bělehradě, letos se koná ve francouzském Lille a příští rok studenti vyjedou do portugalského Lisabonu.

„Na veletrhu je vypsaných deset kategorií, z nichž jsou čtyři povinné. První je finanční řízení, dále prezentace na podiu, vzhled stánku a poslední je marketing,“ popisuje Martin Smrž. „Vedle toho jsou i nepovinné kategorie, jako je například nejinovativnější projekt, sociální podnikání, týmový spirit nebo nejlepší studentská aplikace a další.“ Deset odborných porot přítomných na veletrhu potom rozhodne o vítězích v jednotlivých kategoriích, kteří postoupí do superfinále.

Podpora rodičů

Projekt Junior Achievement se podle všeho zdá být úspěšný jak ze strany studentů, tak i co se týká podpory rodičů. Martin Smrž tento fakt opírá o nedávný průzkum, který ukazuje, že 97 % rodičů program Studentská firma pro své dítě schvaluje a chtěli by ho alespoň jako nepovinný předmět na škole, kde jejich dítě studuje. Až 76 % z nich by dokonce podpořilo, aby tento program byl ve školách povinný.

Je běžné, že v rámci dnů otevřených dveří rodiče chodí do školy své děti podpořit, ať už nákupem jejich produktů, tak i radami ohledně podnikání. V případě, že mají rodiče dětí sami zkušenosti s podnikáním, radí dětem i učitelům v různých aspektech a figurují tak sami jako mentoři.

„U rodičů proti výuce podnikání rozhodně není žádná opozice. Naopak jsou často velmi aktivní a snaží se různými způsoby pomoci nejen svým dětem, ale zároveň i jejich spolužákům,“ říká Martin Smrž, který má sám velké zkušenosti z byznysu. Po studiích na americké College of Marin v Kalifornii působil jako marketingový ředitel v českém UPC, rozjížděl první měření peoplemetrů v ČR a sám už dlouho provozuje poradenskou firmu iAudit, kterou odkoupil od TNS.

Junior Achievement se svými různorodými programy v současné době působí na různých typech škol. V největší míře jde o gymnázia a obchodní akademie, ale často jsou to také zdravotní školy, různé druhy učilišť, průmyslové školy a další. Na typu školy jednoduše nezáleží, protože podnikat se může naučit každý, ať už se bude věnovat v budoucnu čemukoliv. V České republice však v současné době působí minimálně s jedním ze svých programů na 342 školách. Co se týká nejrozšířenějšího programu Studentská firma, toho se mají možnost zúčastnit studenti dokonce již na 137 školách.

Cílem je být na polovině českých škol

Junior Achievement se v současné době soustředí především na rozšiřování své působnosti do dalších škol. Primárním cílem je aktuálně dostat se na polovinu českých škol, kde by mohli studenti využívat minimálně jeden z nabízených programů. Vedle toho se však ve velké míře soustředí také na rozšiřování svých programů pro vysoké školy a dále také připravovanou podporu v podobě mentorského programu, který by měl opět značně zlepšit fungování studentských firem.

Kromě vyhlašování nejlepší studentské firmy byla před nedávnem otevřena také samostatná kategorie pro ocenění učitelů, díky podpoře ze strany Raiffeisenbank. Každý rok jsou vyhlášeni tři nejlepší učitelé podnikavosti v České republice a úplný vítěz má poté možnost se zúčastnit evropské konference podnikavosti, která se koná každý rok v jiné evropské zemi.

Tato možnost byla podle Martina Smrže do programu zavedena především proto, aby i učitelé měli větší motivaci pro svou práci a získávali nové zkušenosti pro další výuku. „Abychom motivovali učitele, rozhodli jsme se pro ně udělat samostatnou kategorii ocenění. Myslím, že je to pro ně velmi příjemná motivace, protože na oplátku mohou sami jako vítězové i něco zajímavého zažít,“ říká nakonec.