Je to krabička menší než telefon, ale když ji spojíte s dalšími přístroji, které k ní patří, dokáže provést všechna běžná vyšetření krku, plic, ucha, pokožky nebo i srdce. Umí nahrávat kašel či řeč, barvu pokožky, třes i pot. Poslouchat srdce, ale i peristaltiku střev. Kontrolovat ekzém či otevřené rány – a to ve vysokém rozlišení. A jak dnešní trendy velí, i s umělou inteligencí. To je důležité. Vyšetření si totiž dělají lidé sami třeba doma. Když je pošlou lékaři, ten může rozhodnout, jak na tom pacient je. A jestli se spolu potřebují vidět naživo.

Se službou chce v Česku prorazit společnost Anycare, která ji tu už loni na podzim začala testovat. Věří přitom, že nejzajímavější cesta aktuálně vede přes zařízení pobytových a sociálních služeb. Typicky přes seniory, kteří zde bydlí: lidi, kteří mají stále na dosah pečovatelskou službu, ale jen omezený přístup k lékaři.

Ředitel Anycare Michal Krobot věří, že nasazení takové služby povede ke snížení počtu zbytných transferů rychlou záchrannou službou do nemocnice i počtu hospitalizací. „Podle studie americké společnosti Avera eCARE se po nasazení vyšetření na dálku snížil počet nutných převozů pacientů záchrannou službou z pětadvaceti procent na pět,“ říká.

Zkušební provoz už v Česku funguje od loňského podzimu. Od té doby projekt testují v agentuře domácí péče a v pobytových zařízeních pro pacienty s demencí. Zatím tam prošli vyššími desítkami vyšetření. Od dubna běží testování v pobytových sociálních zařízeních i ve spolupráci s Vojenskou zdravotní pojišťovnou. Vyzkoušet by ho mohlo až 500 pacientů.

„Aktuálně finalizujeme spolupráci s jedním z největších poskytovatelů zdravotní péče v Česku. Součástí skupiny jsou nemocnice, ambulantní zařízení a další návazná péče. Služba AnyCare se stane součástí globální digitalizace celé skupiny, v podobě možnosti vzdáleného vyšetření pacientů v domácím prostředí,“ slibuje ředitel AnyCare Michal Krobot.

Naživo, ale na dálku

Ono zařízení, které celý proces umožňuje, nese název TytoCare. Jde o vynález využívající umělou inteligenci s náležitými certifikacemi stejnojmenné izraelské společnosti, která přes deset let spolupracuje se zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb. Používá se aktuálně ve více než 30 zemích světa, kromě Izraele třeba ve Švýcarsku, Spojených státech, Velké Británii či Německu.

Čeští spoluzakladatelé AnyCare říkají, že jsou náležitě pyšní, že se jim podařilo zařízení dostat i do Česka. „Oslovilo je několik firem z České republiky, ale povětšinou užití postavily na čistém nákupu a následném prodeji přístroje,“ popisuje Krobot. Podle něj se izraelské straně líbilo, jak TytoCare v jejich případě využívá potenciál technologií.

Cílem testovacího provozu v pobytových zařízeních sociálních služeb je nastavit koncept péče tak, aby byl funkční a dlouhodobě udržitelný. Zdravotníci se službou mají možnost klienta kdykoliv prohlédnout, zařízení jim přitom podle odpovědí na dotazy, co pacienta trápí, doporučí konkrétní vyšetření.

S tím můžou kontaktovat lékaře. Ten i díky tomu, že jdou do služby nahrát i výsledky vyšetření z dalších externích zařízení, získává spektrum informací a dat, podle kterých se rozhoduje o dalším postupu nebo stanovuje diagnózu. Vše může proběhnout v reálném čase. Lékař vzdáleně ovládá TytoCare pomocí ikon ze svého pracoviště, navádí zdravotníka k vyšetření a může provádět poslech a veškeré úkony naživo.

Právě v místech, kde pacienti přebývají, se má podle představ AnyCare o to rychleji uplatnit. „V domovech seniorů se často setkáváme s takzvaným syndromem křehkého pacienta. Biologické rezervy organismu ovlivněné řadou nemocí bývají omezené. Velký vliv má vazba na vlastní sociální prostředí, které seniorům přináší jistotu, podporu a pocit bezpečí,“ uvádí Davida Halata, všeobecný praktický lékař, který je mimo jiné členem Evropského sdružení venkovských a izolovaných lékařů.

Podle něj prostředky moderní telemedicíny umožňují při jen lehké změně zdravotního stavu rychle reagovat a zabránit zbytečným hospitalizacím a vytržením seniora z vlastního prostředí.

„Lékaři jsou dlouhodobě přetížení, což se projevuje i v horší komunikaci s pacienty,“ přidává k tomu Marika Svatošová, která pracuje jako lékařka pro dospělé a učí mediky a zdravotníky, jak jednat s nemocnými. „Lékař si může nastavit komunikaci s pacientem tak, jak mu bude vyhovovat. Tím pádem se jeho domluva s ošetřovaným člověkem zlepší, protože nebude ve stresu. Lékař ocení, že pacienta viděl a z větší části vyšetřil, oproti pouhé komunikaci po telefonu,“ myslí si.

Stroj, který varuje včas

Službu Anycare založili Michal Krobot a Jakub Schůrek, kteří se oba dlouhodobě pohybují v oblasti technologií a vědy. V medicínských technologiích je výrazné především Schůrkovo jméno, jde o chemika a vědce, který v rámci svých vědeckých i obchodních aktivit ve zdravotnictví prosazuje jeho decentralizaci, personalizaci zdravotní péče, prediktivní diagnostiku i právě využití umělé inteligence pro zpracování medicínských dat.

Jeho jméno figuruje v řadě medicínských projektů. Je spoluzakladatelem diagnostické společnosti Aiolite, která je součástí skupiny Natland, genomické firmy Tilia Genomic a významně působil v biotechnologické společnosti PrimeCell. Aiolite se zabývá zpracováním zdravotnických dat pomocí umělé inteligence a spolu s českobudějovickým Biologickým centrem AV ČR a Nemocnicí České Budějovice pracuje na tom, aby právě ta pomáhala zpracovat umělá inteligence.

Tento projekt s názvem MAIA (jméno se jen náhodně shoduje s brněnskou Maia Labs) má být podle tvůrců platformou, která díky průběžnému získávání a vyhodnocování medicínských dat jednou dokáže včas varovat před nepříznivým vývojem zdravotního stavu pacienta. A tedy včas umožní nasazení léčby nebo jiných preventivních opatření. Už teď v Brně biochemici anonymizované vzorky pacientů analyzují. Získané velké soubory dat dále vyhodnocuje počítačový program s využitím algoritmů umělé inteligence.